NSS: Pražské úřady chybovaly při povolování budov u Masarykova nádraží Aktualizováno

Nejvyšší správní soud (NSS) dvěma rozhodnutími upozornil na pochybení pražských úřadů v řízení o umístění stavby Masaryk Centre 1 u Masarykova nádraží v Praze, kterou na zakázku Penty navrhli architekti z ateliéru Zahy Hadidové. Úřady dostatečně nezvážily charakter řízení a případnou účast občanských organizací, a tedy i možnost podání připomínek. Rozsudky jsou dočasně zpřístupněné na úřední desce. Pisatel stížností, spolek Arnika, v tiskové zprávě uvedl, že na postavených kancelářských budovách se už nic nezmění, rozsudek však lze využít jako oporu v jiných sporech občanů a spolků s úřady. Pražský magistrát uvedl, že se s rozsudkem seznamuje a soud o případu ještě neskončil.

"Bývali jsme mohli bojovat za to, aby budova nebyla tak objemná a bylo v místě víc zeleně. Budova ale už stojí a Penta lokalitu vytěžila na maximum. Je zřejmé, že úřady šly Pentě na ruku – jen nevíme, jestli záměrně. Centrum města se stalo kořistí soukromé společnosti s kontroverzní pověstí a rozsudek soudu se v této chvíli bohužel stává pouhým akademickým cvičením," uvedla Anna Vinklárková z Arniky.

Podle NSS chyboval magistrát, jenž v řízení před správními soudy figuroval jako žalovaná strana, i stavební úřad Prahy 1. "Rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí stavebního úřadu jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů ohledně závěru, že záměr nepodléhá (neměl podléhat) přinejmenším zjišťovacímu řízení, potažmo následně posouzení vlivů záměru na životní prostředí," stojí v jednom z rozsudků NSS.

"V tuto chvíli se s rozsudkem detailně seznamujeme, nicméně všechna soudní řízení v této věci ještě nejsou ukončena, proto nebudeme do skončení těchto řízení věc komentovat," uvedl mluvčí pražského magistrátu Tadeáš Provazník.

Spor se táhne od roku 2020, kdy stavební úřad Prahy 1 vydal územní rozhodnutí pro stavbu polyfunkčního objektu. Komplex v ulici Na Florenci prošel už v roce 2017 posouzením vlivů na životní prostředí, občanské organizace proto měly být součástí také návazného povolovacího procesu. Investor ale podle Arniky udělal drobné úpravy, a tím se vyhnul jak posouzení vlivů, tak účasti spolků, které upozorňovaly na negativa objemné stavby. Arnika se bránila u Městského soud v Praze, uspěla však až u NSS.

Magistrát nyní musí znovu zvážit, zda posouzení vlivů bylo, či nebylo zapotřebí, a zda se měla procesu povolování stavby účastnit veřejnost. NSS také nastolil otázku, zda záměr nepodléhal zjišťovacímu řízení v podstatě automaticky, ze zákona, kvůli charakteru stavby. "Tedy, zda záměr není obchodní komplex či nákupní středisko s celkovou zastavěnou plochou minimálně 6000 metrů čtverečních. V tomto ohledu by bylo namístě vyjádřit se k otázce, zda obchodním komplexem není i stavba obsahující větší množství jednotlivých prodejen s vlastními vstupy v rámci jednoho objektu," uvedl NSS.

Arnika má za to, že rozsudek ukazuje slabou pozici vedení města vůči developerům a podcenění situace. "Věříme, že případy jako tento pomohou chování města změnit a do budoucna chtít po soukromých developerech mnohem víc," uvedl Václav Orcígr z Arniky.

Práce na budovách se zlatou fasádou, jichž se spor týkal, dokončila firma Penta Real Estate loni na podzim. Stavba trvala přes dva a půl roku. Celková investice dosáhla 2,5 miliardy korun. Další peníze společnost investuje v nejbližším okolí.

---

reklama

---