https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/petici-proti-drahe-vode-podepsalo-3215-lidi-byvaly-ministr-nemecek-ji-predal-mf
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petici proti drahé vodě podepsalo 3215 lidí, bývalý ministr Němeček ji předal ministrovi financí

23.9.2024 18:23 | PRAHA (ČTK)
kapka vody
Petici s názvem Stop drahé vodě podepsalo 3215 lidí, na ministerstvo financí ji v polovině září předal bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Petice poukazuje na nedostatky v regulaci vodárenského oboru v ČR, signatáři chtějí dát ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) najevo, že situace vadí tisícům lidí a požadují po úřadu změnu. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že jeho zástupci o záměru předat petici dopředu nevěděli, vodárenství ale považují za extrémně regulovaný obor.
 
Petice vychází mimo jiné z výsledků analýzy konzultační společnosti Grant Thornton, jež srovnávala šest vodohospodářských firem. Podle Němečka analýza ukázala, že zisky vodárenské společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK), která dodává vodu více než 700 000 lidí, jsou nepřiměřené. "Připadá mi naprosto nepřijatelné, aby společnost měla obchodní marži dosahující téměř 40 procent, když se průměr v Česku pohybuje okolo deseti procent," uvedl Něměček.

Ministerstvo financí (MF) má přitom podle Němečka možnosti, jak monopoly regulovat, ale nevyužívá je. "Budeme se dále ptát, co s tím ministerstvo dělá a věříme, že petice 3215 lidí bude impulsem, aby ministerstvo začalo něco dělat," dodal Němeček.

Úřad na dotaz ČTK reagoval, že oblast vodárenství je extrémně regulovaným oborem a pravidla striktně omezují, jaké náklady lze považovat za ekonomicky oprávněné a přísně stanovuje také výši přiměřeného zisku. "Od roku 2022 je regulací rozdělen zisk za provozování a zisk za vlastnění bez možnosti převodu tohoto zisku mezi vlastníky a provozovateli. Ani jeden ze zisků na metr krychlový vody se nemůže meziročně zvýšit o více než sedm procent," uvedlo tiskové oddělení MF.

Mluvčí SmVaK Marek Síbrt už dříve řekl, že společnost pravidla regulace striktně dodržuje a petici chápe jako součást politické kampaně před volbami.

MF upozornilo, že obce v Moravskoslezském kraji se v minulosti rozhodly prodat vodárenský infrastrukturní majetek společnosti SmVaK, která je tedy jeho provozovatelem a zároveň vlastníkem. "Proto generuje zisk v obou těchto rolích zároveň. Generuje jej však v souladu se všemi pravidly regulace," doplnil úřad.

SmVaK letos za metr krychlový účtuje 132,75 Kč, loni to bylo 118,52 Kč. Průměrná cena vody v Česku byla loni asi 113 Kč za metr krychlový.

"Spočítali jsme, že kdyby SmVaK nastavoval marži v poloviční výši, tedy na české poměry stále vysoce nadprůměrné, mohla by voda pro odběratele zlevnit o 13 korun," sdělil David Kaszper, předseda spolku Férová voda, který vznikl na podporu petice.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jindřich Duras

24.9.2024 11:38
O maržích vodárenských společností se nebudu vyjadřovat, protože tomu zas tak nerozumím. Jisté ale je:
1/ Někde se musí vytvářet finanční rezervy pro investice do infrastruktury - a do té se bude muset v budoucnu sáhnout velmi zřetelně - takže zároveň někdo musí také říct, kde vzít finance na tyhle věci.
2/ Voda je aktuálně nehorázně laciná! A to je úplně špatně. V blízké budoucnosti bude muset vzrůst cena vody nejméně o několik desetikorun za metr krychlový. Proč?
a/ Je třeba se věnovat ochraně vody, zde ve smyslu ochrany lidského zdraví před nebezpečnými chemickými látkami či viry a baktériemi. Zároveň je to i ochrana vodních ekosystémů. To ale znamená lepší čistírenské technologie, lepší systém sledování těch látek a taky kontroly: vody, podniků. Každá tato položka je sakra drahá.
b/ Je nutné nakládat lépe se srážkovou vodou ve městech, což znamená značné finanční náklady na budování dešťových retencí, oddílných kanalizací, zelenomodré infrastruktury.
No a tohle všechno + mnohé další bude třeba z něčeho zaplatit. Dotace jsou principiálně špatně, protože vše jen pokřiví a neukážou příčinné souvislosti.
Teď jsem zvědav, kdo bude mít koule na to, říct to lidem. Já jo - - ale nejsem politik :-D!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 10:18 Reaguje na Jindřich Duras
Jak tento cenový "úlet" (SMVAK) souvisí po finanční stránce s neexistencí protipovodňového zabezpečení v Přívozu?!
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cistirna-odpadnich-vod-v-ostrave-nebude-v-provozu-mesice-splasky-tecou-do-odry

Příjmy jsou JEN jedna strana rovnice. Druhá jsou výdaje. A hráze na PPO NESTOJÍ takže teď Ostrava a všechny podniky mohou rok "kálet" do řeky.

Vyserá to na systémové "odlehčení" (finanční i odpadních vod).

P.S. Což není v rozporu ani s 1/ ani 2/.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

25.9.2024 17:30 Reaguje na Daniel Fiala
Směšujete dvě nesouvisející věci, a to cenu výstavby protipovodňových opatření a hospodaření v povodí zajišťovanými státem a podniky Povodí, s druhou a to s cenou získávání, výroby a distribuce pitné vody kterou jako službu zajišťují podniky VAK (vodovodů a kanalizací). Stejně tak je to rozděleno i s financemi, čímž z hlediska výdajů a nákladů, a tedy i ceny, to jsou dvě samostatné kapsy. Souvislost s kvalitou ŽP a obecně kvalitou vod (podzemních i povrchových) to má tolik, že podniky vodáren platí tzv. úplatu za odběr a trpí při zhoršené kvalitě surové vody nutností tuto vodu obtížněji upravovat.
Cena pitné vody je regulovaná a má pravidla, kdy se odvíjí podle prokázaných nákladů.
Cena stočného (a čištění odpadních vod) taktéž.
Čistírna odpadních vod se musí po zásahu dlouhodobým průtokem (2x Q24) po dlouhou dobu takové zátěže z důvodu snížení objemů aktivovaného kalu nebo i přerušení chodu technologie znova zapracovat, což dle typu ČOV a její velikosti trvá od malé cca 14 dnů až po velkou cca až 2 měsíce, kdy čistící efekt počne podávat technologicky konstantní a vysoký výkon. Organická hmota v aktivačním kalu je živý organismus a má na něj vliv mnoho okolností, od vnosu živin (moc nebo málo, obojí je špatně), přes škodliviny, nebo zatížení chladem vody proti normálu, či vysokého prohřátí, a reaguje na podmínky, které povodní či vysokým přítokem odpadních vod nepochybně byly narušeny. Je to složitý proces.
V otázce popohnání PPO a vyšetření toho, proč z pozice státu nedošlo ke komunikaci a konsensu ve výstavbě PPO kdy byl protláčen jen jednostranný pohled bez ekologických ohledů, naprostý souhlas. Zde však za to nemohou pracovníci SMVAK, ti odnáší uvedený stav zvýšenou pracovní zátěží.
V otázce cenové věřte, že orgány MF i cenového dohledu vč. MZeČR dbají toho, aby nebyl prostor k nějakým nepravostem.
<rl>
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 21:14 Reaguje na rýpal lesní
Máte naprostou pravdu, pane Rýpale lesní, a díky moc za detaily. Ano, směšuji protože pamatuji dobu sloučenou V+K a tedy každé kopnutí/stavba do chodníku/silnice bylo otázkou na jednu adresu tedy levnější. Nepláču za starým, tak moc jsem je nemiloval :-) neb vody čistší nebyly (mj.).

Ale na druhou stranu. Pražskou ÚČOV neopevnilo PPO Povodí ani stát, ale město jako majitel PVS (také s Veolia story, ale zůstalo aspoň pod jedním).

Tedy, opravte mne, prosím, jestli jsem to napodruhé nepobral, ale rozdělením SMVaK a OVaK "pod obojí" platí Ostravaci vodné na jeden účet a stočné na jiný účet. A SMVaK je odchýlen od ČR obvyklého pásma (neříkám ani nepíšu, že mimo legální hranici, ale petice říká "moc" a věřím jim stejně jako dohledu MF).

Takže co jsem napsal prvně, myšleno bylo tak, že účet fotříka "za vodu" je jako řemen (nad obvyklé v ČR) a přitom hráze PPO žádné (jinde už mají).

Díky za odpověď.
DF
Odpovědět
PK

Pavel Karel

25.9.2024 12:39 Reaguje na Jindřich Duras
Tak na Vás je vidět, že vůbec nechápete ta nejdůležitější specifika českého popřevratového vodovodního tunelu - zisky se generují na na obchodní straně (zahraniční vlastníci), na výrobní vše sanují obce/města z rozpočtu obyvatel/spotřebitelů, takže přesně dle hesla o "privatizování zisků a socializováňí rizik". Poslechněte si nejprve ing. Novotného - člověka, který se problematice již dekády věnuje a snaží se o levislativní změnu. Pak pochopíte, proč žijeme v mafiánském systému. https://youtu.be/J5r6_KMkneM?si=_cJhJfB1VJYKkN43
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 16:31 Reaguje na Pavel Karel
Pane Pavle Karle, a) nebyli všude (v ČR) tak naivní, aby si prodali židli pod zadkem, b) někde byli a třeba díky 'Pravdě o vodě' dávno pochopili svoje selhání a už za to "zaplatili" při zpětném odkupu. Pan Novotný se zasloužil o stát! O tom není sporu. A pořád proti němu stojí násobně víc profikaných s "otevřenou peněženkou". (na příjem! nikoli na výdaj, nedej bože na pomoc)
c) jenže přesto platí 1/+2/ (JD výše), protože "novelizace" UWWTD. Kvartérní st. čištění, modrozelená infrastruktura ...
Studujte např. oddíl Revision
https://environment.ec.europa.eu/topics/water/urban-wastewater_en
A hlavně neříkejte, že to musíme dělat kvůli bruselu, protože to musíme dělat kvůli sobě (jsme přeci ta střecha E., žáno)
DF
P.S. Něž příště budete odsuzovat (druhé), zkuste se nejprve informovat (o tématu). Ale jinak připomínat PoV je užitečné i tak.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

25.9.2024 17:41 Reaguje na Daniel Fiala
V této věci se omezím jen na konstatování, že v části týkající se privatizace máte plnou pravdu, avšak s kritiky takového chování bylo v dobách V.K. zameteno. Na druhou stranu ani zmíněný ing. N. není úplně bez vlastních zájmů, jako finanční držitel skupovaných akcií některých společností. V otázce environmentu je prqavdou, že té obecně ekonomičtí manageři moc nepřejí, protože jim zhoršuje výsledovku. S působením mafie v oboru naprostý souhlas, a kriterium je povšimnutí si úlohy stran pravice, která je u moci, vč. oné strany Bohem nápomocné. Žel, mnohdy prosazujících řešení, která nás zbyvují vlivu na dění a technické řešení které lze řešit lépe i laciněji, a s lepšími efekty. Že se v malé vodě (V+K) tunelovalo, o tom žádná. A rezidua jsou doposud aktivní, jen je v aktivitě dočasně překrývají jiné větší příležitosti. <rýpal lesní>
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 21:21 Reaguje na rýpal lesní
ona ta korupce je asi i mentální. Slavná studie Wanner&Kos 1999 (doufám, že nepletu LP) "ukázala" že pouze dusík je třeba odstraňovat z OV v ČR. Po třiceti letech slovutný pan profesor doznal odborné veřejnosti, že to bylo s malým efektem a za hříšné peníze a pravdu měli de facto u nás v ústavu, že důraz byl a je třeba na fosfor, protože ten je v sladkovodních ekosystémech limitující.

P.S. Škoda, že nepíšete častěji! Díky DF
Odpovědět
rl

rýpal lesní

25.9.2024 17:58
Doplňuji, že privatizaci Severomoravských vodovodů a kanalizací s.p. politicky zajišťoval m.j. slovutný pan Ing. Martin Říman (ODS), čímž společnost AQUALIA CZECH S.L., Avenida del Camino de Santiago 40, Madrid, Španělské království, obdržela hodnotu akcií za cca 1,3 miliardy Kč. Rád bych viděl tuto (jistě uhrazenou ??) hodnotu v příjmu státního rozpočtu České republiky a dozvěděl se, co za tuto hodnotu bylo reinvečně pořízeno či investováno a kde jsou tyto prostředky dále zhodnocovány ve prospěch žijících obyvatel této České nasejřené kotliny a úspěšného snižování státního dluhu. <rýpal lesní>
Odpovědět
PK

Pavel Karel

26.9.2024 19:14 Reaguje na rýpal lesní
Nebojte, oni Vám jistě brzy vysvětlí, že se na ty díry ve veřejných financích musíme kolektivně složit (ale měnovou reformou přece okrádali pouze bolševici :). Masa reprezentovaná lidmi typu výše rozumujicího páně Durase bude s nadšeným hýkáním plnit zadání a pár myslícím jedincům opět zbyde pouze skřípání zuby...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist