https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-kritizuji-kaceni-ve-zdanickem-lese-navrhuji-diskusi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci kritizují kácení ve Ždánickém lese, navrhují diskusi

19.2.2024 20:04 (ČTK)
Dřevo vytěžené ve Ždánickém lese.
Dřevo vytěžené ve Ždánickém lese.
Foto | Majda Slámová / Greenpeace
Odborníci na biodiverzitu a ekologii lesa z několika institucí poukazují na podle nich necitlivý způsob lesního hospodaření ve Ždánickém lese a Chřibech na jihovýchodní Moravě. Navrhli diskusi. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Jan Běťák z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. V lokalitě hospodaří Lesy ČR, podnik už dříve uvedl, že cílem obnovy je vytvořit podmínky pro růst druhově, věkově a výškově různorodého lesa, který odolá změně klimatu i škůdcům.
 

Odborníci navázali na předchozí výzvy nevládních organizací jako Živý les pro živý region či Greenpeace, které na podle nich rychlý a nešetrný proces obnovy biologicky cenných listnatých porostů v regionu dlouhodobě poukazují. Stanovisko podpořily například Česká botanická společnost, Česká společnost pro ekologii nebo Česká společnost entomologická.

"Jsme přesvědčeni, že správa veřejných lesů státním podnikem může probíhat mnohem citlivějším způsobem, při kterém bude kromě finančního zájmu respektován i zájem ekologický a společenský, a to i v případě kulturních lesů, aktuálně mimo chráněná území," uvedli odborníci.

Mezi nástroji, které lze podle nich použít, je například ponechání části starých stromů přirozenému dožití a rozkladu, ponechání části dřevní hmoty na místě k přirozenému rozkladu nebo respektování některých náhodných jevů v lese, například vývratů. "Ve zbytcích nejzachovalejších starých porostů spatřujeme zároveň ideální zárodky pro vznik nových bezzásahových území, jejichž zakládání je jedním z nástrojů pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění odolných a multifunkčních lesních ekosystémů podle nové Lesní strategie EU do roku 2030," poukázali odborníci.

Chtějí diskusi, která by měla směřovat k návrhům řešení a jejich uskutečnění. Doporučují také revizi aktuálního stavu územní ochrany přírody v obou pohořích, která je v současnosti podle nich nedostatečná.

Ochránci přírody v minulosti kritizovali způsob, jakým Lesy ČR v lokalitě hospodaří, kdy místo vzrostlých stromů zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček loni na podzim uvedl, že se muselo postupovat rychleji, protože obnova lesa byla v plánu dřív, ale nebyly kapacity kvůli kůrovcové kalamitě. K obnově tak Lesy ČR přikročily jen dvoufázově, tedy odstranily původní porost, aby narostl nový. Další proces obnovy už podle něj měl být šetrnější.

Ždánický les je na jihovýchod od Brna na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Sousedí například s Litenčickou pahorkatinou či Kyjovskou pahorkatinou.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

20.2.2024 07:39
Diskuse.
No pokud je stanoven ekonomický plán zisku a ředitelé se dle toho vyměňují, tak se vedení chová dle požadavků majitele (státu). Lesníci na nižších úrovních mohou být i vzdělaní, erudovaní, kompetentní, citliví či ekoempatičtí a co.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

20.2.2024 08:10
Odkud tuto informaci máte? To potřebuje vysvětlit, - nebo se to jen domníváte?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2024 08:25 Reaguje na Josef Střítecký
Pozoruji výměny g. ředitelů a zdůvodnění je řízení podniku (to není ekonomie?). Tedy se spíše domnívám, ač nikoli bezdůvodně.
Odpovědět
DA

DAG

20.2.2024 21:24
Vždyť je to všechno buk. Byli by blázni, kdyby nešli přirozenou obnovou.
Můžou tam pak nechat mateřské stromy.
Jinak bohužel platí pravidlo. Nech stát les přes 120 let a zaděláš si na problémy.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.2.2024 16:16 Reaguje na DAG
Jak kde jak kdy.Viděl jsem v Beskydech SM 170+ a nádhera.Zhruba 0,5 ha
Odpovědět
DA

DAG

21.2.2024 22:43 Reaguje na karel krasensky
Já myslel na problémy s ekologisty.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

21.2.2024 22:22 Reaguje na DAG
Ve Ždánické lese jsou hlavními dřevinami buk a dub, které je víc nemohu posoudit. Možná půl na půl. Buk má obmýtí 120 let, dub 160 let, jako ekonomicky přestárlé jsou klasifikovány o 20 let později. Buk je zde limitován srážkami ( vlhkostí), změnou klimatu se mají snižovat, takže lze zde předpokládat šíření dubu.

Odpovědět
DA

DAG

21.2.2024 22:47 Reaguje na Jiří Wenzl
Je to jek píšete. Nicméně u těch buků je trend kácet je právě před 120 lety věku. Není tam taková pravděpodobnost nepraveho jádra. I když odbyt buku je stejně problematický.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

22.2.2024 13:50 Reaguje na DAG
Odborník na karpatské bučiny pěstované na úrodném flyšovém podloží bývaly polesný polesí Vlára v Bílých Karpatech Ing. Alois Indruch doporučuje mýtit buky už ve 100 letech. Aktuálně platné obmytí 120 let s obnovní dobou 30 let znamená, že bukový porost se může mýtit až od 105 ti let. Buky rostoucí na bohatých stanovištích rychleji rostou, ovšem i rychleji stárnou, tudíž i nepravé jádro se tvoří dřív, rozpadají se už ve 200 letech. Opačně je tomu na stanovištích chudých ( žula), či extrémně chudých (rula, křemenec). Donedávna byl proto za nejstarší považován buk ( věk 300 let ) na křemenci v Brdech, nedávno našli vědci 470 letý buk v Krušných horách na rule.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist