Ocean Cleanup stojí na vodě. Plasty zatím nechytá

Pět let práce týmu organizace The Ocean Cleanup letos v září vyústilo v dlouho očekávané spuštění první plastosběrné bariéry na vodu. Testovací zařízení, které se nyní pohybuje ve vodách na půl cesty mezi Kalifornií a Havají, už také přináší první výsledky. Například to, že není zatím schopno sbírat plasty. Podrobnosti přináší ScienceAlert .

Od projektu, který od roku 2013 přišel na 31 milionů dolarů, bychom možná očekávali trochu víc, ale rozhodně nemůžeme říct, že by se Boyan Slat nesnažil. Prototyp v názvem System 001, je po pěti letech na moři. Nemá sice slibovaných 100 kilometrů, ani šedesát dvoukilometrových úseků, jak se zvažovalo ještě předloni, ale jen 600 metrů. Jde totiž o provizorní testovací zařízení, které má zatím v praxi prověřit funkčnost této navýsost originální myšlenky. I proto je také tato plastová stěna prohnutá do tvaru písmene „U“ nabitá nejrůznějšími senzory.

Chytí, ale neudrží

Tyto měřicí přístroje dodávají v takřka reálném čase velmi přesná data přímo do centrály projektu Ocean Cleanup. Zatím to jsou jen částečně pozitivní výsledky. Bariéra je totiž schopná zastavit proudem a vlnami unášené plasty, včetně opravdu malých kousků, ale není schopná je udržet. Místo toho, aby se tyto částečky postupně sunuly podél stěny ke sběrným košům, podplouvají s každou další mořskou vlnou celou záchytnou stěnu a pokračují na své pouti oceánem dál. Za dva měsíce se tak „úlovek“ System 001 dá vyčíslit na prstech jedné ruky a to v počtu zachycených přetrhaných rybářských sítí.

I ty jsou samozřejmě pro mořské živočichy velmi nebezpečné a jejich odchycení je přínosné. Původní očekávání ale zatím vychází naprázdno. Čím to je? „Zdá se, že záchytný systém nereaguje dostatečně pohotově na změny proudění,“ zmiňuje Lonneke Holierhoek, šéf technického úseku provozu Ocean Cleanup. Předně, část norné stěny nad hladinou se „hýbe rychleji“, než k ní připevněný třímetrový závoj lapacího zařízení pod hladinou. Ten v zásadě „vlaje v proudu“ za nornou stěnou a propouští tak zachycené plasty spodem. Tenhle podstatný nedostatek zařízení k lapání plastů by se dal nejspíš vyřešit. Jak?

Víme, co je špatně

Změnou konfigurace celé norné stěny. Tedy místo úzce sevřených ramen písmena U raději doširoka otevřená. Tím by se jednak zvětšila záchytná plocha celého zařízení o 60 až 70 metrů a také se zvýšila zachytávací schopnost onoho podhladinového lemu. Z aktuálních 0 % na 25 %. Je tu ale ještě jeden drobný neduh, který představuje „dynamická“ povaha oceánu. Tempo, jakým se neustále mění výška a síla vln, směr proudění, vystavuje System 001 neustálým zkouškám. Právě od toho tu ale zařízení je, aby pomohlo vychytat mouchy. „Očekávali jsme neočekávatelné,“ říká Holierhoek. „I proto jsme spustili toto zařízení na vodu tak brzy, abychom mohli adresně určit konkrétní problémy.“ A až se podaří tyto drobné nedostatky vychytat? Nejspíš už v roce 2020 se můžeme těšit na další prototyp, System 002, pokud tedy přízeň sponzorů vydrží. Plán na vyčištění oceánů se podle The Ocean Cleanup nevzdaluje a jeho naplnění do roku 2040 se podle nich z 90 % jeví jako splnitelné.

---

reklama

---