Organizace Nesehnutí a několik odborníků usilují o zrušení přehlídky ohňostrojů
Zásadní problém nastává především v období hnízdění, které obecně trvá od dubna do konce srpna. Světelné záblesky a hluk způsobují stres a zmatení, což vede ptáky k opuštění hnízd. Negativní dopady nelze podle inspekce vyloučit ani u akce Ignis Brunensis, kterou se na podnět Nesehnutí zabývala.
"I přes to, že dosud nebyla doložena žádná konkrétní pozorování případných fatálních dopadů na volně žijící i zvláště chráněné druhy živočichů, ČIŽP vyhodnotila, že negativní dopady této akce vyloučit nelze, a to tím spíše, že především Brněnská přehrada i okolí hradu Špilberk je biotopově spojeno s výskytem řady živočišných druhů," uvedla ve sdělení pro organizaci vedoucí oddělení ochrany přírody a lesa Ilona Chaloupková. ČIŽP se bude situací dále zabývat po odborném posudku, jenž vznikne po průzkumech a pozorováních z letošního ročníku.
Podle Morávka ohňostroje trvají od roku 1998 každoročně s potřebnými povoleními, která se opírají o sledování kvality vody a vzduchu. "Dosavadní měření nezaznamenalo v žádném ročníku překročení limitních hodnot. Bohužel se často zaměňují dopady nekontrolované a živelné zábavní pyrotechniky s profesionální ohňostrojnou činností certifikovaných odborníků, při které se používají efekty povolené v zemích EU," sdělil Morávek.
Produkční tým podle něj není lhostejný k připomínkám ochranářů přírody, a proto přijal opatření. "Především postupný posun termínu z května do závěru června, dále také zkrácení ohňostrojných show nebo omezení některých typů efektů. Čtvrtým rokem jsou pevnou součástí festivalu dronové show, které se daří stále více rozšiřovat," dodal.
Nesehnutí usiluje o to, aby pořadatelé zrušili části festivalu, při kterých se odpaluje pyrotechnika, a nahradili je třeba videomappingem. Otevřený dopis podepsal také předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra či meteorolog Jáchym Brzezina. Podporu vyjádřila i Nadace Veronica.
reklama