https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-z-brna-radi-v-etiopii-s-udrzitelnym-vyuzivanim-krajiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci z Brna radí v Etiopii s udržitelným využíváním krajiny

29.1.2020 00:20 | BRNO (ČTK)
O zlepšení životního prostředí i podmínek drobných zemědělců usilují v Etiopii vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odlesňování, intenzivní pastva a eroze vedou k degradaci krajiny. / Ilustrační foto
O zlepšení životního prostředí i podmínek drobných zemědělců usilují v Etiopii vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odlesňování, intenzivní pastva a eroze vedou k degradaci krajiny. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Josef Střítecký
O zlepšení životního prostředí i podmínek drobných zemědělců usilují v Etiopii vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odlesňování, intenzivní pastva a eroze vedou k degradaci krajiny. Cílem projektu České rozvojové agentury je vytvoření udržitelného zemědělského a pastevního systému a uměřeného využívání přírodních zdrojů, uvedla agentura na svém webu.
 

Odborníci z Mendelovy univerzity už několik let působí v povodí řek Baso a Kurpayo v oblasti Arba Minch. "Umístění projektu jsme naplánovali do centrální příkopové propadliny, která je nejvíce degradovanou oblastí. Těsná blízkost velmi hustě obydlených měst má za následek vysokou úroveň odlesňování a související erozi půdy, a tím i hrozící vyčerpání podzemní vody během následujících desetiletí," uvedl Petr Němec z Mendelovy univerzity.

Odborníci například vyškolili zástupce lokálních úřadů, učili také farmáře, pracovali přímo v terénu, vzniklo školicí centrum, kde se zemědělci seznamují s novými plodinami.

"Diverzifikací jejich zemědělské produkce je podpořena potravinová bezpečnost, obzvláště nezaprší-li v období dešťů tolik, kolik by mělo," uvedl Němec.

Pilotní projekt se osvědčil, i proto bude pokračovat. "Během monitoringu projektu na konci listopadu loňského roku bylo zjištěno, že na 80 procentech rehabilitovaného území o ploše 30 hektarů již již nedochází k rozvoji eroze. Místní komunita také přijala za své principy hospodaření s územím a dodržuje nastavené dohody," uvedl Tomáš Daníček, který má v agentuře na starosti projekty v Etiopii.

Důležitá je také spolupráce se školami, které si třeba vybudovaly komposty a jezírko pro chov ryb. "Učí mladé lidi ochraně přírody a práci s půdou, což považuji do budoucna za velmi důležité," doplnil Daníček.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

29.1.2020 07:02
My tak máme co radit.... u nás je praxe stejně špatná, takže by se mohli snažit spíš přesvědčit MZe, aby se víc snažilo zlepšit katastrofální stav naší krajiny.... a hlavně tlačit na EU, aby změnila dotační politiku, tak, aby se i ekonomicky vyplatilo šetrné zacházení s krajinou a půdou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 08:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
MZE ovládá mafie průmyslových devastátorů zemnědělství a dotace z EU jsou primárně určeny k údržbě krajiny. Bývají zastropovány na 100 hektarech, u nás je čerpají ti největší a používají se na chemizaci, tj. devastaci krajiny. Jsme prostě země naopak.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.1.2020 08:58 Reaguje na Pavel Hanzl
S tvrzením o MZe s Vámi naprosto souhlasím... MZe ovládají i betonáři a jiní co chtějí vydělat na ničení krajiny...

Dotace dnes ale nejsou nastaveny tak, aby podporovali zlepšení stavu krajiny. Teď se jedná o nových pravidlech pro další období, ale zatím není jasné, jestli se podaří přetlačit lobby a konečně přinést systém zemědělství, který konečně nepoškozuje krajinu a půdu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 13:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nepodaří, to je tutyna. Nejvyšší estébák má v tom dobrý byznys a koblihy ho volí. Tj šlus.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2020 08:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Souhlas.

https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

29.1.2020 11:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Praxe ano, výzkum ne. Třeba tam padne na úrodnější půdu, než u nás doma..
Odpovědět
Pa

PavelA

29.1.2020 08:21
To je dobrý počin,vysvětlovat těm hlupákům,že pokud nechtějí pojít hlady,musí s tou půdou něco dělat.
Trochu mě zaráží,že je to nenapadne samotné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 13:11 Reaguje na PavelA
Ale napadne, ale bába se tu chová ja na dobytém území a je mu úplně fuk, jak ta země bude vypadat. Za pár let zmizí na Seychelách a čusbus.
Odpovědět
J

Josef Mozek

29.1.2020 11:23
Možná jim poradí, jaké jedy používat?
Odpovědět
Pa

PavelA

29.1.2020 11:34
To mi připomíná ty idioty,kteří nemají vodu.Ale místo toho,aby si najali proukaře a začali kopat,radši budou chlastat bláto a poté,co přijde neziskovka a studnu jim udělá,jí velebit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist