Poblíž Reykjavíku vybuchl po 800 letech vulkán, Islanďané jsou nadšení Aktualizováno

Mezinárodní letiště Keflavík uvedlo, že lety už se uskutečňují podle plánu. "Neexistuje žádné bezprostřední riziko pro leteckou dopravu," zdůraznil meteorologický úřad.

Výbuch podle úřadu nastal na poloostrově Reykjanes zhruba 30 kilometrů na jihozápad od metropole. Oblast je ohniskem sopečné a seismické aktivity, v minulých týdnech jí otřáslo až 40.000 výbuchů.

Islandská média nabízí obrázky noční oblohy ozářené jasně červenou barvou. Na místo se vydal vrtulník s vědeckou posádkou s cílem posoudit rozsah erupce. Dramatická podívaná místní obyvatele nadchla, a to včetně zpěvačky Björk, která na sociálních sítích dala najevo úlevu, že "se příroda projevuje". Má prý radost, že "to stále funguje". Jistá obyvatelka rybářského městečka Grindavík, ležícího asi osm kilometrů od erupce, agentuře Reuters řekla, že z okna vidí rudou záři na obloze. "Všichni nasedají do aut, aby se tam jeli podívat," dodala.

Úřady ovšem vyzvaly lidi, aby se k lávě nepřibližovali, zůstali v uzavřených prostorech a neotvírali okna.

První známky sopečné činnosti zaznamenala meteorologická stanice ve 22:40 SEČ. Erupci pak potvrdily satelitní snímky a webové kamery, uvedla stanice na svém webu. Na twitteru napsala, že seismografy ale zaznamenaly jen velmi malé turbulence. Islanďany v posledních týdnech neustále rušily desítky tisíc zemětřesení, z nichž některá dosáhla síly až 5,7 stupně.

Na jaře 2010 erupce sopky Eyjafjallajökull vyvrhla do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy v Evropě. Podle britské BBC se neočekává, že by podobná situaci nastala i nyní.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe pomalu vzdalují rychlostí asi dva centimetry za rok. V důsledku toho Island zažívá častá zemětřesení. Zdrojem poslední vlny otřesů byla velká masa roztavené horniny známé jako magma, která se pohybovala asi kilometr pod povrchem poloostrova a snažila se prodrat na povrch.

Letecká doprava kvůli výbuchu sopky bývá narušena jen lokálně

V minulosti už sopečný popel několikrát zkomplikoval leteckou dopravu na různých místech světa. S výjimkou případu výbuchu sopky Eyjafjallajökull na jaře 2010, kdy mrak popela ochromil leteckou dopravu nad Evropou včetně České republiky, se to většinou týkalo jen jednotlivých letišť (kvůli výbuchu sopky poblíž Reykjavíku je zastavena letecká doprava na letišti Keflavík):

Velká erupce islandské sopky Eyjafjallajökull vyvrhla v roce 2010 do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy v Evropě, omezení se dotkla i transatlantických letů.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Boaworm / Wikimedia Commons

Výběr případů narušení letecké dopravy kvůli výbuchu sopky:

Listopad 2002 - Po erupci vulkánu Reventador v Ekvádoru byl vyhlášen výjimečný stav. Letiště v hlavním městě Quitu zůstalo několik dní uzavřené.

Březen 2005 - Sopka Mount St. Helens v americkém státu Washington vychrlila do vzduchu popel a páru, z přilehlých leteckých tras musela být odkloněna doprava.

Prosinec 2006 - Největší evropská sopka Etna dva týdny chrlila popel. Letiště v sicilském městě Catania kvůli tomu muselo být dvanáctkrát uzavřeno.

Březen 2009 - Po výbuchu vulkánu Mount Redoubt na Aljašce vystoupal mrak sopečného popela do výšky 20 kilometrů. Úřady kvůli němu uzavřely mezinárodní letiště v aljašské metropoli Anchorage.

Únor 2010 - Po výbuchu sopky na karibském ostrově Montserrat bylo uzavřeno letiště Point-a-Pitre na sousedním ostrově Guadeloupe. Několik letů z Evropy bylo přesměrováno na jiná karibská letiště.

Březen 2010 - Velká erupce islandské sopky Eyjafjallajökull vyvrhla do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy v Evropě, omezení se dotkla i transatlantických letů. Od 15. do 21. dubna bylo odvoláno 100.000 letů, výluka zasáhla 29 procent celosvětové letecké dopravy; opatření se podle Mezinárodní asociace letišť (ACI) dotkla více než 300 letišť a postiženo bylo deset milionů cestujících.

Listopad 2011 - Chilská sopka Puyehue vychrlila do ovzduší mrak popela, kvůli němuž musely být odloženy nebo zrušeny desítky letů v Argentině a Uruguayi.

Listopad 2014 - Výbuch vulkánu Aso asi 1000 kilometrů jihozápadně od Tokia na ostrově Kjúšú si vyžádal zrušení desítek letů z nejbližšího města Kumamoto.

Červenec 2015 - Kvůli erupci sopky Mount Raung na východní Jávě musela národní letecká společnost Garuda Indonesia dočasně přerušit provoz na pěti svých letištích a zrušit všechny příslušné lety, mimo jiné z ostrova Bali.

Březen 2016 - Oblak černého dýmu z aljašské sopky Pavlof donutil leteckou společnost Alaska Airlines zrušit čtyři desítky vesměs vnitrostátních letů. Vulkán při erupci vychrlil dým a popel do výšky přes šest kilometrů a mrak se postupně rozšířil do vzdálenosti až 600 kilometrů od sopky.

Červen 2018 - Po výbuchu sopky Mount Agung na Bali muselo být zrušeno několik desítek letů na tento indonéský ostrov a z něj.

Červen 2018 - Jeden z nejaktivnějších vulkánů ve Střední Americe, guatemalská sopka Volcán de Fuego, vychrlila lávu a kouř, který pokryl okolí včetně části hlavního města Guatemaly vrstvou těžkého popela. Místní mezinárodní letiště muselo kvůli tomu dočasně přerušit provoz.

Prosinec 2018 - Kvůli erupci italské sopky Etna byl dočasně uzavřen letecký prostor nad mezinárodním letištěm v Katánii, které leží asi 60 kilometrů od Etny. Další dočasné uzavření tohoto letiště si vyžádal hustý kouř, stoupající do výše až jednoho kilometru, z další velké erupce Etny letos v únoru.