Ornitologové: Výzkumný ústav u Uherčic zničil cenný mokřad
Sedmihektarový mokřad Tály zásobovaný vodou ze Svratky a Šatavy patřil podle ornitologů k významným lokalitám pro mokřadní i vodní živočichy. Hnízdil tam například kriticky ohrožený vodouš rudonohý a ohrožený bramborníček černohlavý, rozmnožovali se tam čolek obecný či kuňka ohnivá a několik druhů skokanů. Ornitologové v lokalitě zaznamenali i vzácné druhy, jako je jeřáb popelavý, bekasina otavní či slavík modráček středoevropský. "Teď je jejich sezona předčasně u konce. Cenný mokřad je zničený," uvedl Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Mokřad podle ornitologů přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat. Zásah podle nich ignoruje stanovisko, na němž se v únoru 2020 shodli odborníci se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří.
"Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku," uvedl Forejtek.
Při kontrole 7. března Forejtek ale zjistil, že voda v mokřadu výrazně poklesla. O týden později podle něj byla voda už jenom v centrální části mokřadu na několika metrech čtverečních. "Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu," uvedl Forejtek.
Ornitologové uvedli, že zničení polního mokřadu v době těsně před rozmnožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků je bezohledné. Budou požadovat nápravu a také postih, aby se už podobný případ neopakoval.
Přečtěte si také |
VÚMOP: Rozšířené stanovisko k údajnému zničení mokřadu u Uherčicreklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (41)
Radim Polášek
10.4.2020 12:35Ti by rádi, kdyby ta plocha neprodukovala nic a majitelé by by nadále jako hlupáci platili nenedbatelnou daň a přitom z toho nic neměli.
Svatá Prostoto
10.4.2020 13:11 Reaguje na Radim PolášekTakže Rádio Jerevan uvádí na pravou míru:
1) půda patří VÚMOP, tedy státu
2) meliorace je nefunční od cca r. 89
3) Česká společnost ornitologická a ČZIP mi fakt nepřijdou jako nějaké spolky zelených šílenců.
4) vlastník pozemku se zatím nevyjádřil, je tedy otázkou, zda k opětovnému zprovoznění melio. systému došlo s jeho vědomím. Tohle bude ještě zajímavé. Stejně by bylo zajímavé znění příslušné smlouvy.
A co je úplně zásadní je toto: "ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, ... Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,".
Takže družstvo s něčím souhlasilo a pak se na to zvysoka vys.... a pozemek vysušilo. Což je prostě křivárna a vede to k tomu, že si jednotlivé subjekty absolutně nevěří a ochota k jakémukoli kompromisu je a v budoucnu bude na nule, protože platí že co urveš, to máš, a na nějaké dohody s..e pes.
Jaroslav Štemberk
10.4.2020 17:10 Reaguje na Svatá ProstotoJindřich Duras
11.4.2020 12:19 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkSvatá Prostoto
11.4.2020 13:20 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkDruhou věcí, neméně zásadní, je znění smlouvy mezi VÚ a družstvem, to by se možná ... s ohledem na subjekty/smluvní strany a bez znalosti kdy byla smlouva uzavřena to přesně nevím ... dalo někde najít i v registru smluv.
Radim Polášek
15.4.2020 13:11 Reaguje na Svatá ProstotoKdyby tam byly meliorace nefunkční 30 let, od roku 1989 a tudíž mokřad těch 30 let, vypadalo by to tam úplně jinak než je na fotce.
Takže za fusekli tahají občany zelení.
Radim Polášek
15.4.2020 13:32 Reaguje na Svatá ProstotoKdyby půda patřila VÚMOP, tak ten by se nemusel s nájemcem vůbec o ničem dohadovat, prostě by zemědělcům ve nejbližší výpovědní lhůtě zrušil nájem. Nebo by ho aspoň adekvátně o plochu mokřadu snížil. A bylo by to okamžitě vyřešeno.
Katka Pazderů
10.4.2020 15:48Marcela Jezberová
14.4.2020 15:28 Reaguje na Katka PazderůRadim Polášek
15.4.2020 13:34 Reaguje na Marcela JezberováKarel Zvářal
10.4.2020 17:41Jan Knap
10.4.2020 19:16Petr Eliáš
10.4.2020 22:43 Reaguje na Jan KnapJan Šimůnek
12.4.2020 12:41 Reaguje na Petr EliášKůrovcové bezlesí je jen jeden z mnoha negativních dopadů toho, co způsobili zelení a na ně navazující organizace a aktivisté.
Petr Eliáš
12.4.2020 19:08 Reaguje na Jan ŠimůnekNo, děkan lesnické a dřevařské fakulty ČZU říká o původu kůrovcové kalamity v celorepublikovém měřítku něco jiného. Změna klimatu, smrková monokultura, ignorace problému, nepoučení se z historie, atd. Bezzásahové oblasti, jak tu tak často a rád udáváte za hlavní problém, jsou lokální problémy.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/219411058130730-kurovcova-kalamita-v-cr ; https://www.voxpopuli.sk/zivotni-prostredi/stav-zivotniho-prostredi/konference-lesy-vs-kurovec-jak-resit-sucho-a-klimaticke-zmeny.html
Jan Šimůnek
13.4.2020 11:34 Reaguje na Petr EliášSvatá Prostoto
13.4.2020 12:31 Reaguje na Jan ŠimůnekTurčáni rovněž jmenuje řadu faktorů, ale o tom, že by to (ne)zásahy v I.zóně NP vytrhly ani slovo. Taky píše o tom že už od 2007 navrhoval řešení problémů, ale ... "Projekty na kůrovce začaly vznikat v roce 2007, výzkumy platilo min. zemědělství, tehdy ale nebylo pro tyto věci velké politické pochopení, říká Turčáni.
V roce 2014 jsem jednal s politiky a Lesy ČR, situace začala už v letech 2014-15, nechtěli jsme si to přiznat a doufali jsme, že to zůstane na Moravě a neroztáhne se to na celou ČR.
Chyba byla také v tom, že jsme vozili napadené dříví po republice, a u těch distribučních cest skutečně vznikli problémy."
Ale vy to víte líp a je vám jasné, že za to mohou různé ekospolky (a že je v nějaké jooo oblibě nemám).
Že to nejdete dělat za ty citované, když víte všechno nejlíp.
Jan Šimůnek
13.4.2020 13:47 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.4.2020 17:59 Reaguje na Jan ŠimůnekVás je tady prostě škoda, zkuste to ve Vršovicích, na Těšnově, nebo aspoň v tom Suchdole. Ať tam konečně mají někoho, kdo do toho vidí.
Pavel Hanzl
14.4.2020 07:55 Reaguje na Svatá ProstotoJakub Graňák
14.4.2020 19:31 Reaguje na Svatá ProstotoRadim Polášek
15.4.2020 13:17 Reaguje na Svatá ProstotoNapříklad když mně bylo asi 8 - 10 let, cca před 50 lety, tak tady u nás místní říčka vyschla a voda zůstala jen v pár nejhlubších tůních. Od té doby se to nikdy nestalo, řeka nikdy tak nevyschla, ani když je v posledních letech to "strašlivé sucho".
Jakub Graňák
15.4.2020 13:50 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
15.4.2020 15:04 Reaguje na Jakub GraňákUvidíme jak v květnu, do začátku května by se měla pevnina ohřát a dohnat teplotu moře a následná nestabilita by měla v květnu vyvolat srážky.
Třeba loni bylo "sucho" tak strašné, že když se v červnu místní zelení rozhodli přisít do trávníku v centru Kopřivnice semena na kvetoucí trávník, tak do srpna jim to vyklíčilo a v září rozkvetlo.
Je fakt, že pokud bude květen bude suchý, tak sucho tady pod Beskydami skutečně bude. Ale pokud v květnu o ledových mužích aspoň průměrně sprchne, tak v kůrovcových pasekách v Beskydech přirozené nálety slušně vyklíčí a všechny ty holiny se zazelenají.
Jakub Graňák
15.4.2020 17:36 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
16.4.2020 11:58 Reaguje na Jakub GraňákAle právě to vyhovuje těm hřibům. Já jsem zase sbíral hříby cestou do práce nebo ideálně cestou z noční - místní se ještě nestihli probudit a ty naleziště uvnitř vesnice i města projít. Taky jsem posbíral dost"lučních" žampiónů na travnatých plochách.
ales basta
10.4.2020 21:08neni mozne aby vlada uvolnovala miliardy na zadrzeni vody v prirode , a nejaci debilove v soucasne dobe vysusovali mokrady .
necht je ta pokuta i likvidacni , nekde se musi uz zacit
Pavel Hanzl
14.4.2020 09:34 Reaguje na ales bastaMarcela Jezberová
14.4.2020 16:28 Reaguje na ales bastaSvatá Prostoto
14.4.2020 16:42 Reaguje na Marcela JezberováNěkdy je lépe nejdřív číst a pak psát.
Marcela Jezberová
14.4.2020 16:57 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
14.4.2020 17:40 Reaguje na Marcela JezberováA kdybyste si přečetla oba články i diskuzi, tak by vám neuniklo, že orgány OP konaly a v únoru tohoto roku v dané věci svolaly setkání, kterého se zástupci družstva zúčastnili. Výsledkem byla dohoda, že všechny zúčastněné subjekty budou hledat řešení aby mokřad zůstane zachován. No, a jak to vypadá, se se milé družstvo na to vykašlalo a mokřad do půlky března prakticky vysušilo.
Takže i pokud by družstvu nájemní smlouva umožňovala nebrat v potaz stanovisko vlastníka, tak se zachovalo velmi ... no, jak to slušně napsat.
Čech M.
11.4.2020 12:28Miroslav Drozen
11.4.2020 19:32Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná instituce (VÚMOP, v.v.i) reaguje na nepravdivé informace, šířené v souvislosti s údajnou likvidací mokřadu v Uherčicích. VÚMOP žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách. Dále VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě a to České inspekci životního prostředí (ČIZP) a dotčeným subjektům; tj. Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) i hospodařícím zemědělcům a upozornil na potřebu informovat další vlastníky této stavby. Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly.
Proto nás velmi nemile překvapuje označení našeho ústavu jako viníka současné situace, a to hned přes média. Prosíme Vás proto o zdrženlivost při formulacích předčasných soudů a závěrů, než se situace objasní, o čemž nepochybujeme.
VÚMOP, v.v.i. připravuje k celému případu podrobnější a odborné vyjádření.
Dana Vojáčková
13.4.2020 20:20Pavel Hanzl
14.4.2020 07:57 Reaguje na Dana VojáčkováMiroslav Drozen
20.4.2020 11:00VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.
Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).
Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.
Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.
Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.
Více na https://www.vumop.cz/rozsirene-stanovisko-vumop-vvi-k-udajnemu-zniceni-mokradu-u-uhercic