Neznámý viník zasypal hnízda ledňáčka říčního stavební sutí v CHKO Poodří
Kletenský uvedl, že podle jeho odhadu suď k řece přivezlo několik desítek nákladních automobilů. "Je vysypaná v úseku okolo 75 metrů. Z mého pohledu pravděpodobně nejde o černou skládku. Podle způsobu uložení se někdo spíše snažil zvýšit ochranu pozemku vůči eroznímu působení vody," řekl. CHKO podle Kletenského vyzve k jednání všechny majitele či uživatele dotčených pozemků. Budeme si je zvát. S prvními se potkáme pravděpodobně počátkem září," uvedl.
CHKO na návoz suti upozornila rybářská stráž. Prostřednictvím sociálních sítí nyní hledají pracovníci správy případné svědky. Prozatím Agentura ochrany přírody a krajiny, pod kterou CHKO spadá, spolupracuje podle iDnes s Povodím Odry. "O této situaci víme od pátku minulého týdne," potvrdila serveru mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková s tím, že hned v pondělí na místo vyjeli vodohospodáři na kontrolu.
"Státní podnik Povodí Odry v Chráněné krajinné oblasti Poodří neprovádí a neprováděl žádné stavební činnosti. Jedná se o neupravený vodní tok, na kterém ze zákona nemůže být budováno žádné opevnění," uvedla Vlčková. Povodí Odry v součinnosti s CHKO Poodří a vodoprávním úřadem budou podle ní zjišťovat viníka. Stavební odpad musí být odstraněn, doplnila.
CHKO Poodří leží na ploše 82 kilometrů čtverečních. Zasahuje na území okresů Nový Jičín a Ostrava-město. Předmětem ochrany je krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků. Cenné jsou zejména lužní lesy či rozlehlé louky. V CHKO Poodří se vyskytuje množství vodních, lučních i lesních rostlin a také řada chráněných živočichů. Přímo v rybnících například rostou vzácné vodní rostliny kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí a vodní masožravé rostliny bublinatky. Poodří kromě ledňáčka říčního hostí také dva ohrožené druhy korýšů - raka říčního a žábronožku sněžní.
reklama
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníkůOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Richard Vacek
19.8.2025 17:49Jaroslav Řezáč
20.8.2025 06:35 Reaguje na Richard VacekIvo Přikryl
19.8.2025 22:02
Karel Zvářal
20.8.2025 15:50Lukas B.
20.8.2025 17:19 Reaguje na Karel Zvářalprůšvih je, že meandrující říční krajina je místopisně dost nestabilní, koryto putuje (proudnice je vždy vně oblouku), vymílá, zaškrcují se slepá ramena... a je-li to mozaika drobných půlhektarových lesních nebo lučních pozemků, tak se může stát, že z pozemku je každý rok uhryznuta podstatná část.
Karel Zvářal
20.8.2025 18:07 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
21.8.2025 08:37 Reaguje na Karel Zvářalby chránit břeh před vymíláním i při extrémních průtocích. Úsek Olše od Dětmarovic po soutok s Odrou
tak chráněn je a ustál každou z dosavadních povodní
od sedumdesátých let, kdy byl tehdy na našem břehu zhotoven(hraniční tok). Na polské straně je ale
břeh bez ochrany a vymílání je tam běžné. Jednalo se
tehdy hlavně o stálost hranice hraniční řeky. Velké
lomové balvany jsou úkrytem pro rybí drobotinu a
jiné tvory na rozdíl od zbytku relativně plytkého
toku, který je drancován predátory. Každopádně to
rumiště je prasárna, ale pokud by se nyní zasypalo
tím lomovým kamenem, tak vyplavováno do toku asi nebude. Chybou ochrany přírody je to, že vlastníky NUTÍ STRPĚT s jejich majetkem cokoliv a nenese za
to odpovědnost a nehradí škody. Pokud stát nechrání
majetek (pole, louku, zahradu a někde i dům) před
vodní erozí, tak se lidé brání sami a po svém. Vím,
že z cizího má krev neteče, ale není marné se někdy
vcítit do situace vlastníka, kterému řeka ukrojí
půlku pozemku, či domu. Nechal by to udělat řece
ochranář s jeho vlastním pozemkem? Můj děda žil
půl života v Kopytově na soutoku Odry a Olše, kde
sami vlastníci břehy baštovali dubovými kůly s
vrbovým výpletem a totéž investoval stát za první
republiky. Soukromý majetek byl posvátný a chránil
se jakýmkoliv způsobem. Dnes stát nutí vlastníky strpět jeho ztrátu a škody na tom majetku. Stát
rezignuje na ochranu majetku s tím, že di ho mají
vlastnici pojistit a pojišťovna to ale nepojistí.
Co má vlastník dělat? No vezme to do vlastních
rukou, byť neumětelsky a nebo vysloveně špatně.
Je to stejné jako s predátory a jejich tráviči.
Prostě díky nečinnosti státu zoufalí lidé dělají
zoufalé ilegální činy.
Daniel Fiala
21.8.2025 13:35 Reaguje na Lukas B.Je znakem naší kultury v kotlince, že ten s úbytkem se bude ouředně domáhat "škody" a ten s přírustkem bude mlčet jako hrob. Vždyť kdo by nebral, když se rozdává zadarmo?! žáno.
A víte že Poláci na to mají přísloví?
Daniel Fiala
21.8.2025 13:53 Reaguje na Daniel Fialahttps://ksiaznicapodlaska.pl/site/gloger/t3/Rozdzial_XII.pdf
Pane Machačku, kdybyste si chtěl číst něco pozoruhodného, tak Glogera doporučuji. Polsky čtete plyně, jestli jsem to pochopil správně.
DF
Břetislav Machaček
21.8.2025 19:14 Reaguje na Daniel Fialači louku, ale nikdy ji v té krajině z koryta řeky
na protější straně nevytvoří. Vznikají pouze kosy
jak štěrkové, tak pískové a zanáší se stále více
koryto, které je pak plytké a při povodních se
řeka do okolí vylévá stále více. Řeka koryto
hloubí pouze na prudkých spádech a v meandrech
je zanáší, až do stadia zanesení do roviny s okolím. Snahou hospodářů bylo koryto hloubit
a nebo srovnat bez meandrů, aby si ho hloubila
řeka sama. V hraničních meandrech Odry u Bohumína
jsem minimálně jednou týdně za všech situací a
vidím, jak se chová nespoutaná řeka. Nebýt pod
meandry v Polsku napřímená a zbavovaná nánosů,
tak je v meandrech dno brzo v úrovni okolí. Tak
má ale kam odtékat a nebrzdí ji další meandry.
Roviny vznikaly zanesením koryt řek a rozlivem
jemných nánosu do okolí. Při povodních prudký
proud hloubí koryto, ale menší ho zase zanáší.
Je to opravdu zajímavé, co třeba stačí jako
příčina nového meandru. Stačí aby do koryta
spadl velký strom, který obrátí proud na
protější nezpevněný břeh a ten trhá. Naopak
pod tím stromem břeh zanáší nánosy. Konkrétně
řeka v meandrech u Bohumína je stále plytší
a širší. Sleduji řeku od doby, kdy se přestalo
se zpevňováním břehů a změny jsou opravdu velké.
