Obrana chce posílit odolnost vojáků vůči negativním dopadům změny klimatu
"Změna klimatu není jen ekologický problém, ale i otázka bezpečnosti. Ovlivňuje stabilitu regionů, přístup k přírodním zdrojům, zvyšuje riziko konfliktů, akceleruje migraci. Mění též podmínky, ve kterých naši vojáci operují. Tuto situaci proto musí naše obrana brát vážně," uvedl k dokumentu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.
Extrémní meteorologické jevy spojené se změnou klimatu s sebou podle ministerstva přinášejí rizika, která mají vliv i na obranu a bezpečnost.
"Stále častější mimořádné přírodní jevy, jako je dlouhodobé sucho, rozsáhlé požáry, eroze půdy, rozšiřování pouštních oblastí, extrémní srážky či povodně budou mít vliv na operační prostředí, povahu konfliktů i požadavky na vojenské schopnosti," podotklo.
Extrémní přírodní jevy mohou podle něj ohrozit nebo klást zvýšené nároky na energetickou infrastrukturu, vojenské základny a objekty, výcvikové prostory, ale také vybavení, personál a vojenskou techniku.
Dokument má podle úřadu tři hlavní cíle: zajistit připravenost na dopady změny klimatu, bojeschopnost v novém operačním prostředí a snižovat negativní vliv své činnosti ozbrojených sil na životní prostředí.
"To bude spočívat zejména v efektivní energetické transformaci, ochraně životního prostředí na pozemcích ministerstva obrany a v navýšení nízkoemisních zdrojů v oblastech, kde to neohrozí bojeschopnost ozbrojených sil," dodal úřad. Obrana chce také například posílit spolupráci s akademickou sférou i firmami, které se zaměřují na nová technologická řešení.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Richard Vacek
1.9.2025 13:56s v
3.9.2025 16:50 Reaguje na Richard VacekJan Šimůnek
1.9.2025 16:51MMCH, naše armáda působila v Afghánistanu i dalších destinacích s horkým klimatem a musela na ně být nachystána.
Tonda Selektoda
2.9.2025 09:19Břetislav Machaček
2.9.2025 09:38Hlavně mít důvod nakupovat i v boji nepoužitelné věci, aby byly utraceny
navýšené výdaje na "obranu". Doporučuji vybavit bojovou techniku třeba
klimatizací a polní stany osadit solárními panely z Číny, aby armáda
nemusela vyrábět elektřinu elektrocentrálami na naftu a benzín. Ty nové
polní kuchyně by mohly fungovat na solární energii a nebo být vybaveny
větrníky viditelnými protivníkem zdaleka. No a samotným vojákům bych
nakoupil deset typů oděvů na každé počasí zvlášť a ke každému najal dva
nosiče, kteří mu to budou nosit. Pouze tak se těch dalších 40 miliard
navíc dá utratit. Mimochodem uloženkové provizorní mosty použité za
povodní unesou Leopard? Pochybuji a to znamená nakoupit nejen podvalníky
na jejich přepravu, nákladní vagóny a stavět všechny mosty na jejich
hmotnost, ale taky nakoupit ty provizorní mosty a mosty pontonové. Je
tu ale možnost mít ty tanky ve výcvikových prostorech na hraní a není
potřeba nic z toho. Jó když nákupčí neví, že je tank těžší, než je
nosnost techniky k jeho přepravě, tak je to těžké! Je to jako u F 35
pro které je třeba přebudovat komplet alespoň jedno letiště a co
záloha, když bude zničeno? To přistanou u sousedů?
s v
3.9.2025 16:56 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
2.9.2025 10:01Pokud bychom měli mít opravdu funkční armádu, schopnou bránit naše území (či alespoň odradit potenciálního útočníka velkými ztrátami), tak by náklady byly obrovské. Kdesi jsem četl, že ČSR od nástupu Hitlera do Mnichova vydala na přípravu obrany (vč. výstavbu pohraničního opevnění) víc než jeden HDP.
Lukas B.
2.9.2025 11:28 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
2.9.2025 16:58 Reaguje na Jan Šimůnekzbrojit a bojovat. V té době byl agresor zcela jasný, ale dnes
pochybuji, že by měl o naši vyplundrovanou a zadluženou zemičku
někdo zájem. Bez nepřítele by ale zbrojení nemělo opodstatnění
a tak ho musíme mít za každou cenu. Neutrální země se snaží být
tolerantní k různým názorům a zřízením a jsou považovány za ty,
kteří se nikdy nepostaví na jednu z bojujících stran a ty je
využívají jako prostředníky a půdu k vyjednávání. Mi osobně se
tento koncept vždy líbil i s rizikem, že někomu rupne v bedně
a nebude neutralitu uznávat. Za 2.sv. byl konflikt vyhrocený,
ale neutralitu Švýcarska, Švédska a taky s výhradami Španělska
všechny bojující strany uznávaly právě kvůli tomu zprostředkování
obchodů a styku mezi nepřáteli. Osobně jsem byl z Havla zklamán,
že původně antimilitaristický postoj změnil na příklon k NATO.
Navíc se ten vstup do NATO neudál referendem jako vstup do EU,
což považuji za rozporuplné.
Lukas B.
2.9.2025 17:43 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
2.9.2025 19:16Buďte ujištěn, že pro Rusko bychom byli zajímaví jako předpolí, tedy v úloze, kterou jsem zastávali do roku 1989. Byl by pro ně zajímavý i náš zbrojní průmysl (zejména po likvidaci "zelených" opatření. A patrně by pro ně byla zajímavá i skutečnost, že by je vysoké procento občanů vítalo jako "zachránce před Green dealem".
Břetislav Machaček
3.9.2025 10:38 Reaguje na Jan Šimůneksi nemůže poradit s Ukrajinou? Navíc mají svých problémů až nad hlavu a proč přibírat další? Ono to není pouze vyhrát válku, ale
i vázat na obsazeném území armádu pro jeho udržení a dosadit
ouřady k vykonávání státní správy. Osobně vidím strašení Ruskem
jako velmi dobrý důvod zbrojit a odpoutat se od něho hospodářsky
s tím, že na to už stála fronta dodavatelů od kterých strašení
pochází. Je to osvědčená taktika jak se zbavit levné konkurence
pouhým strašením a nabídnout se jako byť dražší zachránce. To se
povedlo. Zbrojí se jako nikdy a nakupuje ještě nedávno neprodejný
břidlicový plyn. Byl to velmi dobrý tah vytvořit s dlouholetého
spolehlivého dodavatele nepřítele.

Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují