Odborníci: Podpora biolihu není pro venkov přínosem
Podle Ministerstva zemědělství ČR (MZe) by měl přitom program přinést až 15 tisíc pracovních míst na venkově, stabilizaci rostlinné produkce a navíc by na něm měl vydělat státní rozpočet. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michala Pospíšila je sice produkce biolihu jedna z možných cest využití zemědělské produkce k nepotravinářským účelům, návrh MZe ale žádná pracovní místa na vesnici nepřinese. "Dáme tím práci jenom lidem v lihovaru, na vesnici to nebude mít žádný pozitivní dopad," tvrdí Pospíšil. Sporný je také ekonomický přínos projektu, ačkoli na něm podle MZe vydělá státní rozpočet zhruba dvě miliardy korun.
Podle analýzy Organizace na podporu energetických technologií (OPET) je výroba biolihu zhruba třikrát efektivnější hydrolýzou celulózy. Na jednotku vložené konvenční energie se totiž hydrolýzou získá podle OPET 16 jednotek ekologické energie, v procesu navrhovaném MZe ale jen šest jednotek. Při hydrolýze je výsledným produktem kromě bioetanolu tepelná a elektrická energie, lihovarnické zpracování zemědělských komodit vyprodukuje kromě biolihu pouze krmivo pro zvířata. "Pro zemědělce by bylo daleko zajímavější budovat malá zařízení na využití zemědělských odpadů, jako je slámy, pelety nebo na spalování rychlerostoucích dřevin," domnívá se Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Pro skutečný rozvoj venkova je totiž nutné řešit především produkci komunální energie ze zemědělské prvovýroby, projekt MZe je ale podle něj spíše financování resortu dopravy ze zemědělských zdrojů.
Podle Palese je smyslem programu zavedení zákonné povinnosti mísit pět procent biopaliv do pohonných hmot dodávaných na tuzemský trh s účinností od 1. ledna 2006. Program je podle MZe v souladu se směrnicí Evropské unie. Ta ukládá členským státům zajistit do konce roku 2005 minimální podíl biopaliv prodávaných na národních trzích ve výši dvou procent, přičemž do roku 2010 musí tento podíl činit minimálně 5,75 procenta.
reklama
