https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/po-okraji-prahy-zrejme-prochazel-vlk.nasvecuje-tomu-nalez-zabiteho-srnce-u-radonic
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Po okraji Prahy zřejmě procházel vlk. Nasvědčuje tomu nález zabitého srnce u Radonic

12.2.2020 10:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vlk prochází. Ilustrační snímek.
Vlk prochází. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP
Na severovýchodním okraji Prahy se našel zabitý srnec, kterého pravděpodobně usmrtil vlk. Nasvědčují tomu smrtelná zranění srnce, domněnku má potvrdit genetická analýza. Kadavér srnce nahlásil v pondělí u Radonic myslivecký hospodář. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.
 

„Pokud se skutečně jedná o vlka, pravděpodobně půjde o jedince hledajícího nové teritorium. Vlci se šíří na velké vzdálenosti a při hledání nových teritorií urazí stovky kilometrů, mohou procházet i v těsné blízkosti měst a osídlení,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se při svém putování někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě,“ dodává Pelc.

Není to první nález v regionu – například nedávno byl nalezen mrtvý vlk u Turnova, vloni pak zastřelený vlk u obce Konětopy na Mělnicku, předloni na dálnici D10 poblíž Brodů.

Vlk je velmi přizpůsobivé zvíře a dokáže žít i v kulturní a člověkem pozměněné krajině. Přesto si zachovává plachost a střetům s člověkem se vyhýbá. „Podívejme se do sousedního Německa. Hned několik smeček se pohybuje v okolí velkých měst – u Drážďan, Lipska či nedaleko Hannoveru. K žádným střetům s člověkem ale nedochází,“ poznamenává Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.

Sasové sledovali několik vlků pomocí GPS vysílače pravidelně hlásícího signál. Jeden z nich, pojmenovaný jako „Alan“, urazil při hledání nového teritoria 1550 km a během svého půlročního putování proběhl těsně okolo Varšavy a Vilniusu. Telemetrický výzkum přináší pro porozumění chování zvířat jedinečná data o jejich pohybu a zvycích.

„Ze zbytků kořisti je často možné analyzovat DNA predátora, záleží ovšem na době, která uplynula od útoku, teplotě prostředí, způsobu odběru vzorků a mnoha dalších faktorech. Výsledky genetických testů by měly být k dispozici do konce týdne. V případě prokázání vlka bude pokračovat monitoring oblasti. V předjaří je nicméně v případě vlků v netypickém prostředí nejpravděpodobnější varianta, že se jedná o mladé zvíře, které oblastí jen prochází, jako tomu bylo např. v případě jedince usmrceného na dálnici D1 v roce 2017,“ uzavírá Pavel Hulva z Karlovy Univerzity.

V přírodě plní vlci důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí velké škody v lesích a na polích. Pokud vlci způsobí chovatelům škody na hospodářských zvířatech, stát je proplácí. Zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

12.2.2020 10:50
Dřív nebo později nějaký vlk strhne nikoli ovci nebo srnku, ale dítě. Veřejnost by na to měla být připravena, aby vyšla do ulic a vyřvala si likvidaci všech vlků na území ČR (mimo ZOO) a likvidaci zelených organizací, které nám sem vlky cpou.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

12.2.2020 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
vlky sem nikdo necpe, prostě si rozšířili teritorium z Polska. A co psi, co mají majitele, taky je hromadně zlikvidujeme? Ti na rozdíl od vlků prokazatelně dost lidí lidí zabili a zranili (ovce nepočítám)..
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 14:48 Reaguje na Robert Jirman
Majitel za psa ručí, a tak by měly ručit za vlky nevládky, které je sem cpou. Ne, aby škody způsobené touto škodnou, hradil stát z kapes normálních lidí, kteří zde vlky nechtějí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2020 14:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Vám jenom špinavci cpou do hlavy úplné blbosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.2.2020 09:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jací špinavci?
Naši moudří (alespoň v tomto ohledu) předkové vlky vyhubili, protože soužití civilizovaných lidí s nimi v kulturní krajině není možné.
Škody, které páchá i nyní relativně malý počet vlků, to jasně ukazují.
Pokud by se stát choval racionálně, tak byla už dávno zrušena legislativa na jejich ochranu a přistoupilo se k jejich vyhubení. A snahy o jejich aktivní introdukci by byly postaveny na úroveň množení invazívních druhů, tedy mimo zákon a s hrozbou pořádného "flastru".
Odpovědět
JM

Josef Mozek

16.2.2020 17:53 Reaguje na Jan Šimůnek
To jsou opravdu velmi duchaplné myšlenky. Kdyby politici každého státu takto uvažovali, žila by na zeměkouli už jen hospodářská zvířata, potkan a nějaký hmyz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 06:33 Reaguje na Josef Mozek
Na světě je spousta biotopů, kde ten vlk může bezkonfliktně žít. Není sebemenší důvod, aby byl introdukován do kulturní krajiny, kde dělá značné škody a je zároveň i rizikem pro obyvatele.
Odpovědět
JG

Jan G.

17.2.2020 17:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste těžce zamindrákovaný zoufalec. Co věta to skutečně kupa hnoje. Krom toho, oháníte se tu penězi normálních lidí, které nejsou Vaše a Vy ani chovatelé nemají právo o nich rozhodovat. Já také platím daně z kterých jdou miliardy do zemědělství, včetně chovatelů ovcí, kteří kolikrát žijou jen z těchto dotací a pro společnou nejsou jediným přínosem. Vlk by měl být vyhuben, aby si pár místní lidí mohlo koupit ovčí sýr dotovaný z kapes normálních lidí? Miliardy tečou do řepkových polí, škod na lesních porostech atd..a vy se tu oháníte pár drobnýma za škody od vlků.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.2.2020 19:53 Reaguje na Robert Jirman
Ale, ale.ic se sem náhou nezaběhlo. Propátrejte 3-4 roky staré informace popisující vysazení několika páru vlků v ČR pro založení vlčí smečky, za účelem regulace především divočáků.... Měla to být plachá a obydlí nevyhledávající zvířata. Již tenkrát jsme někteří tady upozorňovali, že vlk do české krajiny již dávno nepatří a jejich nulita byla respektována v čechách celých 240 let. Ale hloupých nápadů neustále přibývá a některé jsou dokonce silně nebezpečné. A dopadne to jako s jinou přemnoženou zvěří a i vy se budete, možná dokonce brzy, bát projít lesem, nebo jít za chalupu na houby.
Odpovědět
MP

Miroslav Procházka

13.2.2020 05:26 Reaguje na Milan Milan
Vlci se ale do naší krajiny nevrátili před 3-4 roky, takže tahle argumentace je slepá.
Poslední vlk v Čechách byl zastřelen roku 1874.
Vlk samozřejmě do české krajiny patří a je přínosný pro celý ekosystém.
Možná už by ale bylo potřeba přestat věřit hloupé pohádce o červené Karkulce, protože vlk nás opravdu nesere. Zkuste se nebát.
Odpovědět
MP

Miroslav Procházka

13.2.2020 05:31 Reaguje na Milan Milan
Vlci se ale do naší krajiny nevrátili před 3-4 roky, takže tahle argumentace je slepá.
Poslední vlk v Čechách byl zastřelen roku 1874.
Vlk samozřejmě do české krajiny patří a je přínosný pro celý ekosystém.
Možná už by ale bylo potřeba přestat věřit hloupé pohádce o červené Karkulce, protože vlk nás opravdu nesežere. Zkuste se nebát.
Odpovědět
JG

Jan G.

17.2.2020 17:20 Reaguje na Milan Milan
"Propátrejte 3-4 roky staré informace popisující vysazení několika páru vlků v ČR pro založení vlčí smečky, za účelem regulace především divočáků." Píšete jen lži! Dokazujete jaký jste bezcharakterní chudáček.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

12.2.2020 16:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Bude stačit, když strhnou pár hříbat. Víte co je v Praze a okolí koní? A až se nějaká ta smečka zabydlí někde na skládce, kde se za potravou nemusí moc honit a začne brousit kolem vycházkových asfaltek, možná začnou lidi víc přemýšlet, jestli vlky opravdu tak nutně potřebujeme.
Odpovědět
RK

Ronja Korousová

13.2.2020 00:59 Reaguje na Marcela Jezberová
Pokud budeme o světě kolem sebe nadále uvažovat podle toho, co v tu kterou chvíli potřebujeme, budeme zanedlouho sakra plakat nad výsledkem toho uvažování. Boha jeho. Vlk odjakživa patřil do naší krajiny, byl a je součástí ekosystému, stejně jako ostatní velký šelmy, medvěd a rys... Není možný požadovat nulový ztráty. Absolutně nikde. Není. Od porodnice přes jesle, školku, louku, les, školu, první sex a riziko přenosnejmch chorob dál k porodu, výchově dětí a ještě dál. Na všech těch štacích budeme umírat. Určitě aspoň nějaký procento z nás, tak to je. Od tý doby, co jsme zavřeli smrt, narození a nemoc do ústavů, si předstíráme, že nejsou. Jenomže jsou. Byly a budou. Bez ohledu na vlky, který nepůsobí škody na lidskejch životech. Nedáví děti na krajích vesnic. Bojíte se o děti? Ok. Nejezděte autem. Nebezpečí usmrcení tam totiž stoupá v řádu stovek v porovnání s hypotetickým byť jenom setkáním, natožpak napadením vlkem.
To, co máte v hlavách, jsou mozky. Já vím, že to tak leckdy nevypadá... Ale jsou. A slouží k myšlení. Tak to zkuste. PROSÍM.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.2.2020 08:24 Reaguje na Ronja Korousová
OK, počítám s tím, že jste osoba, která velmi ráda položí život svůj, svých dětí, svých ovcí, telat a hříbat, která vás úplně živí, na oltář přírody. Prosím, nic proti tomu nemám. Vlk u nás nemá co dělat, pokud ho tady chcete, OK, ale jen vystrčí čumák z lesa, mělo by se do něj střelit, aby věděl, kam patří. Třeba potom opravdu začne lovit divočáky a ovcí, telat a koní si ani nevšimne. Dělalo se to tak s ním tisíce let, přesně podle zákonů přírody - buď sežere mé ovce a mě tím vyhladoví k smrti, nebo mu ty ovce nedám, zabiju já jeho a přežiju já. Přesně podle zákonů přírody.
Odpovědět
MP

Miroslav Procházka

14.2.2020 03:45 Reaguje na Marcela Jezberová
Nemůžu stále pochopit, jak jste přišla na to, že by člověk nebo dítě měly položit život? Pokud i jen trochu víte, jak se vlk chová, tak musíte i vědět, že na vás nezaútočí, nejspíše totiž vlka ani nikdy nepotkáte, jedině snad tehdy, když o vás nebude velkou náhodou vědět a když se o vás dozví, stejně uteče.
Vlci nežijí jen u nás a samozřejně se s nimi dá žít v naprostém souladu. Mají zde své místo, ale je třeba se jim přizpůsobit, lépe si zabezpečit svá zvířata, pak není problém. Stejným způsobem se to děje i v jiných zemích.
Pokud zajdeme ještě o kus dál, můžete ještě popřemýšlet o tom, jak moc správné je živit se na zvířatech, ale to by bylo úplně na jinou debatu.
Navrhujete zastřelit vlka, jakmile vystrčí jen čumák z lesa. Nabízí se mi příměr, kdyby byl pánem tvorstva místo člověka vlk a přistupoval k tomu vaším pohledem, musel by sežrat každého člověka, který vystrčí hlavu ze svého obydlí. Příroda není jen les, vlk patří do celé krajiny, pohybuje se na velkém území. Zastřelením jednoho vlka ničíte jeho smečku, ve které žije, rozbíjíte systém rodinných vazeb, funkčnost...
Vlk není výhradní lovec divočáků a zastřelenim určitě nepřimějete dalšího vlka, aby si vybíral druh zvířat, které sní a které už ne.
Buď sežere mé ovce a mě. Zkuste opustit svět pohádek a podívejte se reálně na to, kde kdy i jen napadl vlk člověka. Pak by vás možná mohly přejít myšlenky na zabíjení v rámci svého přežití.




Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:32 Reaguje na Ronja Korousová
Proto jsem pro řešení, aby ty "nenulové ztráty" cíleně platili lidé jako vy, kteří sem vlka jsou. A pokud na to nemáte peníze, tak klidně i nějakou formou nucených prací.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Pardon:
...kteří sem vlka cpou ...
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.2.2020 00:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Já bych to bral a zároveň škody přemnožené spárkaté by platili zase všichni, kdo tady šelmy nechtějí. Bylo by to konečně spravedlivé.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2020 11:57 Reaguje na Čech M.
A ono se za škody spárkatou zvěří snad neplatí? Ono se platí. Jen ničím nepodložená čísla ochranářů ( na cizím majetku) jsou "hausnumera" vycucaná z prstu. Co potom platit i škody vzniklé bezzásahovostí? Kolik miliónů m3 dříví přišlo nazmar třeba na Šumavě. Dříví x průměrná cena , která byla v té době nějakých 2200-2400 za m3.
Odpovědět

14.2.2020 23:15 Reaguje na Jarek Schindler
Ne, je to naopak, kdyby se měli platit skutečné škody, tak se nedoplatíte. Když pominu těžko vyčíslitelné na lesích, tak v loni je evidováno 15 tis! srážek se zvěří. A kdo my zaplatí škodu na autě? No přece já.

To dříví na Šumavě patří státu, tedy voličům a ti se rozhodli, že ho nechají odepsat. Takže komu vznikla škoda?
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.2.2020 23:16 Reaguje na
To je moje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2020 00:23 Reaguje na Čech M.
Kdo by vám měl platit za něco co jste si způsobil vy sám. Nebo chcete tvrdit, že jsem s vaším autem narazil do té zvěře třeba já? Voliči se rozhodli? Kdy se rozhodli? O žádném referendu na toto téma jsem neslyšel. Rozhodla se ta uřvanější množina. A škoda vznikla státu.
Odpovědět
ČM

Čech M.

