Odborníci: Hlavní příčinou znečištění řek je nedostatečné čištění odpadních vod

a nebo nedostatek vody v řekách, které to chemické svinstvo rozřeďuje...ať tak či tak, příčiny hledejme v kanalizaci a jak je řečeno v čističkách ale i ta nejlepší čistička neodstraní 100% ani všechno...tedy problém tkví s nakládáním s odpady, které pouštíme do kanalizace a to je příčina...
pokud nebudeme schopni likvidovat "tuhý" odpad, který pouštíme do kanalizace, bude schopnost čištění vždy problematická.
Do biloplynek místo dřevní štěpky bychom měli dávat " kanalizační" odpad. Který se tak nemůže dostat do řek a potravních řetězců... mluvím o drogách, chemii antideprasivech ale i barviva a třeba i solích apod.

Cesta kanalizací a čističek odpadních vod jde špatným směrem. Chápu, že v
zahuštěné městské zástavbě momentálně nic lepšího asi není možné a že je tendence k tomuto byznysu s odpadními vodami nutit i zbytek obyvatel,
aby se čističky zaplatily. Základem je minimalizace odpadních vod a ta
je možná pouze změnou hospodaření s odpady už v domácnostech. Pokud byla
kdysi pouze suchá WC, tak bylo odpadních vod daleko méně a totéž u praní, mytí nádobí a u hygieny nebyly agresivní čistící a hygienické prostředky.
S těmi si příroda hravě poradila a navíc se jich používal zlomek toho,
co se používá nyní. Vracet se zpět nelze všude, ale u něčeho to možné je.
Nutit lidi k odkanalizování i tam, kde by se daly využít třeba kořenové
čističky je zbytečná hloupost, protože živiny využijí rostliny v čističce
a voda se jako čistá odpaří. Schází pak sice ve vodoteči, ale to se dá
nahradit dotováním vodotečí ze zadržených přívalových srážek. Smůlou pak
je, že do vyschlé řeky teče stabilní množství nedostatečně vyčištěné vody,
kterou navíc není ani čím naředit. Napůl vyschlá čistá řeka sucho přežije,
ale tatáž se splašky nikoliv. Odpar a využití "vyčištěných" pro zavlažování
například energetických plodin a dřevin je moudřejší , než je pouštět do
napůl vyschlých řek . Tento systém by likvidoval léčiva a jiné sajrajty
ukládáním do těl rostlin určených ke spálení za vysokých teplot a tím i
jejich likvidaci. Prostě zakončit čističky plochou k pěstování takových
plodin a dřevin a nepouštět ty vody do řek. Totéž se stane s mikroplasty, které nyní v těch řekách končí taky a které by se vstřebaly buď do těch
rostlin a nebo kontaminovaly pouze zanedbatelnou část půdy v pěstírně.
Leckde takové plochy u čističek mohou vzniknout a příkladem nám mohou
být předci, kteří močůvkou živili zemědělské plodiny a nebo pouze trávu
k produkci krmiv. Do řeky nic tak cenného jako hnojivo nepouštěli a vše,
co v zemědělství vzniklo recyklovali. Před odkanalizováním leckde měli
lidé trativod, kde bujela vegetace a byl to jen malý kousek kontaminované
půdy vzhledem k plochám čističek a povodí řek znečištěných nedostatečně
vyčištěnými vodami. Samozřejmě to nesmí být trativod povrchový a nebo na
propustné půdě, aby kontaminoval prameny vody. I tam je to řešitelné,
ale bohužel je to nelegální pouze z důvodu, že když stojí čistička, tak
musí dostat "potravu" a musí se zaplatit. U služebny nám kdysi postavili
domovní čističku, ale ta trpěla nedostatkem potravy. Správce nás nutil
k vyprazdňování až v práci a nikoliv doma, aby měla co zpracovávat. No
a nakonec na ni napojili školku, protože střevům poručit nelze, že mají
s vyprazdňováním čekat až na příchod do práce. Vzorky vyčištěné vody pak
už byly v normě, ale páchly po chlóru a chemii používané při úklidu a
provozu ve školce. Rybám se ale taková voda nelíbila, ale co naplat byla podle normy ČISTÁ!

Když již pan mluvčí moravského povodí hodnotí stav, měl by také říci, že brněnská přehrada (Kníničská) byla řešena z pozice fosforu v cca roce 2010, kdy se prováděly zásahy proti sinicím a již tenkrát jsem upozorňoval, že : a) problémem jsou jednak antropogenní znečištění vod nečištěnými či nedostatečně čištěnými vodami v povodí nad nádrží které ony sinice vyživují a dávají jim možnost růst, což bylo omezováno aerací i chemicky, ale vcelku bez zásahu v jednotlivých obcích co do výstavby ČOV a jejich technických parametrů, jednak b) vlivem vnosu splachem z polí ze zemědělských pozemků (dusík i fosfor), neboť dlouhodobé vymývání přehnojených polních profilů ještě koncentrace fosforečnanů i dusičnanů (nejen) drželo na vysokých úrovních a také i vnosem z ohňostrojů pořádaných na přehradě (včetně těžkých kovů k tomu jako bonus). Za uvedené léta však ještě problém vyřešen nebyl úplně, některé obce ani nezačaly s projekční přípravou. Za nynějšího stavu ekonomiky a státního rozpočtu se obávám, že nebude o moc rychleji řešen.
Myslím též, že by mělo více být dbáno na sedimenty, které se sice řeší tam, kde jsou viditelně a provozně, ale celkový vnos ještě o mnoho snížen nebyl a ty jsou také zdrojem oživení.
V otázce specifických polutantů či pevných součástí nebo mikrobiologického oživení či lékových reziduí jen tolik, že stejně tak se rozšířil i nepř. atrazin, kdy se nepodchytilo legislativou užívání (zneužívání léků nadbytečně atd), a nyní jsou v rozborech vcelku všech velkých zdojů podzemních vod kde jsou zemědělské pozemky. Předběžná opatrnost dostala zabrat, i díky legislativě (pod pojmem obecné ochrany prosazované lidovci - neboť nebyla snaha platit náhrady za omezení užívání či omezení obecná), pak se pozdě řeší důsledky a cesta změnou legislativy již z důvodu poškozeného životního prostředí není.
Tyto upozornění zaznívaly nejen od lidí odborného zaměření vodního, ale i od OHES(KHS) či ekologů, někteří odborníci byli odejiti a "ekolog" se stalo hanlivou nadávkou. Zmizeli podnikoví vodohospodáři, vodní stráž, stejně jako odborní pracovníci ve firmách a následky účelového politického rozhodování jsou zřejmé.
Pánům Řezáčovi i Machačkovi jen tolik, že pokud není vymyslen lepší transport, bude asi sehrávat voda svoji lohu nadále, i když se také dmnívám, že se jedná o plýtvání (ovšem při řádném koloběhu je zajištěno ono perpetuum mobile, ale nesmí nás být na Zemi jako much), a nové technologie budou umět tyto věci jistě řešit, pokud se světově nepoženeme za jiným, zničujícím způsobem bytí (či spíše nebytí).
Ostatně, i starý Řím měl v jisté době nebývalou spotřebu vody a jak jako daná forma civilizace skončil, víme.
<rýpal lesní>

ono to vymyšlený je...říká se tomu separační toaleta nebo také kompostovací.

https://www.idnes.cz/bydleni/koupelna/separacni-a-kompostovaci-toaleta.A140414_123613_koupelna_rez



https://www.asio.cz/cz/p/21.vyuziti-zlutych-vod-as-urine

Ano, tohle znám, ovšem jsem zvědav, jak by to vypadalo třeba v Bohunicích nebo Bohnicích, až by každý obyvatel běhal po sídlišti s plným kbelíkem. Na samotě u lesa nebo na vesnici nic proti, tam se to užije. A infrastruktura takto je připravena. <rl>

Než čekat na vyřešení, jak odstranit z "vyčištěné" vody zbytky léků,
drog, živin a mikroplastů, tak lze přece ty vody využít k závlahám
pěstíren energetických dřevin a rostlin. Bylo by to levnější, než
přebudovat technologii všech ČOV na něco, co ještě není vymyšleno. Myslíte si, že příroda počká, až to vědci vymyslí a lidé zrealizují?
Mikroplasty, které z ČOV putují do řeky o kus níže čerpají vodárny
a žijí v nich prozatím ŽIVÍ TVOROVÉ. Píšu schválně prozatím, protože nevíme co s nimi po čase udělají stejně, jako třeba zbytky drog a
antikoncepce s některými rybami. Mají poruchy s množením a jiné
problémy, které jim krátí a znehodnocují život. To už nepíšu o
potravním řetězci a kde ty sajrajty končí. Jíst dnes z řeky
pod velkým městem ryby je čin hodný sebevraha a rybožravým
predátorům nic jiného nezbývá. Není radmo čekat, až to vědci
vyřeší a lidé zrealizují. Je třeba konat a to alespoň provizorně
využitím šedých vod k závlahám energetických dřevin a rostlin.

Řešení je, být jako Kanaďané a za běžnou linku ČOV přidat ještě reverzní osmózu nebo filtraci a pak ještě chloraci, ale to by Češi ze svých výplat již neutáhli (cca +50Kč/m3 za stočné navíc). Kdysi byly záměry mít na ČOV kompostárnu a kaly prodávat, za 30 let legislativa (ne rizika) pokročila tak, že to prakticky nelze bez zásadních obtíží. Ne každý provozovatel je zvládne. A postíte-li kovy a pesticidy a podobné na zemědělské pozemky, již tam nic k jídlu poté nevypěstujete. Poločas rozpadu složek je sakra dlouhý. <rl>