https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-budou-hovorit-o-dopadech-mozne-vystavby-kanalu-dunaj-odra-labe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci budou hovořit o dopadech možné výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe

21.9.2021 15:50 | PRAHA (ČTK)
Hotový úsek DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku
Hotový úsek DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty
Dnes v podvečer se uskuteční první část dvoudenní on-line konference na téma kanálu Dunaj-Odra-Labe, na které budou odborníci hovořit o ekologických a ekonomických dopadech možné výstavby nákladného projektu. Konference se bude po oba dny konat od 17:00 do 18:30. ČTK to sdělil Jiří Kaňa, mluvčí neziskové organizace Arnika, která akci pořádá. Přípravu první části vodního koridoru na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi schválila vláda loni v říjnu. Tato etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun.
 

"Účelem konference je probrat jak ekologické tak ekonomické dopady plánované výstavby kanálu Dunaj - Odra - Labe. Budeme se zaobírat tím, kolik to ve skutečnosti bude stát, srovnáním třeba s jinými druhy dopravy. V čem je co efektivnější, co je pro nás důležitější," řekl Kaňa. "Potom samozřejmě probereme dopady na územní rozvoj obcí. Už v dnešní době to silně dopadá na rozvoj obcí, které musí mít vyčleněné pozemky pro výstavbu tohoto kanálu," dodal Kaňa. Odborníci se podle Arniky zaměří na to, jak moc lze spoléhat na fakta ve studii proveditelnosti, či zda by byl pro provoz koridoru dostatek vody.

Dnes večer vystoupí děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký, který se věnuje tématům spojeným s říční krajinou a vodním hospodářstvím. Dále promluví Naděžda Johanisová z Katedry enviromentálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Johanisová přednáší ekologickou ekonomii a zabývá se ekonomickými souvislostmi environmentálních a sociálních problémů. Třetím dnešním hostem bude Martin Kvizda z téže univerzity, který se specializuje na dopravní ekonomii. Kvizda vede Institut pro dopravní politiku, ekonomii a geografii, společné pracoviště Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.

Středečního programu se zúčastní expert na aplikovanou hydrobiologii a ekologii tekoucích vod Martin Rulík z Univerzity Palackého v Olomouci a ředitel Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr, který v minulosti mimo jiné působil na ministerstvu dopravy. Posledním hostem bude ekonom a člen expertní platformy KoroNERV Radim Dohnal.

Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Rozhodnutí vlády kritizovali opoziční politici, zástupci ekologických organizací, nesouhlas s projektem mimo jiné vyjádřili i zástupci Olomouckého kraje a přípravy loni odsoudily také desítky vědců. Stavbu kanálu naopak prosazuje prezident Miloš Zeman.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

21.9.2021 18:24
A co takhle místo keců udělat něco pro to, aby ta pitomost nevznikla?
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.9.2021 19:01
Jasně postaví se spojnice Dunaj-Odra -Labe, postaví se atomová elektrarna.A ted o červené Karkulce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.9.2021 10:11
Zbytečná diskuse odborníků a diskuse laiků. U snědeného krámu nebude ani
na dostavbu Dukovan a Polsko po zkušenostech s Turovem ztratí zájem
postavit kanál komplet po svém území na své a unijní náklady do Bohumína
a to nehovořím vůbec o protažení do Ostravy. Tímto padá vodní dopravní spojení severu Moravy s mořem jako celek a všichni odpůrci mohou slavit.
Ta oslava je ale pouze kar po pohřbu plánu mnoha generací o splavnění
Odry. Malost slaví úspěchy za cenu další izolace a konzervace nynější
situace. Ještě se těším, jak budou zaříznuty ekology rychlotratě, neboť
po zveřejnění projektu už na něm hledají důvody, proč ho nestavět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2021 10:58 Reaguje na Břetislav Machaček
DOL je od začátku do konce totální pitomost a já bych radši znovu zprovoznil koněspřežnou dráhu z Budějc do Lince. Stálo by to miliónkrát méně a turistům by se sešlo stokrát více.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.9.2021 12:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, p. Macháčku, asi se nedočkáme. Splavnění Odry k Baltu a napojení sev. Moravy by bylo výborné, pro dopravu zboží, přinejmenším uhlí a mléčných výrobků do Lidlu. Od účastníků té konference to ale nikdo neuslyší. Vysvětlete mi spíš, proč je tak těžké se na čemkoliv rozumném domluvit s Poláky. O co jim (nebo čs. vládě) jde?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.9.2021 19:52 Reaguje na Jarka O.
Poláci i my máme všichni hluboko do kapsy a oni mají navíc
národní hrdost, kdy odmítají být něčími vazaly. Nám to moc nevadí, protože se vždy k někomu přimkneme i kdyby nás měl odřít z kůže a sežrat. Takže prvý rozdíl je v mentalitě,
druhý je v preferenci národa, rodiny a víry před vším jiným.
Duchovní mají u nich velký vliv na veškerou činnost a náš
ateismus je pohoršuje. Nynější "vítězství" v kauze Turov
se brzy odrazí i na jiných sporných otázkách, protože tu
kauzu budou považovat za křivdu nás a EU vůči nim. Oni
svou chybu jen tak nepřiznají, aby neztratili svoji tvář
hrdého národa. Žiji takřka na hranici, deset let jsem
s nimi pracoval na celním přechodu a jejich hrdost byla
mnohdy až neúnosná. Vůči nám, jako menšímu národu měli
tendenci nám dokázat, jak jsou ve všem lepší, ale to
samé jsem zažil i u jiných velkých národů. Zkuste třeba
přesvědčit Němce a nebo Brita, aby pozdravil česky.
Oni očekávají automaticky znalost jejich jazyka, ale
zde se neobtěžují nás ani česky pozdravit. I to je
rozdíl v mentalitě velkých a malých národů, který se
odráží i při různých jednáních. Jinak u kanálu do
Bohumína ustoupili od původní trasy přes naše území
a byli ochotni ho vybudovat až do Bohumína po svém
území, které je v tom místě řídce osídlené a míjí
Hraniční meandry Odry. I tato jejich dobrá vůle
byla našim ekologům málo a tak je zaříznuta i tato
varianta napojeni na oderskou vodní cestu. Opodstatnění
pokračovat ve splavnění Odry k naši hranici tak padá
a zřejmě poslední přístav bude cca 5O km od hranice.
Případná doprava z něho a k němu zatíží jiné druhy
dopravy a hlavně nás připraví o možnost terminálu
voda, dálnice a železnice s možností ekonomického
rozvoje kraje s velkou nezaměstnaností.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.9.2021 20:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Ten popis národní povahy sedí, proto mě ochota prodloužit oderský kanál do bohumína za evropské peníze příjemně překvapila. Pro váš region by přístup k přístavu na Baltu znamenal jasnou výhodu. Že nebude kvůli "ekologům"nic, je téměř zločin. Nechápu, že něco takového hloupá ČR odmítla. Žádný jiný stát, kdyby to bylo v zájmu ekonomického rozvoje, by se sebou takhle zametat nenechal. Včetně Polska, jak je vidět s Turovem. S tím ale štvou. Možná se propásla možnost dohody s nimi na financování vodovodů, silnic, odprášeni místo pokut do brusele, a už nebude zájem o jakýkoliv dialog, jak si myslíte Vy. Ale nevím, na čí straně je víc chyba. Na jejich, bych v tomhle pripade řekla. Češi jsou obvykle přece známí schopností se domluvit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.9.2021 16:54 Reaguje na Jarka O.
Dnes už vidíme reakci jejich předsedy vlády, který
odmítl jet do Budapešti na schůzku Visegradu. Jako
důvod uvedl nesoulad ve V4 ze strany ČR a hrozí
to odchodem z V4. Rozpadem V4 ztratíme hlavně my, protože jednat jako 10 mil. národ v EU sami za sebe a nebo být součástí V4 s takřka 65 mil. obyvatel je sakra rozdíl. Pokud vím, tak po podání žaloby k
unijnímu soudu došlo k jednání a mohli jsme žalobu
stáhnout a dohodnout se. Jednat o dohodě a přitom
trvat na žalobě a rozsudku soudu není už dohoda.
Zdejší diskutéři-radikálové si neuvědomují, že i
my máme máslo na hlavě, když k nim teče znečištěná
Odra, kolem které má velká část Polska zdroje pitné
vody ze štěrkového podloží. Stačí nás dát k soudu
za kontaminovanou vodu v řece a nedoplatíme se zase
my. Se sousedy se musí vždy pouze jednat a nikoliv se soudit, to ví každý i z praxe na vesnici mezi
sousedy. Soud možná vyřeší spor, ale nevyřeší už nikdy soužití.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.9.2021 21:56 Reaguje na Břetislav Machaček
My jim znečišťujem Odru?!? Media budou Turov rozmazávat zřejmě dlouho, dozvíme se toho ještě dost a dokonce v německu se tím baví. Bylo by 1 řešení, ale nebylo by vůbec oblíbené, které se použilo např. v sev. Čechách před 70 lety: vesnici přestěhovat a postavit znovu opodál. Na jejím místě vysadit les, který by odprašňoval a odhlučňoval:)) za peníze, které by jinak měly jít na pokuty bruseli. Ale asi by toho, kdo to navrhne, místní z dotčených vesnic hnali až do polska:)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2021 09:18 Reaguje na Jarka O.
Ano Odru a bohužel nadále všechny toky
odtékající od nás do zahraničí. Voda ve
všech tocích je sice senzoricky čistá,
ale k parametrům přírodního toku mají
sakra daleko. Čističky odpadních vod
mají své havarijní ochozy pro případ
zahlcení a nezbaví ani vodu celé škály škodlivin. Na ně je pouze nějaká norma přípustnosti, ale tím to končí. Kdo se skutečně zabývá třeba i Bečvou, tak ví, že vypouštěné vody mohou obsahovat tolik a tolik dokonce jedů, které po smísení s ostatní vodou nezabíjí náhle, ale pomalu.
Ukládají se v sedimentech, v živočiších
a pokud je člověk konzumuje, tak i v něm.
Jako rybář si na Odru zajdu občas zachytat, ale odvahu rybu zkonzumovat,
díky znalosti všech výpustí do řeky, nemám. Je otázkou času, kdy Polsko
bude hledat nástroje "odplaty" a pak
se možná budeme zase divit my.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

22.9.2021 10:54
v pořádku, naprostá hovadina.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist