Pardubičtí cestáři řeší křídlatku, invazní keř může zamořit velká území
Postup silničáři koordinují s obcemi s rozšířenou působností, kterým hlásí místa, kde rostlina roste, sledují také, jak se daří její hubení. "Problém je v tom, že křídlatka je velmi bujná, a pokud by se nelikvidovala, dokáže během krátké doby zamořit území i v řádu stovek metrů," řekl Bělčík.
Problém může nastat, když se přibližuje k silnicím a křižovatkám a zhoršuje řidičům výhled. "Křídlatka se šíří poměrně výrazně. My jsme situaci zachytili včas, takže na našich dvou až třech lokalitách se nám ji daří udržet a zatím se dál nešíří," řekl Bělčík.
Silničáři mají specialisty na zeleň, kteří kromě jiného identifikují lokality s invazními druhy a navrhují jejich ničení. "Postupy se liší, od injektáže kořenů až po úplné odstranění rostlin. Tyto zásahy však vždy vyžadují povolení orgánů ochrany přírody, které stanovují další podmínky," řekl ředitel krajských silničářů Zdeněk Vašák.
Další problémy obecně v Česku způsobují například akáty a pajasany. Silniční a železniční koridory nebo vodní toky jsou místa, kde se invazní druhy snadno šíří. "Pokud se tyto dřeviny likvidují pouze kácením, situace se paradoxně zhoršuje. Po pokácení totiž začnou z kořenových výmladků vyrůstat nové stromky, často ve velkém množství, a vzniká hustý, obtížně prostupný porost," řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V současnosti se za nejefektivnější metodu považuje injektáž pomocí herbicidu. Do kmene stromu se v období vegetace po obvodu navrtají otvory, do kterých se aplikuje herbicid, který se rozvede do celé rostliny a způsobí, že odumře, řekl Görner. "Strom je poté vhodné ponechat stát alespoň několik měsíců, ideálně rok, aby skutečně došlo k jeho úplnému uschnutí," řekl Görner.
Pajasan je zařazen na evropský seznam invazních druhů, pro které kraje vydávají opatření obecné povahy. Ta určují, jakým způsobem a v jakém období se mohou likvidovat. Pardubický kraj vyjádření zatím nevydal. "Do budoucna vzhledem k šíření invazivních rostlin určitě bude potřeba tato opatření řešit systémověji," řekl Bělčík.
reklama



Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval
V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů
Jak druhy osidlují plochy po odstranění akátu? Brouci se vracejí, rostliny váhají