Nový zákon o odpadech a míra recyklace: v čem si MŽP a Hnutí Duha nerozumí

Skládkování je v 21. století nemorální. Na ilustračním snímku skládka komunálního odpadu, která je součástí rekultivace hnědouhelného dolu Nástup Tušimice patřícího Severočeským dolům.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

V čem je zakopaný pes? Ministerstvo životního prostředí v Plánu odpadového hospodářství na rok 2015-2024 (str. 98) mluví o 50 % míře opětovného použití a recyklace plastů, papíru, kovu a skla pocházejících z domácností. Hnutí Duha namítá, že pokud se 50 % recyklace plastů, papíru, kovu a skla z domácnosti přepočte na celkový komunální odpad, do kterého patří i další složky jako třeba biologicky rozložitelný odpad, dostaneme jen 38 % míru recyklace.

Ministerstvo životního prostředí také odmítá nařčení ze strany Hnutí Duha, že nový zákon má odpady přesunout ze skládek do spaloven odpadů. Obě strany se shodnou alespoň na tom, že skládkování odpadů je 21. století nemorální.

„Odmítáme obavy některých odpadových firem a ekologických organizací, že vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky jen nasměrují odpad do spaloven. Pokud všichni původci budou počítat, že nebudou moci skládkovat, tak se přeorientují na chytřejší způsoby nakládání s odpady. Jedním z nich je odpad využívat jako materiálový zdroj, nebo jej třídit a dále zpracovávat. Pak je zde ekonomický stimul – skládkovací poplatek. Musíme do skládek dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. A to chce po ČR i ostatních členských zemích i  Evropská komise,“ vysvětluje záměr nového zákona ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Dalším nástrojem pro podporu recyklace je podle MŽP zavedení platby za odpady u občanů formou „zaplať tolik, kolik vyhodíš“. „Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad. Pokud tedy budou občané více třídit, jejich platba za netříděný komunální odpad se nemusí ve výsledku vůbec zvýšit,“ říká Manhart. „V naší analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 Kč,“ dodává Jaromír Manhart.

„Nikdy jsme nezpochybňovali potřebu zvýšit nízký skládkovací poplatek, naopak jeho zvýšení dlouhodobě prosazujeme,“ říká Ivo Kropáček z Hnutí Duha. „Ale v souladu s návrhy Evropské komise požadujeme také zavedení poplatku ze spalování neupravených směsných komunálních odpadů. A s ohledem na výdaje obcí a domácností navrhuje zavedení recyklační slevy.“ Teprve taková to ekonomická motivace pro obce je podle Hnutí Duha cesta, aby výrazně zvýšily recyklaci a zlepšily recyklační služby pro domácnosti. Recyklační slevu požaduje zavést do zákona Úřad vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) i Ministerstvo zemědělství ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). „Návrh zákona však žádnou přímou ekonomickou motivaci k recyklaci neobsahuje,“ říká Kropáček.

MŽP odmítá, že by nový zákon o odpadech nasměroval odpady do spaloven. Podle Hnutí Duha tomu chybí stimul v podobě poplatku za spalování.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

Ivo Kropáček tvrdí, že přes prohlášení ministerstva připravovaná legislativa bude příznivá k budování spaloven odpadů. A varuje, že pokud se nyní vytvoří podmínky k budování spaloven, pak to bude mít dalekosáhlé a dlouhodobé důsledky. „Jednou vybudovanou infrastrukturu už nikdo bourat nebude,“ říká Kropáček. Smutným příkladem je podle něho například Švédsko, které vsadilo na spalování odpadu. Nyní, aby „uživilo“ spalovny, které zpravidla slouží i jako teplárny či elektrárny, musí dovážet odpady z celé Evropy. Spalovny zároveň potřebují, aby v komunálních odpadech zbylo dost odpadů, které hoří. To pak podle Hnutí Duha nijak nemotivuje obce k tomu, aby vytvářeli podmínky pro důsledné třídění komunálních odpadů.

Současný návrh zákona se bude ještě projednávat s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou ČR, Svazem měst a obcí ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Poté posoudí návrh zákona Legislativní rada vlády. Na podzim letošního roku by jej pak měla začít projednávat Poslanecká sněmovna, přičemž účinnost nového zákona o odpadech se předpokládá od 1. ledna 2018.

MŽP: ČR nechce být skládkovací velmocí. Nový zákon o odpadech zvýší recyklaci a vytvoří 40 000 nových pracovních míst
MŽP: Mýty a fakta k novému zákonu o odpadech
Hnutí Duha: Mýty a fakta o zlepšování recyklace v ČR