Obětavá orlice Dina se v Bartošovicích stala součástí diorámatu

"Dina byla úžasná. Postarala se o cokoliv, co jste jí tam strčili a aspoň trochu připomínalo orlí mládě. Ze začátku dělala adoptivní pár i se samcem Jardou. Společně taky odchovávali mláďata, ať už to byla káňata, motáci, jestřábi," řekla Orlová.
Počet mláďat, která Dina ve stanici odchovala, podle ní může dosáhnout až 200, z toho jen mláďat orlů skalních bylo kolem 25. "Opravdu měla úžasný cit. Ve chvíli, kdy jsme jí dali nějaké mládě na hnízdo, když jsme dovezli ze Slovenska mládě, tak trvalo pár vteřin a ona už tam byla, začala krmit, zahřívat. Vůbec nepřemýšlela nad tím, jestli sežrat - nesežrat, okamžitě se šla starat," popsala manažerka.
Když orlice Dina předloni v lednu uhynula, bylo jí úctyhodných 41 let. V přírodě se orli skalní dožívají nanejvýš 30 let. Obětavost Dinu neopustila ani v okamžiku smrti: do poslední chvíle chránila a zahřívala mládě, které měla pod sebou. Mládě díky tomu přežilo.
Dinu někdo postřelil v roce 1977. Pak se o ni staral sokolník a asi jako tříletá se dostala do nově vzniklé bartošovické stanice. "Sama mláďata bohužel neměla, i když s Jardou harmonizovali, vypadalo to nadějně, ale chybělo mu křídlo, takže se na samici neudržel," řekla Orlová. Dině v mateřství bránila i utrpěná střelná zranění.
Součástí diorámatu je i samec Jarda a orlí mládě, které spadlo z hnízda při vichřici na Slovensku. Právě mláďata získaná ze Slovenska a odchovaná v Bartošovicích byla v posledních letech vypouštěna do české přírody. "U orlů funguje takzvaný kainismus, to znamená, že starší, větší mládě zabije to mladší. To se děje zhruba mezi pátým a osmým dnem. Když mají hnízda hlídaná, tak se mláďata stihnou odebrat, tím se zachrání a nám to pomůže. Díky tomu hnízdí orli skalní v České republice," řekla Orlová.
Orlice Dina přispěla k vypuštění orlů do české přírody nemalou mírou. Díky tomu, jak se o mláďata starala, byl kontakt malých orlů s člověkem minimální, což přispělo i k jejich lepší adaptaci ve volné přírodě.
reklama