https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/organizace-vyzvaly-ministryni-aby-zasahla-pri-lovu-lani-v-np-sumava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Organizace vyzvaly ministryni, aby zasáhla při lovu laní v NP Šumava

4.2.2022 01:44 | PRAHA (ČTK)
Výzvu podepsali například zástupci spolků Stop sečení srnčat, SOS Animals, Hlas zvířat, ale i někteří přírodovědci nebo bývalí zaměstnanci parku.
Výzvu podepsali například zástupci spolků Stop sečení srnčat, SOS Animals, Hlas zvířat, ale i někteří přírodovědci nebo bývalí zaměstnanci parku.
Foto | enache_NH / Flickr
Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Šumavský národní park však tvrdí, že při lovu nechybuje.
 

"Největší problém spatřujeme v lovu mladých laní, které v září či počátkem října 2021 byly oplodněny a v současné době se v nich vyvíjí plod. Mladé březí laně jsou v NP Šumava loveny nejenom v únoru, ale i v březnu, dubnu a dokonce ještě v květnu. Lovit mladé březí laně je naprosto neetické, odporuje to veškeré etice, dobrým mravům, a rozhodně se to neslučuje s principy ochrany přírody, natož pak v národním parku," stojí v dopise ministryni životního prostředí, který má ČTK k dispozici. Výzvu podepsali například zástupci spolků Stop sečení srnčat, SOS Animals, Hlas zvířat, ale i někteří přírodovědci nebo bývalí zaměstnanci parku.

NP Šumava pochybení popírá. "Správa parku a její zaměstnanci se při lovu jelení zvěře řídí platnými zákony a vyhláškami. Především zákonem o myslivosti a vyhláškou o době lovu. Tedy normami, které upravují mimo jiné lov jelení zvěře, který je v honitbách NP Šumava důsledně kontrolován," uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Dodal, že cílem parku je obnova ekosystémů, mezi něž patří i udržování vyváženého stavu mezi zvěří a lesem. Dvořák uvedl, že role člověka by v tomto procesu měla časem zcela ustoupit přirozenému vývoji v přírodě.

Na okolnosti lovu laní už v minulém roce poukázal bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek. Zaměstnanci parku podle něj porušovali zákonná pravidla lovu zvěře. "Již tehdy se Správa NP Šumava proti tomuto tvrzení ve spojení s použitou fotografií ohradila a podala na Jiřího Mánka trestní oznámení pro pomluvu, které kompetentní orgány vyhodnotily jako přestupek a postoupili tuto věc městskému úřadu ve Vimperku," uvedl Dvořák.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

4.2.2022 08:31
Ještě aby se při lovu v NP neřídili zákonem o myslivosti! Kámen úrazu je, že se asi řídí doslovně i vyhláškou o době lovu. Pane mluvčí vyhlášku a to velice špatnou vyhlášku můžete sice dodržovat ale stejně pokud lovíte zvěř do dvou let věku v březnu, budete lovít mladé laně ve vysokém stupni březosti. Tedy dopouštíte se toho co vaši oponentí kritizují. Neetického lovu který bohužel jiné eko...., společně s těmi progresívnějšími lesními ekozahradníky prosadili jako nástroj ke snižování stavů zvěře. Naštěstí mimo park a některé velké vlastníky má většina myslivců rozum a etické cítění.
Pokud lovíte mladou zvěř do dvou let ( v druhém roce života) ještě v dubnu, či květnu porušujete již vše.
Otázka k zymyšlení. Zvěř v NP by v první řadě měl účinné regulovat vlk a rys. Jak to, že tyto šelmy zvěř neregulují a to v tak velké míře, že zaměstnanci musí lovit ještě i v ůnoru a březnu. Honit zvěř a tím rušit i veškerou další zvěř v zimě, mnohdy v hlubokém sněhu a to v době kdy by měla mít co největší klid? No hlavně že při tom lovu nechybujete.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.2.2022 11:02 Reaguje na Jarek Schindler
Na tu otázku Vám odpovím. Je to proto, že spárkatá zvěř je nechutně přemnožená a masožravci prostě takový apetit nemají. Kromě toho se jim nabízí snadnější alternativa v podobě hospodářských zvířat. Tak proč by se měli ti vlci namáhat lovem v lese, když se snadněji obslouží na nejbližší pastvině.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.2.2022 11:58 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Velice se mi líbí takové výkřiky do tmy jakým je ten váš " o nechutném přemnožení zvěře" pane Šeděnko. Jste si opravdu jist, že je zvěř "nechutně" přemnožena? To nechutné přemnožení presentuje prosím jaké číslo? A je opravdu přemnožena, výraz nechutně již nechám být, všechna zvěř a je přemnožena všude? Možná to nevíte ale v rámci parku provádějí lov zaměstnanci parku. Jak je možné, že i takový "ochranář, ranger nazvěte si je jak chcete v rámci Národního parku není schopen za pomalu třicet let snížit stav zvěře na pro park přijatelnou uroveň? No a přitom mluvčí parku kecá o tom , že role člověka by v tomto procesu měla časem zcela ustoupit přirozenému vývoji v přírodě. Jak dlouhý bude ten čas v případě zvěře? V případě lesa a kůrovce to byl neskutečné rychlý proces. A jak vysoká je nakonec ta přijatelná úroveň stavu zvěře. Jak schtějí ochranáři udržet dravou zvěř v parku když jim celoročně vybíjejí jejich kořist? Atd.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.2.2022 14:59 Reaguje na Jarek Schindler
Zkusme řeč čísel. Naše republika má nějakých 78 tisíc čtverečních kilometrů. Z toho asi jedna třetina jsou města, vesnice, průmysl, silnice, železniční tratě, řeky, rybníky, jezera a přehrady, tudíž na plochy, kde se nemůže spárkatá zvěř vyskytovat. Zbývá asi 52 tisíc kiometrů čtverečních. A to jsem ještě lidumil, že do toho počítám i lány řepky, kde se žádné zvíře nenažere. V myslivecké sezóně 2019/2020 bylo uloveno 428471 kusů spárkaté zvěře, což jsou jeleni, mufloni, srnci, daňci a černá zvěř. To mi vychází na nějakých 8,2 kusů ulovené zvěře na čtvereční kilometr. Jenže musí zbýt i minimálně stejné, ne-li větší množství spárkaté zvěře, aby mohlo v ddalších letech docházet k reprodukci. Na jedné straně sice černá zvěř má vícečetné vrhy, na druhé straně jelenovití a mufloni mají obvykle jednoho potomka, přičemž ne všechny samice rodí každý rok. Jenže k tomu potřebujete připočítat i samce patřičných druhů, aby k téhle reprodukci docházelo. Takže ať počítám jak počítám, vychází mi to po odlovení nějakých 10 - 12 kusů spárkaté zvěře na jeden čtvereční kilometr, přičemž počítám veškerou využitelnou plochu, nejenom honební revíry. Protože ale logicky na některých polních monokulturách se spárkatá zvěř neuživí a proto se tam nevyskytuje, jinde musí být její počet mnohem vyšší. A co se týže přirozené redukce této zvěře predátory, v současné době je to nesmysl. Pokud mají predátoři možnost získat potravu snadným zabitím hospodářského zvířete, nač by se namáhali lovem spárkaté?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.2.2022 17:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vážený soudruhu ekologisto. Vememe auto, vy budete řídit, a budeme týden počítat přemnožené jeleny. Samozřejmě budu i chodit pěšky. A uvidíme kolik jich napočítáme v NP Šumava. A garantuji Vám, že to bude míň, než ohrožených slonů v Africkém N.P. za hodinu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.2.2022 17:58 Reaguje na Michal Ukropec
Mám snad předpokládat, že tu zatřelenou zvěř si myslivci vycucali z palce. Tohle je řeč čísel. To neokecáte.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.2.2022 18:04 Reaguje na Michal Ukropec
A ještě poznámka:
Psal jsem o spárkaté zvěři celkově. Pokud Vy ze spárkaté zvěře znáte akorát jeleny, asi byste se měl vrátit do základní školy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.2.2022 21:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nad plochou lesů a zemědělské půdy nemusíte mudrovat. Ročně je toto číslo ve statistikách uváděno a aktualizováno. V roce 2020 byla honební plocha 6583464 ha. Z toho lesa bylo 2374530 ha a zeměd. p. 3874981 ha.
Lidumil můžete být ale právě ty lány řepky a přidám kukuřici, velkou měrou přispívají k zvyšování stavů a plošnému rozšiřování zvěře. Spárkatá zvěř se normuje na plochu lesa. Tedy mimo srnčí zvěře která se normuje zvlášť na lesní a zvlášť na zemědělskou půdu.
Například jelení zvěř je u nás normována na plochu 642796 ha v počtu 13026 ks. Ve skutečnosti ale máme lesa 3,7 x více a vysoká se z části navíc stahuje i do těch klidných lánů kukuřic a řepek.
Divočáci jsou normováni v počtu 9249 ks na plochu 707636 ha. Ve skutečnosti obývají více méně celou honební plochu ČR a začínají se tlačit i na tu nehonební. Obývají tedy plochu víc jak 9 x větší než na jakou je norma. Pokud tedy normu vynásobím skutečné divočáky obývanou plochou tak vyjde že by u nás mohlo být až přes 80 tisíc divokých prasat. Ve skutečnosti se sčítáni pohybuje kolem 50-55 tisíc.
Když se porovná lov v okolních zemích ( rok 2017-18) tak na 1000ha lesní plochy u nás bylo uloveno ( mimo černé) 67,9 ks spárkaté zvěře. Slováci mají 44,5 ks ( diky vyšší lesnatosti), Rakousko 88,6 kusů, Německo 117,4 kusů, Maďarsko 91,3 kusů.
No a potom můžeme porovnat třeba nárůst lovu mezi roky 1997 a 2017. U jelení zvěře to u nás činí 218%, Slováci mají 364%, Maďaři 295% , Rakušané 173%. U srnčí u nás úředstavuje nárůst 127%, Slováci 160%, Maďaři 321% , no a Rakousko 129%.
Jak je možné že v okolních státech nemluví ve vztahu ke zvěři o "nechutném přemnožení?
No a co se týká predátorů tak také kecáte. Právě nejsnadnější lov mají v počátcích obsazování určitého území. Tedy v době kdy zvěř není na přítomnost predátora zvyklá. Postupem času v oblasti ubývá nejen kořisti (odchází) ale ta případná kořist je i podstatně obezřetnější a lov tedy pro predátora těžší. No a právě v téhle době se potom začne na tu jednoduchou kořist na pastvinách více specializovat.
Odpovědět
pa

