https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ohrozeni-syckove-letos-vyvedli-o-tretinu-mladat-vice-nez-loni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ohrožení sýčkové letos vyvedli o třetinu mláďat více než loni

28.7.2020 11:03 | PRAHA (ČTK)
Sýčkům se dařilo podle ornitologů paradoxně díky přemnožení hrabošů. "Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21," uvedl Šálek.
Sýčkům se dařilo podle ornitologů paradoxně díky přemnožení hrabošů. "Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21," uvedl Šálek.
Asi o třetinu mláďat více než loni vyvedli letos páry kriticky ohrožených sýčků obecných v Česku. V hlavní oblasti výskytu těchto malých sov v severních Čechách napočítali odborníci z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR letos 95 mláďat sýčků, což je zatím nejvíc za celou dobu, po kterou ornitologové populaci sýčků sledují. Sýčkům se podle ornitologů dařilo díky přemnožení hrabošů, kteří jsou hlavní potravou mladých sýčků.
 

"Sýčci běžně mívají tři až pět mláďat, ale my jsme letos objevili pět snůšek se šesti mláďaty a jednu snůšku se sedmi mláďaty," popsal situaci hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců Martin Šálek.

Sýčkům se dařilo podle ornitologů paradoxně díky přemnožení hrabošů, které naopak poškodilo sklizeň na polích. "Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21. Sýčci ze silného hrabošího roku těžili opravdu významně," uvedl Šálek. Za vymíráním sýčků stojí podle odborníků intenzivní zemědělství spojené s úbytkem velkého hmyzu, kterým se sýčci živí. V Česku nyní zbývá asi posledních 100 párů těchto sov.

Jak pomůže populaci sýčků letošní hojný počet mláďat, ukážou až další roky. Jen malá část mláďat sýčků se totiž dožije následujícího roku, kdy už se může stát rodičem. "Tato malá sovička často umírá pod koly aut nebo v technických pastech, jako jsou napáječky pro dobytek, komíny, roury či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit. V takových pastech hyne třetina sýčků, u kterých známe příčinu úmrtí," sdělil terénní pracovník ochrany sýčků z ČSO Miroslav Bažant.

Ornitologové se snaží sýčky ochránit třeba jednáním se zemědělci o šetrnějším hospodaření, odstraňováním pro sýčky nebezpečných předmětů nebo vyvěšováním speciálních budek. "Původně sýčci hnízdili v dutinách starých stromů. Teď už je najdeme výhradně v blízkosti lidí, většinou na farmách," uvedl Šálek. "Tam, kde sýčci jsou, pro ně vyvěšujeme speciální budky, které jsou bezpečné před predátory, jako jsou kuny a kočky. Letos v budkách sýčci vyvedli 71 mláďat, což jsou tři čtvrtiny ze všech zjištěných. To je ohromný ochranářský úspěch a také ujištění, že cílená ochrana sýčků má význam," doplnil.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2020 11:58
To se čte moc hezky!-) Vysoký počet mláďat se snad projeví i na zahuštění populace této "kdysi" (co to je padesát let...) nejhojnější sovy. Budek dříve nebylo třeba, dnes je to nutnost (včetně správné instalace), jinak vakcinací přemnožená kuna své dílo rychle dokoná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.7.2020 19:45 Reaguje na Karel Zvářal
U nás(Bohumín-Skřečoň)sýčci vyváděli mláďata po desetiletí,ale
poslední dva roky je vždy po vylétnutí z budky či z dutiny
lípy napadaly ve dne na stromech sojky a většinu z nich uklovaly.
Osobně jsem toho byl svědkem a mrtvolky jsem později zakopal.
Letos se ukázala samice v té dutině opět,ale už tu nezahnízdila
a vyvěšenou budku obsadily veverky.Po desetiletích mi tak večer
schází to houkání sýčka.Ty sojky pak plenily hnízda kosům,drozdům
a dokonce hřivnáči uprostřed mé zahrady.Straky se dokonce pokoušely
a stavbu hnízda v sousedově zahradě,ale nakonec přesídlily jinam.
Ty už ztratily plachost tak,že v zimě přiletěly na krmítko pět
metrů od domu.Kdysi se lidem vyhýbaly jak straky,tak ty sojky
a mimo koček ptákům tu nikdo hnízda neplenil.Myslím,že daný stav
už není únosný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2020 20:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za nahrávku, podobné pozorování mám z jedné z posledních lokalit u nás na stř. Moravě. Straky tam nikdy nebyly v objektu ZD, ale poslední dva roky sýčci se ukazují až za úplné tmy, bo jak je zahlédly straky, okamžitě je hnaly pryč. A dotírají dlouho po západu slunce a jsou silně nabuzené - proletí nízko nad hlavou a rozčíleně "nadávají". Přemnožení (synantropizace) těchto dříve intenzivně lovených druhů pravděpodobně přispívá ke vzácnosti sýčka. Mláďata jsou bezbranná, s+s útočí podobně jako na výra a pokud vyklovou oči...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.7.2020 09:21 Reaguje na Karel Zvářal
Vidíte a to je vše o dlouhodobém pozorování přírody,
které zřejmě některým aktivistům schází.Pokud je to
věkem,tak jim to nemám za zlé,protože každý mladý
byl do všeho hr a časem se zklidnil.Horší jsou ti
karieristé,kteří to pojali jako boj proti všem
a proti všemu minulému.On ten systém od přílišné
regulace přešel k nekritické neregulaci a tak to
tu dopadlo.Zřejmě bude ještě hůře,pokud se něco
radikálně nezmění.Nejsem myslivec,ale mám mezi nima
přátele,kteří už takzvaně "dosluhují".Provozují
myslivost už pouze ze setrvačnosti a pušku ani do
lesa nenosí,protože škodnou takřka nemohou střílet a když tak pár týdnů v roce,nesmějí ji lákat na masové újedi a na mrkev asi toho predátora nenalákají.To nehovořím o sklopcích a jiných prostředcích k lovu kun,tchořů,mývalů či norků.Norování je už pasé taky a tak jezevci a lišky osídlily mé blízké okolí,kde nikdy nebývali.Jimi však byli zcela vyhubeni bažanti,koroptve,čejky,skřivani a jiní na zemi hnízdící ptáci.Žáby kterým se zde za milión
a něco vybudovaly tůně jsou zdecimovány už ve
stádiu vajíčka či pulců volavkami a později ostatními predátory.O zvýšené chemii,či o
intenzivní zemědělství se zde nejedná,protože
naopak došlo k revitalizaci skládek a zatravnění mnoha polí.Zbývající pozemky jsou bez jakékoliv chemie vlim může mít pouze nová zástavba na úkor zemědělské půdy,ale proti tomu aktivisté nebojují.
Samoregulace tudíž nefunguje a skončí pouze po vyhubení potravy smrtí predátorů hladem,pokud se nepřesunou do měst k popelnicím,což už provozuje jezevec-soused žijící s rodinkou 200 metrů od mého domu,který má nory 5 metrů od stezky,po níž chodí lidé s venčícími psy a jezdí děti bikros.Postrádá jakoukoliv plachost a jeho odlov v době,kdy si užívá nastřádaných tukových zásob je z říše pohádek.Navíc blízkost lidí je pro myslivce problém použít zbraň,
protože mnozí venčí své miláčky i za šera či i za tmy. Pokud se nic brzo nezmění,tak lidé z venkova vemou vše do svých rukou a potajnu je budou z nor vypuzovat plynováním pomocí dostupného propan-butanu,či síry,jak to dělávali v místech,kde to
bylo nebezpečné i pro norníky.Kdysi se na vesnicích běžně slepice pouštěly do lesa či na sklizená pole.
Dnes musí být v ohradách celoročně a to určitě není
propagovaný BIO chov.Je to tak vše o deformaci
predátorů díky hájení a tak ztrátě plachosti,když
i kuny jsou schopny autům rozkousat kabely,která
jsou cítit stále člověkem.Né,už se nemíním dál nervovat nad debilitou dnešních ochranářů a tak pouze vzpomínám na doby minulé.Děkuji za podnětné články a je mi pouze líto,že nemůžete být vyslyšen
(asi nechtějí)odpovědnými orgány a rovněž tak i ti myslivci a rybáři srdcaři,kterým nejde pouze o trofej,ale i o ty ostatní tvory v přírodě.Jsem ale
rád,že nás ještě zůstalo pár s tradičními názory
podloženými dlouhodobým pozorování přírody.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist