Ornitologové v ČR evidovali 34 párů orlů královských, jádrem výskytu je Soutok
31.10.2025 12:23
(ČTK)
Loni v ČR ornitologové zaznamenali 34 teritoriálních párů orlů královských. Z nich 30 si postavilo hnízda, 20 pak úspěšně vyvedlo mláďata, kterých bylo celkem 38. "Jádrem výskytu orla královského je chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok. Z šesti párů zde čtyři vyvedly mláďata. Další dva úspěšné páry bylo možné pozorovat v bezprostředním okolí CHKO. U jednoho z nich se jednalo o náhradní hnízdění, což je jev u orlů královských velmi vzácný. Dochází k němu tehdy, když původní hnízdění není úspěšné," uvedl David Horal, který se v AOPK věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Ústavní soud ve středu 5. listopadu vyhlásí, jak rozhodl o návrhu 35 poslanců ANO, kteří zpochybnili letošní vyhlášení CHKO Soutok. Poslanci v návrhu tvrdili, že ministerstvo životního prostředí nevypořádalo velkou část námitek vůči nové CHKO, že úřady ignorovaly názory místních a nespolupracovaly s vlastníky pozemků. Rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok je nutné přehodnotit a zrušit podle předsedy strany Motoristé sobě Petra Macinky, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí.
Druhové jméno královský získal tento druh orla podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílých skvrn na lopatkách připomínajících královský hermelín. Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a orel osidloval další území na jihu Moravy.
"Populace orla královského nejenže roste, ale jeho hnízdní areál se rozšiřuje směrem k severu, severozápadu i západu. Doložen je pokus o zahnízdění v jihovýchodním Bavorsku, asi 150 km západně od dosud nejzápadnějšího hnízdního páru, i ve středních Čechách. Jeden pár úspěšně vyhnízdil ve východních Čechách a dva páry na střední Moravě. Předpokládá se, že orel královský postupně osídlí i nížinné části Polska," doplnil Horal.
Část mláďat ornitologové kroužkují barevnými odečítacími kroužky. Díky tomu se například podařilo zjistit, že jedno loňské mládě z CHKO Soutok doputovalo až do jižní Francie, do oblasti Camargue. Jde teprve o čtvrtý známý případ migrace mláděte z panonské populace směrem na západ. Většina mláďat z ČR totiž zůstává v oblasti střední Evropy, menší část pak první zimu tráví v Řecku, případně Turecku.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hnízdní podložky na stožárech vysokého napětí pomáhají ohroženému rarohovi velkému
Čím a jak správně v zimě přikrmovat ptáky?
Buřňák severní – v Česku nebyl zatím nikdy pozorován. Nyní ho našli na kolejích a bojuje v záchranné stanici o životOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
JŠ
Jan Šimůnek
31.10.2025 12:281. Invazní druh
2. Je vidět, že absencí CHKO nijak netrpěl, naopak se množil.
Odpovědět
2. Je vidět, že absencí CHKO nijak netrpěl, naopak se množil.
ss
PH
Pavel Hanzl
1.11.2025 08:07 Reaguje na Jan ŠimůnekPřírodu vybetonovat, co nejde, vyasfaltovat, že?
Orel byl historicky běžnou součástí naší krajiny.
Odpovědět
Orel byl historicky běžnou součástí naší krajiny.
JS
Jarek Schindler
31.10.2025 14:05Ono to kritické ohrožení není v arealu jeho výskytu ale u nás na okraji toho areálu. No a vždy pujde o to kolik u nás najde potravy. S ochranáři se to pro orla použitelné kvantum potravy rapidně snižuje. Jo a invazní není pane Šimůnku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.10.2025 14:23 Reaguje na Jarek SchindlerInvazní je husice nilská či mýval, psík mývalový a expndující je šakal.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.10.2025 14:51 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel ani ten šakal se nadá zařadit mezi invazívní druhy. Více méně je ta jeho expanze přirozená.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.10.2025 15:34Jeden by řekl, že s tou "změnou klimatu" půjde všechno do koprů...je v tom nějaký hokej.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.10.2025 16:09 Reaguje na Karel ZvářalProč by se " změnou klimatu" mělo jit vše do kopru? Ne všechny druhy reaguje na to samé stejným způsobem. Takže, jak je zvykem zase pouze takový výkřik do tmy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.11.2025 08:15 Reaguje na Karel ZvářalDo kopru to nejde hlavně proto, že člověk se o ochranu přírody stará a ohrožené druhy chrání.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.11.2025 09:42 Reaguje na Pavel HanzlAni chocholouš, ani koroptev či potápka černokrká nemizí kvůli "změně klimatu" (debilní zástěrka/výmluva). Koroptve je cca 1% oproti minulosti, a to díky vypouštění a také tomu, že je plodná (15-20 vajec) a nekrmivá, takže snižuje riziko ulovení, narozdíl od sem a tam pendlujícího ch.. Chrání se ikony (chyť a pusť), a až založí Skupinu pro ohrožené/mizející obyčejné druhy, stanu se prvním členem-) Ono vždy platilo, že všeho moc škodí. Potkani se u nás tráví, ač jinde jsou krysy uctívané:-) Jiná doba, jiné zájmy a priority...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 10:12 Reaguje na Karel ZvářalKoroptev má problém od 50. let po rozorání mezí. Potřebuje pesté a nízké trávníky sečené s mnohými plevely a hmyzem. A to zmizelo s chovem králíků. Zavedení herbicidů a zarostení travnatých ploch křovím to dorazilo.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.11.2025 11:20 Reaguje na Slavomil VinklerJsou místa v krajině - a najdete je i na mapách, kde se hospodaří postaru: sady, políčka, louky. Zeptejte se tam pamětníků, kdy koroptve začaly mizet. To, co dnes přežívá, je dílem výsledek vypouštění, dílem práce posledních z poctivců, kteří nešetří brokem na predátorech. Dravce jsem dříve kroužkoval, na hnízdech najdete všehochuť, včetně koroptví, zajíců, žab, slepýšů...- zvláště pak, když je špatný rok na hraboše.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 11:34 Reaguje na Karel ZvářalJá to pamatuju. V 50 letech po rozorání mezí a ukončení drobnochovatelů kovozemědělců.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 11:36 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě lišky, kuny, pernatí dravci a prasata...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.11.2025 14:38 Reaguje na Karel ZvářalPořád stejná hloupá nesmyslná písnička. Pronikavé snížení stavu koroptví v sedmdesátých letech jde jednoznačně připsat na vrub nástupu velkoplošného intenzívního zemědělství v sedmdesátých letech minulého století, používání chemie v ochraně rostlin. Počet predátorů neměl na tento ubytek žádný vliv protože zvýšení počtu predátorů přišelo až po tom ůbytku koroptví. Počet predátorů v dnešní době má vliv na početně velmi oslabenou populaci ale nebyl promárně příčinou radikálního snížení počtu koroptví v sedmdesátých letech.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.10.2025 16:20Před cca necelými 3 mi roky jsem viděl pár v Nové Bystřici. Mám jednoho vyfoceného v letu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.10.2025 16:21 Reaguje na Michal UkropecMěsíc před tím tam letěli jeřábi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.11.2025 08:13Na Soutoku bývalo asi 40 hnízd čápa bílého, většina na starých a někdy už mrtvých dubech, jezdil jsem je fotit. Dnes je jich naprosté minimum. Hajný říkal, že to s orlem nesouvisí, že on čápata vybírá jen velmi vzácně. Tak proč?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 08:30 Reaguje na Pavel HanzlNo pokud vím, tak čápata a volavčata sbírá mořský. A toho je tam daleko víc.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.11.2025 09:48 Reaguje na Pavel HanzlProč? No přece kvůli změně klimatu:-)))
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.11.2025 10:15 Reaguje na Karel ZvářalTo máte zbytečné, zastánci teorie samoregulace mají v záloze
i tu teorii s klimatem a jinými důvody, než nárůst predace.
V mém okolí hnízdili čápi zcela běžně i mimo vesnice, ale už
to tam vzdali a hnízdí pouze uprostřed vesnic a dokonce na
sloupu u silnice Bohumín-Karviná v Dětmarovicích, kde se proud vozidel nezastaví ani v noci. Mají tam ale klid od mořských orlů, kteří u řeky Olše v Dětmarovicích hnízdí
a k té silnici se ZATÍM neodváží, ale slepice na okrajích vesnic už loví před zraky majitelů. Ke známému létali
týden jako do krámu a pak raději chov sám neukončil.
Jinak orel mořský je nádherný dravec, ale pokud by mi
lovil slepice, tak mu tleskat nebudu. Tomu tleskají jen
panelákoví ochranáři, kterým lov domácích zvířat nevadí.
Odpovědět
i tu teorii s klimatem a jinými důvody, než nárůst predace.
V mém okolí hnízdili čápi zcela běžně i mimo vesnice, ale už
to tam vzdali a hnízdí pouze uprostřed vesnic a dokonce na
sloupu u silnice Bohumín-Karviná v Dětmarovicích, kde se proud vozidel nezastaví ani v noci. Mají tam ale klid od mořských orlů, kteří u řeky Olše v Dětmarovicích hnízdí
a k té silnici se ZATÍM neodváží, ale slepice na okrajích vesnic už loví před zraky majitelů. Ke známému létali
týden jako do krámu a pak raději chov sám neukončil.
