Organizace vyzvaly ministryni, aby zasáhla při lovu laní v NP Šumava
"Největší problém spatřujeme v lovu mladých laní, které v září či počátkem října 2021 byly oplodněny a v současné době se v nich vyvíjí plod. Mladé březí laně jsou v NP Šumava loveny nejenom v únoru, ale i v březnu, dubnu a dokonce ještě v květnu. Lovit mladé březí laně je naprosto neetické, odporuje to veškeré etice, dobrým mravům, a rozhodně se to neslučuje s principy ochrany přírody, natož pak v národním parku," stojí v dopise ministryni životního prostředí, který má ČTK k dispozici. Výzvu podepsali například zástupci spolků Stop sečení srnčat, SOS Animals, Hlas zvířat, ale i někteří přírodovědci nebo bývalí zaměstnanci parku.
NP Šumava pochybení popírá. "Správa parku a její zaměstnanci se při lovu jelení zvěře řídí platnými zákony a vyhláškami. Především zákonem o myslivosti a vyhláškou o době lovu. Tedy normami, které upravují mimo jiné lov jelení zvěře, který je v honitbách NP Šumava důsledně kontrolován," uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Dodal, že cílem parku je obnova ekosystémů, mezi něž patří i udržování vyváženého stavu mezi zvěří a lesem. Dvořák uvedl, že role člověka by v tomto procesu měla časem zcela ustoupit přirozenému vývoji v přírodě.
Na okolnosti lovu laní už v minulém roce poukázal bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek. Zaměstnanci parku podle něj porušovali zákonná pravidla lovu zvěře. "Již tehdy se Správa NP Šumava proti tomuto tvrzení ve spojení s použitou fotografií ohradila a podala na Jiřího Mánka trestní oznámení pro pomluvu, které kompetentní orgány vyhodnotily jako přestupek a postoupili tuto věc městskému úřadu ve Vimperku," uvedl Dvořák.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Jarek Schindler
4.2.2022 08:31Pokud lovíte mladou zvěř do dvou let ( v druhém roce života) ještě v dubnu, či květnu porušujete již vše.
Otázka k zymyšlení. Zvěř v NP by v první řadě měl účinné regulovat vlk a rys. Jak to, že tyto šelmy zvěř neregulují a to v tak velké míře, že zaměstnanci musí lovit ještě i v ůnoru a březnu. Honit zvěř a tím rušit i veškerou další zvěř v zimě, mnohdy v hlubokém sněhu a to v době kdy by měla mít co největší klid? No hlavně že při tom lovu nechybujete.
Zbyněk Šeděnka
4.2.2022 11:02 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.2.2022 11:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.2.2022 14:59 Reaguje na Jarek SchindlerMichal Ukropec
4.2.2022 17:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.2.2022 17:58 Reaguje na Michal UkropecZbyněk Šeděnka
4.2.2022 18:04 Reaguje na Michal UkropecPsal jsem o spárkaté zvěři celkově. Pokud Vy ze spárkaté zvěře znáte akorát jeleny, asi byste se měl vrátit do základní školy.
Jarek Schindler
4.2.2022 21:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLidumil můžete být ale právě ty lány řepky a přidám kukuřici, velkou měrou přispívají k zvyšování stavů a plošnému rozšiřování zvěře. Spárkatá zvěř se normuje na plochu lesa. Tedy mimo srnčí zvěře která se normuje zvlášť na lesní a zvlášť na zemědělskou půdu.
Například jelení zvěř je u nás normována na plochu 642796 ha v počtu 13026 ks. Ve skutečnosti ale máme lesa 3,7 x více a vysoká se z části navíc stahuje i do těch klidných lánů kukuřic a řepek.
Divočáci jsou normováni v počtu 9249 ks na plochu 707636 ha. Ve skutečnosti obývají více méně celou honební plochu ČR a začínají se tlačit i na tu nehonební. Obývají tedy plochu víc jak 9 x větší než na jakou je norma. Pokud tedy normu vynásobím skutečné divočáky obývanou plochou tak vyjde že by u nás mohlo být až přes 80 tisíc divokých prasat. Ve skutečnosti se sčítáni pohybuje kolem 50-55 tisíc.
Když se porovná lov v okolních zemích ( rok 2017-18) tak na 1000ha lesní plochy u nás bylo uloveno ( mimo černé) 67,9 ks spárkaté zvěře. Slováci mají 44,5 ks ( diky vyšší lesnatosti), Rakousko 88,6 kusů, Německo 117,4 kusů, Maďarsko 91,3 kusů.
No a potom můžeme porovnat třeba nárůst lovu mezi roky 1997 a 2017. U jelení zvěře to u nás činí 218%, Slováci mají 364%, Maďaři 295% , Rakušané 173%. U srnčí u nás úředstavuje nárůst 127%, Slováci 160%, Maďaři 321% , no a Rakousko 129%.
Jak je možné že v okolních státech nemluví ve vztahu ke zvěři o "nechutném přemnožení?
No a co se týká predátorů tak také kecáte. Právě nejsnadnější lov mají v počátcích obsazování určitého území. Tedy v době kdy zvěř není na přítomnost predátora zvyklá. Postupem času v oblasti ubývá nejen kořisti (odchází) ale ta případná kořist je i podstatně obezřetnější a lov tedy pro predátora těžší. No a právě v téhle době se potom začne na tu jednoduchou kořist na pastvinách více specializovat.
pavel
6.2.2022 11:22 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
6.2.2022 23:59 Reaguje na pavelJinak jediné na co u Vás mohu reagovat je že se nepíše by jste ale byste, inteligente.
DAG
4.2.2022 22:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOvsem spíš k odpovědi, že nemáte úplně pravdu.
Suverénně nejvíc se odstříli srnčí a černé zvěře. Černé hlavně v selatech. Srnčí je zase zvěř do cca 20kg a srnec chce žít na velikosti cca 15ha. Tyto kusy mají relativně malou potřebu potravy.
Na druhou stranu, bohužel, to neznamená, že struktura potravy je příhodna pro člověka.
Priklad: na lesní pasece může být tři metráky potravy. Malina, ostruzina, trávy, byliny, keře atd. Nicméně přes dobu nouze trčí ze sněhu jen vyžnute sazenice lesních drevin.
Jarek Schindler
5.2.2022 04:43 Reaguje na DAGNo a jako by nestačila turistika, houbařství a další způsoby využívání lesů a z toho plynoucí tlak na zvěř, máme tu nyní i vlka. Zvěř se bude samozřejmě jeho vlivem ještě více roztahovat po krajině a bude se objevovat i v lokalitách kde dříve vůbec nebyla. To zas bude křiku jak moc je přemnožená.
Pan Šeděnka " blahoskloně započítává i plochu s řepkou kde se podle něj udajně žádná zvěř nenažere. Asi neví, že v letních měsících bývá na těchto plochách koncentrováno nejvíc zvěře. Proč asi?
No a když jste zmínil malinu (lesní plod), víte proč na Slovensku chodí hledat medvědi potravu do vesnic?
Zbyněk Šeděnka
6.2.2022 08:43 Reaguje na Jarek Schindlerregis24
6.2.2022 13:32 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTakže k ročnímu odlivu 240 tisíc selat stačí, když má 48 tisíc bachen po 5 selatech. Nic zvláštního.
Navíc odlov za minulý myslivecký rok byl o desítky tisíc nižší - protože se stavy snížily.
Jarek Schindler
6.2.2022 17:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNe vyrobní linku na selata ty bachyně asi zatím nemají. Jde ale porovnat lov v jednotlivých letech. Je krásně vidět jak to skáče. 2016-153 tisíc,2017-219 tisíc,2018-132 tisíc,2019- 231 tisíc , 2020-155 tisíc. Ty výkyvy jsou dány mnoha faktory. Lov v minulém roce, příznivá zima, semenný rok atd. Jedno je ale jisté. Koeficient přírůstu je podle bonity , počítejte 5. Ano nemí vyrovnaný poměr pohlaví. Má být 1:1, Je tak 1:4 až 5. Zase na to působí mnoho faktorů.
No a jedním z nejzásadnějších je, že do chrutí jdou v dnešní době již selata s vahou nad 30 kg. Při uživnosti kukuřičných lánů dnes není problém aby této váhy dosáhli již na podzim. Tedy v překladu, "děcka mají již děcka".
To dříve také nebylo.
Zbyněk Šeděnka
7.2.2022 08:03 Reaguje na Jarek Schindlerregis24
7.2.2022 15:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZkusím ten výpočet ještě jednou a ještě znova vysvětlím, pak už to je házení perel sviním.
Stav populace je 55 tisíc jedinců (převaha samic je cca 1:5, to znamená, že v populaci je 11 tisíc samců a 44 tisíc samic).
Samice metá jednou za rok a má v průměru 5 selat. Roční přírůstek je tedy 44 000 * 5 = 220 000 selat. Je úplně jedno jestli ta selata jsou samci nebo samice. Odlovíme roční přírůstek + něco z dospělých a loňčáků. To znamená 220 000 (selata) + 20 000 (dospělci a lončáci) = 240 000 jedinců roční odlov.
V dalším roce bude méně samic které budou mít mláďata, takže i odlov bude nižší. A přesně tomu odpovídají i statistiky.
Jarek Schindler
7.2.2022 19:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJinak ty ztráty jsou započítávány. Lov + úhyn.
Velká umrtnost mláďat je v první řadě u šelem. No a ty jsou zase na vrcholu potravní pyramidy a ten vrchol by měla být pouze ta špička toho trojúhelníku. U byložravců jako kořisti je to prostě zařízeno tak, že se mláďata každoročně rodí naprosté většině plodných samic. Brzy jsou schopna následovat matku a dospívají podstaně dříve než mláďata šelem. Ti býložravci samozřejmě musí vyplňovat také podstatně větší plochu té potravní pyramidy. Že se ochranáři snaží z pyramidy (trojúhelníku) udělat čtvereček je potom druhá věc.
Majka Kletečková
4.2.2022 23:01 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týče srnčí zvěře v NPŠ, tak tu tam nyní udržují v rovnováze rysové. Lidé jim do toho nezasahují.
Jarek Schindler
5.2.2022 04:08 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pekařík
5.2.2022 12:15 Reaguje na Majka Kletečkováregis24
6.2.2022 13:35 Reaguje na Majka KletečkováŽe budou zvěř lovit pouze predatori je jen vlhký sen vás pomatencu.