https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-sbiraji-v-okoli-zehune-zaludy-vzacneho-dubu-pyriteho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody sbírají v okolí Žehuně žaludy vzácného dubu pýřitého

1.10.2022 01:55 | ŽEHUŇ (ČTK)
Dub pýřitý, známý také jako šípák, je v České republice ze zákona chráněný druh. Vyskytuje se v nejteplejších částech země - na jižní Moravě, v Polabí a v Českém středohoří.
Dub pýřitý, známý také jako šípák, je v České republice ze zákona chráněný druh. Vyskytuje se v nejteplejších částech země - na jižní Moravě, v Polabí a v Českém středohoří.
Ochránci přírody sbírají v okolí Žehuně na Kolínsku žaludy vzácného dubu pýřitého. Vypěstují z nich malé sazenice, které tam v následujících letech vysadí. Žaludy sbírají už dva roky a zatím mají 250 sazenic. Cílem je získat čtyřnásobek. První sazenice se budou vysazovat v roce 2023, informoval ČTK Český svaz ochránců přírody Vlašim.
 

Duby rostou v okolí Žehuně roztroušeně na několika desítkách hektarů a jejich stáří je i několik set let. "Problém je, že se zde stromy samy neobnovují. Proto jsme přistoupili v rámci projektu LIFE ke sběru žaludů a napěstování sazenic. Ty následně v lokalitě vysadíme," uvedl jednatel Českého svazu ochránců přírody Vlašim Karel Kříž.

Dub pýřitý, známý také jako šípák, je v České republice ze zákona chráněný druh. Vyskytuje se v nejteplejších částech země - na jižní Moravě, v Polabí a v Českém středohoří. "Sazenice z šípákových žaludů necháme vypěstovat odborníky z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity a za dva až tři roky, až z nich vyrostou životaschopné sazenice, je vysadíme přímo v projektové lokalitě k podpoření a omlazení doubrav ohroženého dubu pýřitého," dodal Kříž.

Doubravy v oblasti Žehuně slouží jako biotop vzácných druhů hmyzu, například kovaříka rezavého, roháče obecného a zlatohlávka skvostného. Pod duby rostou vzácné i orchideje, jako třeba vstavač nachový či okrotice bílá. Projekt podpořený z unijního programu LIFE má v péči sedm lokalit na jižní Moravě a ve středních Čechách. Potrvá do konce roku 2025.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

1.10.2022 10:33
Dub v trávě nevyroste. Potřebuje vyrůst pod keřem (šípek, hloh...), nebo na holé půdě. .
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 18:33
Zajímalo by mě jak se dokáže nějaká vzácně se vyskytující dřevina rozšířit ostrůvkovitě v místech výrazně vzdálených od sebe? Jak se tam dostane?
A s tím souvisí i když už se někde objeví, proč už se dál nerozmnožuje? Co se na místních podmínkách změnilo, že dřív to šlo a dnes už ne?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 18:56 Reaguje na Petr
Bylo by divné, kdyby ho rozšířili dřevní lidé? Ještě v časech, kdy neznali pšenici, brambory, zelí... Jako se žaludy živí prasata a jiná zvěř, mohli ho rozemlít na prach/mouku, nebo jen křoupat zbavené slupky. V té se nekazí, vydrží dlouho. Např. bukvice křoupu s chutí, je to (když je hlad) celkem delikatesa:-)
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 19:10 Reaguje na Karel Zvářal
Zajímavá myšlenka.
Jinak žaludy se přímo jíst nedají. Musejí projít složitou úpravou, aby se zbavily tříslovin, teprve pak jdou jíst, nebo použít na další úpravu.
A s bukvicemi opatrně, jsou lehce jedovaté. Taky je mám rád.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 19:22 Reaguje na Petr
V tom případě na ně mám imunitu, asi jako koalové na blahovičník:-) A s těmi žaludy to také nebude tak horké, jako kluci jsme pražené v poho chroustali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 19:24 Reaguje na Karel Zvářal
Chutnají jak melta.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 19:42 Reaguje na Karel Zvářal
A stejná delikatesa je na uhel spálený brambor, to dnešní děcka těžko budou znát...
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 19:55 Reaguje na Karel Zvářal
A jak to krásně voní...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:30 Reaguje na Karel Zvářal
No dnes nikdo neví jak vypadá čahón z bramborové natě s bramborami uvnitř.
Odpovědět
Pe

Petr

2.10.2022 09:31 Reaguje na Karel Zvářal
S každou lidskou generací mizejí ze světa nějaké znalosti (dovednosti, informace...). Často během pár let a nevratně, i když trvalo třeba stovky let, než znalost vznikla, a už není žádná možnost jak znalost udržet, nebo znovu získat, už zmizel důvod jejího používání. Co, kdy, jak a proč se dělalo, co se říkalo, jak se kde říkalo, kudy se chodilo, co kde bylo,...
Už starý Kosmas si při sepisování kroniky říkal, že tohle už dnešní děcka neznají.
A vy zase neznáte a neumíte mnoho věcí z dob vaší babičky a dědy.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 10:42 Reaguje na Karel Zvářal
takzvaný pečok nebyl na uhel spálený kobzol ale jen v popelu z bramborové natě upečený brambor.nyní však již se bramborová nať odstraňuje herbicidy a tak není v čem ty brambory péct, leda tak v suchém listí či trávě.


Odpovědět
Pe

Petr

2.10.2022 11:13 Reaguje na radim buffalo tobias
Navíc na pečení ani často není to správné počasí. Dříve býval v době sklizně brambor chladný podzim, dnes není neobvyklé vedro a sucho.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 20:37 Reaguje na radim buffalo tobias
V dubových žhavých uhlících spálený kobzol. Deli.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 10:49 Reaguje na Karel Zvářal
opravdu ? i jako válečná náhražka kávy byly třeba ty žaludy zdlouhavě máčet a zbavovat tříslovin. a vody teď moc na to asi není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 20:38 Reaguje na radim buffalo tobias
Na čem frčíš, buvole?
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 19:28 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, upražení stačí. Nebo vaření, případně několikadenní máchání ve vodě...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 19:34 Reaguje na Petr
V malých dávkách to nemůže škodit, např myšice v zimě žerou (syrové!) jenom to, podobně prasata, sojky, hřivnáči...
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 19:53 Reaguje na Karel Zvářal
Nezbývá než abyste v rámci přírodozpytu udělal pokus sám na sobě a výsledek nám neprodleně sdělil :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 20:04 Reaguje na Petr
To dělám u holubinek, které koštuji na jazyku. Skoro nikdo je nesbírá, já je považuji za velmi chutné. Dá se jíst i syrová, ale jen trošku. Muší larvy žerou jen to, a přežijí:-)
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 20:14 Reaguje na Karel Zvářal
Škoda, mohli jsme se dozvědět něco praktického. Aby o vás předkové nemohli říkat, že tohle dnešní děcka neznají.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 20:16 Reaguje na Petr
Proč škoda? Nejlepší pojizdná laboratoř je jazyk. Když ten říká ne, tak ho poslechnu.
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 20:21 Reaguje na Karel Zvářal
Mohl jste čtenářům rozšířit obzory. Některé věci je lépe nechat zkoušet ostatní :-)
Odpovědět
Pe

Petr

1.10.2022 20:24 Reaguje na Petr
A k té laboratoři - některé jedovaté houby prý chutnají výborně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 20:29 Reaguje na Petr
Říká vám něco J. Guttenberg?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:24 Reaguje na Petr
Vždy alespoň jednou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 21:30 Reaguje na Petr
"Ostatní" to mají dávno odzkoušené. Neskonale obdivuji pra/babky kořenářky, které dovedly přesně odhadnout, na co která bylina bude dobrá. To byly magistry bez titulu, kterým ty dnešní nesahají ani po kolena.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 10:54 Reaguje na Karel Zvářal
ony ty babky kořenářky - bohyně to neodhadovaly, věděly to, tak jako každý zkušený bylinkář to ví také.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:26 Reaguje na Petr
Pokud poznáte ryzec, je to okoštování taky spolehlivá metoda. A dokonce ty bílé pálivé jsou po vykvašení, metoda okurky, výborné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:23 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud poznáte ryzec, je to taky spolehlivá metoda. A dokonce ty bílé jsou po vykvašení, metoda okurky, výborné.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 10:52 Reaguje na Karel Zvářal
zkus koštovat i ty červené muchomůrky.aspoň se v rauši dostaneš do jiné dimenze a pak napiš cos tam vše viděl !!!
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 10:37 Reaguje na Karel Zvářal
mícháš 5té přes 9váté. co si mám představit pod pojmem - dřevní lidé ? to je nějaký ekobiokmen aktivistů ? pšenici lidstvo zná po tisíciletí a nějaké divoké předchůdce zelí asi také a i ty brambory. žaludy se jinak musí složitě namáčet aby se vyloužily třísloviny a to by chtělo je močit v nějakém asi potoku či řece s čistou vodou. jinak ve válečných létech se mouka ze žaludů přidávala do chleba a i třeba rozemleté plody lípy. co se týče těch bukvic, tak buk plodí myslím každých 7let, takže zase nic. a že se v místě ten dub samovolně nerozmnožuje, to je asi vinou černé a spárkaté zvěře co ty žaludy hned na místě sežerou, když se těm sběračům podařilo nasbírat zatím jen cca 250ks. žaludů. a proč to nechívají vypěstovat nějakým lesnickým odborníkům, když to zvládně průměrný zahrádkář také ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 18:57 Reaguje na radim buffalo tobias
Nauč se česky, buvole.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 10:47 Reaguje na Petr
protože to tam ty žaludy vysbírá dříve silně přemnožená spárkatá a černá zvěř.žaludy po okolí roznášejí třeba sojky a veverky ovšem ne zase na xxx km od matečného stromu. ovšem nasbírat za 2roky jen 250 žaludů, to je moc chabé. asi se jim moc nechce do toho sbírání.
Odpovědět
Pe

Petr

2.10.2022 11:10 Reaguje na radim buffalo tobias
Není každý rok semenný, takže nasbírat dostatek žaludů nemusí být vůbec jednoduché. Pak je potřeba žaludy nechat projít nějakou "náhradní zimou", aby byly ochotné klíčit. Část žaludů nevyklíčí vůbec, část bude napadená nějakými parazity, takže výsledek může být jen pár rostlinek. A těm je k růstu potřeba připravit vhodné podmínky. A taky dostatek místa.
Bez zkušeností a vybavení takové pěstování bude dost obtížné, rozhodně to není jako pěstovat ředkvičky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 19:14
No jednoduché by bylo házet žaludy do keřů, zejména šípků, kde by vyklíčily a vyrostly. Za 20 let keř přerostou a zadusí.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

3.10.2022 08:31
Mám les cca 20km od Žehuně. V lese mám problém přesadit sazenici dubu ze školky většina uschne mám stanoviště na píscích. Nechávám v porostu ty co zasadily sojky, můj výsev se taky moc nedaří.. kopnu načechrám dám je do řádků... Přijde prase a vyryje je.. ( jedno jestli na jaře nebo na podzim ). Bude potřeba najít správné stanoviště a sázet odrostek s balem asi i bagříkem.
Tyto duby měl svého času ve školce pan Loužil z Kojic, ale už je na pravdě boží. Ono je potřeba duby podřezávat, aby vytvořili vlásečnice a šly dobře přesazovat. Ve školkách to vědí a dobrá sadba je základ.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist