https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/np-sumava-v-lete-pravidelne-kontroluje-teren-zda-nekde-nehrozi-vznik-pozaru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NP Šumava v létě pravidelně kontroluje terén, zda někde nehrozí vznik požáru

30.7.2022 01:44 | VIMPERK (ČTK)
Šumavský národní park v letních měsících pravidelně více kontroluje terén, zda někde nehrozí vznik požáru. Podobnou praxi udržuje už několik let bez ohledu na současný požár v Českém Švýcarsku. Do preventivních kontrol v terénu se na Šumavě v letních měsících zapojuje denně několik desítek lidí, řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

 

Od půlky června pravidelně každý den vyráží do lesů 12 hasičů. "Kromě toho se na kontrolách podílejí další pracovníci parku jako například strážci, průvodci nebo lesníci. Prakticky všichni, kdo jsou v terénu, monitorují, jestli někde není případné ohnisko požáru," uvedl Dvořák. Dodal, že největší nebezpečí představují nezodpovědní návštěvníci parku. "Často se v létě našim pracovníkům stává, že v terénu objeví neuhašené ohniště, na kterém ještě doutnají žhavé uhlíky," řekl Dvořák.

Podle něj řada lidí netuší, že se oheň v lese nesmí rozdělávat. A to se netýká jen rezervací. "Bavili jsme se o tom i s kolegy z jiných národních parků a přivítali bychom, pokud by už základní školy dokázaly v tomto směru žáky vzdělat. Připadá nám, že dneska hodně lidí nemá povědomí o tom, jak se chovat v lese," řekl mluvčí šumavského parku.

V Českém Švýcarsku hoří od neděle, požár zasáhl plochu pět krát dva kilometry. Plameny hasí letadla a v těžko přístupném terénu pomáhají také vrtulníky s vaky na vodu. Dvořák uvedl, že šumavský národní park má pro podobné situace připravený protipožární systém. "Je v něm například 111 lokalit, kde lze čerpat vodu. A jedná se i o ledovcová jezera. Dále máme na sedm desítek vytipovaných lokalit, kde by mohly přistávat vrtulníky," řekl Dvořák.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 06:44
A ví někdo v Praze jak vypadá les, mimo počítačovou hru?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.7.2022 07:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.7.2022 10:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já z Ostravy to vím taky. Mám ho jako tapetu v předsíni.
Odpovědět
jj

j jogín

30.7.2022 12:02
Hřenský požár předvádí blbost ve strategii. Vyhlašovat národní park v oblasti se smrkovým lesem pod 1000 m/nm je nesmysl. Vysoké teploty znamenají víc generací kůrovce a zdánlivě ekologický přístup nechat stát mrtvé stromy znamená v 10-20 letech požár. Nezasahování je vhodné jen stabilní závěrečné ekologické stadium a ne pro smrkový les. který je přirozený jen nad 1000m. Představa, že krásnou smrčinu v nížině zachováme ouředním nařízením je nesmysl, je to totálně neekologické a při nezasahování ji nahradí přirozená formace za zhruba 1000 let. Ekologický přístup znamená postupně vykácet smrky a nahradit je složením dřevin blízkým dobře známým klimatickým podmínkám.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.7.2022 15:20 Reaguje na j jogín
V Beskydech prosperují smrky i v nadmořské výšce kolem 600 metrů nad mořem. Je ale fakt, že to Hřensko je hodně nízko. Mnohem větší problém vidím v tom, jaká je tam půda. Pokud jsem byl informován, tak je písčitá a hodně propustná. Takže smrk jako mělce kořenící dřevina tam musí zákonitě trpět suchem. Pokud by se mělo trvat na jehličinách, spíše by se tam hodily hluboce kořenící borovice. Takže vysazovat tam smrkové monokultury byla pitomost, vyhlašovat tam národní park byla pitomost na druhou. Moc by mě zajímalo, kdo byl jako iniciátor toho, že se ten park vyhlásil. Dozvíme se to někdy?
Mimochodem, to plošné vysazování smrku ztepilého není jediná pitomost se smrky. Za totáče se hodně v průmyslových aglomeracích vysazoval smrk pichlavý (Picea pungens), protože je hodně odolný vůči emisím. Jenže emise klesají a stejně tak i dešťové srážky. Takže leckdy vidíme smrky pichlavé staré 40 -50 let, které hynou na nedostatek vláhy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 14:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono kdysi to s tím smrkem asi pitomost nebyla, když tam
dorostl do mýtního věku, ve kterém ho vedení NP nabídlo kůrovci a ohni. Ano kůrovec za sucha je problém, ale kalamity byly jsou a budou při souběhu více podmínek pro kalamitu. Ta následuje po vichřicích s kvanty poškozených
smrků neschopných se kůrovci bránit. Pak to bývá sucho,
kdy nemůže chodbičky kůrovci zalít smůlou a nakonec to
je laxní přístup k prevenci při okamžitém úklidu obou
případů poškození stromů. Pokud nastane souběh vichřice,
sucha a nečinnosti člověka, tak je to nynější katastrofa
obřích rozměrů. Začalo to Kyrilem, pak opakovaným suchem
a rozumováním o kůrovci jako lékaři lesa. K tomu přibyla
těžkopádnost LČR zbavených vlastních těžařů a oddalováním
zásahů kvůli výběrovým řízením na těžařské práce, kde se
místy doslova čekalo na takové namnožení, aby se vyplatil
přesun techniky z druhé strany republiky, protože o pár
stromů neměl nikdo zájem. Tak se kůrovec vesele množil
a šířil. Veškerou vinu se teď hází na sucho, ale to tu
bývalo i v minulosti podle "hladových" kamenů v řekách
a neúrodách pícnin a obilnin s následnými hladomory. Ono
přiznat pravdu, že reorganizací LČR se stal podnik zcela
závislý na vysoutěžených těžařích a přestal být operativní
při náznaku kalamity. No a pak to rozumování o "lékaři"
lesa bylo o jeho namnožení v bezzásahových zónách pro
široké okolí. Nezájem těžařů o malé plochy v kopcovitém
terénu byl příčinou jeho namnožení zase tam a pak už bylo
spolu se suchem dokonáno. Můj kamarád bývalý revírník
bával denně v lese a úřadoval i v hospodě. Něco zadal
vlastním dřevorubcům a něco prodal u piva chatařům a
jiným zájemcům o pár stromů, kam nemělo smysl posílat
četu s koněm a nákladním autem. Pokáceli to a vynesli
z lesa lidé sami a bylo uklizeno. Pak zrušili pracovní
četu, zakázali samotěžbu a nakonec zdražili dříví tak,
že vyšlo levněji koupit na pile odřezky. Nyní je už
pozdě bycha honit, ale je dobré se poučit a pouze se
nevymlouvat na sucho. Logicky se zamyslete, jak je možné,
že i přes suché roky v minulosti tam takoví velikáni
v chudé písčité půdě vyrostli? Byla to tedy až taková hloupost od našich předků? Myslíte, že by tam ten smrk sázeli, kdyby tam neprosperoval a nenarostl do těchto
kvalit a rozměrů? Nejsou to pouhé výmluvy na zpackanou restrukturalizaci LČR a chybnou toleranci kůrovce na
velkých plochách v době souhry sucha a po vichřici?
Odpovědět
jj

j jogín

30.7.2022 12:12
Hřenský požár předvádí blbost ve strategii. Vyhlašovat národní park v oblasti se smrkovým lesem pod 1000 m/nm je nesmysl. Vysoké teploty znamenají víc generací kůrovce a zdánlivě ekologický přístup nechat stát mrtvé stromy znamená v 10-20 letech požár. Nezasahování je vhodné jen stabilní závěrečné ekologické stadium a ne pro smrkový les. který je přirozený jen nad 1000m. Představa, že krásnou smrčinu v nížině zachováme ouředním nařízením je nesmysl, je to totálně neekologické a při nezasahování ji nahradí přirozená formace za zhruba 1000 let. Ekologický přístup znamená postupně vykácet smrky a nahradit je složením dřevin blízkým dobře známým klimatickým podmínkám.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist