https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vumop-rozsirene-stanovisko-k-udajnemu-zniceni-mokradu-u-uhercic
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

VÚMOP: Rozšířené stanovisko k údajnému zničení mokřadu u Uherčic

22.4.2020
VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.
 

Obr. 1. Schéma lokality Uherčice; zamokření vyznačeno na podkladě leteckých snímků z mapy.cz

Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). Detailnejší princip je uveden v článku časopisu AGRObase (http://www.akcr.cz/data_ak/19/a/AGRObase1911.pdf strana 10).  O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).

Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.

Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.

Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.

Obr. 2. Výkres sdružené regulační šachty stavby regulační drenáže Uherčice (převzato z projektové dokumentace)


reklama

 
VÚMOP
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

22.4.2020 13:12
Tak jeden z aktérů si pořizuje alibi, že on nííííííc.... a další budou následovat..... a že na konci tohoto PR blicího maratonu nezbyde nikdo kdo by za to mohl??? V ČR klasika... nikdo za nic nemůže, všechno bylo v pořádku.... jen se to nějak zvrtlo a voda je pryč... biotop zničen... jde se dál...

Jiráskova doba temna stále trvá... jen už tu nezbyla žádná zahraniční nadvláda, na koho by se dalo všechno svalit, tak si tu hrajeme na blbečky jen mi sami u nás doma.....
Odpovědět
MD

Miroslav Drozen

23.4.2020 14:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Stanoviskem se nedá pořídit alibi. Ústav je poskytuje ty informace k situaci, které má. Situaci aktuálně řeší ČIŽP.
Odpovědět
Pa

PavelA

22.4.2020 13:17
teď už tam je zaseto,takže je to fuk
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.4.2020 08:40
Ač se to asi zdejším diskutérům nebude líbit, "cenný mokřad, který vznikal od roku 1989", neboli ve skutečnosti 3 letá louže, byl podle zákona a v souladu s pachtovními smlouvami, uveden do řádného stavu a nadále je v souladu se zákonem a pachtovními smlouvami využíván. Nikdo, ani univerzální ochránci, nemá právo jen ze své vůle trvat na znehodnocení cizího majetku a bránit pachtýři v obhospodařování propachtované půdy.
V tomto případě a asi i v mnohých dalších je řešení snadné - někdo z ochránců přírody takovéto pozemky jednoduše koupí, domluví se s ostatními majiteli, případně s uživateli půdy na tom, že "jeho" větev meliorací zaslepí nebo provedou jiné technické opatření (třeba právě ve spolupráci s VUMOP, který takové věci opravdu umí) a nechá teď už svou vlastní půdu přírodě. Ta už si na takové místo cestu najde sama.
Odpovědět
Pa

PavelA

23.4.2020 14:31 Reaguje na Marcela Jezberová
tak tak...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 07:19 Reaguje na Marcela Jezberová
To znamená, že někdo za své peníze má dělat velmi potřebnou práci pro všechny a ostatní ho budou jen kritizovat a případně mu házet klacky pod nohy. Typicky čecháčkovský postup.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.4.2020 09:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě, takový přístup ekologové vyžadují od ostatních, zejména od zemědělců, takže je na čase, aby se i ekologové zapojili svými penězi a svými majetky. Vždyť je to pro dobro všech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.4.2020 12:14 Reaguje na Marcela Jezberová
Ekologové tohle přece dělají od nepaměti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 14:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud vím, tak někdo "za svoje peníze" jen opravil porouchané technické zařízení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 14:03 Reaguje na Marcela Jezberová
Souhlas. Pokud bychom vzali stanovisko zelených jako závazný precedent, v podstatě by to paralyzovalo jakoukoli možnost oprav technických zařízení, protože skoro každou poruchou může vzniknout "cenný biotop" jehož likvidace opravou zařízení je "ekozločin".

Jinak jsem pod předchozími články podcenil možnost přivádění vody touto soustavou na pozemek, ale na podstatě věci, tj. skutečnosti, že "mokřad" vznikl havárií systému a "šílená ekologická katastrofa" nastala jeho opravou, se tím nic nemění.

Zajímavá je také představa ekologů, že jakákoli havárie by měla být "napořád".

Ornitologové v této kauze sehráli dost trapnou úlohu trojského koně ekologických extrémistů, což se jim nejspíš v dohledné době vymstí.
Odpovědět
ak

antonín krahula

28.4.2020 08:18 Reaguje na Marcela Jezberová
Velmi erudované vysvětlení.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.4.2020 09:50
Hospodářský subjekt spadající do holdingu ANOfert zde bude pěstovat kukuřici pro ekologickou bioplynovou stanici. Takže vše je eko.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.4.2020 13:47
Takže jestli jsem to správně pochopila, tak cennou přírodní oázu zničil průmyslový zemědělský podnik neoficiálně patřící Babišovi? A hodně rychle si pospíšil, aby někdo z "ochránců přírody" náhodou pozemek nekoupil, že?! Nedalo by se něco podninout, aby se tento nemorální čin v budoucnu neopakoval?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 07:20 Reaguje na Majka Kletečková
Dalo. Ten systém se jmenuje "parlamentní volby".
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 14:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože to jsou pořád ještě volby, tak zelení extrémisté mají preference nula nula prd. Proto se musejí uchylovat k různým zákulisním čachrům machrům, nebo chodit žalovat do brusele, protože při zachování demokracie bez přívlastku bychom naprostou většinu "ekologické legislativy" neměli a stály by tu další jaderné bloky místo naprosto bezcenných OZE, představujících jen tunel do kapes jejich provozovatelů.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2020 11:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak určitě, stát není schopný dostavět dálniční síť, bude stavět JE jak na běžícím pásu ... snad se jich má prapravnoučata dožijí. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 10:29 Reaguje na Petr Eliáš
Dostavbě dálnic, silničních obchvatů obcí a podobných užitečných staveb brání prakticky výlučně ekologické spolky. Pokud se je podaří postavit mimo zákon, případně se podaří takové úpravy legislativy (některé kroky tímto směrem už provedeny byly), aby do těchto věcí nemohli vrtat, přestanou problémy tohoto typu (a to samé se týká i jaderných elektráren a jejich výstavby).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 11:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Mnohým podobným "užitečným" stavbám brání, podle mé osobní zkušenosti, hlavně občané v daných lokalitách. Na ziskovky se obracejí, aby jim pomohly situaci řešit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 13:22 Reaguje na Majka Kletečková
V naprosté většině případů těm stavbám brání aktivisté z druhého konce státu, protože je to v souladu s jimi hlásanou ideologií "zpět na stromy".

Jistě existuje i fenomén NIMBY, ale ten je v principu řešitelný dostatečnými kompenzacemi dotčeným obyvatelům.

Na tomto poli založili komunisté na problém tím, že nebyli ochotni dotčené majetky kompenzovat v dostatečné míře a kvalitě (např. vyvlastněný rodinný dům na velkém pozemku "kompenzovali" bytem v nějaké betonové haluzně na sídlišti). Nicméně nebylo to dobře vyřešeno ani za první republiky, kdy např. obyvatelé zatopeného Bítova (Vranovská přehrada) byli léta nuceni žít v haluznách z vize jakéhosi šíleného architekta (dodnes zčásti zachované - dost hrůza) a nesměli si podle svého postavit ani psí boudu, nebo dát do oken kytky dle svého výběru.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.4.2020 09:22 Reaguje na Majka Kletečková
Promiňte, tohle nebyla cenná přírodní oáza, ale velká louže vzniklá zanešením meliorací. Tím pádem orná půda, na které louže vznikla, nemohla sloužit svému účelu. Znehodnocování orné půdy je postižitelné (kvůli tomu upozorňoval VUMOP na porušování zákona o vodách). A "ochránci", pokud vím, s odkoupením této lokality ani nepočítali. Pouze se rozhodli, že přikážou majitelům, aby si místo orné půdy nechali nevyužitelný močál, protože se to ochráncům přírody takhle líbí. Však ochránci z toho daně neplatí. Jistě měli možnost zjistit si v Katastru nemovitostí, komu zaplavená půda patří a zahájit jednání o odkoupení. Ale o tom nebylo nikde slova. Jen v jedné reportáži se zmiňoval starosta obce, že uvažoval, že by tu lokalitu mohla koupit obec. Ale k ničemu nedošlo. Představte si, že máte zahradu, pod ní dojde k havárii nějakého odtokového kanálu a na zahradě vznikne močál, který tam nechcete, protože tam vždycky rostla rajčata, kytky a rekreační trávník. Necháte ten močál močálem, protože jiný soused přijde s tím, že se tam usídlily žáby? Tohle je podobná situace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 12:07 Reaguje na Marcela Jezberová
Přesné a výstižné.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.4.2020 15:44 Reaguje na Marcela Jezberová
Děkuji vám, paní Jezberová, za osvětlení situace. Pokud nikdo z lidí nebo organizací chránících přírodu neprojevili zájem o odkoupení pozemku se zárukou uskutečnění výkupu v rozumné době, tak to bylo ze strany majitele pozemku pochopitelné a logické řešení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 16:24 Reaguje na Majka Kletečková
Aby bylo jasno:
Pokud by někdo, třeba ti ornitologové, hodili někam inzerát, že vybírají peníze na zakoupení toho mokřadu, neměl bych problém s tím jim na to přispět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.4.2020 12:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Muhehehehhehheheheheh zrovna vy!! Cha, cha, petrohradský bot má přístup k nějakému účtu a může něco platit?? A přímo třídnímu nepříteli, ekologům?
Vy je máte špinit a hyenizovat!! Za talový hoax vás budou muset přeprogramovat úpně!
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem vždy razil tézi, ať si ekologové chrání, ale své a za své. Ne cizí a za cizí peníze, jak to dělají v současnosti. Proto bych takovou bílou vránu v rámci ekologů jistě podpořil, kdyby ne z jiných důvodů, tak alespoň jako "ideologickou diverzi".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 11:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejedná se o bílé vrány. Už jsem přispěla mnohokrát různým ochranářským spolkům (ČSOP, ČSO, ...) na zakoupení pozemku. Očas sleduji,zda byly mé penize vynaloženy rozumně. Zatím jsem se nezklamala.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.4.2020 12:47 Reaguje na Majka Kletečková
Já tedy nevím, ale není náhodou minimálně část těch pozemků státních? Tedy by měly být užívány primárně tak, jaký je celospolečenský ... sice je to termín jak za totáče, ale budiž ... zájem?

Jo, kdyby to patřilo Frantovi, a třeba s Karlem, tak chápu, že z toho chtějí něco mít. Ale výzkumák jehož zřizovatelem je MZe?

Fakt netuším, co na co by zrovna tady měli ptáčkaři šetřit. Stát na jedné straně prudí se změnou krajiny, což v zásadě dobře dělá !!!, a na straně druhé na svých pozemcích nechá firmu, co vůbec nepatří našemu soudruhovi premiérovi, udělat pravý opak.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 14:30 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Zezberová,
kdo je majitelem onoho inkriminovaného pozemku?
Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 17:04 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Jezberová, kdo je majitelem onoho dotčeného pozemku?
Předem děkuji za odpověď!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2020 14:31
Víte někdo, komu patří onen pozemek?
Odpovědět
PP

Petr Píšek

20.5.2020 08:34 Reaguje na Majka Kletečková
Dobrý den, onen pozemek, resp. parcely pod bývalou zamokřenou plochou jsou vlastnicky rozděleny na cca 30 úzkých parcel s výměrou od 0,08 0,75ha. Všechny jsou vedeny v KN jako orná půda. Tyto parcely jsou převážně v majetku fyzických osob (kolem 30 vlastníků/spoluvlastníků). V majetku právnických osob je minimum těchto parcel.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.5.2020 22:20 Reaguje na Petr Píšek
Děkuji, pane Píšku, za odpověď.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.5.2020 22:16
Včera jsem se z dopisu ČSO dozvěděla:
"Mokřad přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat. Jde přitom o zásah, který hrubě ignoruje stanovisko, na kterém se v únoru 2020 shodli odborníci se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří. „ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ vysvětluje Forejtek, který se za ČSO jednání zúčastnil."
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.5.2020 22:19
"Ornitologové upozorňují, že zničení polního mokřadu v době těsně před rozmnožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků, je bezohledné a budou požadovat nápravu a také postih, aby se už podobný případ neopakoval. „Od roku 1982, kdy stavy ptactva detailně sledujeme, přišla naše krajina o třetinu polních ptáků. Důvodem je intenzivní zemědělství, tedy velké lány polí bez remízků, používání chemie a také záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Tento trend ale patří minulosti. Nyní bychom se naopak měli snažit vodu v krajině zadržovat,“ říká předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra."
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist