U zadáveného srnce u Radonic není jisté, že pachatelem byl vlk
„Identifikace predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti je samozřejmě velmi obtížný úkol, protože drtivá většina DNA přítomná v kadaveru je DNA kořisti, a vyskytuje se zde i DNA mrchožroutů, bakterií apod. Nejdůležitější věc je genetický materiál predátora na kadaveru vůbec najít – pokud je ve vzorku DNA predátora, s velkou pravděpodobností se ji podaří analyzovat,“ vysvětluje Pavel Hulva, odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Analýza metoda PCR je velmi citlivá a stačí pro ni pár molekul DNA. Záleží ale také na včasném odběru a teplotě – čím dříve se vzorky odeberou a čím nižší je teplota, tím větší je šance na úspěšnou analýzu. V případě srnce od Radonic se podařilo odběr provést včas, teplota ale byla nadprůměrná.
Skutečnost, že se na mršině přiživují další zvířata, podle AOPK svědčí o pozitivním vlivu velkých predátorů na ekosystém. Kromě toho, že pomáhají s regulací přemnožené spárkaté zvěře, poskytují také potravu pro středně velké predátory či všežravce jako jsou lišky a prasata. To zase snižuje tlak na drobnou zvěř, jakou jsou třeba zajíci nebo na zemi hnízdící ptáci.
Přečtěte si také |
Po okraji Prahy zřejmě procházel vlk. Nasvědčuje tomu nález zabitého srnce u RadonicZda se tedy skutečně jednalo o vlka nelze jednoznačně prokázat. „Srnu dokáže ulovit i pes. To ostatně dobře ilustruje video z Lužických hor, které nedávno kolovalo na sociálních sítích. Na něm strhává koloucha československý vlčák,“ poukazuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
„Pokud byl predátorem vlk, pravděpodobně šlo o jedince hledajícího nové teritorium. Při svém putování mohou procházet v těsné blízkosti měst a osídlení. Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě. Oblast budeme nadále monitorovat,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
reklama