15.2.2020 00:37 Reaguje na Jarek Schindler
Takže jsem měl tušit vběhnutí, zastavit a zvěř pustit?
Referendem byly volby. Po nich vládne ta vláda, která zastupuje většinu obyvatel. V té době se tedy stát rozhodl, že škoda žádná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2020 08:05 Reaguje na Čech M.
Ono se snad v zákoně nemluví o přizpůsobení rychlosti? Nemáte náhodou předvídat. Navíc na většině úseků s větším počtem srážek se zvěří máte značky " pozor zvěř". A volby? Máte, stejně jako ti "vykutálení ekologové", dost divný metr a dost divně jim měříte. Pokud tedy ve volbách svobodně rozhodujete, tak rozhodujete třeba i o těch škodách zvěří. Takže, jaké že jsou ty škody zvěří?
Odpovědět
ČM

Čech M.

15.2.2020 10:57 Reaguje na Jarek Schindler
První část snad ani nebudu komentovat, je úsměvná.
Ale s druhou půlkou souhlasím, taky se s demokracií v tomto musím smířit a se skřípěním zubů si les. školku oplotit a auto opravit sám. A taky jako vy doufám ve změnu ( i když pochopitelně jinou )
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:31 Reaguje na Marcela Jezberová
Jistě, ale ty děti by nejspíš znamenaly stejný výbuch hněvu, jako v roce 1989 zpráva o ubití studenta Martina Šmída na Národní. A vlkomilové by mohli dopadnout stejně, jako novoměstští radní 30. 7. 1419.
Odpovědět
RK

Ronja Korousová

13.2.2020 00:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Doložte, prosím, jedinej případ v moderní historii, kdy vlk jen tak strhl dítě. Nemluvím samozřejmě o extrémních případech jako je dítě odložené v lese nebo v exrténích podmínkách zvíře šílený hlady. Takovej případ totiž zdokumentovanej není. Jasně, nedokonale hlídaný ovce, kozy, krávy... Ovšem, to je ale riziko hospodáře, žijícího v živý krajině. Tak to bylo, a je a pokud hospodář dojde k závěru, že ho živá krajina ohrožuje, nebude to trvatvíc, než pár generčací a nezvyde tu už žádná živá krajina, v níž by bylo možný žít. Poněkud blbý na tom je, že my, jako lidi jaksi nejsme nad tou krajinou nebo mimo ni, ale jsme její součástí. Dejcháme, žereme, s odpuštěním sereme, rozmnožujeme se a tak dál. a k tomu potřebujeme fungující ekosystém. Já vím, že to tak posledních půár dekád nevypadá a že pokud je někdo dost vylízanej na to, aby to neviděl, můžou se dít neočdkávaný věci. Jenomže ono je to pořád stejně jednoduchý: Není ekosystém, není život, nejsou lidi. Minimálně ne dlouho a URČITĚ NE žijíicí spokojený, plnohodnotný životy. Tož tolik k vlkovi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:28 Reaguje na Ronja Korousová
Jistěže takové případy jsou a v předchozích článcích o vlcích v naší krajině byly i citovány. Vlk, jako v podstatě jakýkoli predátor, jde cestou nejmenšího odporu, a ten je u dítěte výrazně menší než u dospělého.
Už jen to, že by si děti na krajích měst a ve vesnicích nemohly hrát venku, ale musely by být pod neustálým dozorem, je velmi výrazné omezení pro ně i jejich rodiče (pěstouny).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.2.2020 10:59 Reaguje na Ronja Korousová
Tak třeba. Nedaleko slovenských hranic, na jihovýchodě Polska zastřelili myslivci vlka, který pokousal dvě děti. Pitva prokázala, že zvíře bylo zdravé, informoval ( 28.6.2018) list Gazeta Wyborcza (GW)
Vzal bych si příklad ze Skandinávie, kterou snad nikdo nemůže obviňovat z neúcty k přírodě. Tam se navíc vyskytovali vlci po celou dobu jejich nepřítomnosti u nás. Dvě stě vlků na 1 173000 km2. Norsko a Finsko 15 osob /km2, Švédsko 20 osob/km2.Proti tomu ČR 78tis km2 a průměrná hustota zalidnění- 134 lidíček na km2. Kolik má být u nás nyní vlků? 80-100. Poloviční počet celé Skandinávie? Tady je něco hodně špatně, Navíc v Evropě (včetně evropské části Ruska) má být 60 000 vlků. Toto není určitě číslo, které by ukazovalo na vlka jako na ohrožený druh .
Odpovědět
MP

Miroslav Procházka

14.2.2020 04:02 Reaguje na Jarek Schindler
Díky za tenhle případ, chce to k němu ale uvést o něco víc, protože tohle jen jedna část informace.

