Ohrožení sýčkové letos vyvedli o třetinu mláďat více než loni
"Sýčci běžně mívají tři až pět mláďat, ale my jsme letos objevili pět snůšek se šesti mláďaty a jednu snůšku se sedmi mláďaty," popsal situaci hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců Martin Šálek.
Sýčkům se dařilo podle ornitologů paradoxně díky přemnožení hrabošů, které naopak poškodilo sklizeň na polích. "Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21. Sýčci ze silného hrabošího roku těžili opravdu významně," uvedl Šálek. Za vymíráním sýčků stojí podle odborníků intenzivní zemědělství spojené s úbytkem velkého hmyzu, kterým se sýčci živí. V Česku nyní zbývá asi posledních 100 párů těchto sov.
Jak pomůže populaci sýčků letošní hojný počet mláďat, ukážou až další roky. Jen malá část mláďat sýčků se totiž dožije následujícího roku, kdy už se může stát rodičem. "Tato malá sovička často umírá pod koly aut nebo v technických pastech, jako jsou napáječky pro dobytek, komíny, roury či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit. V takových pastech hyne třetina sýčků, u kterých známe příčinu úmrtí," sdělil terénní pracovník ochrany sýčků z ČSO Miroslav Bažant.
Ornitologové se snaží sýčky ochránit třeba jednáním se zemědělci o šetrnějším hospodaření, odstraňováním pro sýčky nebezpečných předmětů nebo vyvěšováním speciálních budek. "Původně sýčci hnízdili v dutinách starých stromů. Teď už je najdeme výhradně v blízkosti lidí, většinou na farmách," uvedl Šálek. "Tam, kde sýčci jsou, pro ně vyvěšujeme speciální budky, které jsou bezpečné před predátory, jako jsou kuny a kočky. Letos v budkách sýčci vyvedli 71 mláďat, což jsou tři čtvrtiny ze všech zjištěných. To je ohromný ochranářský úspěch a také ujištění, že cílená ochrana sýčků má význam," doplnil.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Karel Zvářal
28.7.2020 11:58Břetislav Machaček
28.7.2020 19:45 Reaguje na Karel Zvářalposlední dva roky je vždy po vylétnutí z budky či z dutiny
lípy napadaly ve dne na stromech sojky a většinu z nich uklovaly.
Osobně jsem toho byl svědkem a mrtvolky jsem později zakopal.
Letos se ukázala samice v té dutině opět,ale už tu nezahnízdila
a vyvěšenou budku obsadily veverky.Po desetiletích mi tak večer
schází to houkání sýčka.Ty sojky pak plenily hnízda kosům,drozdům
a dokonce hřivnáči uprostřed mé zahrady.Straky se dokonce pokoušely
a stavbu hnízda v sousedově zahradě,ale nakonec přesídlily jinam.
Ty už ztratily plachost tak,že v zimě přiletěly na krmítko pět
metrů od domu.Kdysi se lidem vyhýbaly jak straky,tak ty sojky
a mimo koček ptákům tu nikdo hnízda neplenil.Myslím,že daný stav
už není únosný.
Karel Zvářal
28.7.2020 20:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.7.2020 09:21 Reaguje na Karel Zvářalkteré zřejmě některým aktivistům schází.Pokud je to
věkem,tak jim to nemám za zlé,protože každý mladý
byl do všeho hr a časem se zklidnil.Horší jsou ti
karieristé,kteří to pojali jako boj proti všem
a proti všemu minulému.On ten systém od přílišné
regulace přešel k nekritické neregulaci a tak to
tu dopadlo.Zřejmě bude ještě hůře,pokud se něco
radikálně nezmění.Nejsem myslivec,ale mám mezi nima
přátele,kteří už takzvaně "dosluhují".Provozují
myslivost už pouze ze setrvačnosti a pušku ani do
lesa nenosí,protože škodnou takřka nemohou střílet a když tak pár týdnů v roce,nesmějí ji lákat na masové újedi a na mrkev asi toho predátora nenalákají.To nehovořím o sklopcích a jiných prostředcích k lovu kun,tchořů,mývalů či norků.Norování je už pasé taky a tak jezevci a lišky osídlily mé blízké okolí,kde nikdy nebývali.Jimi však byli zcela vyhubeni bažanti,koroptve,čejky,skřivani a jiní na zemi hnízdící ptáci.Žáby kterým se zde za milión
a něco vybudovaly tůně jsou zdecimovány už ve
stádiu vajíčka či pulců volavkami a později ostatními predátory.O zvýšené chemii,či o
intenzivní zemědělství se zde nejedná,protože
naopak došlo k revitalizaci skládek a zatravnění mnoha polí.Zbývající pozemky jsou bez jakékoliv chemie vlim může mít pouze nová zástavba na úkor zemědělské půdy,ale proti tomu aktivisté nebojují.
Samoregulace tudíž nefunguje a skončí pouze po vyhubení potravy smrtí predátorů hladem,pokud se nepřesunou do měst k popelnicím,což už provozuje jezevec-soused žijící s rodinkou 200 metrů od mého domu,který má nory 5 metrů od stezky,po níž chodí lidé s venčícími psy a jezdí děti bikros.Postrádá jakoukoliv plachost a jeho odlov v době,kdy si užívá nastřádaných tukových zásob je z říše pohádek.Navíc blízkost lidí je pro myslivce problém použít zbraň,
protože mnozí venčí své miláčky i za šera či i za tmy. Pokud se nic brzo nezmění,tak lidé z venkova vemou vše do svých rukou a potajnu je budou z nor vypuzovat plynováním pomocí dostupného propan-butanu,či síry,jak to dělávali v místech,kde to
bylo nebezpečné i pro norníky.Kdysi se na vesnicích běžně slepice pouštěly do lesa či na sklizená pole.
Dnes musí být v ohradách celoročně a to určitě není
propagovaný BIO chov.Je to tak vše o deformaci
predátorů díky hájení a tak ztrátě plachosti,když
i kuny jsou schopny autům rozkousat kabely,která
jsou cítit stále člověkem.Né,už se nemíním dál nervovat nad debilitou dnešních ochranářů a tak pouze vzpomínám na doby minulé.Děkuji za podnětné články a je mi pouze líto,že nemůžete být vyslyšen
(asi nechtějí)odpovědnými orgány a rovněž tak i ti myslivci a rybáři srdcaři,kterým nejde pouze o trofej,ale i o ty ostatní tvory v přírodě.Jsem ale
rád,že nás ještě zůstalo pár s tradičními názory
podloženými dlouhodobým pozorování přírody.