https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/np-sumava-letos-revitalizuje-pres-500-hektaru-odvodnenych-mokradu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NP Šumava letos revitalizuje přes 500 hektarů odvodněných pramenišť a mokřadů

24.7.2020 15:10 | MALÝ BOR (ČTK)
Stav před revitalizací - odvodňovací kanál v rašelinné smrčině.
Stav před revitalizací - odvodňovací kanál v rašelinné smrčině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Bufková / NP Šumava
Národní park Šumava chce letos revitalizovat 532 hektarů na 15 dříve odvodněných lokalitách. Objem vody zadržené v krajině se díky tomu zvýší minimálně o 40 000 až 50 000 metrů krychlových vody, sdělila Iva Bufková ze správy parku. Revitalizace pramenišť a mokřadů je součástí šestiletého velkého přeshraničního projektu Life for mires (Život pro mokřady), který park odstartoval předloni. Jeho náklady jsou kolem 150 milionů korun, 60 procent pokrývá dotace EU.
 

Letos park odvodní zejména lokality na svazích nad řekou Křemelnou v okolí Prášil, rašeliniště v oblasti Modravských slatí a prameny a potoky kolem Stožce v jihovýchodní části Šumavy. Na všech těchto místech zruší přes 80 kilometrů odvodňovacích rýh a obnoví přibližně 20 kilometrů drobných potoků. "Na realizaci těchto projektů se podílí i místní firmy z Klatovska nebo Prachaticka. Projekt tak podpoří i zaměstnanost v regionu a odbyt materiálu z místních zdrojů, například řeziva na zablokování kanálů," řekla odborná garantka projektu Bufková.

První lokalitou, kde před pár dny revitalizace začala, je Malý Bor v kotlině Křemelné nedaleko Prášil. Kdysi podmáčený pramenný svah v minulosti odvodnila téměř tříkilometrová síť hlubokých kanálů, které nahradily původní mělké potoky, vysušily většinu pramenišť a způsobily významný pokles hladiny podzemní vody. Nyní se povrchové kanály ruší a drobné potoky se vracejí do svých původních tras. "Důležité je, že projekt počítá s plošným zadržením vody v krajině, nikoliv bodově například ve vodních nádržích. Plošný přístup podpoří zadržování vody na mnohem větším území a ve větších objemech. Přispěje také k dosycování zásob podzemní vody a zmírní přehřívání krajiny, ke kterému v posledních letech na mnoha místech dochází," vysvětila Bufková.

Projekt Život pro mokřady do konce roku 2024 umožní obnovu zhruba 2000 hektarů šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho součástí také vzdělávací a dobrovolnické akce pro veřejnost.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

24.7.2020 15:23
rýhy se zruší a potoky se obnoví a co poteče v těch potocích a kam? a tím se prý zadrží voda
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

24.7.2020 21:47 Reaguje na vaber
Dobrý den - píšou to zde, vypíchnu to hlavní:

Kdysi podmáčený pramenný svah v minulosti odvodnila téměř tříkilometrová síť HLUBOKÝCH kanálů, které nahradily původní MĚLKÉ potoky, vysušily většinu pramenišť a způsobily významný POKLES hladiny podzemní vody. Nyní se povrchové kanály ruší a drobné potoky se vracejí do svých původních tras ..

a já dodávám: do svých původních tras a původních úrovní dna.

Potok hluboký 0.5 metru stanuje v okolí vodu max. o 0.5 metru, kanál hluboký metr o metr,.. (+ vždy jde samozřejme ještě o spád, který je u křivolakého potoka vždycky menší než u narovnaného kanálu).

Odpovědět
va

vaber

25.7.2020 08:41 Reaguje na Ondřej Dočkal
tak to ovšem znamená,že kdysi bylo vody mnohem víc když bylo nutno odvodňovat a proto nebude návrat do minulosti možná ani možný
Odpovědět
Sl

Slovan

25.7.2020 12:09 Reaguje na vaber
Není pravda že je vody méně. Vody je dost, jen se nevsakuje a odteče okamžitě pryč. Příroda je naštěstí dosti “blbuvzdorná” a praxe ukazuje, že návrat je mnohdy ještě rychlejší než se vůbec očekávalo. Chceme-li mít dost vody, musí se zrušit většina meliorace, změnit pole na menší s remízky nebo navrátit toky do přírodě blízkých koryt (např. mrtvá ramena jsou dnes naprostou vzácností). Je to vlastně strašně jednoduché - jen by nesměl být na MZ člověk typu Toman. Je ostatně ostudou ČSSD, že takového člověka neschopného navrhnout jakoukoli větší změnu dosadila právě ona.
Odpovědět
va

vaber

25.7.2020 17:59 Reaguje na Slovan
v lesích Šumavy se vsakování téměř nezměnilo, článek je o NP Šumava a to jsou hlavně lesy,
nevsakování dostalo punc třídního nepřítele a všichni to opakují, ale realita je trochu jiná,
obětní beránek se musí najít
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

25.7.2020 22:21 Reaguje na vaber
No spekulovat nad tím jaké byly srážky před sto lety nebo jak je to tam dlouho fakt nemůžu. MAximálně můžu zaspekulovat nad tím, kolik srážek dříve (ne však před 100 lety :) padalo formou "zahradnického deštíku" a kolik formou přívalů. Pamatuji přívaly, ale mnohem víc zahradnických deštíků.. dneska je to (aspoň odhaduju) výrazně naopak (i letos). Ale k věci:

Otázka nestojí tak, jestli se vrátíme do doby před melioracemi. Otázka je, zda se dostaneme do stavu lepšího jak je dneska - o tom nemám pochyb.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2020 09:03 Reaguje na Ondřej Dočkal
pokud bude pokračovat současné počasí určitě se nemůže nic pokazit ,ale kdyby se,náhodou, počasí změnilo a nastak stav ,který byl v době kdy se rýhy dělaly, bude to pro stromy problém
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

26.7.2020 21:57 Reaguje na vaber
to ano, ono jde ale o to, že příroda, to nejsou jenom stromy (nic proti nim).

Bezlesá stanoviště - např. ty mokřady - jsou dnes na brutálním ústupu a vyměnit trochu "klasického" lesa za mokřad s max. ojedinělými olšemi nebo vrbami, ale zato s bohatými porosty mokřadních rostlin a na ně vázaných nejrůznějších živočichů, to je bych řekl z pohledu ochrany přírody (bavíme se o NP) hodně dobrý obchod.

Ono jak tam ten les vzniknul? Odvodněním neproduktivního mokřadu.. dnes se karta obrací, mokřady aspoň někde, někdy, někdo.. vnímá taky jako přínos, a tak je občas obnovujeme.. i na úkor těch hospodářských porostů, ať už lesních, nebo polních.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist