OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
Nazmar přichází asi pětina jídla, přičemž někdy je na vině rozhazovačnost nebo špatné plánování, jindy nedostatečný přístup k lednicím, mrazákům nebo jiným způsobům skladování. Vyhazování jídla se týká jak bohatých, tak chudých zemí.
Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Za rok to představuje asi miliardu tun vyhozeného jídla. K plýtvání významně přispívají i služby jako restaurace nebo jídelny, které mají zodpovědnost za asi 28 procent vyhozených potravin. Obchody pak k plýtvání přispívají z asi 12 procent, vyplývá z posledních dostupných dat z roku 2022.
Tato čísla neberou v potaz, že asi 13 procent potravin přijde nazmar před dodáním na trh, často kvůli tomu, že se potraviny zkazí nebo neodpovídají standardům ohledně velikosti či vzhledu.
Vyhazování jídla není problém jen kvůli drancování přírodních zdrojů, ale také kvůli tomu, že významně přispívá ke klimatické krizi a ohrožuje biodiverzitu. Plýtvání jídlem přispívá k asi deseti procentům světových emisí skleníkových plynů. Intenzivní zemědělství pak vytlačuje volnou přírodu. Asi čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí, shrnul The Guardian.
Ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová britskému deníku řekla, že plýtvání jídlem považuje za celosvětovou tragédii. Vyhazování potravin přitom dala do kontrastu s tím, že se mnoho lidí po celém světě potýká s potravinovou nejistotou. Ta v roce 2022 v méně či více závažné formě doléhala na asi 30 procent světové populace, stojí ve zprávě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (46)
Jakub Graňák
28.3.2024 07:01Anežka M
28.3.2024 14:58 Reaguje na Jakub GraňákVíc vyhazuje ten kdo nemá stálý režim a zázemí, možnost vařit a skladovat potraviny. Typicky studenti, lidi na ubytovnách a v nestálých nebo nevyhovujících podmínkách.
Když jsem byla chudý student (a jakože fakt chudý, při studiu chemie a povinných 11 hodinách jen laborek týdně se moc brigádničit nedalo) tak jsem taky vyhodila víc jídla než teď, když bydlím ve vlastním, rodina má ustálený režim, k dispozici mám kuchyň, suchý špajz, sklep a pár skříňových mražáků. Přestože peněz mám daleko víc než za dob studií a potraviny jsou pro mě tím pádem relativně levnější, takže podle vaší teorie bych měla plýtvat víc než v chudých studentských letech. Je to přesně neopak, teď nevyhodím skoro nic, i kosti z pečeného masa můžu zužitkovat na polívku.
Na vaření a efektivní využití potravin potřebujete kromě prostoru i čas, to já se svou současnou prací, kterou lze z velké míry vykonávat na HO, mám. Ale je mi jasné, že kdybych musela bouchat 5 dní v týdnu někde mimo domov osmičky, tak by to taková ekologie nebyla. Těžko pak můžu někomu vyčítat že na večeři pak někde něco rychle koupí a moc neřeší co a kolik.
Tak jestli to není spíš o zázemí a časovém vytížení v práci, aspoň co se domácností týká.
Jakub Graňák
28.3.2024 15:41 Reaguje na Anežka MO zázemí ani ničem jiném to není viz níže:
https://mendelu.cz/lide-plytvaji-potravinami-mnohem-vice-nez-odhaduji/
Anyr
28.3.2024 19:58 Reaguje na Anežka MTak ono záleží i na tom, holka zlatá, kdy se člověk učil vařit. Jestli to byl socík nebo první dekáda po něm, případně jestli se učil vařit dnes nebo naopak od svých prababiček.
Moje zkušenost je taková, že má prababička a já = bezezbytková kuchyně, zatímco má matka a babička = prasení s jídly/potravinami/surovinami. Navíc, prababička byla takový machr, že ona tloukla i skořápky z vajec a přidávala je do míchaných vajíček (ne všechny, zbytek se dával slepicím), a samozřejmě spousta rostlinných zbytků šla králíkům, a co fakt už nešlo, tak na kompost, ale toho bylo kupodivu minimum.
Za to moje mamina a babča, ty jsou prostě zvyklé na plýtvání. Vařit, nakupovat, občerstvení pro návštěvy, a tak dále, to pak přechází pozvolna na "vy to vůbec nejíte, vždyť se to zkazí --- vy jste to vůbec nejedli a teď to musím vyhodit", a celé to trvá desítky let.
My jsme vegani, jedeme celistvou rostlinnou stravu. Zbytky jsou naprosto minimální, jídlo jsme nevyhodili ani nepamatuju, plánování to z počátku vyžadovalo víc, ale to časem opadlo, krevní testy mám jako zdravé miminko a zvládám práci, domácnost, rodinu, zahradu/přírodu, koníčky, a ještě sem občas hodit něco mimo mainstream, protože mě baví kalit vodu těm vševědoucím konzervám, které se tu obvykle vyskytují a nejsou schopné přemýšlet sebekriticky o svém životě a jak ho (ne)zvládají.
PS: A nepijeme nic s kofeinem! :D
karel krasensky
29.3.2024 19:17 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
30.3.2024 09:22 Reaguje na karel krasenskyJiří Svoboda
28.3.2024 08:31To by zanamenalo, že produkce jídla způsobuje asi 40 % světových emisí skleníkových plynů (1/4 se vyhodí (10 % emisí), 3/4 sní (30 % emisí)). Inu dělat z lidí blbce se zjevně v The Guardian nosí.
pepa knotek
28.3.2024 09:37 Reaguje na Jiří SvobodaJarek Schindler
28.3.2024 10:55 Reaguje na Jiří SvobodaMiliarda porcí je 20% protože podle nich přichází nazmar asi pětina porcí. No a 100 % je potom 5 miliard porcí. Z toho vychází že víc jak 3 miliardy lidí asi nežerou. No a ještě záleží na tom, co je to ta jedna porce? Denní spotřeba nebo jen jedno jídlo?
No a nebo: pětina vyhozených porcí, tedy těch 20% se vypěstuje na čtvrtině zemědělské půdy. Tedy na 25 %. To snad nejde ani vymyslet.
Potom věřte podobným aktivistickým blábolům.
Za celosvětovou tragédii považuji právě takové články blbnoucí lidstvo. Tím ale samozřejmě nechci říc, že plýtvat je normální.
Ať vědci pod záštitou OSN vymyslí "amarouny" či jiné tabletky suplující denní výživu a odstraní potravinovou nejistotu. OSN potom může v chudých zemích rozdávat potřebným trvanlivé pilulky bez toho aby se musela znásilňovat příroda pro potřebu uživit lidstvo. Ušetří se i na energii potřebné například pro skladování atd. Samozřejmě, směji se.
Jakub Graňák
28.3.2024 12:19 Reaguje na Jiří SvobodaCo hoši? (všichni tři)
Jarka O.
28.3.2024 12:26 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.3.2024 12:36 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.3.2024 16:10 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
29.3.2024 07:19 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
30.3.2024 07:26 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
30.3.2024 07:37 Reaguje na Jarka O.Jiří Svoboda
28.3.2024 12:30 Reaguje na Jakub GraňákTam se píše, že "čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí". Tam už je to vše přepočítáno a tomu věřím. Nevěřím ale, že tato čtvrtina odpovídá 10 % globálních emisí skleníkových plynů. To snad ani vy neberete.
Jakub Graňák
28.3.2024 12:37 Reaguje na Jiří Svobodavladimír šmídl
29.3.2024 12:24 Reaguje na Jakub Graňák,,lépe nechat zkazit zboží, než nechat zkazit cenu"
Vzpomněl jsem si na toto židovské přísloví , když na ostrůvku v řece Odře rostly tři druhy rajčat , které stihly regenerovat z vyhozeného zboží (na konci roku měly zralé plody)
Jiří Svoboda
29.3.2024 19:05 Reaguje na Jakub GraňákTakové diskuse se, bohužel, běžně vedou, že se řekne, že existuje nějaký jev, a nedodá se, jak moc je významný/intenzivní.
Jakub Graňák
30.3.2024 07:32 Reaguje na Jiří SvobodaJarek Schindler
28.3.2024 12:45 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.3.2024 14:06 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.3.2024 15:07 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.3.2024 15:27 Reaguje na Jarka O.Jakub Graňák
28.3.2024 14:05 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týče výpočtů, které rozporujete - jste si jistý, že víte jakou metodikou bylo k předmětným číslům dospěno, chcete tvrdit, že se v problematice vyznáte líp, než nějaké ty tisíce lidí, kteří se problematikou zabývají?
Jarek Schindler
28.3.2024 17:23 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.3.2024 19:10 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
29.3.2024 13:08 Reaguje na Jakub Graňák"Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla" a " Nazmar přichází asi pětina jídla".
Ten rozpor je snad jasný.
No a za sebe. Nic nevyhazujeme. Nakupuje se pouze to co sníme" No a pokud ztvrdne nějaký rohlík tak jde do strouhanky. Případně nějaké hnijící ovoce či zelenina ( většinou uskladněné)v nějakém zanedbatelném počtu, jde na kompost.
No a pamatuji si co říkávala prababička.
Jednak" jeste holoto, pro koho myslíte že jsem to vařila" a hlavně " až přijde válka tak tlustí zhubnou a hubení zcepení".
Jo a pšenice, tedy pokud ji zrovna sám "nezobete" je komodita. Surovina. Porce jídla se z ní teprve připravují. Tak to vidím já.
Radek Čuda
28.3.2024 11:52Bo ti, co se chovají racionálně mají tak nějak splněno, a ti co ne to asi na víru pravou neobrátí. A že někde mají hlad ... to je sice blbé, ale nejsem si jist, jestli je řešením posílat jim v pytlíku svačinu.
Karel Zvářal
28.3.2024 15:34sv
30.3.2024 11:34 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
28.3.2024 16:33Tonda Selektoda
28.3.2024 19:10Vyhodit zasmrádlé maso též není problém. Stačí aby byl při manipulaci v regálu poškozen igelitový obal a kdepak je doba doporučené spotřeby, uvedená na obalu. A zkuste to maso pak obchodníkovi reklamovat! Každý máte jistě své vlastní zkušenosti...
Břetislav Machaček
29.3.2024 09:42Nepláču po obchodech, kde se čekalo až dovezou to, či ono, ale plné regály
prošlého zboží taky není nic moudrého. Něco lze uhlídat, aby se nezkazilo,
ale něco nikoliv. To ví i každý samozásobitel. Pokud je možno potraviny zkrmit zvířaty, které následně slouží jako potrava, tak budiž, ale ty nesmyslné hygienické předpisy to zkrmování ve velkém neumožňují. Mám
v živé paměti zkrmování zbytků z nemocnice soukromníkovými dvanácti prasaty,
ze kterých dělal zabíjačky pro nemocniční personál. No a dnes? Zbytky končí
v kafilérii. Totéž zbytky ze školních jídelen a restaurací. Pouze zbytky
svačin ze školních odpadkových košů vykrmil kamarád ročně 3 čuníky a tak
bych mohl pokračovat. Téměř každá rodina ve městě mívala příbuzné někde
na vesnici a těm vozila sušený chléb a zamražené zbytky jídla pro domácí
zvířata. Nazpět vozili vajíčka, králíka, či zabíjačku. A to lidé neměli
nouzi, ale vážili si práce jiných a tak výsledky jejich práce neplýtvali. Dnes si lidé práce druhých neváží a vůbec ne toho, co v poměru k příjmům levně kupují. Dospěli jsme ke konzumní společnosti plýtvání zdroji a taky
výsledky práce. Na vině je odtržení lidí od zemědělství, když lidé vidí produkt až zabalený v regálu. Ona i bramborové a jiné brigády měly svůj smysl v tom, že si každý v mládí vyzkoušel práci v zemědělství a mohl v budoucnu posoudit, kolik úsilí produkce potravin stojí námahy. Já
nikdy nezapomenu na sklizeň brambor za tkzv. čertem, když už bylo pole
zasněženo a mrazem nám křehly prsty. Po takové zkušenosti si každý brambor vážil a už s nimi neplýtval jako dnes, kdy se jich z regálů vyhazují tuny.
Plýtvání je výsledkem místního nadbytku potravin a hladomory místního
nedostatku, což má ale různé příčiny od chudoby, po neúrodu a nebo taky
to, že se někteří naučili místo práce pouze natahovat ruce pro milodary.
Já neplýtvám, vše zužitkuji a mám tudíž svědomí čisté! A co vy ostatní?
Jakub Graňák
29.3.2024 10:41 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
29.3.2024 10:53 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
29.3.2024 14:07 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
29.3.2024 19:08 Reaguje na Karel Zvářaljsme občas zabavovali), tak proti spálení nic nemám,
ale ony se pálily "napodobeniny" světových značek ze
stejných materiálů a šité ve stejné asijské továrně
jako originály. Aby byly originály dražší, tak se
šily pouze v omezených sériích a padělky uspokojily ty, kteří koupili totéž, ale nikoliv ve značkové prodejně, nýbrž to měli z tržnice. Jednou posuzovala zástupkyně jedné světové značky trička jak ze
značkové prodejny, tak z trhu a oboje označila za padělky. Po předložení dokladů z obchodu měla kyselý obličej a my pochopili, že je to jeden velký podvod. Jinak na p. Graňáka už nereaguji, protože on pouze hledá záminku k hádce a nejen se mnou, ale už i s jinými diskutéry. Vím o něm své, ale mlčím, protože nechci přilévat olej do ohně. Já ty jeho výpady
unesu stejně, jako jiné kopance, které mi byly v životě uštědřeny. Budu psát co chci a nenechám se natlačit do nějaké pře. Pokud hájím intenzifikaci v zemědělství, tak pouze proto, že jsem si vědom, že pokud mají naši zemědělci konkurovat levným dovozům odjinud, tak musejí jít pouze cestou intenzifikace. Oni by mohli intenzifikaci opustit, pokud by nebyli vystaveni zahraniční konkurenci a o tom jsem tu už taky psal. To by se ale Bruselu nelíbilo a tak jinou cestu, než bohužel tu nejhorší nevidím. Víte ono je smutné, když sady končí díky tomu, že je nemá kdo levně sklízet a kvůli tomu, že se sem dostává levně sklízená produkce odjinud a nebo ji zvýhodňují obchodní řetězce deformovanou cenou.
Po plyšáku jezdilo mých pár kamarádů sklízet jablka
do Itálie a dnes je sklízejí Ukrajinci za takovou almužnu, že Čechovi by se to už nevyplatilo. No a
pořád to je více, než kolik může nabídnout místní
sadař. Co by se tak asi stalo studentům špatného
týden sklízet tuzemská jablka a zažít tu legraci
co my po brigádě na ubytovně a v cizí vesnici?
Vždyť na to a na ZVS vzpomínáme celý život a kdo
to neabsolvoval, tak pouze mlčí, když se o tom
bavíme. Byl ochuzen o zcela obyčejné radosti a
nikoho z nás tou prací neubylo, ale naopak se
mnozí naučili své práce vážit, když zjistili
za jakou almužnu dřou lidé v zemědělství.
Jakub Graňák
30.3.2024 07:29 Reaguje na Břetislav MachačekMiroslav Vinkler
29.3.2024 19:50Vše na základě politické objednávky: Chléb a hry, pak lid neremca a nestrka nos do politiky