Po zemětřesení a tsunami došlo v Japonsku k výbuchu v jaderné elektrárně
Předseda vlády Naoto Kan vyhlásil stav ohrožení v blízkosti obou jaderných zařízení s tím, že technici se pokusí potvrdit, zda se reaktor na zařízení Fukušima nezačne tavit, napsalo zpravodajství BBC.
Podle místních úřadů ukázaly testy, že nejméně tři pacienti, kteří byly evakuování z nemocnice v blízkosti elektrárny, byly vystaveni radiaci. Informaci přinesla veřejná televize NHK. Pacienti prý čekali na záchranou helikoptéru před budovou nemocnice, když k výbuchu došlo.
Podle prohlášení, které na svých stránkách zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), se rozhodli technici na reaktoru Fukušima 1 snížit tlak páry v kontejmentu (bezpečnostním obalu reaktoru). Přehřívání došlo kvůli výpadku chladícího systému. Systém by měly zálohově napájet dieselové agregáty. Kvůli cunami ale nefungují, píše IAEA.
Japonské úřady ujistily IAEA, že exploze na zařízení Fukušima 1 se odehrála mimo primární oblast reaktoru a nikoli v ní. Provozovatel elektrárny Tokijská společnost pro elektrickou energii (TEPCO) potvrdila, že kontejment reaktoru zůstal neporušen.
TEPCO navrhlo jako protiopatření, které by mělo zmírnit škody na jádru reaktoru, použít směs mořské vody a bóru. Opatření schválila japonská agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) a napouštění do nádoby reaktoru začalo již v sobotu ráno.
Podle dřívějšího prohlášení japonských úřadů nedošlo k poškození vnějšího obalu rektoru. Podle mluvčího japonské vlády již naměřené hodnoty radiace klesají.
Japonské úřady v neděli sdělili IAEA, že zařízení Fukušima 1, 2 a 4 jsou zásobovány energii z externích zdrojů a žádné vypouštění páry se prý neplánuje. Zařízení číslo 3 je podle sdělení bezpečně odstavené.
V zařízení Fukušima používají takzvané varné reaktory (BWR - boiling water reactor), které využívají vodu jak k chlazení, tak přímo i k výrobě elektřiny na turbíně. K varu vody tedy dochází přímo v tlakové nádobě reaktoru. Elektrárny s těmito reaktory mají jen jeden okruh vody, což znamená na jedné straně vyšší energetickou účinnost, ale také problém s nižší bezpečnosti. Když voda přestane proudit, dojde k jejímu ohřívání a vytváří se více páry, která zvyšuje tlak na stěny reaktorové nádoby.
Tsunami zpustošila rozsáhlé oblasti na východním pobřeží Japonska. Podle agenturních údajů zřejmě přišlo o život až 10 000 lidí. O střechu nad hlavou přišlo podle odhadů víc než 200 000 lidí.
Video ze stránek deníku the Guardian přibližuje páteční situaci při tsunami a zemětřesení:
Agentura Kjódo v sobotu ráno středoevropského času uvedla, že v jaderné elektrárně Fukušima 1 došlo k explozi. Podle agentury provozovatel elektrárny, společnost Tokyo Electric Power Co., oznámila čtyři zraněné zaměstnance. V oblasti probíhá evakuace desítek tisíc obyvatel.
Video na serveru Youtube zaznamenávající vysílání japonské televize s výbuchem v jaderné elektrárně:
Živé vysílání BBC o Japonsku běží na této stránce.
reklama
Dále čtěte |
Lisabonská katastrofa – Zemětřesení a tsunami může způsobit zkázu i v Evropě
Itálie odmítla návrat k jádru
Kjódó: Čína po Japonsku požaduje kompenzace kvůli vypouštění vody z Fukušimy
Indonéští aktivisté žalují Japonsko kvůli vypouštění upravené radioaktivní vodyOnline diskuse
Co brání přechodu na OZE? - 15. 3. 2011 - Jiří Babača(Japonci)"momentálně staví dalších pět reaktorů" no to možná platilo do pátku 11.3.2011. Neberte si to nijak zle, ale řekl bych, že to co platilo ještě ve čtvrtek 10.3.2011 už dnes rozhodně neplatí...Uran totiž není žádné řešení, ale jen oddalování problému. A to pěkně špinavé oddalování. Na OZE lidstvo bude muset přejít tak jako tak. Otázka nezní jestli, ale kdy a jak?! Fosilní zdroje stejně jako uran dojdou do 30-130let (zdroj od zdroje). http://www.calla.cz/data/energetika/ostatni/Brozura_Jaderna_energetika_nahled.pdf Ty společnosti a ty země, jež se budou aktivně účastnit přechodu na OZE, tak budou mít také patřičné know-how, které budou moci také náležitě zpeněžit. Zatímco ty, které se budou tvářit tak, že se jich to netýká, tak naopak budou za toto know-how draze platit jiným, kteří jej budou mít! Můj osobní odhad je ten, že průmyslově vyspělé země se ještě více než doposud soustředí rozvoj OZE, na rozvoj chytrých sítí a na úspory energií (mj. ušetřený plyn za vytápění jim tak zbude třebas právě na záložní zdroje EE, které pojedou jen ve zlomku roku) a také se více zaměří na akumulaci energie, tak aby nadvýrobu nemusely poskytovat sousedům, ale by si ji uschovaly třebas pod zem v podobě stlačeného vzduchu a pod. na období kdy zrovna slunce nesvítí, kdy málo prší a nebo zrovna méně fouká. Nejsem si však jist, nakolik toto bude platit také pro slzavé údolí české kotliny. Jak to pravil 1.12.2010 pan Petr Holub ... "Co brání k přechodu k nové decentralizované obnovitelné energetice? Je to mj. to, že zisky, finanční toky peněz, které plynou za energie, by byly více decentralizované a jejich příjemci by nebyly velké společnosti, ale z větší části by to byly malé, střední firmy nebo města.“ |
