Ochránci přírody letos v polích Vysočiny zachránili přes 50 hnízd čejek

Bez ironie sarkasmu to je snad poprvé za tu dobu co tady píšu-ochranářum palec nahoru.Už i proto,že najít hnízdo čejky není jednoduché.Kdysi jsem při jedné procházce malem na jedno šlapl a zastavil nohu v poslední chvílí.

Za totáče bylo možno vidět čejky i v některých částech Ostravy. Třeba pod Hulváckým kopcem, kde je celkem velké pole. Dneska tady čejky nejsou. Stejně tak zmizeli vrabci, chocholouši a spousta jiného ptactva. Jak to tehdá ti komunisti dělali, nevím.

Proč komunisti? Vždy všechno děláme my všichni, včetně vás. Nikdo není stranou, aby mohl ukazovat prstem na ostatní hele co jste udělali.
No a čejka je v podstatě predátor, živí se hmyzem, členovci, drobnými obratlovci... Co by tak dnes na tom poli asi našla?

Já bych řekl, co by tam dneska ta čejka našla, ale tyhle stránky čtou i ženy a tak se radši zdržím vyjádření.

Zřejmě nějaký dominový efekt. Příroda je komplexní systém a řada negativních jevů se může projevit až poté, co je rozvrácen systém zpětných vazeb. U nás na Severu Čech je třeba vrabců stále relativně dost. Pod střechou nám i hnízdí a běžně jich máme jen na naší zahradě kolem 20. Polní zvířata obecně dostala na mnoha místech tvrdý KO v podobě DDT a jiných pesticidů. Jakmile není hmyz nebo plevel (jeho semena), těžko se může dařit zvířatům, která jsou na těchto zdrojích závislá. Je to jako byste chtěl, aby se dařilo obojživelníkům v rybníku, který je přerybněn.
Týká se to nejenom čejky a chocholouše, ale i třeba koroptve. Připočtěme k tomu další, byť méně závažné, faktory které tu populaci snižují (třeba toto ničení hnízd při sklizni nebo přirozenou predaci) a dostáváme se do stavu, kdy ta zvířata skoro nemohou přežít. Proto jsou ostatně tak důležité biopásy a remízky v těch lánech polí bez života. Jsou alespoň nějakým účinným lékem, byť ne všemohoucím. Poskytují ochranu i potravu.

V tom s Vámi souhlasím.

Žiji kousek od vás v Bohumíně a vrabci létají do mého kurníku
na pšenici a za nimi i krahujec(samec). Hnízdí pod střechou mého
a sousedova domu a shlukují se v živých plotech z thůjí a ptačího
zobu. Pak se porozhlédněte kolem sebe, kde někdo chová slepice,
což bývala kdysi zcela běžná činnost v každém rodinném domku. No
a taky nikomu nevadili vrabci ve škvírách pod střechou jako dnes.
Čejky jsou na tom podobně jako všichni ptáci mimo doupných lépe chráněných před predací a ničením hnízd technikou a taky lidmi.
I to se nápadně kryje s zvýšeným množstvím sojek, strak, krkavců,
ale i lišek, kun skalních(jak říkám městských) a jezevců. Lány
polí se v mém okolí oraly už za 1. republiky lokomobilami s pluhy
na lanech, později pásovými traktory a jinou technikou. Čejek ale
rapidně ubývá od započetí vědeckého ochranářství, které nahradilo
regulaci predátorů mysliveckým hospodařením. To je pravá příčina,
ale i zloděj raději volá chyťte zloděje, aby nebyl chycen sám.
Ono než přiznat chybu, tak je lépe zachraňovat mizející druhy,
pak zase jiné a tak dokola a být za to laiky chválen. Ano příčina
je zcela jiná, než pouze ta jediná před kterou čejky ochranáři
chrání. Jinak díky i za to, pokud ale krkavcovité pozorné sledující
jejich počínání neupozorní na ukryté hnízdo. I kosí hnízdo pečlivě
ukryté v houští živého plotu sojky objeví většinou až při sledování
rodičů při donášce potravy. Sojky tiše sedí a sledují, kam kosi
létají a pak si tam pro holátka přiletí. Dokud sedí na vejcích, tak
je klid, ale pak se zvýší pohyb kolem hnízda a to predátory upozorní
na zdroj potravy. Takže i ten porostem prošlápnutý chodník ke hnízdu může predátora navést k potravě. Navíc zkušenost, že u tyče je hnízdo může predátora naučit vyhledávat už pouze ty tyče a nemusí pracně pátrat po hnízdech, když už to udělal za něho člověk. No a taky nehovořím o zvědavcích a pseudoochráncích, kteří se jdou kouknout, proč je v poli ta tyč a k ní prošlapaný chodník.