Jinak orel mořský je nádherný dravec, ale pokud by mi
lovil slepice, tak mu tleskat nebudu. Tomu tleskají jen
panelákoví ochranáři, kterým lov domácích zvířat nevadí.
BM
Břetislav Machaček
1.11.2025 10:17 Reaguje na Břetislav Machačekopravuji na "chov ukončil".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekPodle některých ornitologů to kolonii co zmiňuje Hanzl zničil mořan neb si uprstřed udělal hnízdo no aby nemusel daleko.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.11.2025 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerJe to jen a jen dobře, tolik predátorů pohromadě není normální. Jestli si hurvínci představují, že vše chráněné bude jen a pouze přibývat, brzy procitnou do reality.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.11.2025 13:34 Reaguje na Slavomil VinklerVy asi nevíte, že dravci v bezprostředním okolí hnízda neloví?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 19:45 Reaguje na Jarek SchindlerNo říká se to, ale já věřím ornitologům, co mi to říkali. Oni nemají důvod mně lhát.
Odpovědět
JS
JS
Jarek Schindler
1.11.2025 13:55 Reaguje na Břetislav MachačekKouká,že budete také nepoučitelný..... Jestli to nevíte tak není samoregulace jako samoregulace a zvlášť u predátorů je to dost složité a hlavně, podílí se na tom sposta různých vlivů.
Co se týká čápa bílého tak dnes se čápi stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili. V roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd, v roce 2000 to bylo 18 % hnízd a v roce 2014 jen 7 % hnízd . Můžete mi říci který predátor měl na svědomí to snížení počtu na stromech hnízdících čápů mezi lety 1934 až 2000? Kolik těch orlů u nás v té době asi tak žilo?
No a pokud máte neustále potřebu se Zvářalem žvanit o úbytku druhů kde primárním důvodem má být důvod predace, tak určitě pro vás nebude problém vyjmenovat pár druhů které tato predace v minulých stoletích vyhubila či snížila počet jedinců na minimum .
Odpovědět
Co se týká čápa bílého tak dnes se čápi stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili. V roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd, v roce 2000 to bylo 18 % hnízd a v roce 2014 jen 7 % hnízd . Můžete mi říci který predátor měl na svědomí to snížení počtu na stromech hnízdících čápů mezi lety 1934 až 2000? Kolik těch orlů u nás v té době asi tak žilo?
No a pokud máte neustále potřebu se Zvářalem žvanit o úbytku druhů kde primárním důvodem má být důvod predace, tak určitě pro vás nebude problém vyjmenovat pár druhů které tato predace v minulých stoletích vyhubila či snížila počet jedinců na minimum .
BM
Břetislav Machaček
1.11.2025 19:57 Reaguje na Jarek SchindlerS těmi stromy ke hnízdění čápů je to úplně jinak. Čáp v minulosti nebyl oblíben tak, jako nyní. Na komíně funkční cihelny, či pivovaru hnízdit nemohl. Na obyčejném dřevěném sloupu pro rozvod elektřiny taky, protože ten sloup hmotnost hnízda neudržel. Na střeše ho taky nikdo nechtěl, protože střechy nebyly na hmotnost hnízd dimenzovány a v okolí
komínů hrozil požár střechy přenosem jisker na
hnízdo a z něho na střechu. Proto mohli hnízdit pouze na stromech, ale později jim lidé tolerovali hnízdění na nepoužívaném komíně a nebo na pevném betonovém a nebo ocelovém sloupu. Takže tady jde
o to, že z nouzového hnízdění na stromech s rizikem
predace i jinými predátory, než pouze orli, raději stavěli hnízda v blízkosti lidí a na relativně
bezpečných místech. Po komíně cihelny a nebo po
betonovém sloupě se ke hnízdu nedostala kuna a ve vesnici jim vejce nevyplenily straky a sojky.
Pokud to z historie nevíte, tak stačí přemýšlet.
Kosi kdysi hnízdili výhradně na stromech a nebo v keřích, ale po namnožení sojek a strak hnízdí na
budovách a nebo v jejich těsné blízkosti. Proč to
asi dělají? No protože u lidí hledají bezpečí,
které už v lesích a v sadech nemají. Dokonce drozd
mi opakovaně hnízdí v keři dva metry od domu, aby byl před predátory v bezpečí.
Když jde o vyhubení nějaké kořisti predátory, tak
si uvědomte, že jsme do přírodní rovnováhy zasáhli
v minulosti tak, že je nereálné se k ní vracet.
K původním predátorům jsme přidali invazní a té
kořisti jsme nevratně změnili podmínky k životu.
Nebo si snad myslíte, že se zemědělství obejde
bez chemických postřiků a nebo že nebudou auta
na silnicích "lovit" více zvěře než myslivci?
A nebo, že bez hmyzu ve sterilní krajině budou
mít hmyzožraví ptáci co žrát. Budiž začněme
návratem k polím bez chemie s motykami pro
50% obyvatelstva a bez aut na cestách s polními
hnojišti a hnojem u každého vesnického domku.
Pak bude mít kořist dost potravy a predátoři
dost kořisti. Pokud ale budete kořisti potravy
ubírat, tak ji bude ubývat a predátoři se umí
přeorientovat i na jinou kořist, aby nemuseli
snížit počet potomků. Když nemá jestřáb koroptve,
tak si uloví sousedovu slepici a hladovět nebudou rodiče ani mláďata. Samozřejmě nepohrdne ani tou
poslední koroptví a nepočká o hladě na to, až se
namnoží. Dokoná dílo zkázy na kterém se podílíme
i my. Ochrana přírody se má v prvé řadě zabývat
množením kořisti a podle jejich stavů množením
predátorů. Je to stejné jako u lidí, když se lidé
začali více množit při vyšší zemědělské produkci
a pokud v produkci potravin polevili, tak přišel zákonitě hladomor. Predátorů můžeme mít pouze
tolik, kolik mají PŘIROZENÉ potravy a pokud mají
i jiné zdroje potravy, tak se vychyluje rovnováha
v neprospěch přirozené kořisti. Uvedu poslední
příklad s havrany, kterých bývalo v minulosti
o mnoho méně a to měli možnost živit se v zimě
na koňském trusu s nestráveným ovsem. Po náhradě
koní auty jejich stavy poklesly a navýšily se
po vzniku velkých skládek s kvanty zbytků lidské
potravy. Víte co nastane po ukončení skládkování? Vymřou hlady, ale před tím dokonají dílo zkázy
u zbytků přirozené kořisti. Pokud ale tu kořist preventivně neochráníme, tak ji budeme muset uměle
množit stejně, jak to už děláme se pstruhy, lipany
atd., které po vysazení rabují vydry a volavky.
Není moudřejší s poklesem kořisti snížit počet
predátorů dokud stavy kořisti nenarostou a nenechat
kořist klesnout na neživotaschopné minimum? Vám
nebude vadit, až poslední žábu za vašim domem
sežere čáp, volavka, jezevec atd. a odtáhnou to
udělat jinam, dokud nevyhubí ty zbytky žab i tam?
Mi to vadí!
Odpovědět
komínů hrozil požár střechy přenosem jisker na
hnízdo a z něho na střechu. Proto mohli hnízdit pouze na stromech, ale později jim lidé tolerovali hnízdění na nepoužívaném komíně a nebo na pevném betonovém a nebo ocelovém sloupu. Takže tady jde
o to, že z nouzového hnízdění na stromech s rizikem
predace i jinými predátory, než pouze orli, raději stavěli hnízda v blízkosti lidí a na relativně
bezpečných místech. Po komíně cihelny a nebo po
betonovém sloupě se ke hnízdu nedostala kuna a ve vesnici jim vejce nevyplenily straky a sojky.
Pokud to z historie nevíte, tak stačí přemýšlet.
Kosi kdysi hnízdili výhradně na stromech a nebo v keřích, ale po namnožení sojek a strak hnízdí na
budovách a nebo v jejich těsné blízkosti. Proč to
asi dělají? No protože u lidí hledají bezpečí,
které už v lesích a v sadech nemají. Dokonce drozd
mi opakovaně hnízdí v keři dva metry od domu, aby byl před predátory v bezpečí.
Když jde o vyhubení nějaké kořisti predátory, tak
si uvědomte, že jsme do přírodní rovnováhy zasáhli
v minulosti tak, že je nereálné se k ní vracet.
K původním predátorům jsme přidali invazní a té
kořisti jsme nevratně změnili podmínky k životu.
Nebo si snad myslíte, že se zemědělství obejde
bez chemických postřiků a nebo že nebudou auta
na silnicích "lovit" více zvěře než myslivci?
A nebo, že bez hmyzu ve sterilní krajině budou
mít hmyzožraví ptáci co žrát. Budiž začněme
návratem k polím bez chemie s motykami pro
50% obyvatelstva a bez aut na cestách s polními
hnojišti a hnojem u každého vesnického domku.
Pak bude mít kořist dost potravy a predátoři
dost kořisti. Pokud ale budete kořisti potravy
ubírat, tak ji bude ubývat a predátoři se umí
přeorientovat i na jinou kořist, aby nemuseli
snížit počet potomků. Když nemá jestřáb koroptve,
tak si uloví sousedovu slepici a hladovět nebudou rodiče ani mláďata. Samozřejmě nepohrdne ani tou
poslední koroptví a nepočká o hladě na to, až se
namnoží. Dokoná dílo zkázy na kterém se podílíme
i my. Ochrana přírody se má v prvé řadě zabývat
množením kořisti a podle jejich stavů množením
predátorů. Je to stejné jako u lidí, když se lidé
začali více množit při vyšší zemědělské produkci
a pokud v produkci potravin polevili, tak přišel zákonitě hladomor. Predátorů můžeme mít pouze
tolik, kolik mají PŘIROZENÉ potravy a pokud mají
i jiné zdroje potravy, tak se vychyluje rovnováha
v neprospěch přirozené kořisti. Uvedu poslední
příklad s havrany, kterých bývalo v minulosti
o mnoho méně a to měli možnost živit se v zimě
na koňském trusu s nestráveným ovsem. Po náhradě
koní auty jejich stavy poklesly a navýšily se
po vzniku velkých skládek s kvanty zbytků lidské
potravy. Víte co nastane po ukončení skládkování? Vymřou hlady, ale před tím dokonají dílo zkázy
u zbytků přirozené kořisti. Pokud ale tu kořist preventivně neochráníme, tak ji budeme muset uměle
množit stejně, jak to už děláme se pstruhy, lipany
atd., které po vysazení rabují vydry a volavky.
Není moudřejší s poklesem kořisti snížit počet
predátorů dokud stavy kořisti nenarostou a nenechat
kořist klesnout na neživotaschopné minimum? Vám
nebude vadit, až poslední žábu za vašim domem
sežere čáp, volavka, jezevec atd. a odtáhnou to
udělat jinam, dokud nevyhubí ty zbytky žab i tam?
Mi to vadí!
MU
Michal Ukropec
2.11.2025 17:26 Reaguje na Břetislav MachačekPěkné počtení. Děkuji. A opravdu si myslíte že ekologista umí číst, myslet a s přírodou to myslí opravdu poctivě?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.11.2025 12:36 Reaguje na Břetislav MachačekNemohl byste ty své texty zkrátit tak o 80% a hlavně držet se tématu? Myslím si, že v případě vaši dojmologii by to mohlo být i tak dost.
V roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd= to má svědčit o tom, že "Čáp v minulosti nebyl oblíben tak, jako nyní".
"Proto mohli hnízdit pouze na stromech"= kde potom hnízdilo těch 48 % když mohli hnízdit jen na stromech?
Jen malá ukázka toho , že ta vaše dojmologie nemá se skutečností nic společného.
"Ve vesnici jim vejce nevyplenily straky a sojky"= opravdu? Více strak najdete ve vesnicích a městech než někde v lese či polích a sojka jako v současnosti jeden z nejčastěji se objevujícich ptáků na krmítcích tam asi také nežije .
Nějak nerozumím tomu co jste chtěl říci tímto blíbolem: "Když jde o vyhubení nějaké kořisti predátory, tak si uvědomte, že jsme do přírodní rovnováhy zasáhli v minulosti tak, že je nereálné se k ní vracet". K čemu se vracet? A hlavně již delší dobu vás žádám o nějaké druhy které vyhubil predátor. takže prosím , místo nesmyslů ty sruhy.
No a když jste už zmínil toho jestřába. Víte co je to pohlavní dimorfismus a jaký to má účel, jaké výhody?
Jo a jestli jste to dotěď nepochopil tak osobně nejsem odvázaný z rostoucího počtu predátorů , jejich šíření a bezmezdné ochrany. jen navydávám zatím predaci jako hlavní důvod ubytku čehokoliv v posledních 70 ti letech. Predace tím důvodem totiž není. Ano, a to tvrdím neustále, může či má nepopirastelný negativní vliv na " zbytkové" populace. Takže si odpusťte hodnocení co mě bude či nebude vadit.
Odpovědět
V roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd= to má svědčit o tom, že "Čáp v minulosti nebyl oblíben tak, jako nyní".
"Proto mohli hnízdit pouze na stromech"= kde potom hnízdilo těch 48 % když mohli hnízdit jen na stromech?
Jen malá ukázka toho , že ta vaše dojmologie nemá se skutečností nic společného.
"Ve vesnici jim vejce nevyplenily straky a sojky"= opravdu? Více strak najdete ve vesnicích a městech než někde v lese či polích a sojka jako v současnosti jeden z nejčastěji se objevujícich ptáků na krmítcích tam asi také nežije .
Nějak nerozumím tomu co jste chtěl říci tímto blíbolem: "Když jde o vyhubení nějaké kořisti predátory, tak si uvědomte, že jsme do přírodní rovnováhy zasáhli v minulosti tak, že je nereálné se k ní vracet". K čemu se vracet? A hlavně již delší dobu vás žádám o nějaké druhy které vyhubil predátor. takže prosím , místo nesmyslů ty sruhy.
No a když jste už zmínil toho jestřába. Víte co je to pohlavní dimorfismus a jaký to má účel, jaké výhody?
Jo a jestli jste to dotěď nepochopil tak osobně nejsem odvázaný z rostoucího počtu predátorů , jejich šíření a bezmezdné ochrany. jen navydávám zatím predaci jako hlavní důvod ubytku čehokoliv v posledních 70 ti letech. Predace tím důvodem totiž není. Ano, a to tvrdím neustále, může či má nepopirastelný negativní vliv na " zbytkové" populace. Takže si odpusťte hodnocení co mě bude či nebude vadit.
Karel Zvářal
1.11.2025 17:14 Reaguje na Břetislav MachačekDěláte dobře, že na toho trolla nereagujete, jen se nudí a provokuje. Bavíme se o tom opakovaně (Zachráníme sýčka?), všichni chápou, jen schíza má problém... Je to uvedeno i dnes: koroptve nejsou tam, kde by být měly.
Zkraje devadesátek začaly batůžky a Ešůs označil několik koroptví v pražských rederálech. Netrvalo dlouho a signál se ozýval z jednoho místa - mezi panely u konečné tramvaje, kde přespávala kuna. Podle pamyslivce žere švestky, takže neškodí... Opakuji: na trolly nereagovat.
Odpovědět
Zkraje devadesátek začaly batůžky a Ešůs označil několik koroptví v pražských rederálech. Netrvalo dlouho a signál se ozýval z jednoho místa - mezi panely u konečné tramvaje, kde přespávala kuna. Podle pamyslivce žere švestky, takže neškodí... Opakuji: na trolly nereagovat.
JS
Jarek Schindler
1.11.2025 20:05 Reaguje na Karel ZvářalTak jediný troll jste tu vy pane Zvářal. Pořád dokola stejný nesmysl. Argumenty na jeho podporu nemáte a cizí shazujete či bagatelizujete. Navíc vám jaksi začíná vynechávat paměť. Nemám nic proti záchraně čehokoliv pokut to má smysl. Nemám nic proti záchraně sýčka. Jen tvrdím, že zachraňovat něco tím že vybiji všechny potencionální hrozby není záchrana protože tím vybitím samo o sobě k navýšení stavů zachraňovaného nedojde. Pokud nejsou známy primárníé důvody poklesu a tyto důvody nejsou napraveny , je většina dalších opatření Sisifovskou prací bez jasného dlouhodobého výsledku.
Samozřejmě, přežívající koroptv byla predována jen chvíli po té co dostala batůžek. Že ji ta kuna nesežrala předtím než ten batůžek dostala? Akorát si vymýšlíte. Jinak můžete vzít za pana Macháčka to vyjmenování druhů které ta vaše predace v minulých stoletích vyhubila či snížila počet jedinců na minimum trolle.
Odpovědět
Samozřejmě, přežívající koroptv byla predována jen chvíli po té co dostala batůžek. Že ji ta kuna nesežrala předtím než ten batůžek dostala? Akorát si vymýšlíte. Jinak můžete vzít za pana Macháčka to vyjmenování druhů které ta vaše predace v minulých stoletích vyhubila či snížila počet jedinců na minimum trolle.
Karel Zvářal
1.11.2025 20:21 Reaguje na Jarek SchindlerDávno jsem je vyjmenoval, jen nesmíte být shnilý podívat se do té vaší převeliké knihovny na gůglu-)
Rychlejší pro pochopení změn bude, když vyjmenujete druhy, které v posledních dekádách přibyly. Zajíci, koroptve, sýčci, tchoři, lasky, chocholouši aj drobotina mezi nimi stopro nebudou...
Odpovědět
Rychlejší pro pochopení změn bude, když vyjmenujete druhy, které v posledních dekádách přibyly. Zajíci, koroptve, sýčci, tchoři, lasky, chocholouši aj drobotina mezi nimi stopro nebudou...
JS
Jarek Schindler
3.11.2025 12:53 Reaguje na Karel Zvářal Pořád dokola stejné nesmysly. Neodpovíte jen se budete kroutit jak žížala na háčku. To nevíte, že se na otázku neodpovídá otázkou? Co ale chtít od Zvářala? Tak na úbytku koroptví, zajíců atd. v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let má podle vás zásadní vliv predace? Prosím jasnou odpověď ANO,NE. Důvodem proč v celé Evropě na sever od ALp vyhynul chocholouš je predace? ANO, NE, Zajímavé že na něj nepůsobí ta predace i na jihu. Nebo že by tam snad neměli predátory?
Opravdu jste tak hloupý , že nejste schopen pochopit co je příčina a co následek? O tom syčkovi to tu bylo nedávno. Jestli jste to nepochopil tak tam kde má podmínky mu ani ta vaše predace zas tak moc nevadí.
Odpovědět
Opravdu jste tak hloupý , že nejste schopen pochopit co je příčina a co následek? O tom syčkovi to tu bylo nedávno. Jestli jste to nepochopil tak tam kde má podmínky mu ani ta vaše predace zas tak moc nevadí.
Karel Zvářal
5.11.2025 16:46 Reaguje na Jarek SchindlerAno, pořád dokola stejné nesmysly, ale z vaší strany. Až se ozve někdo z početné koróny, rád mu odpovím. Téma bylo opakovaně detailně popsáno v časáku, na Ekolistu, ale jediný, kdo s tím má problém, je zaujatý troll. P.S.
Jižně od Alp klimazměna nepoběhla?-)
Odpovědět
Jižně od Alp klimazměna nepoběhla?-)
JS
Jarek Schindler
1.11.2025 13:32 Reaguje na Pavel HanzlChcete tvrdit, že čápů bílých u nás snad ubývá? No a že jich úbývá na Soutoku neznamená, že jich jinde nepřibývá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 19:42 Reaguje na Jarek SchindlerNo podle statistik ČSO mírně přibývá (asi 1600 párů, z toho 800 úspěšných) a stěhují se k lidem na vysočinu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.11.2025 20:14 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž se podíváte na mapu jejich hnízdění tak zjistíte že chybí například kolem Prahy a na západ od Prahy a o nějakém stejnoměrném zastoupení nemuže být řeč ani v jiných částech republiky.V každém případě ty stavy ani u nás již dlouho stoupat nebudou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.11.2025 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerNo nechápu, co mě sdělujete. Mluvil jsem o vysočině a taky o tom, že zatím mírně rostou. A nic více nenaznačuji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.11.2025 12:58 Reaguje na Slavomil Vinkler Vy snad reagujete na mě. No a já doplňuji co jste napsal. Co se vám na tom nezdá?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.11.2025 20:07 Reaguje na Jarek SchindlerV původních hnízdištích ubývají jak z důvodu predace čápat
orly, tak z důvodu, že se přeorientovali na skládky a ty
bývají blíž k lidským sídlům, než k původním hnízdištím.
Nebudou přece hnízdit tam, kde jim hrozí predace a raději
přesídlí blíž k lidem a k novým zdrojům potravy.
Odpovědět
orly, tak z důvodu, že se přeorientovali na skládky a ty
bývají blíž k lidským sídlům, než k původním hnízdištím.
Nebudou přece hnízdit tam, kde jim hrozí predace a raději
přesídlí blíž k lidem a k novým zdrojům potravy.
JS
Jarek Schindler
3.11.2025 13:08 Reaguje na Břetislav MachačekNesmysl je nejen ta predace orly jako důvod ale i ty v létě čápy obležené skládky. Kolik se tam asi tak najde živočišné potravy a čáp bílý se živí výhradně živočišnou potravou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.11.2025 16:08 Reaguje na Jarek SchindlerPřál bych vám vidět hejna čápů před odletem na
skládce v Ostravě-Hrušově a posedávající na okolních stromech, stožárech a lampách kolem dálnice a cest.
Já za čápy nechodím, abych viděl co na skládce
konzumují a neviděl jsem pitevní protokoly žaludků uhynulých ptáků, ale něčím se tam před odletem asi vykrmují, protože z plezíru se asi odpadky nebrodí.
To budou možná vědět veterináři, kteří je pitvají
při podezření z otrav, ale na skládkách jsou i
zbytky masa, uhynulí a živí hlodavci a jiná malá
zvířata vhozená mezi odpadky. S oblibou tam loví
dravci potkany a nebo jiné ptáky živící se těmi
odpadky.
Odpovědět
skládce v Ostravě-Hrušově a posedávající na okolních stromech, stožárech a lampách kolem dálnice a cest.
Já za čápy nechodím, abych viděl co na skládce
konzumují a neviděl jsem pitevní protokoly žaludků uhynulých ptáků, ale něčím se tam před odletem asi vykrmují, protože z plezíru se asi odpadky nebrodí.
To budou možná vědět veterináři, kteří je pitvají
při podezření z otrav, ale na skládkách jsou i
zbytky masa, uhynulí a živí hlodavci a jiná malá
zvířata vhozená mezi odpadky. S oblibou tam loví
dravci potkany a nebo jiné ptáky živící se těmi
odpadky.
Karel Zvářal
3.11.2025 16:13 Reaguje na Břetislav MachačekHlupák zůstane hlupákem, na víc nemá...
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-capi-ve-spanelsku-se-kvuli-klimatickym-zmenam-zivi-odpadky-40422703
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-capi-ve-spanelsku-se-kvuli-klimatickym-zmenam-zivi-odpadky-40422703
Karel Zvářal
3.11.2025 16:21 Reaguje na Karel Zvářalhttps://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/capi-dalnice-ostrava-bohumin-skladka202306.html
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.11.2025 20:09 Reaguje na Karel ZvářalKonečně jste to pochopil. Ano , s velkou peravděpodobností jste a zůstanete hlupákem pavědče.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.11.2025 16:51 Reaguje na Jarek SchindlerJako nula jste k vědě ani nečuchnul, takže těžko poznáte rozdíl vědou a pavědou. Vygůglený blábol o klimazměně na pobřeží Atlantiku považujete za vědu, podrobně popsanou příčinu vyhubení v podání pana Františka Hejla Mračovského jste klasicky odignoroval. Mlčící většina si zajisté vzpomene, ale neozvou se, důvod je zcela zjevný...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.11.2025 20:17 Reaguje na Břetislav MachačekTak celou dobu byla řeč o úbytku hnizdících čápů na určitých místech kde to podle vás je z důvodu predace a přeorietování čápů na potravu ze skládek. No a nyní zde vytáhnete shromažďování čápů před odletem . Nezdá se vám, že jde o dvě různé a odlišné věci? Oni se ti čápi před odletem vždy někde shromažďovali. Stává se z vás stejný zoufalec jakým je pan Zvářal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.11.2025 17:15 Reaguje na Jarek SchindlerJsem zvědav, kde se budou shromažďovat po
zákazu skládek a na co se budou ochranáři
vymlouvat při jejich hladovění a úbytku.
Bez potravy nepřežije nikdo a v prvé řadě
je třeba množit kořist a nikoliv pouze
predátory a nedat kořisti šanci se dál
množit bez predace hájenými predátory.
Když chci namnožit třeba žáby, tak to
nelze pouze tůni bez potravy u které
bude stát pět čápů a pět volavek dokud
nebude tůň bez jediné žáby. Takto vypadají chovné pstruhové potoky po zámrazu stojatých vod , kdy stojí v potoce co 500 metrů volavka a do jara
je potok bez ryb. Takto vypadá MÍSTNĚ
vyhubená kořist, které predátoři nedali
šanci přežít a má to sakra daleko k
nějaké samoregulaci, kdy si hladová
volavka řekne dost, raději zemřu hlady,
abych zanechala v potoce chovný základ
pro budoucí generaci ryb. Houbelec,
ona sežere i tu poslední střevli a letí
rabovat jinam. Totéž udělá vydra, která
kamarádovi vyrabovala 194 pstruhů než
rybník slovil a zbylo mu 6 na ochutnání.
Počkat den, dva, tak tam není nic. To
je ta samoregulace, kdy si predátor řekne dost, ať se kořist namnoží?
Odpovědět
zákazu skládek a na co se budou ochranáři
vymlouvat při jejich hladovění a úbytku.
Bez potravy nepřežije nikdo a v prvé řadě
je třeba množit kořist a nikoliv pouze
predátory a nedat kořisti šanci se dál
množit bez predace hájenými predátory.
Když chci namnožit třeba žáby, tak to
nelze pouze tůni bez potravy u které
bude stát pět čápů a pět volavek dokud
nebude tůň bez jediné žáby. Takto vypadají chovné pstruhové potoky po zámrazu stojatých vod , kdy stojí v potoce co 500 metrů volavka a do jara
je potok bez ryb. Takto vypadá MÍSTNĚ
vyhubená kořist, které predátoři nedali
šanci přežít a má to sakra daleko k
nějaké samoregulaci, kdy si hladová
volavka řekne dost, raději zemřu hlady,
abych zanechala v potoce chovný základ
pro budoucí generaci ryb. Houbelec,
ona sežere i tu poslední střevli a letí
rabovat jinam. Totéž udělá vydra, která
kamarádovi vyrabovala 194 pstruhů než
rybník slovil a zbylo mu 6 na ochutnání.
Počkat den, dva, tak tam není nic. To
je ta samoregulace, kdy si predátor řekne dost, ať se kořist namnoží?
Karel Zvářal
5.11.2025 18:48 Reaguje na Jarek SchindlerUbožák, který si nevidí na špičku...: "NESMYSL je nejen ta predace orly jako důvod ale i ty v létě čápy obležené skládky. Kolik se tam asi tak najde živočišné potravy a čáp bílý se živí výhradně živočišnou potravou."
Nemusíme si pamatovat, co jste předevčírem blábolil. Zde je to zapsáno slovo od slova, nešťastníče... Víte kulový, ale pro sebe jste za hrdinu, že:-)
Odpovědět
Nemusíme si pamatovat, co jste předevčírem blábolil. Zde je to zapsáno slovo od slova, nešťastníče... Víte kulový, ale pro sebe jste za hrdinu, že:-)
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 10:16Víc k severu hnízdí často u bažantnic a živí se těmi polokrotkými ptáky.
Odpovědět
