https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/np-sumava-rocne-vypusti-do-teple-vltavy-tisicovku-perlorodek-ricnich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NP Šumava ročně vypustí do Teplé Vltavy tisícovku perlorodek říčních

24.6.2022 13:27 | DOBRÁ (ČTK)
Na začátku 90. let minulého století se uskutečnil průzkum perlorodek i v řece Blanici. Jejich početnost se tehdy odhadovala až na 115 000 kusů. Dnes, po třiceti letech, se jejich počet snížil na necelých 10 000.
Na začátku 90. let minulého století se uskutečnil průzkum perlorodek i v řece Blanici. Jejich početnost se tehdy odhadovala až na 115 000 kusů. Dnes, po třiceti letech, se jejich počet snížil na necelých 10 000.
Šumavský národní park chce zvýšit populaci perlorodky říční v Teplé Vltavě. Ročně do řeky vypustí přibližně tisícovku uměle odchovaných jedinců. Momentálně v Teplé Vltavě žije zhruba 1500 kusů perlorodky říční a monitoring z loňského roku potvrzuje, že řada z vypuštěných mlžů ve volné přírodě vydrží.
 

Perlorodka říční je sladkovodní druh mlže, který se v České republice vyskytuje hlavně v Blanici, Malši, nebo sporadicky v Teplé Vltavě na Šumavě, uvedla hydrobioložka Správy NP Šumava Eva Zelenková. "Její nároky na kvalitu prostředí jsou vysoké, rozmnožování velmi složité a úspěšnost toho, že se perlorodka dožije svých až 140 let, je velice malá. Dospělosti se dožijí přinejlepším jen asi dvě procenta z celé generace," dodala.

Na začátku 90. let minulého století se uskutečnil průzkum perlorodek i v řece Blanici. Jejich početnost se tehdy odhadovala až na 115 000 kusů. Dnes, po třiceti letech, se jejich počet snížil na necelých 10 000. I na této řece se Správa NP Šumava různými opatřeními snaží populaci perlorodky stabilizovat nebo zvýšit.

Šumavský národní park, který dnes vysadil další tři desítky jedinců perlorodky, se snaží postupně zvyšovat výskyt tohoto živočicha různými kroky. "Asi nejviditelnějším opatřením ochrany biotopu perlorodky byla regulace vodáckého využití řeky Teplá Vltava. V roce 2005 byly stanoveny první limity a od roku 2010 byl zaveden systém splouvání Teplé Vltavy, jenž má jasná pravidla," uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Správa NP podle Dvořáka také revitalizovala v minulosti narovnané a zahloubené vltavské přítoky Hučina, Jedlový a Žlebský, čímž došlo k podpoře přirozeného rozmnožování pstruhů. "Mnoho obcí z vlastní iniciativy vybudovalo v povodí Vltavy velmi účinné nové čističky odpadních vod. Vznikla výzkumná stanice v obci Dobrá a jsou realizovány další projekty. Všechny mají za úkol ochránit řeku s unikátně čistou vodou," dodal mluvčí.

Podle odborníků na ochranu přírody jsou pro perlorodku kritické především první roky života. Nevyhovuje jí totiž často poškozené prostředí řek. Pro perlorodku je důležitý také výskyt pstruha, který poskytuje ve svých žábrách prostředí pro larvy, z nichž pak vyrostou dospělí jedinci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

24.6.2022 17:06
Viděl jsem dokument o tomto projektu. Tito lidé mají moji bezmeznou úctu, protože někdy jim to musí připadat jako boj s větrnými mlýny.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.6.2022 17:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Buďme soběstační v perlových náhrdelnících za pěknou cenu, pěkně prosím. Ano, dobrý projekt bez legrace.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.6.2022 17:36 Reaguje na Jarka O.
Buďme samozásobitelé v nejrůznějších oborech. Už několik let se to pokouším s ananasy, jenže ty mrchy mě nechápou a pořád nechtějí plodit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.6.2022 16:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To jste si nemohl vybrat něco ještě složitějšího ;-)?
Jsem teď chytrá jak internet co se týče pěstování ananasů, to opravdu není moc jednoduché, a plodí prý za 2-3 roky, když mu dáte správné podmínky. Radši zůstanu u chřestu na zahrádce a ananasu v konzervě, protože mě štve i odpad z ananasu při krájení. Třeba postupně bude k dostání jak za socíku jen někdy...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.6.2022 18:07
Jeden z příkladů, že bezzásahovost není často to pravé ořechové.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.6.2022 18:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zkuste nezachránit nadpočetné mládě, keré čápice vyhodí z hnízda. Politika dvojího metru jak vyšitá.

https://www.youtube.com/watch?v=Lqy1hQ0x8n8
Odpovědět
Sl

Slovan

24.6.2022 19:32
Další z důkazů, že se ochránci nezaměřují pouze na ty druhy, které jsou veřejnosti známé a které jsou řekněme i oblíbené, ale že se zaměřují i na podobná zvířata. Jen o tom, bohužel, není tolik slyšet a já bych byl rád, kdyby se toto změnilo a o podobných aktivitách se aspoň trošku víc psalo.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.6.2022 19:49 Reaguje na Slovan
S dovolením ještě využiji tohoto článku o ochraně méně nápadného zvířete k "propagaci" ochrany i méně známé a trošku "ztracené" oblasti: Kardamomových hor v Kambodži.
Ochranářská organizace Fauna&Flora Internaional, jejíž členem je již od roku 1959 třeba Sir David Attenborough a tohoto času je i jejím viceprezidentem, tuto opomíjenou oblast (byť biologicky velmi cennou) chrání již přes 10 let. V současné době se však projekt dostal nečekaně do tíživé finanční situace a proto dělají sbírku u veřejnosti. Důvody tam jsou popsané, tak se třeba i zde najde někdo, kdo by rád přispěl.

https://www.fauna-flora.org/appeals/cardamom-restricted/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.6.2022 11:43
Nic proti vysazování perlorodek, ale proč asi tak mizí a nemnoží se samy
přirozeně? Kdo je skutečným viníkem jejich úbytku? Pokud je jim stav toku, tak je vysazování zbytečné, když ten tok nijak nezměním. Mohu změnit jiné podmínky jejich přežití, ale to zase nikdo nechce udělat a tak to bude
stejné jako s vysazováním ostatního krmiva pro místy přemnožené predátory.
Příkladem jsou početní stavy perlorodky v Blanici před 30 roky a dnes,
kdy se řeka téměř nezměnila, ale změnil se od té doby počet predátorů
včetně predace mezihostitele larev pstruha potočního. Vraťmě se k regulaci
predátorů dokud není pozdě. Až se podaří vyhubit chovný materiál, tak už
bude záchrana druhů nemožná. Z tisíců to ještě lze, ale z desítek to už
nepůjde a za třicet let je to v Blanici sešup o více jak o 1100 % !!!
Lidé myslete, proč v minulosti naši předci predátory regulovali, aby zbylo v potocích a řekách i něco pro lidi a na přirozenou obnovu populace.
Už Karel IV nabádal poddané k regulaci predátorů, aby byla zachována
hojnost zvěře, ryb a těch perlorodek, jejichž perlami je vyzdoben i
královský poklad. Být to tehdy v režii dnešních ochranářů, tak to mohl
vyzdobit tak leda zuby hladem zemřelých predátorů, kteří by bez regulace
zlikvidovali vše už dávno.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.6.2022 14:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Z vaší strany to již beru jen jako cílenou provokaci.

Mnohem větší vliv bude mít třeba to, že desetitisíce až statisíce migrujících kaprovitých ryb z Lipna ohrožují populace pstruha obecného (konkurují potravně, vytlačují je z lokalit, kde je perlorodka), což má zcela logicky za následek i nepříznivý vliv na perlorodky - jedná se o oukleje, boleně, plotice nebo jelce. Očekává se, že opatření, jehož cílem je právě této migraci zabránit, bude mít pozitivní výsledky nejenom u perlorodky, ale zároveň i u toho pstruha.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.6.2022 19:03 Reaguje na Slovan
VN Lipno na Vltavě tu je od roku 1959 a VN Husinec na Blanici od roku 1939. Do devadesátých let kaprovité ryby asi ještě neohrožovaly populaci pstruha a to bylo u Lipna 30 let a u Husince na Blanici dokonce 50 let. Náhle si usmyslely
pstruha obrat o potravu a nechat ho vymřít! Vy jste opravdu myslitel k pohledání. Víte vy vůbec něco o putování druhů ryb za potravou a za třením? Úseky řek dělíme z hlediska
druhů ryb a jejich životních potřeb na pásma pstruhová,
lipanová, parmová a cejnová. Kaprovité ryby nemají rády
studené a proudné úseky řek a v malých tocích nenacházejí
potravu a vhodné podmínky ke tření a přežití plůdku, který
se ve studené vodě nevykulí. V chladné vodě jim metabolismus nedovoluje trávit potravu a navíc stačí jeden větší jez
a je s jejich putováním útrum. Další je tlak dravců jako
pstruh na jejich případný plůdek a rybářů, kteří je na
pstruhových vodách mohou lovit na rozdíl od pstruhů téměř
neomezeně. Nejsou tam totiž cíleným druhem ryb. Ty nové
bariéry pro putování ryb z Lipna do horního toku Vltavy
by levněji nahradil metrový jez a je po putování proti
proudu. To totiž nejsou lososi skáčící i přes jezy,
ale ryby, které spíše proud za povodní strhne směrem
dolů. Ty predátory nelze zamluvit, protože úbytek pstruhů
a perlorodek se zcela kryje s návratem predátorů a to
nejen tam. Potočáků bývaly plné řeky ještě před 20 roky
a najednou je tam prd a nežijí tam ani jiné ryby o kterých
vy tvrdíte, že jsou vinny jejich úbytku. Chybí tam vranky,
střevle a dokonce raci a ty všechny sežraly a nebo pouze
připravily o potravu kaprovité ryby, které tam nejsou taky?
Ty sežral kdo a kdo je připravil o potravu? Rybáři? Nikoliv
byli to predátoři a sežerou i ty perlorodky, protože vydra
to umí dokonale. Provokujete vy a navíc bez znalostí dané
problematiky. Něco jste někde vyčetl a něco vymyslel, ale
nedomyslel, protože ty přehrady tam jsou už 60 a 80 let
a pstruzi mizí masivně posledních dvacet let. Jsou to ale
stále tytéž zástupné výmluvy, dokud si ochranáři nenalejí
konečně čistého vína. Bez regulace predátorů dojde ke
zhroucení potravní pyramidy a vymření jejich potravy. Já
netvrdím vybít jako v minulosti, já tvrdím regulovat na
výši, aby mohla přežít a množit se i jejich potrava. Bez
regulace je to divočina se zásahem směrem k jejich krmení
uměle vysazenou potravou, což je jejich degradace na
úroveň totálně chráněných chovanců v ZOO.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.6.2022 21:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Ochrana perlorodek začala už v 80. letech 20. století. Konkrétně na tom měl zásluhu hlavně tým kolem Jaroslava Hrušky, který byl zřejmě dosti všímavý na to, aby zaznamenal významný úbytek počtu lokalit a celkového zhoršení stavu populací. Podivoval jste se tu nad úbytkem v Blanici, pak tedy cituji: "Povodeň v roce 1985 byla posledním pomyslným hřebíčkem do rakve zdejších perlorodek. V 80. letech došlo k odstranění několika jezů na řece Blanici z rozhodnutí tehdejšího ONV Prachatice, jako "překážky v toku". Perlorodka v náhonu od té doby živořila díky malému přítoku vody a postupně vymírala."
http://www.perlorodkaricni.cz/lide/historie.html
V té době ale asi neměla zrovna vydra na růžích ustláno, že? Faktem je, že se dodnes udržela perlorodka hlavně na Šumavě, tedy v místě, kde ta vydra byla i v dobách, kde jinde byla vyhubena. Nemělo by to být tedy naopak?!

V současnosti je Teplá Vltava v úseku od Soumarského Mostu až po Lipno nejlepším územím pro perlorodky na našem území. Alespoň to tvrdí lidé, kteří se na jejich záchraně, na rozdíl od vás, aktivně podílejí a já nemám jediný důvod jim nevěřit. Hlavní příčiny popisují zcela jasně a je tam uvedena i ona velká migrace kaprovitých druhů ryb.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.6.2022 22:32 Reaguje na Slovan
To, že se perlorodka uddržela hlavně na Šumavě, ještě neznamená, že se tam množí. Jedná se o hodně dlouhověký druh, který, i když nebude mít možnost množení, může na vhodné lokalitě vydržet i desítky let. A to, že v dokumentu byly ukazovány hlavně ty lokality ze Šmumavy, kam se vysazovaly mladé exempláře, asi ukazuje, že tam perlorodky nemají na růžích ustláno.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.6.2022 19:07 Reaguje na Slovan
Pokud jsem měl možnost vidět, tak ty perlorodky jsou vysazovány zejména v malých potocích, kam tyhle kaprovité potvory nedomigrují. Problém je píše v tom, že nositelé mohou být akorát pstruzi a lososi. Lososy naše vody zrovna neoplývají, takže připadají v úvahu akorát ti pstruzi. A je tam ještě jeden zádrhel. Konkrétní ryba přijme ty larvičky akorát jednou za život, takže pokud se na lokalitě vyskytují pouze ryby, které už tu nosící povinnost splnily, je to smůla. V umělém chovu se to řeší tak, že každý rok se vymění rybí obsádka. V přírodě to ale tak jednoduše nejde.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.6.2022 21:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nejsem si jistý, jestli je Teplá Vltava mezi Lipnem a Soumarským mostem malý potok :)
Jinak ale samozřejmě souhlas. Ostatně ochrana perlorodek a pstruhů probíhá v těch územích dá se říci současně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.6.2022 09:57 Reaguje na Slovan
Jak se provádí ta ochrana konkrétně? Budiž zákaz lovu pstruhů a sběru perlorodek a pak jejich vysazování. Tím to končí a výsledky jsou po 20 létech tragické. To, že povodně a ledové třenice likvidují perlorodky a proudné ryby je příroda
a tu brzdil bobr s hrázemi a později člověk
s jezy. Zrychlení toku s odstraněním jezů tak
může být kontraproduktivní z hlediska dravosti
vody a vymílání kamenů na kterých se perlorodky uchycují. Ono to je vše složitější a mimochodem
splouvání takových toků vodáky není pouze o
dření dna loděmi a pádly, ale taky o rušení
pstruhů při příjmu potravy, která je shodou
okolností ve vodácké sezóně pro ryby stěžejní.
V té době je jí nejvíce a je to jediná doba,
kdy mohou nabrat sílu před obdobím nouze. To
splouvání je dnes príma kšeft půjčoven lodí,
provozem kempů a ostatní na to nabalené kšefty.
I toto se kryje po "otevření" Šumavy s úbytkem
perlorodek a ryb. Je třeba hledat celou skupinu
příčin podmínek jejich přežití a nikoliv pouze
něco. Viděl jsem pokusy s umístěním mlžů do klecí,
kde přežijí beze ztrát a totéž se dělá u lososích
jiker na Kamenici. Dělá se to asi tak proč? Není
to náhodou kvůli predaci?
Odpovědět
Sl

Slovan

26.6.2022 12:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne, tím to rozhodně nekončí. V povodích s perlorodkami ochranáři budují třeba malé potůčky, tzv. kapiláry, kterými je do hlavního toku vnášen detrit, tedy potrava perlorodek.
Dále se provádí opatření proti ukládání jemných (např. kal) i hrubých sedimentů (např. písek). Jistě víte proč...
Dokonce se provádí i ruční luční hospodaření na účelových plochách. Znovu budete jistě vědět proč.
V neposlední řadě se zavádí omezení právě na splouvání řek. Teplou Vltavu třeba mohou splout jen registrované lodě a zároveň nesmí být hladina příliš nízko. A není to jediné omezení, viz.
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/registracni-system-pro-splouvani-vltavy-bude-spust

"Viděl jsem pokusy s umístěním mlžů do klecí,
kde přežijí beze ztrát"
- Inu, a teď proč se to hlavně dělá. a) pokud jsou perlorodky mladé, navykají se tímto způsobem na přirozené prostředí (na podmínky v toku), protože pokud by se chovali dlouhodobě uměle, pak by jejich šance na přežití byli oproti tomuto způsobu minimální. b) u těch větších se to používá zejména proto, aby se zjistilo, o kolik ty perlorodky dokáží vyrůst za jednu vegetační sezonu v dané lokalitě. Je použito navíc jen pár kusů.
U těch lososů se tímto způsobem zlepšují hlavně jejich vazby na domovskou vodu, protože cílem je, aby se do těchto míst později vraceli na rozmnožování. Je to mnohem účinnější než když se to dělá v umělé líhni a pak se vypouští.
Takže zase vedle...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.6.2022 18:00 Reaguje na Slovan
Hezky překroucený původní záměr jak
eliminovat jejich ztráty predací. Tu vazbu na domovskou vodu nemusím přece dělat klecí, pokud mu nehrozí predace
a u perlorodek totéž, ale naopak by
měly mít možnost si samy měnit stanoviště podle množství potravy, kyslíku, proudu
řeky a ne je nutit žít v kleci. Důvodem je jejich ochrana před predací a nic
jiného. Pokud by nebyla neúměrná predace,
tak je není třeba uměle rozmnožovat a
ani chránit klecemi. I ty uměle odchované
by bylo možno vysadit bez klecí a stejné
to je s lososími jikrami. To prostě nelze
odůvodnit jinak, protože by to byla bez velké predace zcela zbytečná činnost. Jo
a ta kontrola přírůstků na vynuceném stanovišti v kleci nic nevypovídá o tom
přírůstku na přirozeném stanoviti, které si perlorodka vybere sama. To je přece zkreslený výsledek omezením pohybu za
potravou.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.6.2022 19:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud by hlavním cílem bylo eliminovat možnost predace, pak by se to mohlo dělat v klasické zajištěné nádrži a nedělat to složitěji přímo v řece, kde se vždy může něco pokazit, ne? Takhle se však zvyšuje ta vazba ryb na danou řeku, protože se tím simuluje přirozený proces, který v nádrži jen těžko uděláte. Losos používá v rané fázi života tzv. vtištění - vtisknou si do paměti určité parametry okolního prostředí a ty jsou pak schopni vyhledat během migrace. To probíhá po celou dobu, kdy ryby žijí ve sladké vodě! Lososi navíc umí čichem identifikovat aminokyseliny, soli, kovy nebo feromony rozpuštěné ve vodě - takže pokud se bude losos odchovávat po celý život přímo v řece, zvýší se i jeho vazba na danou řeku. Je to logické. Jistěže se to dělá i proto, aby jich pokud možno co nejvíc přežilo do času vypuštění, ale hlavní důvod proč se to dělá v řece a ne v umělé nádrži je zřejmý.

No a u perlorodek je to tak, jak sem popisoval. To je hlavní důvod proč se nechovají v umělé nádrži, ale opět přímo v řekách/potocích. Jsou na to prostředí při vypouštění zvyklé, umí "chytat" potravu z řeky a není to pro ně šok jako kdyby tam "šli" z umělého odchovu v nádrži. Ale udělám vám i podruhé radost - je to samozřejmě i proto, aby jich přežilo co nejvíc než se vypustí do samotné řeky.
I tak ale nebudete zřejmě spokojen, protože hlavní důvod je přece predace a tečka...

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.6.2022 18:54 Reaguje na Slovan
Když zřídím odchovnou stanici lososů na Kamenici, tak si vtiskne do paměti chemizmus vody z Kamenice, ale nezíská schopnost lovit potravu. Je
to stejné jako s perlorodkou,
když ji budete nutit žít v kleci v místě, kde je potravy
málo a nemůže si vybrat sama
stanoviště. Je to pouze z nouze
cnost, aby přežilo alespoň něco v klecích chráněno před tou predací. Pročpak nebylo třeba klecí před 30,50 a 100 léty?
No protože tu nebyli predátoři v takovém množství jako nyní! Přijít povodeň a nebo ledová třenice, tak je semele i s klecemi, neboť nějaký drát neodolá ledu, kamení a kusům dřeva v proudu.
Vy prostě nechcete uznat pravý
důvod klecí a to, že problémem
je bohužel ta predace. Koukněte
se na potoky bez umělého vysazování plůdku, jak jsou dnes mizerně zarybněné i přes
úplné hájení rybáři. Já to
vidím v reálu a kydy nebaštím.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.6.2022 21:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Losos: "Z velké části se z jiker již vykulil takzvaný váčkový plůdek, tedy rybka vyživovaná žloutkovým váčkem. Rybky setrvají v inkubačních schránkách do doby, než žloutkový váček stráví. Poté, zřejmě ve druhé polovině dubna, budou vypuštěny do říček, které mohou považovat za rodné a ve kterých prodělají další vývojová stadia před svou cestou do Atlantiku" - takže se fakt nemusíte bát, že se nenaučí lovit...

Perlorodka: Ty perlorodky rostou, takže potravně nestrádají. Ony jsou pravidelně kontrolovány, nemusíte mít tedy obavu. Zřejmě to má více výhod než nevýhod. A když se vypustí, jsou alespoň zvyklé na průtok vody apod.

Ony se ty postupy hold občas i mění v závislosti na rozšiřujících se praktických i teoretických znalostech v ochraně přírody. Vím že vám to přijde divné, ale světe div se to tak funguje v každém odvětví, nejenom v ochraně přírody.

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.6.2022 21:34 Reaguje na Slovan
Raději mu odkývejte, že za úbytek perlorodek mohou jen a pouze predátoři a hlavě zlí ekologisté ochránci dravců. Jemu to sice pohladí egíčko, ale alespoň budete mít klid. ;)

Jinak hezké články:
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/omlazeni-populaci-perlorodky-ricni/

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/perlorodka-ricni-mlz-na-rozcesti.pdf

https://plzen.rozhlas.cz/proc-vymira-perlorodka-duvodu-je-nekolik-8512106
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist