Nejvyšší správní soud nařídil znovu projednat žalobu na zásady péče o Národní park Šumava
Následovala žaloba k Městskému soudu v Praze, podle které správa národního parku ponechává příliš velké plochy samovolnému vývoji a nesprávně prosazuje vizi původního lesa, což povede k devastaci současných porostů. V žalobě pisatelé vyjádřili obavu z rozvratu lesů působením kůrovce a následných požárů suchého dřeva.
Městský soud takzvanou zásahovou žalobu zamítl. Poukázal na to, že spolku nebyla zásadami péče uložena povinnost něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět. Zásady tedy na něj nemají přímý dopad. Jde prý spíše o koncepční nástroj, který slouží jako podklad pro budoucí rozhodování správy národního parku. Spolku tedy chybí takzvaná aktivní legitimace, stejně jako druhé žalobkyni.
NSS ale uplatnil jiný náhled na zásady péče. "Městský soud zcela pominul, že zásady péče představují výstup výkonu veřejné moci (vrchnostenské správy), který má podstatný dopad na stav životního prostředí a je (alespoň zčásti) bezprostředně závazný pro hospodaření s nemovitými věcmi ve vlastnictví státu. Zásady péče mohou být předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu," stojí v rozsudku.
Městský soud nyní musí zvážit, zda zásady péče zasáhly do práva žalobců na příznivé životní prostředí a také do práva na informace o životním prostředí. "Dospěje-li k závěru, že alespoň jeden ze žalobců je v daném sporu věcně legitimován, bude se městský soud zabývat zákonností žalovaného zásahu," uvedl NSS.
Zásady popisují péči o přírodu v následujících letech ve všech zónách národního parku, včetně principů péče o nejdůležitější druhy typické pro Šumavu. Popisují, jak se budou sledovat ukazatele kvality prostředí a přírodní procesy. Zásady také odrážejí témata jako turistiku nebo podporu obyvatel. Směřují k tomu, aby se postupně rozšiřovala bezzásahová plocha.
reklama