Novela vodního zákona reagující na událost na Bečvě nově definuje havárie mimořádného rozsahu

Od havárie na Bečvě už uplynuly téměř dva roky. Pokud by se havárie opakovala v současnosti a viník by se sám nepřihlásil, tak by se situace nejspíše opět opakovala. Očekával bych, že veřejnost bude informována o konkrétních opatřeních, která byla přijata proti opakování podobné havárie v budoucnosti. Politici i příslušné úřady jsou však však prakticky nečinné. Pokud by byla, vůle bylo by možno celou řadu opatření navrhnout. Např.:
1. Při vzniku havárie a neznámém viníku by Povodí Moravy s.p. mělo mít zpracovaný podrobný havarijní plán řešení podobné situace. Povodí je správcem toku a jeho povinností je také starat se o dobrou kvalitu vody v řece. Má detailní přehled o všech kanalizačních výpustích. K dispozici má certifikovanou laboratoř a dostatečný počet kvalifikované odborníků, kteří mohou zajistit potřebný počet odebraných vzorků, aby bylo možnou určit látku, koncentraci a množství vypuštěné toxické látky, která havárii způsobila. Za odběr vzorků by mělo jednoznačně zodpovídat Povodí Moravy, předešlo by se tak zbytečným dohadům.
2. Vodohospodářské orgány mají možnost nařizovat jednotlivým znečišťovatelům nápravná opatření a v případě DEZY a fy Energoaqua je i zveřejňovat. Obě firmy by měly mít na všech výustích odpadních vod do toku analyzátory s dálkovým přenosem vypouštěného množství a koncentraci znečištění všech rizikových ukazatelů vypouštěných vod, které by byly na internetu on line přístupny veřejnosti. Omezila by se tak možnost vyhlašování embarga informací vlivnými podjatými politiky napojenými na vlastníky firem velkých znečišťovatelů.
3. Pokud není možno utlumovat činnost velkých znečišťovatelů s rizikem havárie mimořádného významu jako je DEZA, měly by mít tyto firmy zpracované kvalitní použitelné havarijní plány, aby nebylo nutno improvizovat při reálné havárii. V DEZE se zpracují statisíce tun toxických látek ročně a následky případné havárie by byly nedozírné. Umístění takového provozu na Bečvě je naprosto nevhodné.
4. Celé podloží DEZY je prosyceno toxickými látkami, proto je celá plocha areálu DEZY chráněna hydraulickou clonou, ze které se trvale čerpá voda a snižuje hladina podzemní vody, aby se zabránilo dalšímu šíření znečištění podzemních vod. Nikdo neřeší sanaci tohoto území a po ukončení provozu DEZY nebo krachu to zřejmě bude řešit stát za desítky miliard. Vodohospodářské orgány by to měly začít řešit již v současnosti.
5. Při riziku vzniku podobné havárie na Bečvě v budoucnu by bylo vhodné zvážit urychleného vybudování vodního díla Skalička, které by při opakované havárie kyanidy bylo schopno vodu v Bečvě dostatečně naředit, zabránit úhynu ryb pod přehradou a ochránit vodárenské odběry na Bečvě a Moravě pod přehradou. Při proběhlé havárii se Povodí Moravy snažilo nepříliš úspěšně nařeďovat vodu v Bečvě zvýšeným odtokem vody z přehrady Bystřička.
Ministerstva sice v současné době nešťastně rozhodly o realizaci suchého poldru Skalička místo odborníky na základě zpracované multikriteriální analýzy doporučeného vodního díla Skalička. Snad své politické rozhodnutí ještě přehodnotí.

Doufám že vodoprávní úřady, Česká inspekce životního prostředí, složky integrovaného záchranného systému, správce povodí společně s politiky začnou neúnosnou situaci skutečně řešit a navrhnou opatření, která budou riziko opakování podobné havárie na Bečvě skutečně minimalizovat.

Od havárie na Bečvě už uplynuly téměř dva roky. Pokud by se havárie opakovala v současnosti a viník by se sám nepřihlásil, tak by se situace nejspíše opět opakovala. Očekával bych, že veřejnost bude informována o konkrétních opatřeních, která byla přijata proti opakování podobné havárie v budoucnosti. Politici i příslušné úřady jsou však však prakticky nečinné. Pokud by byla, vůle bylo by možno celou řadu opatření navrhnout. Např.:
1. Při vzniku havárie a neznámém viníku by Povodí Moravy s.p. mělo mít zpracovaný podrobný havarijní plán řešení podobné situace. Povodí je správcem toku a jeho povinností je také starat se o dobrou kvalitu vody v řece. Má detailní přehled o všech kanalizačních výpustích. K dispozici má certifikovanou laboratoř a dostatečný počet kvalifikované odborníků, kteří mohou zajistit potřebný počet odebraných vzorků, aby bylo možnou určit látku, koncentraci a množství vypuštěné toxické látky, která havárii způsobila. Za odběr vzorků by mělo jednoznačně zodpovídat Povodí Moravy, předešlo by se tak zbytečným dohadům.
2. Vodohospodářské orgány mají možnost nařizovat jednotlivým znečišťovatelům nápravná opatření a v případě DEZY a fy Energoaqua je i zveřejňovat. Obě firmy by měly mít na všech výustích odpadních vod do toku analyzátory s dálkovým přenosem vypouštěného množství a koncentraci znečištění všech rizikových ukazatelů vypouštěných vod, které by byly na internetu on line přístupny veřejnosti. Omezila by se tak možnost vyhlašování embarga informací vlivnými podjatými politiky napojenými na vlastníky firem velkých znečišťovatelů.
3. Pokud není možno utlumovat činnost velkých znečišťovatelů s rizikem havárie mimořádného významu jako je DEZA, měly by mít tyto firmy zpracované kvalitní použitelné havarijní plány, aby nebylo nutno improvizovat při reálné havárii. V DEZE se zpracují statisíce tun toxických látek ročně a následky případné havárie by byly nedozírné. Umístění takového provozu na Bečvě je naprosto nevhodné.
4. Celé podloží DEZY je prosyceno toxickými látkami, proto je celá plocha areálu DEZY chráněna hydraulickou clonou, ze které se trvale čerpá voda a snižuje hladina podzemní vody, aby se zabránilo dalšímu šíření znečištění podzemních vod. Nikdo neřeší sanaci tohoto území a po ukončení provozu DEZY nebo krachu to zřejmě bude řešit stát za desítky miliard. Vodohospodářské orgány by to měly začít řešit již v současnosti.
5. Při riziku vzniku podobné havárie na Bečvě v budoucnu by bylo vhodné zvážit urychleného vybudování vodního díla Skalička, které by při opakované havárie kyanidy bylo schopno vodu v Bečvě dostatečně naředit, zabránit úhynu ryb pod přehradou a ochránit vodárenské odběry na Bečvě a Moravě pod přehradou. Při proběhlé havárii se Povodí Moravy snažilo nepříliš úspěšně nařeďovat vodu v Bečvě zvýšeným odtokem vody z přehrady Bystřička.
Ministerstva sice v současné době nešťastně rozhodly o realizaci suchého poldru Skalička místo odborníky na základě zpracované multikriteriální analýzy doporučeného vodního díla Skalička. Snad své politické rozhodnutí ještě přehodnotí.

Doufám že vodoprávní úřady, Česká inspekce životního prostředí, složky integrovaného záchranného systému, správce povodí společně s politiky začnou neúnosnou situaci skutečně řešit a navrhnou opatření, která budou riziko opakování podobné havárie na Bečvě skutečně minimalizovat.