PlanetArk: Pálení uhlí hluboko v podzemí by mohlo vyrábět nejlevnější elektřinu
 |
|
|
Schéma podzemního zplyňování uhlí (UCG)
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: navid mirzaei/Wikimedia Commons |
Potenciál je prý srovnatelný s využitím ropných písků v Kanadě a dalších zemích, kde se dnes těží ropa z přírodní živice. Nicméně plán na pálení uhlí pod zemí je zatím nevyzkoušený v komerčním měřítku. „Potenciál je obrovský,“ řekl agentuře Reuters Gordon Couch z centra pro čisté uhlí Mezinárodní energetické agentury (IEA). Podle něj by ale bylo potřeba demonstrovat praktické využití v komerčním měřítku. „To se ale navzdory padesáti letům pokusů dosud nestalo. Současné pilotní projekty slibují výsledky do sedmi let,“ dodal.
Kvůli vysokým cenám energií a obavám o bezpečnost dodávek se znovu na scéně objevuje snaha o využití uhlí v hloubkách - podzemnímu zplyňování uhlí (UCG). Technologie spočívá ve vhánění vzduchu nebo kyslíku do ložiska uhlí, které se pálí. Tím vzniká energeticky bohatý plyn, který obsahuje vodík, metan a oxid uhličitý, píše agentura Reuters.
Plyn se může pálit a tak vyrábět elektřinu nebo může být zkapalněn a použit jako tekuté uhlíkové palivo. Případně může být oddělován vodík. Ten se pak dá použít přímo jako pohonná látka v dopravě nebo může najít odbyt v ropných rafinériích. „Pevně věříme, že technologie UCG bude naším dalším úspěchem v nových technologiích,“ řekl agentuře Reuters Dzung Nguyen z výzkumného ústavu energií v kanadské Albertě.
„Před třiceti lety nikdo neslyšel o průmyslové těžbě ropných písků a dnes je to jeden z největších zdrojů ropy v Severní Americe,“ dodal. Podle něj se také za stejnou dobu snížila cena za těžbu o celou třetinu. Úspěšné zvládnutí zplyňování uhlí by znamenalo možnost využití 628 miliard tun uhlí uložených v Mannville v Albertě. Ty se nacházejí v hloubce 1400 metrů pod zemí. Podle IEA dosahuje celosvětová roční produkce objemu 6 miliard tun ročně.
Polovina zásob uhlí v Německu se nachází v hloubce 1 500 metrů, tedy příliš hluboko pro těžbu, cituje agentura Reuters Thomase Kempka z výzkumného centra pro geologii (GFZ). Podle něj by úspěch této technologie mohl vést k nejlevnější výrobě elektřiny. Problémy ale zůstávají s emisemi skleníkových plynů, stejně jako s nebezpečím kontaminace podzemní vody. Podle Kempky by se emise skleníkových plynů, které při celém procesu vzniknou, mohly ukládat do podzemí při využití technologie CCS (zachycování a ukládání uhlíku). „Podle nás je technologie UCG a CCS mostem k budoucímu masovému využití obnovitelných zdrojů energie,“ řekl agentuře Reuters.
„Při pálení uhlí vznikají benzeny, aromatické sloučeniny a dehtové materiály, tedy látky, které je lepší vytvářet ve zcela uzavřeném prostředí,“ říká Michael Stephenson z Britského geologického průzkumu (BSG). Výzkum musí ale ještě vyřešit otázku, jak během pálení předejít narušování hornin nad ložiskem uhlí a také jak eliminovat znečištění podzemních vod.
Podle článku Gerard Wynn Burning Coal Deep Down has Huge Potential, Untested zveřejněného na serveru PlanetArk 06. 10. 2009.
reklama
