Neziskové organizace a experti požadují předložení Plánu obnovy k veřejné a odborné diskusi
Netransparentnost procesu přípravy Plánu obnovy je podle nich zjevná například ve srovnání se Slovenskem, které svůj plán od srpna konzultovalo s desítkami expertů a expertek včetně neziskových organizací, zveřejnilo jej na začátku tohoto týdne, a jeho finální podoba před odesláním do Bruselu má vzejít z veřejné diskuse. Způsob přípravy kritizuje v připomínkách materiálu také Svaz průmyslu a dopravy.
Podle nevládních organizací předložila vláda kompilát nevyrovnané kvality a bez strategické prioritizace, který vedle sebe staví jak zcela konkrétní projekty (např. stavba nového kampusu Albertov), tak velmi vágní popis klíčových investic (investice do oblastí Renovace budov a ochrana ovzduší či Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu ve výši celkem 34 miliard jsou zcela bez konkrétního obsahu). Zcela chybí vyhodnocení environmentálních a sociálních dopadů a kvalitativní posun v oblastech tak nelze podle materiálu odhadnout.
Předložený návrh plánu znamená podle nevládních organizací praktickou rezignaci vlády na proklamovaný cíl boje se suchem a obnovou schopnosti krajiny zadržovat vodu. Na položku “Ochrana přírody a přechod na klimatickou změnu”, kterou dává do gesce Ministerstva zemědělství, připadá pouze 15 miliard Kč. Její náplň je bez dalšího upřesnění omezena na obnovu lesů postižených kůrovcem a zlepšení jejich retenční schopnosti a posílení protipovodňové ochrany. To ale také může podle ekologických organizací znamenat, že ministr Toman bude chtít za peníze na obnovu postavit zamýšlené přehrady.
"Vláda předložila kompilát bez strategické rozvahy, od zcela konkrétních opatření s pochybnými dopady po natolik obecné návrhy, že jejich obsah a dopad není možné vůbec odhadnout," říká Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA. "V současné podobě také plán obnovy pravděpodobně nenaplňuje kritéria taxonomie EU a požadavek na 37 % investovaných do zelené tranzice. Materiálu by prospělo další a tentokrát již veřejné projednání.”
“Z veškerých analýz dosavadních aktiv dobře víme, že česká vláda v ochraně klimatu zcela selhává," říká Michaela Pixová, komunikační koordinátorka Klimatické koalice. "Absence diskuze s odbornou veřejností i naprosto vágní formulace způsobu, kterým bude v rámci Národního plánu obnovy utracena obrovská částka 118 miliard alokovaná na zelenou transformaci, vyvolává oprávněné obavy, že jí vláda utratí kontraproduktivním způsobem. Zejména náhrada uhlí plynem, biomasou, či spalováním komunálního odpadu k dekarbonizaci ekonomiky rozhodně nepovede.”
“Investice navrhované Plánem obnovy jsou jistě potřebné, ale ne strategické, a nebudou kvalitativním skokem v oblasti dopravy," říká Petr Šlegr, ředitel Centra pro efektivní dopravu. "Plán vícekrát skloňuje vysokorychlostní železnici, v konkrétním seznamu investic ale peníze na výstavbu nebo projektování chybí. Přitom se jedná o vůbec nejpotřebnější dopravní investici, která řeší nejen udržitelnou mobilitu lidí, ale i zkapacitnění železniční sítě pro nákladní dopravu. Pro společnost je pak zcela neúčelné plánované prohlubování Vltavy, protože dopravní potenciál je v tomto úseku mizivý.”
“Jde o velké peníze a důležité projekty. Vláda prostě musí rozhodovat transparentně,” říká Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.
“Plán v současné podobě posílá finance do ekonomických a znalostních centrech s vyšším kapitálem a není jasné, jak budou podpořeny znevýhodněné regiony. Jeho schválení v současné podobě tedy obsahuje riziko násobení prostorových a společenských nerovností, už teď prohloubených pandemií koronaviru,” říká Lucie Trlifajová, výzkumnice SPOT - Centra pro společenské otázky.
reklama