https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novela-vodniho-zakona-reagujici-na-udalosti-na-becve-nove-definuje-havarie-mimoradneho-rozsahu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Novela vodního zákona reagující na událost na Bečvě nově definuje havárie mimořádného rozsahu

1.6.2022 18:02 | PRAHA (ČTK)
Foto | Miroslav Přikryl / Český rybářský svaz
K novele vodního zákona, která má lépe stanovit kompetence orgánů při řešení ekologických havárií a nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu, skončilo připomínkové řízení. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu v reakci na havárii na řece Bečvě z roku 2020.
 

Ministerstvo úpravu zákona označuje jako tzv. havarijní novelu. Podle předkládací zprávy reaguje na zkušenosti z praxe při řešení havárií mimořádného rozsahu. Uvádí, že je třeba lépe stanovit kompetence orgánů podílejících se na likvidaci mimořádných událostí v případě, kdy jejich rozsah přesahuje území několika krajů.

"Nedostatečné určení kompetencí se rovněž projevilo v případě havárie na řece Bečvě, k níž došlo v září 2020," uvádí předkládací zpráva. V případě havárie na Bečvě bylo zasaženo několik obcí s rozšířenou působností na území Zlínského a Olomouckého kraje.

Podle stávajícího znění zákona se na řešení havárií podílí vodoprávní úřady, Česká inspekce životního prostředí, složky integrovaného záchranného systému, správce povodí, ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví nebo hejtmani a starostové obcí s rozšířenou působností.

Návrh zákona nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu. V zákoně má nově být uvedeno, že "havárií je závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod".

Za havárii novela považuje vždy i závažné zhoršení či ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod nebezpečnými látkami. Jako havárii mimořádného rozsahu novela označuje situace, při kterých došlo k mimořádně závažnému zhoršení jakosti povrchových vod. Jde o případy, kdy došlo zejména ke značnému úniku závadné látky, významnému úhynu ryb, poškození vodního ekosystému či ohrožení života nebo zdraví lidí.

Důvodová zpráva uvádí, že vodoprávní úřady nejsou dostatečně personálně odborně ani materiálně vybaveny k řízení likvidačních prací při rozsáhlých haváriích a vodní zákon nyní nestanovuje přesný postup řešení takových situací.

Zpráva také uvádí, že stávající právní úprava je málo efektivní v oblasti sankcí, protože výše pokut za způsobení havárií dostatečně neplní svou preventivní funkci. "Aby pokuta za přestupek naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele," uvádí. Došlo také k výraznému navýšení sankcí u právnických osob a podnikajících fyzických osob.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

hi

1.6.2022 23:53
Od havárie na Bečvě už uplynuly téměř dva roky. Pokud by se havárie opakovala v současnosti a viník by se sám nepřihlásil, tak by se situace nejspíše opět opakovala. Očekával bych, že veřejnost bude informována o konkrétních opatřeních, která byla přijata proti opakování podobné havárie v budoucnosti. Politici i příslušné úřady jsou však však prakticky nečinné. Pokud by byla, vůle bylo by možno celou řadu opatření navrhnout. Např.:
1. Při vzniku havárie a neznámém viníku by Povodí Moravy s.p. mělo mít zpracovaný podrobný havarijní plán řešení podobné situace. Povodí je správcem toku a jeho povinností je také starat se o dobrou kvalitu vody v řece. Má detailní přehled o všech kanalizačních výpustích. K dispozici má certifikovanou laboratoř a dostatečný počet kvalifikované odborníků, kteří mohou zajistit potřebný počet odebraných vzorků, aby bylo možnou určit látku, koncentraci a množství vypuštěné toxické látky, která havárii způsobila. Za odběr vzorků by mělo jednoznačně zodpovídat Povodí Moravy, předešlo by se tak zbytečným dohadům.
2. Vodohospodářské orgány mají možnost nařizovat jednotlivým znečišťovatelům nápravná opatření a v případě DEZY a fy Energoaqua je i zveřejňovat. Obě firmy by měly mít na všech výustích odpadních vod do toku analyzátory s dálkovým přenosem vypouštěného množství a koncentraci znečištění všech rizikových ukazatelů vypouštěných vod, které by byly na internetu on line přístupny veřejnosti. Omezila by se tak možnost vyhlašování embarga informací vlivnými podjatými politiky napojenými na vlastníky firem velkých znečišťovatelů.
3. Pokud není možno utlumovat činnost velkých znečišťovatelů s rizikem havárie mimořádného významu jako je DEZA, měly by mít tyto firmy zpracované kvalitní použitelné havarijní plány, aby nebylo nutno improvizovat při reálné havárii. V DEZE se zpracují statisíce tun toxických látek ročně a následky případné havárie by byly nedozírné. Umístění takového provozu na Bečvě je naprosto nevhodné.
4. Celé podloží DEZY je prosyceno toxickými látkami, proto je celá plocha areálu DEZY chráněna hydraulickou clonou, ze které se trvale čerpá voda a snižuje hladina podzemní vody, aby se zabránilo dalšímu šíření znečištění podzemních vod. Nikdo neřeší sanaci tohoto území a po ukončení provozu DEZY nebo krachu to zřejmě bude řešit stát za desítky miliard. Vodohospodářské orgány by to měly začít řešit již v současnosti.
5. Při riziku vzniku podobné havárie na Bečvě v budoucnu by bylo vhodné zvážit urychleného vybudování vodního díla Skalička, které by při opakované havárie kyanidy bylo schopno vodu v Bečvě dostatečně naředit, zabránit úhynu ryb pod přehradou a ochránit vodárenské odběry na Bečvě a Moravě pod přehradou. Při proběhlé havárii se Povodí Moravy snažilo nepříliš úspěšně nařeďovat vodu v Bečvě zvýšeným odtokem vody z přehrady Bystřička.
Ministerstva sice v současné době nešťastně rozhodly o realizaci suchého poldru Skalička místo odborníky na základě zpracované multikriteriální analýzy doporučeného vodního díla Skalička. Snad své politické rozhodnutí ještě přehodnotí.