Po důkladné analýze těla zvířete, videozáznamů a fotografií se odborníci se shodují, že vlk vykazoval extrémně neobvyklé chování, což může naznačovat jeho dřívější pravidelné interakce s lidmi. Vlk mohl být držen v zajetí, například v kotci s tvrdým povrchem (čemuž může nasvědčovat silné obroušení drápů) a nedávno unikl, nebo byl úmyslně vypuštěn. Nelegální držení vlků v zajetí je praxí, která se v tomto polském regionu stále ještě vyskytuje. Jinou možností je, že si mohl zvyknout na krmení lidmi masitých návnadách (újedištích), které jsou na velké šelmy ve východních Karpatech často straženy - což by vysvětlovalo jeho časté vyhledávání zbytků živočišných odpadů v blízkosti lidských sídel.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2020 12:03 Reaguje na Miroslav Procházka
V první řadě potom to " extrémně neobvyklé chování" vykazuje většina vlků té středoevropské nížinné populace. Nevím , že by existovaly nějaké videa či fotografie. Jediné co bylo , tak odeslání na specializované pracoviště k určení,zda jde o čistého vlka. Dál se již pouze směji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.2.2020 09:10 Reaguje na Miroslav Procházka
V naší kulturní krajině bude kontakt vlků s lidmi tak častý, že se odnaučí lidí bát zcela spontánně. Když k tomu ještě připočtete péči ze strany ochránců, tak je na průšvih s "atypicky" se chovajícími vlky zaděláno.
Vlk, živící se vybíráním popelnic a dávením domácích zvířat, se nakonec člověka bát nebude a jeho útok na lidi je jen otázkou času (tedy ne "jestli", ale "kdy").
Odpovědět
Hu

Hunter

17.2.2020 12:59 Reaguje na Miroslav Procházka
A co ten druhý případ napadení vlkem v Polsku, co se o něm tak cudně mlčí? Ten měl taky obroušený drápky?

http://scienceinpoland.pap.pl/en/news/news%2C32355%2Cmyslajek-wolves-are-not-pets-they-behave-abnormally-if-you-feed-them.html

In 2018, there were also reports of two wolves that attacked people. One in the Noteć Forest, the other in the Bieszczady Mountains, reminds the wolf expert.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.2.2020 13:39
Pod výzvou :

" Nekontrolovatelný návrat chráněných velkých šelem má zásadní vliv na myslivost, pastevní způsob hospodaření a rybářství.
Zatím se Vás tento problém možná netýká. Jestli se nezmění současný přístup odpovědných institucí, je velmi pravděpodobné, že ho během krátké doby budete řešit i Vy."

je dne 27.2. pořádána konference i s mezinárodní účastí " Vliv vlka obecného a vydry říční na přírodu a hospodaření v krajině"

Místo konání : Krajský úřad Hradec Králové , Pivovarské náměstí 1245
Doba : 9-14 hod

Vidím to na rušné setkání, přítomni budou zástupci myslivců ,rybářů chovatelů ovcí a koz, ale i AOPK ČR , zástupce Bruselu apod.

Osobně jsem zastáncem tvrdé regulace vlčí populace mimo jádrová území rezervací.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

12.2.2020 14:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Návrat velkých šelem rozhodně není "nekontrolovatelný" ale kontrolovatelný a hlavně kontrolovaný. Díky fotopastím a rozborům hovínek je detailní přehled o všech kusech.
Zásadní vliv na myslivost není, myslivcům stále zbývá tolik masa v lesích, že to ani nemůžou spotřebovat.
Pastevectví nepotřebujeme, potřebnější jsou lesy, které přinesou tolik žádané srážky. A ještě se ušetří na dotacích a náhradách škod, pastevci mohou do práce a být užiteční.
Pravomoce rybářů na tocích zrušit, všechny vodní toky by měly být v podstatě minirezervace se zákazem lovit cokoliv.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 14:52 Reaguje na Josef Mozek
Mimo jiné se budou myslivci bát střílet pytlačící psy, aby náhodou nestřelili vlka.
Pastevectví pochopitelně potřebujeme, protože z něho je významná část jak masa, tak i mléka a mléčných výrobků.
Pokud by rybáři průběžně nezarybňovali vodní toky i rybníky, tak už by v našich vodách prakticky žádní živočichové nebyli, vyžrali by to kormoráni a podobná škodná.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

12.2.2020 15:14 Reaguje na Josef Mozek
Je vidět že mozek máte pouze v nicku ale v dutině vám chybí :-)) Přehled o vlcích je nulový podle toho jaké počty vlko milovníci uvádějí za poslední tři čtyři roky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.2.2020 15:14 Reaguje na Josef Mozek
Vlk do české kulturní krajiny 21. století nepatří. Je to nelítostný špičkový predátor, který je bohužel zabíjí doslova pro potěšení a spolehlivě zlikviduje dlouholetou práci chovatelů, ohrožuje i bezpečnost lidí a způsobuje škody na majetku.

Zatímco pastevectví je schopno krajinu revitalizovat a udržovat a poskytuje řadu produktů(kůže,vlna,mléko,sýry) , zaměstnává lidi v pohraničí , nabízí agroturistiku, vlk je vám schopen nabídnout pouze , jak správně píšete, "hovínka".

Souhlasím, že vlk je součástí světového přírodního dědictví a musíme se o něj postarat. Zasílejme tedy ročně třeba 200 mil. Kč do zemí, kde neohrožuje veřejný zájem, má svá teritoria a živí se přirozeným způsobem -lovem .
Typicky : Skandinávie, Rusko, USA/Aljaška, apod.

Tam ať si jezdí odborníci na vlky a pořizují odborné studie.

Naši společnost to přijde podstatně levněji a vlkovi pomůžeme daleko více.
Odpovědět
ČM

Čech M.

13.2.2020 01:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud budeme rozlišovat divokou zvěř jen na tu co nám může něco nabídnout a dovolíme jí tady žít a na tu co ne, tak naše příroda dopadne špatně.
A rada, nechat vlka v ostatních zemích? Co když se tak rozhodnou lidé i tam, co potom?
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:21 Reaguje na Čech M.
Tak vlci prostě nebudou. Žádná škoda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.2.2020 12:02 Reaguje na Čech M.
U nás se nerozlišuje divoká zvěř jako taková. U nás se ochrany a to i nad rámec potřeby a zdravého rozumu dostává pouze predátorům. Potravní pyramidu se ani ochranářům nepodaří postavit na špičku. A vlk? Tak jeho počty dosahují v Evropě 60 000. A i tam kde by ho nejraději neměli ( například Mongolsko, Rusko, Kazachstán) jej díky místním podmínkám neodstraní. Prostě to nejde.
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.2.2020 00:14 Reaguje na Jarek Schindler
Chrání se spousta druhů, které predátory nejsou:
Z ptáků Tetřev, Tetřívek, Koroptev, Drop a spousta dalších menších druhů.
Ze savců Zubr, Pratur(nebo to co se mu podobá) Prakůň(taky co se mu podobá), Bobr, Sysel, Králík atd.
Spousta druhů ryb, hmyzu.

No vidíte a co budeme dělat až v těhle stánech budou schopni je vyhubit? Těch pár kusů v Evropě potom klidně zlikviduje jedna větší epidemie.
Pravdou ale je, že budoucnost s nimi se stejně bude muset nějak vyřešit
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2020 12:15 Reaguje na Čech M.
A jak se chrání, třeba zrovna ten tetřev,tetřívek či koroptev? Co vím, tak se chrání pouze jejich predátoři. S odchovem a vypouštěním koroptví navíc třeba mnozí myslivci skončili. Vypouštěli totiž pouze krmení pro predátory. Atd. Spousta ryb? Rybáři ano, ochranáři preferují zase jejich predátory. Jak je chrání "ochranáři"?
A vyhubit vlka v některých státech či oblastech? Dodnes se jim to ,z pochopitelných důvodů, nepodařilo. A šedesáti tisícům říkáte par kusů? A jedna větší epidemie na rozloze kterou vlk obývá? To již raději ani nepíšu o oblastech které vlk obývá. Koukám, že jste opravdu znalec.
Odpovědět
ČM

Čech M.

15.2.2020 00:05 Reaguje na Jarek Schindler
Já vim , že se jim to nepodařilo s jasných důvodů, ale mají snahu, prostředky se neustále zlepšují a jednou se jim to tedy podařit může.
Ale pro vás je každý predátor nepřítel lidstva, takže je to jedno.
Šedesát tis kusů nežije podle ofic. čísel ani v celém Rusku(uvádí se 50) tzn. kolik by zůstalo vlků v Evropě bez celého Ruska?
V Africe málem vyhubila psa hyenovitého obyčejná psinka a to na obrovské ploše.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2020 01:19 Reaguje na Čech M.
V první řadě se udává číslo za Evropskou část Ruska. Tedy ne za celém Rusku. Nejlepší asi bude když si to nejprve prostudujete. Počty ,oblasti atd.najdete třeba na Šelmy.cz Kde jste přišel na to, že by pro mě měl být každý predátor nepřítelem lidstva? Naopak, dravce a šelmy mám rád. A protože je mám rád, tak nechci aby živořili všude tam, kde se přiblblému ochranáři zdá, že by prostředí mělo šelmám vyhovovat , nebo že se šelmy tomu prostředí nakonec přizpůsobí. Dále pak z potravní pyramidy nedělám v lepším případě čtvereček. A pes hyenovitý? Asi 6 až 8 tisíc jedinců ve velice rychle se měnícím , hodně roztříštěném prostředí. Psinka ho ohrožuje neustále. A nejen psinka. Kde máte tu obrovskou plochu? Naopak vlk se vyznačuje velikou plochou výskytu.
Odpovědět
ČM

Čech M.

15.2.2020 12:13 Reaguje na Jarek Schindler
Tady dokonce uvádějí v celém Rusku 30-40 tis http://www.vlci.info/rozsireni/vlci-ve-svete/
A to věřím, že do toho započítali i arktický poddruh.
Původně ale uváděl hypotézu, co by se stalo, kdyby všechny státy, které vlka nechrání( jich je i v Evropě dost) ho nakonec vyhubili, takže nemá cenu operovat s čísli v Rusku, tam žádnou ochranu vlk nemá.
Myslím, že je ale zbytečné o tom spekulovat, nakonec jsem si jist, že ani Rusové by nedopustili jeho úplnou likvidaci a to i kdyby toho byli schopni.
To, že se šelmy dokáží hustě obydlenému prostředí přizpůsobit, o tom nemůže být pochyb, důkazy jsou všude, kde vlci žijí. Otázka je, zda je žádoucí, aby se přizpůsobili krmivu dobytkem a domácími mazlíčky, na tom se asi všichni shodnou , že ne. Takže je třeba to nějak do budoucna vyřešit.
Pes hyenovitý obýval ještě donedávna areál srovnatelný s tím vlka v Evropě(a nejspíš ještě větší)
Samozřejmě že psinka není tím jediným důvodem jeho decimace, ale v posledních letech tím hlavním.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.2.2020 19:11 Reaguje na Čech M.
Odvolávat se na údaje víc než dvacet let staré? To je i na vás hodně slabé. Sám snad vidíte, že pokud má vlk podmínky (neobydlená či málo zalidněná krajina) , nevadí ani absence ochrany. V tom Rusku i když se intenzivně loví se jeho stavy nesnižují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.2.2020 12:35 Reaguje na Josef Mozek
Příklad ze Slovenska. V letech 2009 až 2013 se zde lovilo kolem 150 vlků ročně. Ochránci uváděli, že jde o likvidaci vlka protože se loví polovina jeho počtu. Pokud člověk něco ví o rozmnožování vlka, o mortalitě mláďat atd. tak si dokáže spočítat, pokud to umí, kolik tam těch vlků ve skutečnosti asi bylo. To samé je tam například i u medvěda. Ochránci uvádějí v porovnání s čísly státní správy či polovníků, asi třetinový stav. Ano to je ten detailní přehled. O nějaké kontrolovatelnosti nemůže být řeč.
Odpovědět
SK

Stanislav Korpass

12.2.2020 22:04
Tomuto článku,ale hlavně poslednímu odstavci,nemůže snad věřit ani pan Mozek.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 23:09
Jediné, co lze k tomu článku napsat, je toto : Čeho je mnoho, toho je příliš. V tomto případě zneužívání ochrany přírody podivnými, obecně nebezpečnými, individui.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 23:10
Jediné, co lze k tomu článku napsat, je toto : Čeho je mnoho, toho je příliš. V tomto případě zneužívání ochrany přírody podivnými, obecně nebezpečnými, individui.
Odpovědět
RK

Ronja Korousová

13.2.2020 00:42 Reaguje na Jiří Daneš
Čeho je moc, toho je příliš... Nu ano. A napadá vás nějakej živočišnej druh, jehož je v posledních staletí moc, ba příliš? Já bach o jednom věděla...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.2.2020 04:19 Reaguje na Ronja Korousová
Já bach, vy bach, oni bach. Všichni jsme Bach. Ano já také. Sice nepůvodní ale v poslední době se rychle množící a za nic neodpovídající. Panelákový ochranář.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.2.2020 04:22 Reaguje na Ronja Korousová
Já bach, vy bach, oni bach. Všichni jsme Bach. Ano já také. Sice nepůvodní ale v poslední době se rychle množící a za nic neodpovídající. Panelákový ochranář.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.2.2020 08:24 Reaguje na Ronja Korousová
Vlk se nepatří, protože z naší krajiny, již v tom 19. století, zmizely biotopy, v nichž mohl relativně neškodně žít. A biotopy, kde by něco podobného bylo možné (pohraniční lesy) zlikvidovali ekologové pěstováním kůrovce.
Odpovědět
MP

Miroslav Procházka

14.2.2020 03:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty škody jsou ale jen ve vaší hlavě, nikde jinde.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

13.2.2020 10:57
pražáci rychle se schovejte, je tady vlk-) teda údajně, ale nevadí co kdyby
Odpovědět
dm

david matoušek

13.2.2020 11:37 Reaguje na Robert Jirman
Pravdu díš, o vlky se nejvíc staraj Pražáci, zalezlí přes týden v kanclech a panelácích, o víkendech vyražející s batůžkem na zádech hledat jejich hovna.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

13.2.2020 14:32
Vůbec tuhle diskuzi nechápu. Taková nenávist a spousta nesmyslů (Jan Šimůnek, Marcela Jezberová a další...). Vlci žerou děti jen v pohádkách. A to, že myslivci kvůli ochraně vlka nemohou střílet psy?! Psi taky nejsou lovná zvěř, jestli se nějaký někde pohybuje, máte zavolat odchytovou službu a ne ho zastřelit. Ale těch co rádi střílí je bohužel hodně a kupodivu střílí např. i lišky, které se 90% živí myšmi a hraboši. Zatímco divoká prasata se promenádují i po městských parcích a určitě jsou člověku nebezpečnější a způsobují daleko větší škody než vlci. (A nejsem městská, jsem vesničan - to pro ty, co si myslí, že přírodu "nesmyslně chrání" jen ti z paneláků).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.2.2020 12:33 Reaguje na Zdeňka Firstová
Také některé věci nechápu. Třeba to jak můžete stvořit v pár řádcích tolik nesmyslů . Psi sice nejsou zvěří ale to neznamená, že při splnění určitých podmínek zákon neumožňuje jejich odstřel. Odchytová služba? Vy máte v obci odchytovou službu? Jak si představujete , že ta odchytová služba bude ty toulavé psy hledat a odchytávat? Ano, liška se zaplať pánbůh ještě loví. Problém vznikne ,až se na to myslivci vykašlou. Stýská se vám třeba po vzteklině či větším výskytu prašiviny? I divočák se živí drobnými hlodavci a řekl bych, že je schopen jich zkonzumovat podstatně více, než ta liška. Vy nevíte, proč se divoká prasata stahují do okolí měst? Na vesničanku jste, podle mého názoru, úplně mimo.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

16.2.2020 19:06 Reaguje na Jarek Schindler
Tak se přečtěte informace Státní veterinární správy: "Od roku 2002 se na našem území nevyskytl žádný pozitivní případ vztekliny a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu nákazy prostého státu ... 23. června 2004." A ti psi, co střílíte, jsou psi ztracení a někdo je marně hledá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.2.2020 21:56 Reaguje na Zdeňka Firstová
Opravdu si myslíte paní Firstová, že to, že jsme od roku 2002 bez vztekliny znamená, že to musí být na věčné časy? Informace SVS opravdu číst nemusím a přesto vím co tomu, než jsme se stali tím vztekliny prostým státem, předcházelo. Na vakcinaci jsem se, pravděpodobně na rozdíl od vás, totiž také podílel. A odstřel toulavých psů? Tady si naopak vy, než začnete trousit ty své ochranářské nesmysly, doplňte vědomosti. Třeba zjistíte co všechno musí být splněno, než může být takový toulavý pes zastřelen.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:44 Reaguje na Zdeňka Firstová
Útoky vlků na lidi v současnosti a v evropských zemích tu byly opakovaně doloženy pod více články na toto téma. Je jasné, že vlk, žijící v krajině, kde je hustota obyvatel vysoká, jak je tomu u nás, se bude specializovat na hospodářská zvířata, která se mu budou lovit snadněji než divoká zvěř. A bude muset ztratit plachost, jinak by to nemohl dělat. To samé se v jiných zemích děje s medvědy a dalšími dravci. A je jen otázkou času, kdy dojde k útoku na člověka.
MMCH jedním z argumentů proti tomu, aby byla "opuštěná" srnčata vychovávána v zajetí je to, že ztratí plachost a poté útočí (hlavně srnci v době říje) na lidi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 11:34
Za sebe i řadu diskutujících mohu prohlásit, že vlk je jediný tvor, se kterým máme problémy.

Lidem nevadí návrat rysa nebo medvěda do české krajiny. Dá se s nimi vyjít. V případě vlka to však možné není. Byla celá řada pokusů - od Švédska po Aljašku - pod dohledem odborníků a s bohatou finanční vládní podporou prokázat možnost koexistence vlka a člověka.

Bohužel ani v jednom případě se to nepovedlo. Nepovede se to ani AOPK i kdyby Pelc na koze jezdil obden po rezerevacích . Není to prostě možné.
Tak si přestaňme hrát na spasitele, pomáhejme udržet vlka tam, kde to jde (tedy mimo kulturní krajinu) a nevyhazujme milióny z daní na chorobnou představu několika nadšenců. Nemáme na to.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Až začnou medvědi vybírat popelnice v příměstských oblastech, jak je tomu třeba v Kanadě, tak ty problémy začnou a budeme mít i mrtvé, jako v té Kanadě. U toho rysa je situace lepší v tom smyslu, že člověka tak snadno nezabije, ani vážně nezraní.
Odpovědět

Lenka Č.

18.2.2020 14:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím, že děláme u nás z komára velblouda. No tak se sem dostal vlk. Byl tu s námi tisíce let, pak jsme ho vyhubili, no, a on se vrátil... Ježíš, kvůli tomu se snad nezblázníme. Jestli jich tu bude pár, tak to asi nikomu vadit nebude. Pokud se máme zabývat nějakým managementem krajiny, pak je hlavní hlídat, aby se nepřemnožil. Zatím u nás k útoku nedošlo a střílet každého vlka, který překročil hranice a nepřečetl si, že už je na území, kde není vítán, je asi velká blbost, to snad uznají i odpůrci vlků.

A popravdě, mnohem více usmrcení (nejen) dětí mají na svědomí nezodpovědní řidiči. To chcete všechny řidiče také preventivně vystřílet? Více rodičů má rozhodně strach, že jejich dítě se stane obětí dopravní nehody, než že ho sežere vlk...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist