https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olivove-pecky-pohaneji-spanelske-domacnosti-i-prumysl-zajem-o-ne-roste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Olivové pecky pohánějí španělské domácnosti i průmysl, zájem o ně roste

1.10.2024 02:30 | MADRID (ČTK)
Z jedné tuny zpracovaných oliv tvoří zbylé pecky osm až deset procent. Pablo Rodero ze společnosti Avebiom řekl, že ve Španělsku se ročně vyprodukuje v průměru 400 000 tun olivových pecek.
Z jedné tuny zpracovaných oliv tvoří zbylé pecky osm až deset procent. Pablo Rodero ze společnosti Avebiom řekl, že ve Španělsku se ročně vyprodukuje v průměru 400 000 tun olivových pecek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | robertonencini / Depositphotos
Když ve Španělsku v důsledku energetické krize prudce vzrostly ceny plynu a elektřiny, s pěstitelem Davidem Jiménezem Zamorou to ani nehnulo. Na statku z 18. století, který pronajímá turistům, vytápí krytý bazén a ohřívá vodu až pro 26 hostů najednou, aniž by se mu příšerně prodražily účty za energie. Jaké je jeho tajemství? Olivové pecky, píše agentura Reuters.
 
"K vytápění bazénu, podlahového topení a ohřevu vody používám olivové pecky z našich stromů. Obvykle s tím začínáme od září," řekl 48letý muž stojící u skladu s pěti tunami pecek, odkud má výhled na zástupy olivovníků v provincii Granada v jižní Andalusii. Olivové pecky pohánějí také stroje na výrobu proslulého španělského "tekutého zlata" ve dvou zemědělských družstvech, kterých je členem. O zbytek jejich energetických potřeb se starají solární panely.

Využívání pecek jako paliva do kotlů v domácnostech a malých podnicích, mlýnech a dokonce i při létání v srdci olivového regionu ukazuje, jakou roli může toto odvětví a obrovský zemědělský sektor hrát při dekarbonizaci takových odvětví, jako je například letectví.

Využívání pecek ve formě biomasy není v zemích pěstujících olivy, jako je Španělsko a Itálie, žádnou novinkou. Energetický šok po ruské invazi na Ukrajinu, evropské snahy o dekarbonizaci a problémy olivového průmyslu s kolísajícími cenami v posledních letech však podle zemědělců a průmyslových podniků vyvolaly nový zájem o co největší zhodnocení této plodiny.

Španělský olivový průmysl je také přirozeným spojencem pro ropné společnosti jako Repsol a Cepsa, které investují velké peníze do zvýšení kapacity na zpracování organického odpadu na biopaliva.

Španělsko je největším světovým producentem olivového oleje a podílí se až z 50 procent na jeho globální výrobě. Asi 80 procenty se na španělské produkci podílí Andalusie. Podle odhadů Avebiomu, španělského svazu pro biomasu, byla ve Španělsku mezi lety 2010 a 2019 průměrně více než polovina evropských zásob olivových pecek.

Z jedné tuny zpracovaných oliv tvoří zbylé pecky osm až deset procent. Pablo Rodero ze společnosti Avebiom řekl, že ve Španělsku se ročně vyprodukuje v průměru 400 000 tun olivových pecek. Přibližně třetina z tohoto množství se zpracovává a výsledkem jsou čisté pecky, které slouží jako palivo pro domácí kotle a které zároveň vynáší nejvíce peněz, podle Rodera až dvakrát více než nezpracované pecky. Zbytek se pak používá v průmyslových kotlích a k výrobě tepelné energie pro pohon takzvaných almazarů, tradičních španělských mlýnů na výrobu olivového oleje.

Rodero řekl, že stále více mlýnů i společností zpracovává olivové pecky a následně je prodává. Na konci loňského roku bylo ve Španělsku 31 firem, které zpracovávaly a vyráběly olivové pecky na biomasu, v roce 2020 jich bylo 25. Mnoho z nich se nachází v Andalusii, stejně jako firma Peláez Renovables, která každý rok zpracuje až 25 000 tun pecek a prodává je malým a průmyslovým odběratelům za 60 až 80 eur za tunu.

Vysoké teploty z posledních let ale zničily španělskou úrodu oliv, čímž se na trhu objevilo méně pecek. Následkem toho jejich cena prudce vzrostla a poptávka poklesla o 40 procent, dodala firma.

Podle údajů společnosti Avebiom museli spotřebitelé v loňském roce zaplatit za olivové pecky až 400 eur za tunu včetně dopravy a daní, což je více než dvojnásobek oproti roku 2021. Pecky zůstaly levnější než nafta a státem regulovaný plyn, stály ale stejně jako dřevěné pelety a byly dražší než dřevní štěpka. Ve druhém čtvrtletí letošního roku klesla cena k 300 eurům za tunu.

Podle španělské pobočky Greenpeace by biomasa a biopaliva měly hrát ve využívání různých energií omezenou roli. Spalování biomasy má totiž stále dopad na životní prostředí a uvolňuje škodliviny do ovzduší.

Ropná společnost Cepsa z pecek a dalšího odpadu vyrobila v roce 2022 udržitelné letecké palivo (SAF), které z andaluského letiště v Seville do vzduchu vyneslo více než 200 letů.

Pecky a další organický odpad jsou pro mlýny stále důležitější, protože tvoří až třetinu jejich příjmů. Informoval o tom svaz zastupující více než 200 mlýnů.

To představuje radikální změnu pro odvětví, které v minulosti nevědělo, jak nakládat s odpadem. "Nyní využíváme všechno. Olivy jsou jako prasata, nic nepřijde nazmar," řekl Rodero.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

1.10.2024 08:53
Z mastných olivových pecek si vzali vzor samovýrobci "ostravských raket",
když plnili krabice od mléka pilinami smísenými s použitým fritovacím
olejem s tím rozdílem, že ve Španělsku je to EKOpalivo a u nás palivo
ZAKÁZANÉ. Ono i vysušené dřevěné poleno nasáklé fritovacím olejem
získá výhřevnost koksu, ale EKO to u nás není. Znám pána, který olej
od sousedů takto "recykloval" a byl za to pokárán právě EKOlogy. To,
že zatopil bylo poznat podle vůně smažených řízků v celé ulici.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.10.2024 10:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Kromě toho mu může vyhořet dům vznícením mastných sazí v komíně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2024 16:41 Reaguje na Honza Honza
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2024 16:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Topil tak několik let a nevyhořel.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.10.2024 15:25 Reaguje na Břetislav Machaček
samozřejmě takto topit se musí s použitím hlavy, tj. nepřipustit vznik mastných sazí, spalovat v přebytku vzduchu (po motoristicku používat chudou směs) a tedy tah neregulovat přisáváním vzduchu, ale třeba klapkou v komíně nebo vůbec.
a ještě lepší je topit přímo "čistým" olejem a mít na to olejová kamna.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2024 08:26 Reaguje na Břetislav Machaček
No, na Ostravsku a piliny, možná. Při nevhodném spalování to bude smrad asi fakt ozrutánsky. Ale já znám Bursíkovy ekologické peletky, což jsou petky naplněné uhelným mourem smíchaným s vyjetým olejem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.10.2024 15:18
To je zhrube 10 kg pecek na Španěla za rok. To jako něco vytrhne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2024 08:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Někoho ano. Farma, která má na střechách fve a na provoz pecky funguje, je to v článku. Ale energetika státu je dnes skládána z tisíců malých zdrojů, které můžou být potom levné a čisté.
Protože nejsou zatíženy byrokracií, daněmi, poplatky a hlavně přenosovou sítí, která je u nás už 2x dražší, než samotná elektřina. Z benzínu a nafty taky dvě třetiny ceny tvoří poplatky a daně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.10.2024 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve srovnání s tím, kolik dřeva shnije v lesích, je to prkotina.

"... které můžou být potom levné a čisté." Ale také vůbec nemusí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2024 16:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Dřevem se topí u nás přece vydatně, ale je s tím kopa těžké, lidské práce, což je prostě problém.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.10.2024 18:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě, že přenosová síť je drahá - protože se skládá ze spousty nespolehlivých a prakticky neregulovatelných parodií na zdroje.
A čím víc podobných blbostí v síti bude, tím bude náročnější a dražší udržet ten technický paskvil v chodu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist