https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/plzenska-zoo-projektuje-novy-13hektarovy-pavilon-pro-slony-indicke
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plzeňská zoo projektuje nový 13hektarový pavilon pro slony indické

1.1.2023 00:50 | PLZEŇ (ČTK)
"Pro africké slony je daleko menší energetická náročnost, stačí jim 15 stupňů. Kdežto indičtí potřebují přes dvacet pětadvacet stupňů," řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Sloni indičtí jsou ale klidnější a dají se lépe ochočit. "Je to pracovní, skoro domácí zvíře," dodal.
"Pro africké slony je daleko menší energetická náročnost, stačí jim 15 stupňů. Kdežto indičtí potřebují přes dvacet pětadvacet stupňů," řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Sloni indičtí jsou ale klidnější a dají se lépe ochočit. "Je to pracovní, skoro domácí zvíře," dodal.
Foto | chem7 / Flickr.com
Plzeňská zoo projektuje pavilon pro slony indické, který by měl vyrůst na 13 hektarech luk proti současnému areálu. Expozice Sloni na Mži zhruba za jednu miliardu korun se připravuje už téměř 20 let. Ještě rok se bude pracovat na prováděcím projektu ke stavebnímu povolení, který je nutný k žádosti o dotaci, řekl ČTK ředitel zoo Jiří Trávníček.
 

"A pak budeme čekat na různé dotační tituly - na turistický ruch, životní prostředí, školství a další. Přál bych si 50 až 80 procent dotací. Předpokládám, že 200 až 300 milionů korun by město mohlo dát, ale určitě ne miliardu," uvedl. Zoo, městský útvar pro koordinaci evropských projektů, krajští úředníci i poslanci za region hledají už teď dotační možnosti. Zatím se nic neobjevilo, řekl. Dotace jsou zatím na dílčí části, jako jsou úspory energií a ekologické projekty. To zřejmě město jako zřizovatel zoo nevyužije, protože stavba se bude soutěžit celá nejednou.

Budoucí sloninec projektuje pražská projekční kancelář Masák & Partner. "Pracovali už pro pražskou zoo, pro zlínskou zoo dělali sloninec. Pro nás je to výhra, protože jsou to profesionálové a tyto věci opravdu umí," řekl Trávníček. Projekt přijde na 13 milionů korun.

"Sloninec vznikne naproti zoo za silnicí, plánujeme na dvou místech její přemostění, abychom nemuseli mít další pokladny," řekl ředitel. Budou tam dřevěné lávky, jako je mají třeba v pražské zoo u výběhu žiraf.

Po deseti letech vykupování a scelování jsou připravené prázdné městské pozemky, stejně jako změna územního plánu. "Náklady stavby bych teď odhadoval na jednu miliardu korun bez DPH. Začalo to před 15 lety na 250 milionech," uvedl. Pokud by se nepodařila dotace, mohlo by se město pokusit získat peníze z rozpočtu státu, nebo akci rozdělit na etapy. Uvidíme, dodal.

Podle vedoucího odboru investic města Pavla Grisníka jde o složitý projekt, protože je z části v zátopovém území. "Takže musíme řešit spoustu věcí ve vztahu k životnímu prostředí a dotčeným orgánům státní správy. A sloninec je jedno z nejtěžších zadání, jaké může být," uvedl. Konstrukce musí být bytelné, musí být připravené tzv. bypassy, aby, když se jeden slon zastaví a dlouho stojí, tak aby ho ostatní zvířata mohla obejít. A jsou tam velké nároky na vodní hospodářství, na bazény a čištění vody. Grisník počítá, že bude do konce příštího roku vše připravené, aby byla konečně známá definitivní cena. "A podle ní potom budeme jednat dál o financování," uvedl.

Výstavbu odhaduje na dva až tři roky. "Nejnáročnější bude budova tropického skleníku pro slony, hala zhruba 2000 metrů čtverečních. Bude ze skla nebo polykarbonátů, teď se to řeší v prováděcím projektu. Dále tam budou tepelná čerpadla, čtyřicetimetrové vrty, aby to mělo co nejmenší energetickou náročnost," uvedl Trávníček. Nejdražší bude vlastní budova slonince a vedlejší velkokapacitní restaurace. Součástí budou i menší expozice na drobná zvířata, tři hektary botanické části, filtrace vody, ploty a cesty areálem.

Poslední sloninec na africké druhy se podle Trávníčka teď dokončuje ve Zlíně. "Pro africké slony je daleko menší energetická náročnost, stačí jim 15 stupňů. Kdežto indičtí potřebují přes dvacet pětadvacet stupňů," řekl. Sloni indičtí jsou klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. "Je to pracovní, skoro domácí zvíře," řekl. V Plzni by měl být sloní samec a dvě až tři samice. Slony sežene zoo v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, dodal.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.1.2023 10:02
Uvádí se, že v ČR je 28 zoologických zahrad s licencí. Asi by bylo namístě se tomuto postižení věnovat více a nějaké zredukovat.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

1.1.2023 20:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.1.2023 16:03 Reaguje na Josef Mozek
vzhledem k velikosti Republiky a proporcionalitě je zřejmé, že 28 zOO je více než velký počet a že ZOO nedosahuje relevantní kvality. Tedy je lepší a přínosnější mít deset ZOO než další polovinu fandovství přičemž i těch např. deset ZOO by splnilo požadavky na záchranný program. ZOO není žádný zásadní byznys ale služba, která si bez dotací nepomůže a k tomu stačí i podstatně nižší počet ale taky kvalitnější zázemí.
Navíc osobně nespatřuju rozdíl mezi klecí pro zvířata v cirkusu a v ZOO, kde v cirkusu byli zakázány.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.1.2023 17:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Částečně máte pravdu, ale nemůžete bránit nikomu uskutečnit si jeho sen, i když také bych raději vyměnil kvantitu za kvalitu. Jinak souhlas s p. Šeděnkou, že zooparky jsou genetickou bankou spousty ohrožených druhů. A korunu jste tomu nasadil sám, klece zvířatům nevadí zdaleka tolik, jako aktivistům. Pokud se v zajetí množí, je to projev zdraví a relativní spokojenosti. Např lvi, kdyby nemuseli lovit, tak prochrápou celý den i noc. Hadovi v terárku podáte potkana, a víc po chovateli nechce...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.1.2023 17:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Řada těch zoo jsou specializovaná zařízení jako třeba papouščí zoo v Bošovicích, nebo krokodýlí zoo v Praze. Dosahují v odchovech lepších výsledků než velká státní zařízení. A pokud nechápete rozdíl mezi držením zvířat v cirkuseh, kde byla zvířata podrobována drezuře a chovem v zoo, nemá cenu s Vámi diskutovat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.1.2023 22:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A větší pitomost už Vás nenapadla? Celá řada zoo je zapojena do záchranných programů a slouží jako zásobárna ohrožených druhů zvířat. Když už chcete do něčeho bušit, tak se zaměřte na neziskovky. Těch je v republice přes 140 tisíc a celá řada z nich slouží akorát k dojení peněz od státu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.1.2023 15:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
to jste tomu nasadil korunu
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.1.2023 18:41
nákladný pavilon pro zvěřinec (ano, indický slon opravdu není ohrožený druh, jehož reprodukce je odkázána na zahrady) by měl podléhat neúprosné ekonomické analýze, zda je potenciálně ziskový, a zda jeho ekonomický přínos (zvýšení návštěvnosti a zisk ze vstupného a nájmu stánků s buřty) je schopen dotovat (třeba) převaláky nebo nějakou podobnou zvířenu, která má v zahradách potenciál množírny pro refugium a reintrodukci. jinak se zoo zahrady nepokrytě hlásí k tomu, že jsou primárně zábavní parky a zvěřince.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist