Po okraji Prahy zřejmě procházel vlk. Nasvědčuje tomu nález zabitého srnce u Radonic
„Pokud se skutečně jedná o vlka, pravděpodobně půjde o jedince hledajícího nové teritorium. Vlci se šíří na velké vzdálenosti a při hledání nových teritorií urazí stovky kilometrů, mohou procházet i v těsné blízkosti měst a osídlení,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se při svém putování někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě,“ dodává Pelc.
Není to první nález v regionu – například nedávno byl nalezen mrtvý vlk u Turnova, vloni pak zastřelený vlk u obce Konětopy na Mělnicku, předloni na dálnici D10 poblíž Brodů.
Vlk je velmi přizpůsobivé zvíře a dokáže žít i v kulturní a člověkem pozměněné krajině. Přesto si zachovává plachost a střetům s člověkem se vyhýbá. „Podívejme se do sousedního Německa. Hned několik smeček se pohybuje v okolí velkých měst – u Drážďan, Lipska či nedaleko Hannoveru. K žádným střetům s člověkem ale nedochází,“ poznamenává Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.
Přečtěte si také |
U zadáveného srnce u Radonic není jisté, že pachatelem byl vlkSasové sledovali několik vlků pomocí GPS vysílače pravidelně hlásícího signál. Jeden z nich, pojmenovaný jako „Alan“, urazil při hledání nového teritoria 1550 km a během svého půlročního putování proběhl těsně okolo Varšavy a Vilniusu. Telemetrický výzkum přináší pro porozumění chování zvířat jedinečná data o jejich pohybu a zvycích.
„Ze zbytků kořisti je často možné analyzovat DNA predátora, záleží ovšem na době, která uplynula od útoku, teplotě prostředí, způsobu odběru vzorků a mnoha dalších faktorech. Výsledky genetických testů by měly být k dispozici do konce týdne. V případě prokázání vlka bude pokračovat monitoring oblasti. V předjaří je nicméně v případě vlků v netypickém prostředí nejpravděpodobnější varianta, že se jedná o mladé zvíře, které oblastí jen prochází, jako tomu bylo např. v případě jedince usmrceného na dálnici D1 v roce 2017,“ uzavírá Pavel Hulva z Karlovy Univerzity.
V přírodě plní vlci důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí velké škody v lesích a na polích. Pokud vlci způsobí chovatelům škody na hospodářských zvířatech, stát je proplácí. Zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád.
Přečtěte si také |
Praktický rádce pro stopování rysa ostrovidareklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (67)
Jan Šimůnek
12.2.2020 10:50Robert Jirman
12.2.2020 11:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.2.2020 14:48 Reaguje na Robert JirmanPavel Hanzl
13.2.2020 14:32 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
15.2.2020 09:05 Reaguje na Pavel HanzlNaši moudří (alespoň v tomto ohledu) předkové vlky vyhubili, protože soužití civilizovaných lidí s nimi v kulturní krajině není možné.
Škody, které páchá i nyní relativně malý počet vlků, to jasně ukazují.
Pokud by se stát choval racionálně, tak byla už dávno zrušena legislativa na jejich ochranu a přistoupilo se k jejich vyhubení. A snahy o jejich aktivní introdukci by byly postaveny na úroveň množení invazívních druhů, tedy mimo zákon a s hrozbou pořádného "flastru".
Josef Mozek
16.2.2020 17:53 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
17.2.2020 06:33 Reaguje na Josef MozekJan G.
17.2.2020 17:17 Reaguje na Jan ŠimůnekMilan Milan
12.2.2020 19:53 Reaguje na Robert JirmanMiroslav Procházka
13.2.2020 05:26 Reaguje na Milan MilanPoslední vlk v Čechách byl zastřelen roku 1874.
Vlk samozřejmě do české krajiny patří a je přínosný pro celý ekosystém.
Možná už by ale bylo potřeba přestat věřit hloupé pohádce o červené Karkulce, protože vlk nás opravdu nesere. Zkuste se nebát.
Miroslav Procházka
13.2.2020 05:31 Reaguje na Milan MilanPoslední vlk v Čechách byl zastřelen roku 1874.
Vlk samozřejmě do české krajiny patří a je přínosný pro celý ekosystém.
Možná už by ale bylo potřeba přestat věřit hloupé pohádce o červené Karkulce, protože vlk nás opravdu nesežere. Zkuste se nebát.
Jan G.
17.2.2020 17:20 Reaguje na Milan MilanMarcela Jezberová
12.2.2020 16:03 Reaguje na Jan ŠimůnekRonja Korousová
13.2.2020 00:59 Reaguje na Marcela JezberováTo, co máte v hlavách, jsou mozky. Já vím, že to tak leckdy nevypadá... Ale jsou. A slouží k myšlení. Tak to zkuste. PROSÍM.
Marcela Jezberová
13.2.2020 08:24 Reaguje na Ronja KorousováMiroslav Procházka
14.2.2020 03:45 Reaguje na Marcela JezberováVlci nežijí jen u nás a samozřejně se s nimi dá žít v naprostém souladu. Mají zde své místo, ale je třeba se jim přizpůsobit, lépe si zabezpečit svá zvířata, pak není problém. Stejným způsobem se to děje i v jiných zemích.
Pokud zajdeme ještě o kus dál, můžete ještě popřemýšlet o tom, jak moc správné je živit se na zvířatech, ale to by bylo úplně na jinou debatu.
Navrhujete zastřelit vlka, jakmile vystrčí jen čumák z lesa. Nabízí se mi příměr, kdyby byl pánem tvorstva místo člověka vlk a přistupoval k tomu vaším pohledem, musel by sežrat každého člověka, který vystrčí hlavu ze svého obydlí. Příroda není jen les, vlk patří do celé krajiny, pohybuje se na velkém území. Zastřelením jednoho vlka ničíte jeho smečku, ve které žije, rozbíjíte systém rodinných vazeb, funkčnost...
Vlk není výhradní lovec divočáků a zastřelenim určitě nepřimějete dalšího vlka, aby si vybíral druh zvířat, které sní a které už ne.
Buď sežere mé ovce a mě. Zkuste opustit svět pohádek a podívejte se reálně na to, kde kdy i jen napadl vlk člověka. Pak by vás možná mohly přejít myšlenky na zabíjení v rámci svého přežití.
Jan Šimůnek
13.2.2020 08:32 Reaguje na Ronja KorousováČech M.
14.2.2020 00:22 Reaguje na Jan ŠimůnekJarek Schindler
14.2.2020 11:57 Reaguje na Čech M.To dříví na Šumavě patří státu, tedy voličům a ti se rozhodli, že ho nechají odepsat. Takže komu vznikla škoda?
Jarek Schindler
15.2.2020 00:23 Reaguje na Čech M.Čech M.
15.2.2020 00:37 Reaguje na Jarek SchindlerReferendem byly volby. Po nich vládne ta vláda, která zastupuje většinu obyvatel. V té době se tedy stát rozhodl, že škoda žádná.
Jarek Schindler
15.2.2020 08:05 Reaguje na Čech M.Čech M.
15.2.2020 10:57 Reaguje na Jarek SchindlerAle s druhou půlkou souhlasím, taky se s demokracií v tomto musím smířit a se skřípěním zubů si les. školku oplotit a auto opravit sám. A taky jako vy doufám ve změnu ( i když pochopitelně jinou )
Jan Šimůnek
13.2.2020 08:31 Reaguje na Marcela JezberováRonja Korousová
13.2.2020 00:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.2.2020 08:28 Reaguje na Ronja KorousováUž jen to, že by si děti na krajích měst a ve vesnicích nemohly hrát venku, ale musely by být pod neustálým dozorem, je velmi výrazné omezení pro ně i jejich rodiče (pěstouny).
Jarek Schindler
13.2.2020 10:59 Reaguje na Ronja KorousováVzal bych si příklad ze Skandinávie, kterou snad nikdo nemůže obviňovat z neúcty k přírodě. Tam se navíc vyskytovali vlci po celou dobu jejich nepřítomnosti u nás. Dvě stě vlků na 1 173000 km2. Norsko a Finsko 15 osob /km2, Švédsko 20 osob/km2.Proti tomu ČR 78tis km2 a průměrná hustota zalidnění- 134 lidíček na km2. Kolik má být u nás nyní vlků? 80-100. Poloviční počet celé Skandinávie? Tady je něco hodně špatně, Navíc v Evropě (včetně evropské části Ruska) má být 60 000 vlků. Toto není určitě číslo, které by ukazovalo na vlka jako na ohrožený druh .
Miroslav Procházka
14.2.2020 04:02 Reaguje na Jarek SchindlerPo důkladné analýze těla zvířete, videozáznamů a fotografií se odborníci se shodují, že vlk vykazoval extrémně neobvyklé chování, což může naznačovat jeho dřívější pravidelné interakce s lidmi. Vlk mohl být držen v zajetí, například v kotci s tvrdým povrchem (čemuž může nasvědčovat silné obroušení drápů) a nedávno unikl, nebo byl úmyslně vypuštěn. Nelegální držení vlků v zajetí je praxí, která se v tomto polském regionu stále ještě vyskytuje. Jinou možností je, že si mohl zvyknout na krmení lidmi masitých návnadách (újedištích), které jsou na velké šelmy ve východních Karpatech často straženy - což by vysvětlovalo jeho časté vyhledávání zbytků živočišných odpadů v blízkosti lidských sídel.
Jarek Schindler
14.2.2020 12:03 Reaguje na Miroslav ProcházkaJan Šimůnek
15.2.2020 09:10 Reaguje na Miroslav ProcházkaVlk, živící se vybíráním popelnic a dávením domácích zvířat, se nakonec člověka bát nebude a jeho útok na lidi je jen otázkou času (tedy ne "jestli", ale "kdy").
Hunter
17.2.2020 12:59 Reaguje na Miroslav Procházkahttp://scienceinpoland.pap.pl/en/news/news%2C32355%2Cmyslajek-wolves-are-not-pets-they-behave-abnormally-if-you-feed-them.html
In 2018, there were also reports of two wolves that attacked people. One in the Noteć Forest, the other in the Bieszczady Mountains, reminds the wolf expert.
Miroslav Vinkler
12.2.2020 13:39" Nekontrolovatelný návrat chráněných velkých šelem má zásadní vliv na myslivost, pastevní způsob hospodaření a rybářství.
Zatím se Vás tento problém možná netýká. Jestli se nezmění současný přístup odpovědných institucí, je velmi pravděpodobné, že ho během krátké doby budete řešit i Vy."
je dne 27.2. pořádána konference i s mezinárodní účastí " Vliv vlka obecného a vydry říční na přírodu a hospodaření v krajině"
Místo konání : Krajský úřad Hradec Králové , Pivovarské náměstí 1245
Doba : 9-14 hod
Vidím to na rušné setkání, přítomni budou zástupci myslivců ,rybářů chovatelů ovcí a koz, ale i AOPK ČR , zástupce Bruselu apod.
Osobně jsem zastáncem tvrdé regulace vlčí populace mimo jádrová území rezervací.
Josef Mozek
12.2.2020 14:41 Reaguje na Miroslav VinklerZásadní vliv na myslivost není, myslivcům stále zbývá tolik masa v lesích, že to ani nemůžou spotřebovat.
Pastevectví nepotřebujeme, potřebnější jsou lesy, které přinesou tolik žádané srážky. A ještě se ušetří na dotacích a náhradách škod, pastevci mohou do práce a být užiteční.
Pravomoce rybářů na tocích zrušit, všechny vodní toky by měly být v podstatě minirezervace se zákazem lovit cokoliv.
Jan Šimůnek
12.2.2020 14:52 Reaguje na Josef MozekPastevectví pochopitelně potřebujeme, protože z něho je významná část jak masa, tak i mléka a mléčných výrobků.
Pokud by rybáři průběžně nezarybňovali vodní toky i rybníky, tak už by v našich vodách prakticky žádní živočichové nebyli, vyžrali by to kormoráni a podobná škodná.
Leon Zumr
12.2.2020 15:14 Reaguje na Josef MozekMiroslav Vinkler
12.2.2020 15:14 Reaguje na Josef MozekZatímco pastevectví je schopno krajinu revitalizovat a udržovat a poskytuje řadu produktů(kůže,vlna,mléko,sýry) , zaměstnává lidi v pohraničí , nabízí agroturistiku, vlk je vám schopen nabídnout pouze , jak správně píšete, "hovínka".
Souhlasím, že vlk je součástí světového přírodního dědictví a musíme se o něj postarat. Zasílejme tedy ročně třeba 200 mil. Kč do zemí, kde neohrožuje veřejný zájem, má svá teritoria a živí se přirozeným způsobem -lovem .
Typicky : Skandinávie, Rusko, USA/Aljaška, apod.
Tam ať si jezdí odborníci na vlky a pořizují odborné studie.
Naši společnost to přijde podstatně levněji a vlkovi pomůžeme daleko více.
Čech M.
13.2.2020 01:12 Reaguje na Miroslav VinklerA rada, nechat vlka v ostatních zemích? Co když se tak rozhodnou lidé i tam, co potom?
Jarek Schindler
13.2.2020 12:02 Reaguje na Čech M.Čech M.
14.2.2020 00:14 Reaguje na Jarek SchindlerZ ptáků Tetřev, Tetřívek, Koroptev, Drop a spousta dalších menších druhů.
Ze savců Zubr, Pratur(nebo to co se mu podobá) Prakůň(taky co se mu podobá), Bobr, Sysel, Králík atd.
Spousta druhů ryb, hmyzu.
No vidíte a co budeme dělat až v těhle stánech budou schopni je vyhubit? Těch pár kusů v Evropě potom klidně zlikviduje jedna větší epidemie.
Pravdou ale je, že budoucnost s nimi se stejně bude muset nějak vyřešit
Jarek Schindler
14.2.2020 12:15 Reaguje na Čech M.A vyhubit vlka v některých státech či oblastech? Dodnes se jim to ,z pochopitelných důvodů, nepodařilo. A šedesáti tisícům říkáte par kusů? A jedna větší epidemie na rozloze kterou vlk obývá? To již raději ani nepíšu o oblastech které vlk obývá. Koukám, že jste opravdu znalec.
Čech M.
15.2.2020 00:05 Reaguje na Jarek SchindlerAle pro vás je každý predátor nepřítel lidstva, takže je to jedno.
Šedesát tis kusů nežije podle ofic. čísel ani v celém Rusku(uvádí se 50) tzn. kolik by zůstalo vlků v Evropě bez celého Ruska?
V Africe málem vyhubila psa hyenovitého obyčejná psinka a to na obrovské ploše.
Jarek Schindler
15.2.2020 01:19 Reaguje na Čech M.Čech M.
15.2.2020 12:13 Reaguje na Jarek SchindlerA to věřím, že do toho započítali i arktický poddruh.
Původně ale uváděl hypotézu, co by se stalo, kdyby všechny státy, které vlka nechrání( jich je i v Evropě dost) ho nakonec vyhubili, takže nemá cenu operovat s čísli v Rusku, tam žádnou ochranu vlk nemá.
Myslím, že je ale zbytečné o tom spekulovat, nakonec jsem si jist, že ani Rusové by nedopustili jeho úplnou likvidaci a to i kdyby toho byli schopni.
To, že se šelmy dokáží hustě obydlenému prostředí přizpůsobit, o tom nemůže být pochyb, důkazy jsou všude, kde vlci žijí. Otázka je, zda je žádoucí, aby se přizpůsobili krmivu dobytkem a domácími mazlíčky, na tom se asi všichni shodnou , že ne. Takže je třeba to nějak do budoucna vyřešit.
Pes hyenovitý obýval ještě donedávna areál srovnatelný s tím vlka v Evropě(a nejspíš ještě větší)
Samozřejmě že psinka není tím jediným důvodem jeho decimace, ale v posledních letech tím hlavním.
Jarek Schindler
15.2.2020 19:11 Reaguje na Čech M.Jarek Schindler
13.2.2020 12:35 Reaguje na Josef MozekStanislav Korpass
12.2.2020 22:04Jiří Daneš
12.2.2020 23:09Jiří Daneš
12.2.2020 23:10Ronja Korousová
13.2.2020 00:42 Reaguje na Jiří DanešJarek Schindler
13.2.2020 04:19 Reaguje na Ronja KorousováJarek Schindler
13.2.2020 04:22 Reaguje na Ronja KorousováJan Šimůnek
13.2.2020 08:24 Reaguje na Ronja KorousováMiroslav Procházka
14.2.2020 03:52 Reaguje na Jan ŠimůnekRobert Jirman
13.2.2020 10:57david matoušek
13.2.2020 11:37 Reaguje na Robert JirmanZdeňka Firstová
13.2.2020 14:32Jarek Schindler
14.2.2020 12:33 Reaguje na Zdeňka FirstováZdeňka Firstová
16.2.2020 19:06 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
16.2.2020 21:56 Reaguje na Zdeňka FirstováJan Šimůnek
16.2.2020 08:44 Reaguje na Zdeňka FirstováMMCH jedním z argumentů proti tomu, aby byla "opuštěná" srnčata vychovávána v zajetí je to, že ztratí plachost a poté útočí (hlavně srnci v době říje) na lidi.
Miroslav Vinkler
15.2.2020 11:34Lidem nevadí návrat rysa nebo medvěda do české krajiny. Dá se s nimi vyjít. V případě vlka to však možné není. Byla celá řada pokusů - od Švédska po Aljašku - pod dohledem odborníků a s bohatou finanční vládní podporou prokázat možnost koexistence vlka a člověka.
Bohužel ani v jednom případě se to nepovedlo. Nepovede se to ani AOPK i kdyby Pelc na koze jezdil obden po rezerevacích . Není to prostě možné.
Tak si přestaňme hrát na spasitele, pomáhejme udržet vlka tam, kde to jde (tedy mimo kulturní krajinu) a nevyhazujme milióny z daní na chorobnou představu několika nadšenců. Nemáme na to.
Jan Šimůnek
16.2.2020 08:46 Reaguje na Miroslav VinklerLenka Č.
18.2.2020 14:46 Reaguje na Jan ŠimůnekA popravdě, mnohem více usmrcení (nejen) dětí mají na svědomí nezodpovědní řidiči. To chcete všechny řidiče také preventivně vystřílet? Více rodičů má rozhodně strach, že jejich dítě se stane obětí dopravní nehody, než že ho sežere vlk...