VÚMOP: Rozšířené stanovisko k údajnému zničení mokřadu u Uherčic

Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). Detailnejší princip je uveden v článku časopisu AGRObase (http://www.akcr.cz/data_ak/19/a/AGRObase1911.pdf strana 10). O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).
Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.
Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.
Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.

Přečtěte si také |
Ornitologové: Výzkumný ústav u Uherčic zničil cenný mokřad
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Lukáš Kašpárek
22.4.2020 13:12Jiráskova doba temna stále trvá... jen už tu nezbyla žádná zahraniční nadvláda, na koho by se dalo všechno svalit, tak si tu hrajeme na blbečky jen mi sami u nás doma.....
Marcela Jezberová
23.4.2020 08:40V tomto případě a asi i v mnohých dalších je řešení snadné - někdo z ochránců přírody takovéto pozemky jednoduše koupí, domluví se s ostatními majiteli, případně s uživateli půdy na tom, že "jeho" větev meliorací zaslepí nebo provedou jiné technické opatření (třeba právě ve spolupráci s VUMOP, který takové věci opravdu umí) a nechá teď už svou vlastní půdu přírodě. Ta už si na takové místo cestu najde sama.
Pavel Hanzl
24.4.2020 07:19 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
24.4.2020 09:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.4.2020 12:14 Reaguje na Marcela JezberováJan Šimůnek
24.4.2020 14:04 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
24.4.2020 14:03 Reaguje na Marcela JezberováJinak jsem pod předchozími články podcenil možnost přivádění vody touto soustavou na pozemek, ale na podstatě věci, tj. skutečnosti, že "mokřad" vznikl havárií systému a "šílená ekologická katastrofa" nastala jeho opravou, se tím nic nemění.
Zajímavá je také představa ekologů, že jakákoli havárie by měla být "napořád".
Ornitologové v této kauze sehráli dost trapnou úlohu trojského koně ekologických extrémistů, což se jim nejspíš v dohledné době vymstí.
Michal Ukropec
23.4.2020 09:50Majka Kletečková
23.4.2020 13:47Pavel Hanzl
24.4.2020 07:20 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
24.4.2020 14:08 Reaguje na Pavel HanzlPetr Eliáš
27.4.2020 11:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.4.2020 10:29 Reaguje na Petr EliášMajka Kletečková
28.4.2020 11:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.4.2020 13:22 Reaguje na Majka KletečkováJistě existuje i fenomén NIMBY, ale ten je v principu řešitelný dostatečnými kompenzacemi dotčeným obyvatelům.
Na tomto poli založili komunisté na problém tím, že nebyli ochotni dotčené majetky kompenzovat v dostatečné míře a kvalitě (např. vyvlastněný rodinný dům na velkém pozemku "kompenzovali" bytem v nějaké betonové haluzně na sídlišti). Nicméně nebylo to dobře vyřešeno ani za první republiky, kdy např. obyvatelé zatopeného Bítova (Vranovská přehrada) byli léta nuceni žít v haluznách z vize jakéhosi šíleného architekta (dodnes zčásti zachované - dost hrůza) a nesměli si podle svého postavit ani psí boudu, nebo dát do oken kytky dle svého výběru.
Marcela Jezberová
24.4.2020 09:22 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
25.4.2020 15:44 Reaguje na Marcela JezberováJan Šimůnek
25.4.2020 16:24 Reaguje na Majka KletečkováPokud by někdo, třeba ti ornitologové, hodili někam inzerát, že vybírají peníze na zakoupení toho mokřadu, neměl bych problém s tím jim na to přispět.
Pavel Hanzl
27.4.2020 12:20 Reaguje na Jan ŠimůnekVy je máte špinit a hyenizovat!! Za talový hoax vás budou muset přeprogramovat úpně!
Jan Šimůnek
28.4.2020 10:33 Reaguje na Pavel HanzlMajka Kletečková
28.4.2020 11:52 Reaguje na Jan ŠimůnekSvatá Prostoto
28.4.2020 12:47 Reaguje na Majka KletečkováJo, kdyby to patřilo Frantovi, a třeba s Karlem, tak chápu, že z toho chtějí něco mít. Ale výzkumák jehož zřizovatelem je MZe?
Fakt netuším, co na co by zrovna tady měli ptáčkaři šetřit. Stát na jedné straně prudí se změnou krajiny, což v zásadě dobře dělá !!!, a na straně druhé na svých pozemcích nechá firmu, co vůbec nepatří našemu soudruhovi premiérovi, udělat pravý opak.
Majka Kletečková
28.4.2020 14:30 Reaguje na Marcela Jezberovákdo je majitelem onoho inkriminovaného pozemku?
Předem děkuji za odpověď.
Majka Kletečková
28.4.2020 17:04 Reaguje na Marcela JezberováPředem děkuji za odpověď!
Petr Píšek
20.5.2020 08:34 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
24.5.2020 22:16"Mokřad přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat. Jde přitom o zásah, který hrubě ignoruje stanovisko, na kterém se v únoru 2020 shodli odborníci se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří. „ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ vysvětluje Forejtek, který se za ČSO jednání zúčastnil."

Nejvíce antiekologický výrok loni pronesl předseda strany Motoristé sobě Macinka
Děti Země vyhlásily další ročník ankety o antiekologický výrok Zelená perla
Nová šance pro lokální projekty: Program Správný start rozdělí 3 150 000 korun