Doufám že vodoprávní úřady, Česká inspekce životního prostředí, složky integrovaného záchranného systému, správce povodí společně s politiky začnou neúnosnou situaci skutečně řešit a navrhnou opatření, která budou riziko opakování podobné havárie na Bečvě skutečně minimalizovat.
Odpovědět
hi

1.6.2022 23:53
Od havárie na Bečvě už uplynuly téměř dva roky. Pokud by se havárie opakovala v současnosti a viník by se sám nepřihlásil, tak by se situace nejspíše opět opakovala. Očekával bych, že veřejnost bude informována o konkrétních opatřeních, která byla přijata proti opakování podobné havárie v budoucnosti. Politici i příslušné úřady jsou však však prakticky nečinné. Pokud by byla, vůle bylo by možno celou řadu opatření navrhnout. Např.:
1. Při vzniku havárie a neznámém viníku by Povodí Moravy s.p. mělo mít zpracovaný podrobný havarijní plán řešení podobné situace. Povodí je správcem toku a jeho povinností je také starat se o dobrou kvalitu vody v řece. Má detailní přehled o všech kanalizačních výpustích. K dispozici má certifikovanou laboratoř a dostatečný počet kvalifikované odborníků, kteří mohou zajistit potřebný počet odebraných vzorků, aby bylo možnou určit látku, koncentraci a množství vypuštěné toxické látky, která havárii způsobila. Za odběr vzorků by mělo jednoznačně zodpovídat Povodí Moravy, předešlo by se tak zbytečným dohadům.
2. Vodohospodářské orgány mají možnost nařizovat jednotlivým znečišťovatelům nápravná opatření a v případě DEZY a fy Energoaqua je i zveřejňovat. Obě firmy by měly mít na všech výustích odpadních vod do toku analyzátory s dálkovým přenosem vypouštěného množství a koncentraci znečištění všech rizikových ukazatelů vypouštěných vod, které by byly na internetu on line přístupny veřejnosti. Omezila by se tak možnost vyhlašování embarga informací vlivnými podjatými politiky napojenými na vlastníky firem velkých znečišťovatelů.
3. Pokud není možno utlumovat činnost velkých znečišťovatelů s rizikem havárie mimořádného významu jako je DEZA, měly by mít tyto firmy zpracované kvalitní použitelné havarijní plány, aby nebylo nutno improvizovat při reálné havárii. V DEZE se zpracují statisíce tun toxických látek ročně a následky případné havárie by byly nedozírné. Umístění takového provozu na Bečvě je naprosto nevhodné.
4. Celé podloží DEZY je prosyceno toxickými látkami, proto je celá plocha areálu DEZY chráněna hydraulickou clonou, ze které se trvale čerpá voda a snižuje hladina podzemní vody, aby se zabránilo dalšímu šíření znečištění podzemních vod. Nikdo neřeší sanaci tohoto území a po ukončení provozu DEZY nebo krachu to zřejmě bude řešit stát za desítky miliard. Vodohospodářské orgány by to měly začít řešit již v současnosti.
5. Při riziku vzniku podobné havárie na Bečvě v budoucnu by bylo vhodné zvážit urychleného vybudování vodního díla Skalička, které by při opakované havárie kyanidy bylo schopno vodu v Bečvě dostatečně naředit, zabránit úhynu ryb pod přehradou a ochránit vodárenské odběry na Bečvě a Moravě pod přehradou. Při proběhlé havárii se Povodí Moravy snažilo nepříliš úspěšně nařeďovat vodu v Bečvě zvýšeným odtokem vody z přehrady Bystřička.
Ministerstva sice v současné době nešťastně rozhodly o realizaci suchého poldru Skalička místo odborníky na základě zpracované multikriteriální analýzy doporučeného vodního díla Skalička. Snad své politické rozhodnutí ještě přehodnotí.

Doufám že vodoprávní úřady, Česká inspekce životního prostředí, složky integrovaného záchranného systému, správce povodí společně s politiky začnou neúnosnou situaci skutečně řešit a navrhnou opatření, která budou riziko opakování podobné havárie na Bečvě skutečně minimalizovat.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist