Obce v Plzeňském kraji cítí velký tlak investorů, kteří chtějí větrníky a soláry

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Když teď přijde firma, koupí pozemek od zemědělce, tak už obce nebudou mít šanci říct, jestli tam solární nebo větrný zdroj chtějí, nebo ne. Bude to na subjektivním rozhodování úředníka," řekla starostka Plané na Tachovsku Martina Němečková (Pro Planou STAN). Podle ní je to velký problém, za jeden měsíc už jí volali ze tří firem. Město dalo například velké peníze do parcelace na 100 rodinných domků. "Půda je soukromníka. Když mu za ni dá firma víc než město, tak jí to prodá. A někdo jiný pak rozhodne o tom, co se na katastru obce postaví," řekla Němečková.

Potvrdil to starosta Blovic z Plzeňska Robert Zelenka (Žijeme Blovice, SNK). "Volají dva zájemci týdně, že mají vytipované soukromé pozemky," uvedl. Ministerstva průmyslu a životního prostředí dokončují po celé ČR takzvané go-to zóny, kterými se stanoví, na kolika procentech ploch se mohou obnovitelné zdroje postavit bez schvalování změny územního plánu.

"Experti nám řekli: Zvykněte si na to, že budou malé soláry v každé obci, abychom vybudovali 45 gigawattů výkonu v celé zemi. Stát určí v územních plánech go-to zóny. Kvůli tomu, co se přeneslo z EU, tu teď budeme muset 30 let přežít se soláry," uvedl starosta Rabí na Klatovsku Miroslav Kraucher (SNK - Dobré místo pro život). Investor si podle něj před koupí pozemek prolustruje, zda není v nejlepší bonitě 1 nebo 2, v území ekologické stability, v biokoridorech, v památkové zóně a jestli je blízko elektrickému vedení. V Rabí teď chce firma postavit solární zdroj s výkonem tři megawatty. Tříhektarový soukromý pozemek je v místě, kde jí v tom nic nebrání, rozhodne sušický stavební úřad. "Z různých zdrojů máme ověřeno, že s tím nic neuděláme. Pokud bychom se s nimi dohodli, tak z toho můžeme maximálně něco vytěžit," řekl Kraucher.

Podle starosty Zbůchu z Plzeňska Dušana Duchka (SNK PRO ZBŮCH) u nich firma chce stavět fotovoltaickou elektrárnu také s výkonem tři megawatty. Obci podle starosty oznámila, že ji územní plán nezajímá. Důležité je, že ČEZ vybírá místo připojení, a když s ním obec nesouhlasí, tak ho může posunout, řekl.

Firmy se ozývají pořád, vybírají si i obecní pozemky a nabízejí participace, uvedla Němečková. "Je otázkou, jestli není pro obec lepší najít takový pozemek v místě, kde není bydlení, a kývnout na to, než čekat, až to někdo schválí někde úplně jinde: Zatím na to nemám názor," dodala.

V Chanovicích na Klatovsku chce investor postavit dva 150metrové větrníky dva kilometry za částí Černice. "Necháme si dělat právní rozbory smluv, které by s námi případně uzavřel," řekl starosta Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Obec nejdříve nechá vyjádřit obyvatele v anketě, pokud dají souhlas, tak by dostávala do kasy milion korun ročně. Stejné stavby řeší Nečtiny s Bezvěrovem na Plzeňsku. "Teď se budeme domlouvat, jestli tomu raději jít dopředu a stanovit si limity, třeba šest větrníků - dva na obec, aby to úplně nezničilo krajinu. Nebo čekat, až to udělají bez nás," řekl starosta Jiří Křemenák (Muži pro Nečtiny). Starosta Soběšic u Sušice Josef Přibyl (SNK I) uvedl, že už před 11 lety tam chtěla firma vybudovat devět větrníků a dnes se projekt oprašuje. "Tehdy měla být jejich výška 150 metrů, teď 240, což by to vidět odevšad z vesnice," uvedl.