pavel

6.2.2022 11:22 Reaguje na Jarek Schindler
neměl by jste tolik pít pak z toho máte halucinace a působíte zmateně řekl bych až směšně
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.2.2022 23:59 Reaguje na pavel
Ale nepovídejte anonymní inteligente. Tolik moudra v jedné větě. Něco k věci co by rozporovalo to co jsem napsal by nebylo?
Jinak jediné na co u Vás mohu reagovat je že se nepíše by jste ale byste, inteligente.
Odpovědět
DA

DAG

4.2.2022 22:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pan Schindler Vám dal celkem zajimavou odpověď. Ovšem vy prepocitavate zvěř na celou plochu republiky. Podle mě je to bohužel rozumnější než přepočet na normovane plochy. Nepřesné normovaní je podle mě docela problém.
Ovsem spíš k odpovědi, že nemáte úplně pravdu.
Suverénně nejvíc se odstříli srnčí a černé zvěře. Černé hlavně v selatech. Srnčí je zase zvěř do cca 20kg a srnec chce žít na velikosti cca 15ha. Tyto kusy mají relativně malou potřebu potravy.
Na druhou stranu, bohužel, to neznamená, že struktura potravy je příhodna pro člověka.
Priklad: na lesní pasece může být tři metráky potravy. Malina, ostruzina, trávy, byliny, keře atd. Nicméně přes dobu nouze trčí ze sněhu jen vyžnute sazenice lesních drevin.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2022 04:43 Reaguje na DAG
Pane Dagu právě normované stavy , jejich plošné překročení a na to navazující výše lovu jsou hlavním argumentem pro tvrzení o přemnožení zvěře. Já poukazuji na nepoměr plochy kde je zvěř normovaná s plochou na které se ve skutečnosti vyskytuje a loví.
No a jako by nestačila turistika, houbařství a další způsoby využívání lesů a z toho plynoucí tlak na zvěř, máme tu nyní i vlka. Zvěř se bude samozřejmě jeho vlivem ještě více roztahovat po krajině a bude se objevovat i v lokalitách kde dříve vůbec nebyla. To zas bude křiku jak moc je přemnožená.
Pan Šeděnka " blahoskloně započítává i plochu s řepkou kde se podle něj udajně žádná zvěř nenažere. Asi neví, že v letních měsících bývá na těchto plochách koncentrováno nejvíc zvěře. Proč asi?
No a když jste zmínil malinu (lesní plod), víte proč na Slovensku chodí hledat medvědi potravu do vesnic?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.2.2022 08:43 Reaguje na Jarek Schindler
Vy uvádíte stav divočáků nějakých 50 - 55 tisíc kusů. V roce 2019 se podle myslivecké statistiky ulovilo asi 240 tisíc divokých prasat. To by ty bachyně musely mít na mladé výrobní linku.
Odpovědět
re

regis24

6.2.2022 13:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jednoduché počty, snad vám to hlava probere. Bachyně má v průměru 5 selat. 240 / 5 = 48.
Takže k ročnímu odlivu 240 tisíc selat stačí, když má 48 tisíc bachen po 5 selatech. Nic zvláštního.
Navíc odlov za minulý myslivecký rok byl o desítky tisíc nižší - protože se stavy snížily.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.2.2022 17:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na vašem příkladě je krásně vidět jak moc je u nás odborníků na myslivost. U nás prostě každy rozumí myslivosti a lesům.
Ne vyrobní linku na selata ty bachyně asi zatím nemají. Jde ale porovnat lov v jednotlivých letech. Je krásně vidět jak to skáče. 2016-153 tisíc,2017-219 tisíc,2018-132 tisíc,2019- 231 tisíc , 2020-155 tisíc. Ty výkyvy jsou dány mnoha faktory. Lov v minulém roce, příznivá zima, semenný rok atd. Jedno je ale jisté. Koeficient přírůstu je podle bonity , počítejte 5. Ano nemí vyrovnaný poměr pohlaví. Má být 1:1, Je tak 1:4 až 5. Zase na to působí mnoho faktorů.
No a jedním z nejzásadnějších je, že do chrutí jdou v dnešní době již selata s vahou nad 30 kg. Při uživnosti kukuřičných lánů dnes není problém aby této váhy dosáhli již na podzim. Tedy v překladu, "děcka mají již děcka".
To dříve také nebylo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.2.2022 08:03 Reaguje na Jarek Schindler
Výpočty jsou to hezké, ale realita je podle mě trochu někde jinde. Příroda nejsou statistické tabulky a tak se klidně stane, že v některém vrhu bude více samců než je Vámi udávaný poměr 1:5, některé bachyně nebudou oplozeny a tudíž nebudou rodit a kromě toho příroda jsou i choroby, predátoři a pytláci. U jiných divokých zvířat ae uvádí velká úmrtnost mláďat. Např u rysů údajně jednoho roku dožije maximálně polovina mláďat, ale selata od divočáků jsou podle Vás nezranitelná a nesmrtelná.
Odpovědět
re

regis24

7.2.2022 15:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je vidět, že skutečně nezvládáte ty počty. No ale korunu tomu zasazuje srovnání divokého prasete s rysem, to je perla na nějaký diplom.

Zkusím ten výpočet ještě jednou a ještě znova vysvětlím, pak už to je házení perel sviním.

Stav populace je 55 tisíc jedinců (převaha samic je cca 1:5, to znamená, že v populaci je 11 tisíc samců a 44 tisíc samic).
Samice metá jednou za rok a má v průměru 5 selat. Roční přírůstek je tedy 44 000 * 5 = 220 000 selat. Je úplně jedno jestli ta selata jsou samci nebo samice. Odlovíme roční přírůstek + něco z dospělých a loňčáků. To znamená 220 000 (selata) + 20 000 (dospělci a lončáci) = 240 000 jedinců roční odlov.
V dalším roce bude méně samic které budou mít mláďata, takže i odlov bude nižší. A přesně tomu odpovídají i statistiky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.2.2022 19:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak v první řadě ten poměr není poměr narozených selat ale poměr samičí a samčí populace "před rozmnožováním" U mláďat je to naopak vždy 1:1. No a jak se dostaneme k poměru 1:4 mezi samičí a samčí zvěří? Jedním z hlavních důvodů je například podstatně větší lovecký tlak na samčí jedince. Jak selata odrůstají jsou od tlupy v první řadě vyháněni samčí jedinci. Tito vyhnaní kňourci nejsou tak ostražití (zkušení) a jsou proto lovení v podstatně větší míře než bachyňky držící se v tlupě s dospělou opatrnou bachyní.
Jinak ty ztráty jsou započítávány. Lov + úhyn.
Velká umrtnost mláďat je v první řadě u šelem. No a ty jsou zase na vrcholu potravní pyramidy a ten vrchol by měla být pouze ta špička toho trojúhelníku. U byložravců jako kořisti je to prostě zařízeno tak, že se mláďata každoročně rodí naprosté většině plodných samic. Brzy jsou schopna následovat matku a dospívají podstaně dříve než mláďata šelem. Ti býložravci samozřejmě musí vyplňovat také podstatně větší plochu té potravní pyramidy. Že se ochranáři snaží z pyramidy (trojúhelníku) udělat čtvereček je potom druhá věc.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.2.2022 23:01 Reaguje na Jarek Schindler
„Zvěř v NP by v první řadě měl účinné regulovat vlk a rys.“

Co se týče srnčí zvěře v NPŠ, tak tu tam nyní udržují v rovnováze rysové. Lidé jim do toho nezasahují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2022 04:08 Reaguje na Majka Kletečková
Zase to vaše ochranářské "coby, kdyby". Pokud má vlk a rys učinně regulovat zvěř v NP tak proč to ty šelmy nedělají a zvěř neregulují ? Nemusel by tu být článek o lovu březích laní. No a co se týká srnčí zvěře tak tu rovnováju tam udržovala i před rysem hlavně zima.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

5.2.2022 12:15 Reaguje na Majka Kletečková
Já jen doufám , že ti vlci nebudou taky lovit mladé březí laně. Zatím loví pouze březí ovce
Odpovědět
re

regis24

6.2.2022 13:35 Reaguje na Majka Kletečková
Asi Majko neumíš číst, nebo schválně lžeš. V NPŠ se sparkata zvěř loví, myslivost zde řídí a provozuje správa parku. Správu parku řídí ministerstvo životního prostředí.
Že budou zvěř lovit pouze predatori je jen vlhký sen vás pomatencu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist