Plzeňská zoo projektuje nový 13hektarový pavilon pro slony indické

"Pro africké slony je daleko menší energetická náročnost, stačí jim 15 stupňů. Kdežto indičtí potřebují přes dvacet pětadvacet stupňů," řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Sloni indičtí jsou ale klidnější a dají se lépe ochočit. "Je to pracovní, skoro domácí zvíře," dodal.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | chem7 / Flickr.com

"A pak budeme čekat na různé dotační tituly - na turistický ruch, životní prostředí, školství a další. Přál bych si 50 až 80 procent dotací. Předpokládám, že 200 až 300 milionů korun by město mohlo dát, ale určitě ne miliardu," uvedl. Zoo, městský útvar pro koordinaci evropských projektů, krajští úředníci i poslanci za region hledají už teď dotační možnosti. Zatím se nic neobjevilo, řekl. Dotace jsou zatím na dílčí části, jako jsou úspory energií a ekologické projekty. To zřejmě město jako zřizovatel zoo nevyužije, protože stavba se bude soutěžit celá nejednou.

Budoucí sloninec projektuje pražská projekční kancelář Masák & Partner. "Pracovali už pro pražskou zoo, pro zlínskou zoo dělali sloninec. Pro nás je to výhra, protože jsou to profesionálové a tyto věci opravdu umí," řekl Trávníček. Projekt přijde na 13 milionů korun.

"Sloninec vznikne naproti zoo za silnicí, plánujeme na dvou místech její přemostění, abychom nemuseli mít další pokladny," řekl ředitel. Budou tam dřevěné lávky, jako je mají třeba v pražské zoo u výběhu žiraf.

Po deseti letech vykupování a scelování jsou připravené prázdné městské pozemky, stejně jako změna územního plánu. "Náklady stavby bych teď odhadoval na jednu miliardu korun bez DPH. Začalo to před 15 lety na 250 milionech," uvedl. Pokud by se nepodařila dotace, mohlo by se město pokusit získat peníze z rozpočtu státu, nebo akci rozdělit na etapy. Uvidíme, dodal.

Podle vedoucího odboru investic města Pavla Grisníka jde o složitý projekt, protože je z části v zátopovém území. "Takže musíme řešit spoustu věcí ve vztahu k životnímu prostředí a dotčeným orgánům státní správy. A sloninec je jedno z nejtěžších zadání, jaké může být," uvedl. Konstrukce musí být bytelné, musí být připravené tzv. bypassy, aby, když se jeden slon zastaví a dlouho stojí, tak aby ho ostatní zvířata mohla obejít. A jsou tam velké nároky na vodní hospodářství, na bazény a čištění vody. Grisník počítá, že bude do konce příštího roku vše připravené, aby byla konečně známá definitivní cena. "A podle ní potom budeme jednat dál o financování," uvedl.

Výstavbu odhaduje na dva až tři roky. "Nejnáročnější bude budova tropického skleníku pro slony, hala zhruba 2000 metrů čtverečních. Bude ze skla nebo polykarbonátů, teď se to řeší v prováděcím projektu. Dále tam budou tepelná čerpadla, čtyřicetimetrové vrty, aby to mělo co nejmenší energetickou náročnost," uvedl Trávníček. Nejdražší bude vlastní budova slonince a vedlejší velkokapacitní restaurace. Součástí budou i menší expozice na drobná zvířata, tři hektary botanické části, filtrace vody, ploty a cesty areálem.

Poslední sloninec na africké druhy se podle Trávníčka teď dokončuje ve Zlíně. "Pro africké slony je daleko menší energetická náročnost, stačí jim 15 stupňů. Kdežto indičtí potřebují přes dvacet pětadvacet stupňů," řekl. Sloni indičtí jsou klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. "Je to pracovní, skoro domácí zvíře," řekl. V Plzni by měl být sloní samec a dvě až tři samice. Slony sežene zoo v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, dodal.