Pardubice oživí přírodní park Červeňák
6.7.2024 23:53 | PARDUBICE
( ČTK)
V příštím roce by měly začít úpravy přírodního parku Červeňák v Pardubicích. Zastupitelé v květnu schválili investiční záměr. Náklady město odhaduje na 75 milionů korun, dotace by měla činit 33 milionů korun. Bývalé armádní cvičiště město získalo v roce 2019.
"Investiční záměr je finální krok k tomu, abychom dostali stavební povolení, to doufám dostaneme od úřadu v létě. Následně na podzim můžeme vysoutěžit zhotovitele a na začátku roku 2025 bychom začali revitalizaci," uvedla náměstkyně Jiřina Klčová (ANO).
Území dřív patřilo armádě, do roku 1994 tam bylo cvičiště ženijního vojska. Místem protéká řeka Chrudimka a oblast kolem je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Město chce úpravami posílit ochranu přírodního charakteru oblasti, zlepšit stav přírodních stanovišť a regulovat a omezovat nepůvodní druhy.
"To zahrnuje i nepopulární kácení stromů, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o nebezpečné stromy nebo náletové dřeviny obklopující vzácné stromy, se jedná o nevyhnutelný krok. Samozřejmě počítáme i s výsadbou desítek stromů nových, stejně tak i stovek keřů," řekla Klčová.
Projekt počítá s rozšířením sítě cest o přírodní pěšiny, instalací mobiliáře, vybudováním pumptrucku a singletrailu, hřištěm pro děti, které bude ve stylu vojenského cvičiště. Stavět se má také workoutové hřiště nebo také griloviště. Zároveň v lokalitě vzniknou dvě naučné stezky, první se bude zabývat vojenskou historií místa, druhá jeho přírodními hodnotami.
"Bude to trvat tři roky, v průběhu revitalizace zůstane Červeňák otevřený občanům, v místě, kde se bude konat úprava, bude omezený provoz, ale nikdy to nebude tak, že by bylo celé území uzavřeno," řekla Klčová.
Opoziční zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice) považoval úpravy za zbytečně nákladné, v nynější podobě projekt je podpořit nechtěl. "Náletový strom má benefity a minimum záporů. Mít území, kde bude víc vegetace, neberu jako prohru, nemusí to být všechno učesané," řekl Sedlák.
U většiny zastupitelů však měl projekt podporu, hlasovalo pro něj 34 z 37 přítomných. Robert Hrdina (Zelení za Piráti) ocenil Iniciativu přírodní park Červeňák, která pomohla tomu, aby město k revitalizaci přistoupillo. "Je obdivuhodné co dokázala, díky nim tam nepovede silniční propojka a nebudou developerské projekty," řekl Hrdina.
Sedlák zmínil i zchátralý most Červeňák, který chtějí aktivisté zachránit a podle něj se jmenuje celá oblast. Most je zavřený na popud odborníků od prosince 2018. Město zatím nerozhodlo, jak s ním naloží.
Podle primátora Jana Nadrchala (ANO) je na zváženou, jestli se vyplatí most opravovat, když tak za dva tři roky povede přes Chrudimsku o 150 metrů dál jihovýchodní obchvat a u něj bude také cyklostezka. Oba břehy řeky spojuje také nedaleký most Zeleňák, který město již opravilo. "Když z toho aktivisté chtějí mít technickou památku, tak bych jim doporučil, aby si to opravili za svoje," řekl minulý týden na tiskové konferenci opoziční zastupitel Petr Kvaš (ODS).
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Na části území by to chtělo vytvořit květnaté , nepříliš často kosené louky a nějakou občasnou tůň. Pane Sedláku, ničit akát a zejména pajasan, proč ne, vždyť tyto stromy ničí biodiverzitu.
Odpovědět
Most vypadá jako hezká technická památka. Oprava stojí za zvážení.
Odpovědět
Takže opět standardní "revitalizace". Vykácet, vyřezat, nastavět hlouposti a zabetonovat nerezové cedule s obrázky bývalé přírody.
Odpovědět
Je absurdní ničení přírody říkat revitalizace (oživení).
Odpovědět
Pane Petře, ničit akát a zejména pajasan, proč ne, vždyť tyto stromy ničí biodiverzitu.
Odpovědět
Těch pár pajasanů, pokud tam opravdu jsou, můžou vyřezat i bez "revitalizace" přírody.
Budování cest, hřišť a grilovišť zničí biodiverzitu mnohem mnohem víc, než trocha pajasanu. Bude se tam čistit, betonovat, a až to dodělají, tak každý týden tam budou drandit sekačky. Vynikající revitalizace.
Odpovědět
A za dva roky tam udělají obchvat a vše bude jednou provždy pryč. Ať tam žilo cokoliv. Zbydou jen lavičky a hřiště. A sekačky. Příroda opět prohrála.
Odpovědět
Vyčištění pozemků, vybudování cest a hřišť, sekačky, pak obchvat, to bude úplná exploze biodiverzity. Zlatý pajasan.
Odpovědět
Přírodní park Červeňák se rozkládá, podle veřejně dostupných informací, na ploše asi 19 hektarů. V článku mi chybí důležité informace. Ta první je na jaké ploše budou ona hřiště, místo pro grilování apod. Ta druhá je, co na této ploše je dosud. Louky, protože i ty tam jsou, stromy, keře? Možná mohl být připojen plánek, jak území vypadá dosud a jaký je plán oné revitalizace.
Odpovědět
Mrzí mne, že se žádný dendrolog nezastane náletových dřevin, ze kterých se stalo sprosté slovo, veřejný nepřítel číslo jedna, přitom jde, protože na onom místě vyrůstají ze semene, o rosliny nejlépe přizpůsobené dané lokalitě a vitální, protože se musely vypořádat s jinými náletovými stromy, ale i travinami. A vyrostly tam, aniž to cokoliv stálo, na rozdíl od oné výsadby, což jsou většinou několikametrové stromy s pochopitelně omezovaným kořenovým systémem, které by se bez opory kůlů vyvrátili. Ano, podle definice jde o strom, ale jeho přínos pro přírodu je malý. Nálety velmi pravděpodobně tvoří, logicky, stromy jejichž rodiče se vyskytují v okolí, takže jestli tam rostou i akáty a pajasany, jsou i zde a to je skutečně problém, ale dávat rovnítko mezi náletové dřeviny a pajasan s trnovníkem je nesmysl. A tady to vypadá, že se člověkem nezasazené rostliny budou kácet stylem vinný nevinný, ber to popořadě. Aspoň se nic nepíše o tom, že by napřed dendrolog posoudil stav stromů z náletů a jejich vliv na ony cenné stromy. Tomuto říkat revitalizace je matení pojmů.
Odpovědět
Za vhodnější než stromy ze zahradnictví, ze kterých stejně skutečný strom nevyroste, považuji využití druhotných náletů, tedy náletových mladých dřevin, které lze vyjmout za použití rýče s nedotčenou kořenovou soustavou a přesadit je na konečné místo. Ano, zpočátku budou mnohem menší, u břízy do půl metru, u dubu třeba jen deset centimetrů, ale při péči spočívající v posečení trávy kolem nich a zpočátku cíleného zalévání to rychle doženou. A předeženou, aspoň u břízy, jasanu, olše.. Ty nálety mohou být z jiných míst parku, či Pardubic a okolí, kde by jinak musely být odstraněny.
Odpovědět
|
|
Ve Vsetíně přibude více než tisícovka stromů a keřů
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary zkouší pomoci stromům injektáží půdy
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromů
