Ochránci přírody našli nového partnera - církve
Globální oteplování chudých
Pravděpodobně nejčastěji diskutovaným tématem bývají klimatické změny, na které se církve dívají jednak ve světle ochrany přírody, ale především z hlediska dopadů na nejchudší části světa a jejich obyvatele. Podle názorů církevních představitelů se totiž právě jich nejbolestněji dotkne vzestup hladin oceánů, rozšíření tropických nemocí a všechny další problémy spojené se změnou klimatu. "K odpovědnosti by měly být dohnány ty státy, které produkují nejvyšší množství skleníkových plynů, Spojené státy nevyjímaje. Poškozeným zemím by měly být zaplaceny kompenzace za způsobené problémy," tvrdí američtí baptisté.
Krásný svět Aljašky
Církevní organizace se podílejí i na ochraně či obnově přírodně cenných lokalit. Například americká Národní rada církví a organizace Sierra Club společně sponzorovaly televizní klip zaměřený na ochranu přírodního bohatství Aljašky. Klip byl založen na citátu z bible: "Toto je krásný svět, který vám dávám, starejte se o něj a neničte ho." Ekologicky velice cenné území zatím stále odolává nápadu Bushovy vlády otevřít ho těžbě ropy.
Jak ukazuje Gary Gardner ve studii Invoking the Spirit, kterou vloni vydal Worldwatch Institute, podobné příklady bychom našli i v Asii. V Thajsku se podařilo buddhistickým mnichům zabránit kácení cenných pralesních porostů a církevní organizace se podílely i na znatelném zlepšení čistoty Gangy. V obou těchto případech předchozí snahy světských organizací skončily bez většího úspěchu, nebo danou situaci dokonce ještě zhoršily. Gardner se ve své studii ale věnuje především duchovním a etickým souvislostem mezi ekologickým a náboženským myšlením, mapuje "ekologická východiska" jednotlivých náboženských nauk.
Zatím se připravuje půda
Duchovními souvislostmi ekologie a náboženství se leckdo zabývá i u nás (například Jiří Nečas z České křesťanské akademie). Pokud bychom ale porovnávali Českou republiku s některými jinými státy, pak v praktickém vyústění podobných aktivit zaostáváme. Podle Ilony Mužátkové, která za Českobratrskou církev evangelickou ve Žďáru nad Sázavou působí v mezinárodní síti ECEN (Evropská křesťanská environmentální síť - The European Christian Environmental Network), je u nás především nutné "připravit půdu" a o nějaké rozsáhlé konkrétní aktivity v oblasti životního prostředí se zatím většinou nejedná.
"Dnes jde spíš o postupné budování pozitivního vztahu k ekologickým sdružením a zvyšování povědomí. U nás bývá například ekologická apelace často součástí kázání, což bezesporu nesmírně pomáhá," říká Mužátková. Vedle toho se v rámci nejrůznějších setkání často diskutuje o tématech, jako jsou třeba recyklace či automobilismus. Pro děti ve Žďáru organizují nejrůznější kroužky zaměřené na ochranu přírody.
Občas nás i odmítají
S názorem Ilony Mužátkové souhlasí i kazatel Pavel Světlík, který je ředitelem ochranářské organizace A Rocha. "Často musím vysvětlovat, proč se jako kazatel věnuji životnímu prostředí a co má tato problematika společného s náboženstvím. Setkal jsem se i s poměrně odmítavými postoji," přiznává Světlík. A Rocha působí v ČR teprve rok a soustředí se především na Prachaticko a Náchodsko. Její činnost je zaměřena na klubovou práci s dětmi a mládeží. Nejrůznější kroužky a výstavy se věnují především druhové rozmanitosti a sledování některých ohrožených druhů, například ledňáčka říčního nebo sýčka obecného. Jedná se o mezinárodní křesťanskou síť, která má v současné době
12 národních projektů, mezi nimi i Českou republiku.
Proti větru
Vedle celé řady výchovných a vzdělávacích programů je ale možné najít v ČR i zcela konkrétní církevní projekty směřující přímo ke zlepšení životního prostředí. Pravděpodobně nejvýznamnějším z nich je nedávné uvedení do provozu větrné elektrárny ve Vilémově. Elektrárna byla postavena jako součást Centra pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie při Pravoslavné církvi Vilémov a jedná se o první větší zařízení tohoto druhu u nás postavené po několika letech.
reklama
