OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28.3.2024 01:43
(ČTK)
Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Za rok to představuje asi miliardu tun vyhozeného jídla.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Nazmar přichází asi pětina jídla, přičemž někdy je na vině rozhazovačnost nebo špatné plánování, jindy nedostatečný přístup k lednicím, mrazákům nebo jiným způsobům skladování. Vyhazování jídla se týká jak bohatých, tak chudých zemí.
Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Za rok to představuje asi miliardu tun vyhozeného jídla. K plýtvání významně přispívají i služby jako restaurace nebo jídelny, které mají zodpovědnost za asi 28 procent vyhozených potravin. Obchody pak k plýtvání přispívají z asi 12 procent, vyplývá z posledních dostupných dat z roku 2022.
Tato čísla neberou v potaz, že asi 13 procent potravin přijde nazmar před dodáním na trh, často kvůli tomu, že se potraviny zkazí nebo neodpovídají standardům ohledně velikosti či vzhledu.
Vyhazování jídla není problém jen kvůli drancování přírodních zdrojů, ale také kvůli tomu, že významně přispívá ke klimatické krizi a ohrožuje biodiverzitu. Plýtvání jídlem přispívá k asi deseti procentům světových emisí skleníkových plynů. Intenzivní zemědělství pak vytlačuje volnou přírodu. Asi čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí, shrnul The Guardian.
Ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová britskému deníku řekla, že plýtvání jídlem považuje za celosvětovou tragédii. Vyhazování potravin přitom dala do kontrastu s tím, že se mnoho lidí po celém světě potýká s potravinovou nejistotou. Ta v roce 2022 v méně či více závažné formě doléhala na asi 30 procent světové populace, stojí ve zprávě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Průzkum: V domovech pro seniory vzniká na sto kg oběda až 30 kg odpadu
Anketa: Z celkového objemu supermarkety vyhodí méně než procento potravin
Mladí lidé denně vyplýtvají asi 43,4 gramu potravin, ukázaly rozbory popelnicOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Jakub Graňák
28.3.2024 07:01Ale kdepák, potraviny musí být co nejlevnější, jinak by hrozilo, že ti vyžraní člověčí vepři budou málo vyžraní...
Odpovědět
AM
Anežka M
28.3.2024 14:58 Reaguje na Jakub GraňákHeleďte, a vy jste někdy vařil? Teď nemyslím jen samotné stání u hrnce, ale celý ten komplex nakupování - plánování - vaření - využití zbytků, pro celou domácnost a po delší dobu. Protože z vaší reakce se mi nezdá že s tím máte zkušenost.
Víc vyhazuje ten kdo nemá stálý režim a zázemí, možnost vařit a skladovat potraviny. Typicky studenti, lidi na ubytovnách a v nestálých nebo nevyhovujících podmínkách.
Když jsem byla chudý student (a jakože fakt chudý, při studiu chemie a povinných 11 hodinách jen laborek týdně se moc brigádničit nedalo) tak jsem taky vyhodila víc jídla než teď, když bydlím ve vlastním, rodina má ustálený režim, k dispozici mám kuchyň, suchý špajz, sklep a pár skříňových mražáků. Přestože peněz mám daleko víc než za dob studií a potraviny jsou pro mě tím pádem relativně levnější, takže podle vaší teorie bych měla plýtvat víc než v chudých studentských letech. Je to přesně neopak, teď nevyhodím skoro nic, i kosti z pečeného masa můžu zužitkovat na polívku.
Na vaření a efektivní využití potravin potřebujete kromě prostoru i čas, to já se svou současnou prací, kterou lze z velké míry vykonávat na HO, mám. Ale je mi jasné, že kdybych musela bouchat 5 dní v týdnu někde mimo domov osmičky, tak by to taková ekologie nebyla. Těžko pak můžu někomu vyčítat že na večeři pak někde něco rychle koupí a moc neřeší co a kolik.
Tak jestli to není spíš o zázemí a časovém vytížení v práci, aspoň co se domácností týká.
Odpovědět
Víc vyhazuje ten kdo nemá stálý režim a zázemí, možnost vařit a skladovat potraviny. Typicky studenti, lidi na ubytovnách a v nestálých nebo nevyhovujících podmínkách.
Když jsem byla chudý student (a jakože fakt chudý, při studiu chemie a povinných 11 hodinách jen laborek týdně se moc brigádničit nedalo) tak jsem taky vyhodila víc jídla než teď, když bydlím ve vlastním, rodina má ustálený režim, k dispozici mám kuchyň, suchý špajz, sklep a pár skříňových mražáků. Přestože peněz mám daleko víc než za dob studií a potraviny jsou pro mě tím pádem relativně levnější, takže podle vaší teorie bych měla plýtvat víc než v chudých studentských letech. Je to přesně neopak, teď nevyhodím skoro nic, i kosti z pečeného masa můžu zužitkovat na polívku.
Na vaření a efektivní využití potravin potřebujete kromě prostoru i čas, to já se svou současnou prací, kterou lze z velké míry vykonávat na HO, mám. Ale je mi jasné, že kdybych musela bouchat 5 dní v týdnu někde mimo domov osmičky, tak by to taková ekologie nebyla. Těžko pak můžu někomu vyčítat že na večeři pak někde něco rychle koupí a moc neřeší co a kolik.
Tak jestli to není spíš o zázemí a časovém vytížení v práci, aspoň co se domácností týká.
Jakub Graňák
28.3.2024 15:41 Reaguje na Anežka MHeleďte vařím od nějakých 14 let (se vším co zmiňujete) poněvadž jsem měl pokrokovou matku, která mně naučila všem domácím pracem, poněvadž tušila jaké budou "moderní ženy". A vařil jsem i na studiích...
O zázemí ani ničem jiném to není viz níže:
https://mendelu.cz/lide-plytvaji-potravinami-mnohem-vice-nez-odhaduji/
Odpovědět
O zázemí ani ničem jiném to není viz níže:
https://mendelu.cz/lide-plytvaji-potravinami-mnohem-vice-nez-odhaduji/
Anyr
28.3.2024 19:58 Reaguje na Anežka M:D:D
Tak ono záleží i na tom, holka zlatá, kdy se člověk učil vařit. Jestli to byl socík nebo první dekáda po něm, případně jestli se učil vařit dnes nebo naopak od svých prababiček.
Moje zkušenost je taková, že má prababička a já = bezezbytková kuchyně, zatímco má matka a babička = prasení s jídly/potravinami/surovinami. Navíc, prababička byla takový machr, že ona tloukla i skořápky z vajec a přidávala je do míchaných vajíček (ne všechny, zbytek se dával slepicím), a samozřejmě spousta rostlinných zbytků šla králíkům, a co fakt už nešlo, tak na kompost, ale toho bylo kupodivu minimum.
Za to moje mamina a babča, ty jsou prostě zvyklé na plýtvání. Vařit, nakupovat, občerstvení pro návštěvy, a tak dále, to pak přechází pozvolna na "vy to vůbec nejíte, vždyť se to zkazí --- vy jste to vůbec nejedli a teď to musím vyhodit", a celé to trvá desítky let.
My jsme vegani, jedeme celistvou rostlinnou stravu. Zbytky jsou naprosto minimální, jídlo jsme nevyhodili ani nepamatuju, plánování to z počátku vyžadovalo víc, ale to časem opadlo, krevní testy mám jako zdravé miminko a zvládám práci, domácnost, rodinu, zahradu/přírodu, koníčky, a ještě sem občas hodit něco mimo mainstream, protože mě baví kalit vodu těm vševědoucím konzervám, které se tu obvykle vyskytují a nejsou schopné přemýšlet sebekriticky o svém životě a jak ho (ne)zvládají.
PS: A nepijeme nic s kofeinem! :D
Odpovědět
Tak ono záleží i na tom, holka zlatá, kdy se člověk učil vařit. Jestli to byl socík nebo první dekáda po něm, případně jestli se učil vařit dnes nebo naopak od svých prababiček.
Moje zkušenost je taková, že má prababička a já = bezezbytková kuchyně, zatímco má matka a babička = prasení s jídly/potravinami/surovinami. Navíc, prababička byla takový machr, že ona tloukla i skořápky z vajec a přidávala je do míchaných vajíček (ne všechny, zbytek se dával slepicím), a samozřejmě spousta rostlinných zbytků šla králíkům, a co fakt už nešlo, tak na kompost, ale toho bylo kupodivu minimum.
Za to moje mamina a babča, ty jsou prostě zvyklé na plýtvání. Vařit, nakupovat, občerstvení pro návštěvy, a tak dále, to pak přechází pozvolna na "vy to vůbec nejíte, vždyť se to zkazí --- vy jste to vůbec nejedli a teď to musím vyhodit", a celé to trvá desítky let.
My jsme vegani, jedeme celistvou rostlinnou stravu. Zbytky jsou naprosto minimální, jídlo jsme nevyhodili ani nepamatuju, plánování to z počátku vyžadovalo víc, ale to časem opadlo, krevní testy mám jako zdravé miminko a zvládám práci, domácnost, rodinu, zahradu/přírodu, koníčky, a ještě sem občas hodit něco mimo mainstream, protože mě baví kalit vodu těm vševědoucím konzervám, které se tu obvykle vyskytují a nejsou schopné přemýšlet sebekriticky o svém životě a jak ho (ne)zvládají.
PS: A nepijeme nic s kofeinem! :D
kk
karel krasensky
29.3.2024 19:17 Reaguje na Jakub GraňákJe to pravda s tím plytvaním.Poslední dobou už davám kaviar kočkam
Odpovědět
Jakub Graňák
30.3.2024 09:22 Reaguje na karel krasenskyMožná by nebylo od věci místo krmení koček zapracovat na gramatice:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.3.2024 08:31"Plýtvání jídlem přispívá k asi deseti procentům světových emisí skleníkových plynů. Intenzivní zemědělství pak vytlačuje volnou přírodu. Asi čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí, shrnul The Guardian."
To by zanamenalo, že produkce jídla způsobuje asi 40 % světových emisí skleníkových plynů (1/4 se vyhodí (10 % emisí), 3/4 sní (30 % emisí)). Inu dělat z lidí blbce se zjevně v The Guardian nosí.
Odpovědět
To by zanamenalo, že produkce jídla způsobuje asi 40 % světových emisí skleníkových plynů (1/4 se vyhodí (10 % emisí), 3/4 sní (30 % emisí)). Inu dělat z lidí blbce se zjevně v The Guardian nosí.
pk
pepa knotek
28.3.2024 09:37 Reaguje na Jiří SvobodaKdyby jen Guardian, zkuste český internetový mejnstrým - ten se opravdu činí a výsledky evidentně má.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.3.2024 10:55 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž píší článek tak by si to předtím mohli alespoň na nečisto spočítat. Dám vám jiný příklad nesmyslnosti jejich čísel.
Miliarda porcí je 20% protože podle nich přichází nazmar asi pětina porcí. No a 100 % je potom 5 miliard porcí. Z toho vychází že víc jak 3 miliardy lidí asi nežerou. No a ještě záleží na tom, co je to ta jedna porce? Denní spotřeba nebo jen jedno jídlo?
No a nebo: pětina vyhozených porcí, tedy těch 20% se vypěstuje na čtvrtině zemědělské půdy. Tedy na 25 %. To snad nejde ani vymyslet.
Potom věřte podobným aktivistickým blábolům.
Za celosvětovou tragédii považuji právě takové články blbnoucí lidstvo. Tím ale samozřejmě nechci říc, že plýtvat je normální.
Ať vědci pod záštitou OSN vymyslí "amarouny" či jiné tabletky suplující denní výživu a odstraní potravinovou nejistotu. OSN potom může v chudých zemích rozdávat potřebným trvanlivé pilulky bez toho aby se musela znásilňovat příroda pro potřebu uživit lidstvo. Ušetří se i na energii potřebné například pro skladování atd. Samozřejmě, směji se.
Odpovědět
Miliarda porcí je 20% protože podle nich přichází nazmar asi pětina porcí. No a 100 % je potom 5 miliard porcí. Z toho vychází že víc jak 3 miliardy lidí asi nežerou. No a ještě záleží na tom, co je to ta jedna porce? Denní spotřeba nebo jen jedno jídlo?
No a nebo: pětina vyhozených porcí, tedy těch 20% se vypěstuje na čtvrtině zemědělské půdy. Tedy na 25 %. To snad nejde ani vymyslet.
Potom věřte podobným aktivistickým blábolům.
Za celosvětovou tragédii považuji právě takové články blbnoucí lidstvo. Tím ale samozřejmě nechci říc, že plýtvat je normální.
Ať vědci pod záštitou OSN vymyslí "amarouny" či jiné tabletky suplující denní výživu a odstraní potravinovou nejistotu. OSN potom může v chudých zemích rozdávat potřebným trvanlivé pilulky bez toho aby se musela znásilňovat příroda pro potřebu uživit lidstvo. Ušetří se i na energii potřebné například pro skladování atd. Samozřejmě, směji se.
Jakub Graňák
28.3.2024 12:19 Reaguje na Jiří SvobodaA zkusit se zamyslit nad tím, že produkce kila chleba má jiné nároky na výměru zemědělské půdy než produkce kila hovězího, by nešlo? A když se obojí vyhodí, tak se ty procenta docela hýbou...
Co hoši? (všichni tři)
Odpovědět
Co hoši? (všichni tři)
JO
Jarka O.
28.3.2024 12:26 Reaguje na Jakub GraňákZamyslete se sám.Jde např. o sankce proti zemím, války, nefungující zásobování, neschopnost platit za naftu, hnojiva…, vývozy potravin (aj.), které pak chybí doma, proto jsou hladomory, ne protože by nebylo místo na pěstování.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.3.2024 12:36 Reaguje na Jarka O.To je žvást, radši už nic nepište, nebo se potrhám smíchy
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.3.2024 16:10 Reaguje na Jakub GraňákZapomněla jsem na špatné skladování, chybějící konzervace a vlastnictví půdy, zahradníku?!
Odpovědět
Jakub Graňák
29.3.2024 07:19 Reaguje na Jarka O.Vysvětlete spojení mezi "vlastnictvím půdy" a mírou plýtvání a nebo ještě lépe vysvětlete spojení mezi mírou plýtvání a všemi "fenomény", které jste zmínila - evidentně ten nonsens co jste napsala myslíte vážně - tak sem s tím
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.3.2024 07:26 Reaguje na Jakub GraňákOmlouvám se, že jsem se vetřela do vlákna. Měla to být spíš poznámka na okraj. Článek je taky trochu o hladu, a tak mě v souvislosti s vaší poznámkou o chlebu/ hovězím napadlo, že nejen výměry zemědělské půdy ve státech souvisejí s hladověním. Hezké svátky přeju.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.3.2024 07:37 Reaguje na Jarka O.Taktéž hezké svátky vinšuju a přeju ať vás moc nedotlučou... a nesešplíchají nějakým pitralonem:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.3.2024 12:30 Reaguje na Jakub GraňákVyhazuje se spíše chleba než to hovězí.
Tam se píše, že "čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí". Tam už je to vše přepočítáno a tomu věřím. Nevěřím ale, že tato čtvrtina odpovídá 10 % globálních emisí skleníkových plynů. To snad ani vy neberete.
Odpovědět
Tam se píše, že "čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí". Tam už je to vše přepočítáno a tomu věřím. Nevěřím ale, že tato čtvrtina odpovídá 10 % globálních emisí skleníkových plynů. To snad ani vy neberete.
Jakub Graňák
28.3.2024 12:37 Reaguje na Jiří SvobodaRestaurace vyhazují všechno, co se neprodá, to samo obchoďáky... a zaručeně i řada domácností vyhazuje maso, co se nesnědlo
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
29.3.2024 12:24 Reaguje na Jakub GraňákO těch obchoďácích platí
,,lépe nechat zkazit zboží, než nechat zkazit cenu"
Vzpomněl jsem si na toto židovské přísloví , když na ostrůvku v řece Odře rostly tři druhy rajčat , které stihly regenerovat z vyhozeného zboží (na konci roku měly zralé plody)
Odpovědět
,,lépe nechat zkazit zboží, než nechat zkazit cenu"
Vzpomněl jsem si na toto židovské přísloví , když na ostrůvku v řece Odře rostly tři druhy rajčat , které stihly regenerovat z vyhozeného zboží (na konci roku měly zralé plody)
JS
Jiří Svoboda
29.3.2024 19:05 Reaguje na Jakub GraňákTo máte jistě pravdu! Pokud ale své vyjádření nekvantifikujete, je taková výpověď bezcená.
Takové diskuse se, bohužel, běžně vedou, že se řekne, že existuje nějaký jev, a nedodá se, jak moc je významný/intenzivní.
Odpovědět
Takové diskuse se, bohužel, běžně vedou, že se řekne, že existuje nějaký jev, a nedodá se, jak moc je významný/intenzivní.
Jakub Graňák
30.3.2024 07:32 Reaguje na Jiří SvobodaKvantifikováno to bylo už dávno, cca třetina potravin končí v koši - se tu točíte na nevhodně zvolené formulaci - nicméně na "kvantu" to nic nemění
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.3.2024 12:45 Reaguje na Jakub GraňákAle , pan Grańák a jeho bystrý úsudek. Chleba nebo hovězí? Otázka zní, není to těm třem miliardám lidí na které se podle deníku The Guardian ta denní porce jidla nedostane, nakonec úplně jedno co má jaké nároky na výměru?
Odpovědět
JO
Jakub Graňák
28.3.2024 14:06 Reaguje na Jarka O.Zato Jarka O je těžce v pohodě - to bude tím sušeným masem, které denně žvýká:-))
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.3.2024 15:07 Reaguje na Jakub GraňákNe, ale i tak jsem asi víc v pohodě než vy po cvrčcích.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.3.2024 15:27 Reaguje na Jarka O.Lidé vědomostně a intelektuálně chudí bývají obvykle v životě šťastnější, než intelektuálové.
Odpovědět
kk
Jakub Graňák
28.3.2024 14:05 Reaguje na Jarek SchindlerVraťte se na začátek vlákna, přečtěte si na co reaguju.
Co se týče výpočtů, které rozporujete - jste si jistý, že víte jakou metodikou bylo k předmětným číslům dospěno, chcete tvrdit, že se v problematice vyznáte líp, než nějaké ty tisíce lidí, kteří se problematikou zabývají?
Odpovědět
Co se týče výpočtů, které rozporujete - jste si jistý, že víte jakou metodikou bylo k předmětným číslům dospěno, chcete tvrdit, že se v problematice vyznáte líp, než nějaké ty tisíce lidí, kteří se problematikou zabývají?
JS
Jarek Schindler
28.3.2024 17:23 Reaguje na Jakub GraňákNo, 2+2 bude vždy 4 ( uvádím raději 2+2 než 1+1 abychom nesklouzli někam do binárních soustav)a pětina je vždy 20% z celku ať se to líbí nebo nelíbí. S tím žádný matematický vzorec nepohne.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.3.2024 19:10 Reaguje na Jarek Schindlerčlánek působí nejednoznačně - bodejť by ne když napíšou: "Nazmar příjde pětina jídla" - poněvadž disponuju bujnou fantazií, dovedu si tuto větu vyložit hned na x způsobů např: část potravinářské pšenice končí vlivem nadprodukce skrmena zvířaty - přišla nazmar? přišla... a zároveň se ani nejednalo o "porce jídla" a je to... se docela divím, že Vás to tak nadzdvihává - na tom, že míra nadprodukce, plýtvání a "nadkonzumu" je skutečně enormní, to nic nemění... stačí se rozhlídnout kolem sebe 60 % občanů nadváha (napříč západním světem a nejen tam) - to jsou taky potraviny, které přišly nazmar a navíc k tomu přináší astronomické náklady do veřejných rozpočtů skrz zdravotnictví...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.3.2024 13:08 Reaguje na Jakub GraňákCo vás prosím přivedlo k domění, že mě něco nadzdvihává? Já jen poukazuji na to co se mi nezdá. Ono omračovat čtenáře z prstu vycucanými či vymyšlenými čísly které si navíc i odporují je u různých aktivistů běžné. Tady to máte hned v úvodu prvních dvou odstavců .
"Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla" a " Nazmar přichází asi pětina jídla".
Ten rozpor je snad jasný.
No a za sebe. Nic nevyhazujeme. Nakupuje se pouze to co sníme" No a pokud ztvrdne nějaký rohlík tak jde do strouhanky. Případně nějaké hnijící ovoce či zelenina ( většinou uskladněné)v nějakém zanedbatelném počtu, jde na kompost.
No a pamatuji si co říkávala prababička.
Jednak" jeste holoto, pro koho myslíte že jsem to vařila" a hlavně " až přijde válka tak tlustí zhubnou a hubení zcepení".
Jo a pšenice, tedy pokud ji zrovna sám "nezobete" je komodita. Surovina. Porce jídla se z ní teprve připravují. Tak to vidím já.
Odpovědět
"Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla" a " Nazmar přichází asi pětina jídla".
Ten rozpor je snad jasný.
No a za sebe. Nic nevyhazujeme. Nakupuje se pouze to co sníme" No a pokud ztvrdne nějaký rohlík tak jde do strouhanky. Případně nějaké hnijící ovoce či zelenina ( většinou uskladněné)v nějakém zanedbatelném počtu, jde na kompost.
No a pamatuji si co říkávala prababička.
Jednak" jeste holoto, pro koho myslíte že jsem to vařila" a hlavně " až přijde válka tak tlustí zhubnou a hubení zcepení".
Jo a pšenice, tedy pokud ji zrovna sám "nezobete" je komodita. Surovina. Porce jídla se z ní teprve připravují. Tak to vidím já.
RČ
Radek Čuda
28.3.2024 11:52Mně to nedá, ale tak nějak ... a co my s tím?
Bo ti, co se chovají racionálně mají tak nějak splněno, a ti co ne to asi na víru pravou neobrátí. A že někde mají hlad ... to je sice blbé, ale nejsem si jist, jestli je řešením posílat jim v pytlíku svačinu.
Odpovědět
Bo ti, co se chovají racionálně mají tak nějak splněno, a ti co ne to asi na víru pravou neobrátí. A že někde mají hlad ... to je sice blbé, ale nejsem si jist, jestli je řešením posílat jim v pytlíku svačinu.
Karel Zvářal
28.3.2024 15:34Pamatuji časy, kdy u školních a závodních jídelen stávaly odporně páchnoucí sudy s pomejemi, pro které si lidé jezdili a krmili tím domácí vepříky. To ještě fungovala soběstačnost a s potravinami se tolik neplýtvalo, byť se prošlé lhůty vozily na smeťák, ale hodně z toho končilo ve skříňkách na šatně popelářů. Když jsem se jich ptal, jestli něco neriskují - tak prý nikdy z toho nemarodili:-)
Odpovědět
sv
sv
30.3.2024 11:34 Reaguje na Karel Zvářal"Soběstačnost" je nebezpečný nesmysl. I mírný pokus místních komoušů na toto téma skončil totální ekonomickou i ekologickou degradací Československa. O čučche ala KLDR nemluvě. Na druhou stranu představa, že když se na jedné straně zeměkoule nebude plýtvat, tak to na té druhé straně pomůže je rovněž fantasmagorická.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.3.2024 16:33Vrátím se k číslům z článku. Vyhodí se asi 33% potravin, z toho domácnosti vyhodí 12%, obchody 5,6% a jídelny 2,4%, 13% se nedostane do obchodů. Připadá mi to realistické a ne zas tak hrozné. Sama vyhodím méně než průměr.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
28.3.2024 19:10Problém nevidím u nějakého redaktora, který se honí za negativní senzací, aby dostal svou mzdu. Ilustrační snímek ukazuje znehodnocenou zeleninu a ovoce. Proto bych spíše viděl problém v kvalitě nabízených potravin na trhu. Je to daň za globalizaci. Potraviny, rychle podléhající zkáze, se převáží po světě z místa na místo. Aby včas dorazily k velkoobchodníkovi, bývá ovoce a zelenina sklízena předčasně, ukládána v chladicích kontejnerech, pak z velkoskladů převážena kamiony... Hlavně musí v regálu prodejny dobře vypadat. Jestli si potom, třeba, v místním marketu koupíte takovou čerstvou zeleninu, a část z ní do dvou dnů začne hnít, kvasit, nebo plesnivět, no, co již?
Vyhodit zasmrádlé maso též není problém. Stačí aby byl při manipulaci v regálu poškozen igelitový obal a kdepak je doba doporučené spotřeby, uvedená na obalu. A zkuste to maso pak obchodníkovi reklamovat! Každý máte jistě své vlastní zkušenosti...
Odpovědět
Vyhodit zasmrádlé maso též není problém. Stačí aby byl při manipulaci v regálu poškozen igelitový obal a kdepak je doba doporučené spotřeby, uvedená na obalu. A zkuste to maso pak obchodníkovi reklamovat! Každý máte jistě své vlastní zkušenosti...
BM
Břetislav Machaček
29.3.2024 09:42Čím "vyspělejší" společnost, tím více plýtvá čímkoliv a nejenom potravinami.
Nepláču po obchodech, kde se čekalo až dovezou to, či ono, ale plné regály
prošlého zboží taky není nic moudrého. Něco lze uhlídat, aby se nezkazilo,
ale něco nikoliv. To ví i každý samozásobitel. Pokud je možno potraviny zkrmit zvířaty, které následně slouží jako potrava, tak budiž, ale ty nesmyslné hygienické předpisy to zkrmování ve velkém neumožňují. Mám
v živé paměti zkrmování zbytků z nemocnice soukromníkovými dvanácti prasaty,
ze kterých dělal zabíjačky pro nemocniční personál. No a dnes? Zbytky končí
v kafilérii. Totéž zbytky ze školních jídelen a restaurací. Pouze zbytky
svačin ze školních odpadkových košů vykrmil kamarád ročně 3 čuníky a tak
bych mohl pokračovat. Téměř každá rodina ve městě mívala příbuzné někde
na vesnici a těm vozila sušený chléb a zamražené zbytky jídla pro domácí
zvířata. Nazpět vozili vajíčka, králíka, či zabíjačku. A to lidé neměli
nouzi, ale vážili si práce jiných a tak výsledky jejich práce neplýtvali. Dnes si lidé práce druhých neváží a vůbec ne toho, co v poměru k příjmům levně kupují. Dospěli jsme ke konzumní společnosti plýtvání zdroji a taky
výsledky práce. Na vině je odtržení lidí od zemědělství, když lidé vidí produkt až zabalený v regálu. Ona i bramborové a jiné brigády měly svůj smysl v tom, že si každý v mládí vyzkoušel práci v zemědělství a mohl v budoucnu posoudit, kolik úsilí produkce potravin stojí námahy. Já
nikdy nezapomenu na sklizeň brambor za tkzv. čertem, když už bylo pole
zasněženo a mrazem nám křehly prsty. Po takové zkušenosti si každý brambor vážil a už s nimi neplýtval jako dnes, kdy se jich z regálů vyhazují tuny.
Plýtvání je výsledkem místního nadbytku potravin a hladomory místního
nedostatku, což má ale různé příčiny od chudoby, po neúrodu a nebo taky
to, že se někteří naučili místo práce pouze natahovat ruce pro milodary.
Já neplýtvám, vše zužitkuji a mám tudíž svědomí čisté! A co vy ostatní?
Odpovědět
Nepláču po obchodech, kde se čekalo až dovezou to, či ono, ale plné regály
prošlého zboží taky není nic moudrého. Něco lze uhlídat, aby se nezkazilo,
ale něco nikoliv. To ví i každý samozásobitel. Pokud je možno potraviny zkrmit zvířaty, které následně slouží jako potrava, tak budiž, ale ty nesmyslné hygienické předpisy to zkrmování ve velkém neumožňují. Mám
v živé paměti zkrmování zbytků z nemocnice soukromníkovými dvanácti prasaty,
ze kterých dělal zabíjačky pro nemocniční personál. No a dnes? Zbytky končí
v kafilérii. Totéž zbytky ze školních jídelen a restaurací. Pouze zbytky
svačin ze školních odpadkových košů vykrmil kamarád ročně 3 čuníky a tak
bych mohl pokračovat. Téměř každá rodina ve městě mívala příbuzné někde
na vesnici a těm vozila sušený chléb a zamražené zbytky jídla pro domácí
zvířata. Nazpět vozili vajíčka, králíka, či zabíjačku. A to lidé neměli
nouzi, ale vážili si práce jiných a tak výsledky jejich práce neplýtvali. Dnes si lidé práce druhých neváží a vůbec ne toho, co v poměru k příjmům levně kupují. Dospěli jsme ke konzumní společnosti plýtvání zdroji a taky
výsledky práce. Na vině je odtržení lidí od zemědělství, když lidé vidí produkt až zabalený v regálu. Ona i bramborové a jiné brigády měly svůj smysl v tom, že si každý v mládí vyzkoušel práci v zemědělství a mohl v budoucnu posoudit, kolik úsilí produkce potravin stojí námahy. Já
nikdy nezapomenu na sklizeň brambor za tkzv. čertem, když už bylo pole
zasněženo a mrazem nám křehly prsty. Po takové zkušenosti si každý brambor vážil a už s nimi neplýtval jako dnes, kdy se jich z regálů vyhazují tuny.
Plýtvání je výsledkem místního nadbytku potravin a hladomory místního
nedostatku, což má ale různé příčiny od chudoby, po neúrodu a nebo taky
to, že se někteří naučili místo práce pouze natahovat ruce pro milodary.
Já neplýtvám, vše zužitkuji a mám tudíž svědomí čisté! A co vy ostatní?
Jakub Graňák
29.3.2024 10:41 Reaguje na Břetislav MachačekJednou plácáte o odtrženosti lidí od zemědělství, podruhé jásáte nad intenzifikací, jak oprostila lidi od práce v zemědělství - jak to nazvat? Pokrytectvím? Nebo něčím horším?
Odpovědět
Karel Zvářal
29.3.2024 10:53 Reaguje na Jakub GraňákTo už je nemoc... Pointa je v tom, že člověk poznal cenu práce a chová se k potravinám úplně jinak, než je (ne)veden dnešní společností/rodinou. Další věcí jsou nesmyslné normy, které použitelný odpad zakazují využít, viz. třeba spalování zabavených textilií, místo využití pro bezdomáče či chudinu v cizině. A podobně jako p. Machaček, ani já nevyhodím ani slupku: brambory očistím od černých míst a vařím ve slupce (načtvrcené -úspora plynu), jablka nezbavuji slupky jako někteří, ale naporcuji a jím i s jadérky. Bezodpadní technologie.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.3.2024 14:07 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu, točit se jak korouhvička podle obsahu článku je fakt nemoc
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.3.2024 19:08 Reaguje na Karel ZvářalPokud by ty textílie byly zdravotně závadné(což i ty
jsme občas zabavovali), tak proti spálení nic nemám,
ale ony se pálily "napodobeniny" světových značek ze
stejných materiálů a šité ve stejné asijské továrně
jako originály. Aby byly originály dražší, tak se
šily pouze v omezených sériích a padělky uspokojily ty, kteří koupili totéž, ale nikoliv ve značkové prodejně, nýbrž to měli z tržnice. Jednou posuzovala zástupkyně jedné světové značky trička jak ze
značkové prodejny, tak z trhu a oboje označila za padělky. Po předložení dokladů z obchodu měla kyselý obličej a my pochopili, že je to jeden velký podvod. Jinak na p. Graňáka už nereaguji, protože on pouze hledá záminku k hádce a nejen se mnou, ale už i s jinými diskutéry. Vím o něm své, ale mlčím, protože nechci přilévat olej do ohně. Já ty jeho výpady
unesu stejně, jako jiné kopance, které mi byly v životě uštědřeny. Budu psát co chci a nenechám se natlačit do nějaké pře. Pokud hájím intenzifikaci v zemědělství, tak pouze proto, že jsem si vědom, že pokud mají naši zemědělci konkurovat levným dovozům odjinud, tak musejí jít pouze cestou intenzifikace. Oni by mohli intenzifikaci opustit, pokud by nebyli vystaveni zahraniční konkurenci a o tom jsem tu už taky psal. To by se ale Bruselu nelíbilo a tak jinou cestu, než bohužel tu nejhorší nevidím. Víte ono je smutné, když sady končí díky tomu, že je nemá kdo levně sklízet a kvůli tomu, že se sem dostává levně sklízená produkce odjinud a nebo ji zvýhodňují obchodní řetězce deformovanou cenou.
Po plyšáku jezdilo mých pár kamarádů sklízet jablka
do Itálie a dnes je sklízejí Ukrajinci za takovou almužnu, že Čechovi by se to už nevyplatilo. No a
pořád to je více, než kolik může nabídnout místní
sadař. Co by se tak asi stalo studentům špatného
týden sklízet tuzemská jablka a zažít tu legraci
co my po brigádě na ubytovně a v cizí vesnici?
Vždyť na to a na ZVS vzpomínáme celý život a kdo
to neabsolvoval, tak pouze mlčí, když se o tom
bavíme. Byl ochuzen o zcela obyčejné radosti a
nikoho z nás tou prací neubylo, ale naopak se
mnozí naučili své práce vážit, když zjistili
za jakou almužnu dřou lidé v zemědělství.
Odpovědět
jsme občas zabavovali), tak proti spálení nic nemám,
ale ony se pálily "napodobeniny" světových značek ze
stejných materiálů a šité ve stejné asijské továrně
jako originály. Aby byly originály dražší, tak se
šily pouze v omezených sériích a padělky uspokojily ty, kteří koupili totéž, ale nikoliv ve značkové prodejně, nýbrž to měli z tržnice. Jednou posuzovala zástupkyně jedné světové značky trička jak ze
značkové prodejny, tak z trhu a oboje označila za padělky. Po předložení dokladů z obchodu měla kyselý obličej a my pochopili, že je to jeden velký podvod. Jinak na p. Graňáka už nereaguji, protože on pouze hledá záminku k hádce a nejen se mnou, ale už i s jinými diskutéry. Vím o něm své, ale mlčím, protože nechci přilévat olej do ohně. Já ty jeho výpady
unesu stejně, jako jiné kopance, které mi byly v životě uštědřeny. Budu psát co chci a nenechám se natlačit do nějaké pře. Pokud hájím intenzifikaci v zemědělství, tak pouze proto, že jsem si vědom, že pokud mají naši zemědělci konkurovat levným dovozům odjinud, tak musejí jít pouze cestou intenzifikace. Oni by mohli intenzifikaci opustit, pokud by nebyli vystaveni zahraniční konkurenci a o tom jsem tu už taky psal. To by se ale Bruselu nelíbilo a tak jinou cestu, než bohužel tu nejhorší nevidím. Víte ono je smutné, když sady končí díky tomu, že je nemá kdo levně sklízet a kvůli tomu, že se sem dostává levně sklízená produkce odjinud a nebo ji zvýhodňují obchodní řetězce deformovanou cenou.
Po plyšáku jezdilo mých pár kamarádů sklízet jablka
do Itálie a dnes je sklízejí Ukrajinci za takovou almužnu, že Čechovi by se to už nevyplatilo. No a
pořád to je více, než kolik může nabídnout místní
sadař. Co by se tak asi stalo studentům špatného
týden sklízet tuzemská jablka a zažít tu legraci
co my po brigádě na ubytovně a v cizí vesnici?
Vždyť na to a na ZVS vzpomínáme celý život a kdo
to neabsolvoval, tak pouze mlčí, když se o tom
bavíme. Byl ochuzen o zcela obyčejné radosti a
nikoho z nás tou prací neubylo, ale naopak se
mnozí naučili své práce vážit, když zjistili
za jakou almužnu dřou lidé v zemědělství.
Jakub Graňák
30.3.2024 07:29 Reaguje na Břetislav MachačekMzdové náklady na sklizeň ovoce činí cca 15 % celkových nákladů na jednotku produkce a v průběhu času se příliš nemění, stejně jako fixní náklady. Soustavně roste podíl nakupovaného materiálu o cca 20 %, přičemž růst výnosů zaostává z důvodu technologického zastarávání, které se s sektorem táhne po dekády - jenže vědět výše zmíněné vyžaduje elementární znalost problematiky, populismu už bylo fakt dost
Odpovědět
Miroslav Vinkler
29.3.2024 19:50Jídlo se vyhazuje, protože je levné. To je důsledkem agrochemie a vyspělé technologie plus drancování půdy a deforestace.
Vše na základě politické objednávky: Chléb a hry, pak lid neremca a nestrka nos do politiky
Odpovědět
Vše na základě politické objednávky: Chléb a hry, pak lid neremca a nestrka nos do politiky
sv
sv
30.3.2024 11:51 Reaguje na Miroslav VinklerBlábol. Ano, levné jídlo tady máme díky vyspělým technologiím. Hlavní příčinou deforestace je ale samozřejmě zcela jiného ba opačného. Hlavní vinu za deforestaci nese používání primitivních zemědělských technologií, jako vypalování kvůli poli, které za pár let nic nenese, pastva nízko produkčního dobytka v Africe, apod. Přičemž tyhle postupy jejich uživatele stěží uživí, stačí špatné počasí a pohybují se na hraně hladomoru.
Odpovědět
