Ohnisko havárie v Hustopečích bude chráněno i protipovodňovými hrázemi
15.4.2025 20:29
(ČTK)
Zdroj | HZS Olomouckého kraje
Povodí Moravy s navrhovaným projektem ochrany kontaminované lokality podle ní souhlasilo a doporučilo i nově budované manipulační plochy v chráněném prostoru také zajistit s bezpečnostním převýšením nad úroveň stoleté vody. "Výšková úroveň ochrany byla nezávisle posouzena experty na Vysokém učení technickém v Brně," doplnila Kučerová.
Plán sanačních opatření k likvidaci ekologické havárie v Hustopečích nad Bečvou, který minulý týden předložila sanační firma Dekonta, je podle mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecké v současné době připomínkován ze strany ČIŽP a Správy železnic. "Tyto připomínky bude muset sanační společnost následně vypořádat. Předpokládáme, že projekt bude schválen do konce dubna," řekla ČTK Loužecká.
Nákladní vlak převážející v cisternách 1020 tun toxického benzenu vykolejil v Hustopečích nad Bečvou na konci února. Na veřejné schůzi s obyvateli městyse minulý týden zaznělo, že 12 tun benzenu se na místě havárie vsáklo do zeminy. Větší množství toxické látky proteklo štěrkopískovým podložím až do podzemních vod. Zástupci ČIŽP uvedli, že v hloubce 2,5 až tři metry hluboko na ploše 25.000 metrů čtverečních se nachází vrstva benzenu o celkové hmotnosti 260 tun.
Stavba larsenovy stěny.
Šíření kontaminace z ohniska havárie již úspěšně zabraňuje larsenová stěna o celkové délce 710 metrů. Dokončena byla o víkendu. Opatření se zásadně promítlo do snížení koncentrace benzenu v jezeře. "Kromě severní břehové linie, kde za poslední týden koncentrace nepřesáhly deset mikrogramů na litr, jsou hodnoty benzenu ve vodní nádrži pod mezí stanovitelnosti," doplnila Loužecká.
Kvůli čištění kontaminované podzemní vody se počítá s nasazením dvacetitunových filtrů s aktivním uhlím, které zvládnou přečerpat 500 kubíků kontaminované vody za den. "K nasazení filtrů s aktivním uhlím vyzvala ČIŽP Správu železnic. Přesný harmonogram je nyní v gesci Správy železnic a sanační společnosti," doplnila Loužecká.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Stav nebezpečí v okolí Hustopečí nad Bečvou vláda prodloužila do 26. června
Vláda projedná další prodloužení stavu nebezpečí u Hustopečí nad Bečvou
První fáze sanací se zaměří na odstranění benzenu na hladině podzemní vodyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
rl
rýpal lesní
16.4.2025 14:39Samozřejmě je toto opatření vhodné a potřebné, ovšem není samospasitelné. Existuje zde v lokalitě propojení zvodně s hladinou v řece Bečvě, a existující proudění podzemních vod údolím s příspěvky vod z hřbetů, a jako kvartérní sedimenty jsou propustné polohy takřka bez ovlivnění, rychlosti postupu vody jsou zhruba známy a jsou popsány v pracech evidovaných, vycházející z vrtné prozkoumanosti. Takže obecně správně, fakticky však jen částečně zlepší situaci co do oddálení působků eventuální povodně. Prioritní je eliminace zachyceného množství škodlivin v larzenové jímce a sledování event. přehražení postupu existujícího mraku tekoucího v podzemních vodách, pokud ještě lze. O tomto dílčím problému se však zatím nehovoří ani v médiích, ani v řešeních, a není popsán rozsah. Přitom eventuální škody a náklady vzrůstají se čtvercem vzdálenosti od místa havárie. Pod limitem pro pitnou vodu nejsou ani náhodou. Odebrané vzorky jsou z oblasti zástavby, která je mimo hlavní postup mraku. Mocnost vrstev štěrkopísků kvartéru je od zmíněných 7 m až ke 14m, v úzkém zářezu Bečvy v profilu Teplice n.B. dokonce až k 180 m. Obsah mraku se bude rozdělovat jak v plošném, tak vertikálním směru. Tolik zkušenosti. Dopočítat rozdělení bez modelu a přesných údajů lze jen obtížně. O to spíše by měl takový úkol vzniknout a výsledky být představeny veřejnosti. <rl>
Odpovědět
hi
16.4.2025 15:13
Efektivnější než dvacetitunové filtry s aktivním uhlím by mohlo být čerpání sanačních vod výtlakem do ČOV DEZY (cca 5,5 km o inv. nákladech jednotek až menších desítek mil. Kč.) V DEZE je možno tyto vody vyžít po úpravě jako technologickou vodu a úměrně snížit odběr DEZY z Bečvy nad DEZOU.(což by se pozitivně projevilo zejména při nízkých průtocích v Bečvě v období sucha). Výhodou by byla možnost operativně měnit množství čerpaných sanačních vod podle aktuální situace bez nároků na zvyšování provozních nákladů. Čerpání sanačních vod by mohlo být výrazně hospodárnější než jejich odvážení do DEZY nebo čištění na na dvaceti tunových filtrech s aktivním uhlím. DEZA má k dispozici moderní technologické vybavení na úpravu surové vody pro technologickou vodu pro svůj provoz o kapacitě až 400 m3/h. Využití sanačních vod z Hustopeč by asi nebyl problém.
Navíc při měření čerpaného množství a kvality sanačních vod by bylo možno získat přehled o množství odstraňovaného benzenu z podzemních vod.
Čerpáním z vrtů vně larsenové stěny by se vytvořila hydraulická clona, která by zabránila šíření kontaminace podzemních vod od místě havárie. Podobně funguje hydraulická clona podzemních vod okolo celého areálu DEZY a snad dosud spolehlivě brání kontminaci podzemních vod vně areálu DEZY.
Odpovědět
Navíc při měření čerpaného množství a kvality sanačních vod by bylo možno získat přehled o množství odstraňovaného benzenu z podzemních vod.
Čerpáním z vrtů vně larsenové stěny by se vytvořila hydraulická clona, která by zabránila šíření kontaminace podzemních vod od místě havárie. Podobně funguje hydraulická clona podzemních vod okolo celého areálu DEZY a snad dosud spolehlivě brání kontminaci podzemních vod vně areálu DEZY.
rl
rýpal lesní
18.4.2025 02:09 Reaguje naŘekl bych, že problémy by byly v zásadě :
1. Průchod přes pozemky touto přepravní trasou - projednání na roky s vlastníky. Navíc produktovod se škodlivinou. Jaký by jste si představoval materiál a profil ? Ocel a vzdušné vedení ?
2. Koncentrace - technologické vody mají jiný charakter.
3. Prioritní je odčerpat škodlivinu z fáze nad hladinou, a přečistit vodu pod rozhraním benzen/voda.
4. Jde o to, že koncentrované vody vozit lze, mírně znečištěné je možné čistit in situ.
5. K čemu by se využívaly ony sanační vody a jak to zapadá do technologického procesu DEZA, nepíšete. Přitom je to vcelku zásadní informace. Potřebují se takové vody ? Nebo jsou jen dalším balastem k řešení ?
6. Hydraulická clona jistě bude, stejně jako odsávání půdního vzduchu či další technologie. Ovšem nemyslím, že DEZA má volnou kapacitu na nějakých 100.000m3 za půl roku. Technologie které jsou použity, by stejně nasazeny být musely.
Pokud chcete, můžete doložit přímý výpočet ekonomiky a výhod, včetně proveditelnosti, pokud se to ukáže jako výhodné, lze se nad tématem bavit. Předpokladem je kladné stanovisko DEZA, máte jej ?
PS : max. objem znečištěných vod podle objemu škodliviny v limitu rozpustnosti je cca 260.000.000/1,7 = až 152.000.000m3, reálně cca 320 m3 benzenu na čistý stav. Trochu drahý špás.
Filtrace na uhlí sorpcí nebo ochlazováním z par či oddělováním fáze skimerem, či jinými technologiemi, které se užívají, je zvládnutá technologie a nasaditelná okamžitě.
Čekal by jste na vývojové řešení rok do zprovoznění stavby výtlaku ? S rizikem, že nebude použitelné ?
<rl>
Odpovědět
1. Průchod přes pozemky touto přepravní trasou - projednání na roky s vlastníky. Navíc produktovod se škodlivinou. Jaký by jste si představoval materiál a profil ? Ocel a vzdušné vedení ?
2. Koncentrace - technologické vody mají jiný charakter.
3. Prioritní je odčerpat škodlivinu z fáze nad hladinou, a přečistit vodu pod rozhraním benzen/voda.
4. Jde o to, že koncentrované vody vozit lze, mírně znečištěné je možné čistit in situ.
5. K čemu by se využívaly ony sanační vody a jak to zapadá do technologického procesu DEZA, nepíšete. Přitom je to vcelku zásadní informace. Potřebují se takové vody ? Nebo jsou jen dalším balastem k řešení ?
6. Hydraulická clona jistě bude, stejně jako odsávání půdního vzduchu či další technologie. Ovšem nemyslím, že DEZA má volnou kapacitu na nějakých 100.000m3 za půl roku. Technologie které jsou použity, by stejně nasazeny být musely.
Pokud chcete, můžete doložit přímý výpočet ekonomiky a výhod, včetně proveditelnosti, pokud se to ukáže jako výhodné, lze se nad tématem bavit. Předpokladem je kladné stanovisko DEZA, máte jej ?
PS : max. objem znečištěných vod podle objemu škodliviny v limitu rozpustnosti je cca 260.000.000/1,7 = až 152.000.000m3, reálně cca 320 m3 benzenu na čistý stav. Trochu drahý špás.
Filtrace na uhlí sorpcí nebo ochlazováním z par či oddělováním fáze skimerem, či jinými technologiemi, které se užívají, je zvládnutá technologie a nasaditelná okamžitě.
Čekal by jste na vývojové řešení rok do zprovoznění stavby výtlaku ? S rizikem, že nebude použitelné ?
<rl>
hi
23.4.2025 16:39 Reaguje na rýpal lesní
Čerpal jsem jen z "ROZHODNUTÍ
o vydání integrovaného povolení pro zařízení „Zařízení provozu Vodního hospodářství“ provozovatele DEZA, a.s.
Vypouštění odpadních vod výustí č. 1 z pravé části laguny Lhotka přepadem do odtokového koryta a následně do vodního toku řeky Bečva Spojená, v říčním km 57,5; č. hydrologického pořadí 4-11-02-007, na pozemku parc. č. 241 (orientační určení polohy X=1136850, Y=498760) v k.ú. Příluky v obci Lešná, v množství:
maximálně 1 250 000 m3 /rok (z toho 200 000 m3 /rok ze sanačního čerpání)
průměrně 39,7 l/s (z toho 6,39 l/s ze sanačního čerpání)
maximálně 61,1 l/s (z toho 11,1 l/s ze sanačního čerpání)
maximálně 120 000 m3 /měs."
DEZA má pro čištění a úpravu vod ze sanačního čerpání potřebné technologické vybavení včetně řídícího a monitorovacího systému. Relativně nízké koncentrace benzenu ze sanačního čerpání z Hustopeč by se vlezlo zřejmě do stávajících limitů integrovaného povolení. (případně by se mohlo navýšit o vody ze sanačního čerpání z Hustopeč) Každopádně by odpadlo finančně náročné dovážení sanačních vod z Hustopeč do DEZY v cisternách a číštění na filtrech s aktivním uhlím v Hustopečích.
Každopádně by to vyžadovalo vůli a aktivitu od vodohospodářského orgánu - Krajský úřad Zlínského kraje a DEZY, což je zřejmě velký problém.
Potrubí mohlo být podzemní např. silnostěnný lPE, DN cca 100 mmm. Realizace by byla možná např. řízeným horizontálním vrtáním s min. zemními pracemi.
Potrubí by mohlo vést podél cyklostezky a Bečvy.
Žádné technologie není potřeba vymýšlet. Čerpání by mohlo probíhat třeba i roky pokud by to bylo potřeba a náklady by byly minimální.
Náklady může vyčíslit někdo, kdo má přístup k potřebným údajům, ke kterým se běžný občan nedostane.
Za úvahu by to ale stálo.
Odpovědět
o vydání integrovaného povolení pro zařízení „Zařízení provozu Vodního hospodářství“ provozovatele DEZA, a.s.
Vypouštění odpadních vod výustí č. 1 z pravé části laguny Lhotka přepadem do odtokového koryta a následně do vodního toku řeky Bečva Spojená, v říčním km 57,5; č. hydrologického pořadí 4-11-02-007, na pozemku parc. č. 241 (orientační určení polohy X=1136850, Y=498760) v k.ú. Příluky v obci Lešná, v množství:
maximálně 1 250 000 m3 /rok (z toho 200 000 m3 /rok ze sanačního čerpání)
průměrně 39,7 l/s (z toho 6,39 l/s ze sanačního čerpání)
maximálně 61,1 l/s (z toho 11,1 l/s ze sanačního čerpání)
maximálně 120 000 m3 /měs."
DEZA má pro čištění a úpravu vod ze sanačního čerpání potřebné technologické vybavení včetně řídícího a monitorovacího systému. Relativně nízké koncentrace benzenu ze sanačního čerpání z Hustopeč by se vlezlo zřejmě do stávajících limitů integrovaného povolení. (případně by se mohlo navýšit o vody ze sanačního čerpání z Hustopeč) Každopádně by odpadlo finančně náročné dovážení sanačních vod z Hustopeč do DEZY v cisternách a číštění na filtrech s aktivním uhlím v Hustopečích.
Každopádně by to vyžadovalo vůli a aktivitu od vodohospodářského orgánu - Krajský úřad Zlínského kraje a DEZY, což je zřejmě velký problém.
Potrubí mohlo být podzemní např. silnostěnný lPE, DN cca 100 mmm. Realizace by byla možná např. řízeným horizontálním vrtáním s min. zemními pracemi.
Potrubí by mohlo vést podél cyklostezky a Bečvy.
Žádné technologie není potřeba vymýšlet. Čerpání by mohlo probíhat třeba i roky pokud by to bylo potřeba a náklady by byly minimální.
Náklady může vyčíslit někdo, kdo má přístup k potřebným údajům, ke kterým se běžný občan nedostane.
Za úvahu by to ale stálo.
rl
rýpal lesní
24.4.2025 16:50 Reaguje naStejně tak by to mohla být obezlička (obcházení) pomocí zbavení se znečištění na základě limitu DEZA, což ovšem není řešení havárie "in situ", ale její "přesun" do DEZA. Věřte, že současné technologie si se škodlivinami v Hustopečích poradí, je pravdou, že nejdříve za půl roku, já osobně odhaduji že to bude i doba delší. Nicméně, měřitelný výsledek je lépe, než export problému. Nechci zrovna zmiňovat bezdomovce pana Čunka, ale je to podobný princip. Vámi navrhovaný způsob sice vypadá snad i zajímavě, ovšem snižuje vytvořený tlak na řešení havarijní události a proto by jistě nebyl přínosným. Pokud by se jednalo o převoz zachycených škodlivin, to je možné i specializovanými autocisternami ke zneškodnění, za standartních ADR podmínek, a vyjde to levněji. DEZA pak lépe látku zpracuje, neboť se bude jednat prakticky o koncentrát podobný tomu, co se vezlo. Na čerpání clonami dojde možná i na místě Hustopečí, zatím nepředjímejme jak bude štětová stěna účinná, zatím je informace o tom, že funguje dobře. Díky za názor :-) <rl>
Odpovědět
