https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pocet-ptaku-chaluh-velkych-kvuli-ptaci-chripce-dramaticky-klesa-ukazal-pruzkum
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Počet ptáků chaluh velkých kvůli ptačí chřipce dramaticky klesá, ukázal průzkum

14.2.2024 01:05 (ČTK)
Populace chaluh kvůli ptačí chřipce v roce 2023 klesla o 76 procent.
Populace chaluh kvůli ptačí chřipce v roce 2023 klesla o 76 procent.
Počet přímořského druhu ptáků chaluh velkých výrazně klesá, napsal server BBC News s odkazem na průzkum britské ornitologické společnosti RSPB. Jejich populace kvůli ptačí chřipce v roce 2023 klesla o 76 procent. Nyní ve Spojeném království z původních 9088 jedinců zbývá pouze 2160.
 

Se stejným onemocněním se potýkají také další druhy. Mezi ně patří rybák rajský či terejové, které mezi lety 2021 až 2022 ovlivnil kmen ptačí chřipky H5N1. Ta zabila tisíce divokých ptáků. Počty zmíněných druhů před propuknutím epidemie rostly.

Podle tohoto zjištění je ptačí chřipka "jednou z největších bezprostředních hrozeb pro ochranu několika druhů mořských ptáků", uvádí RSPB. V porovnání se sčítáním ptačí populace v letech 2015 až 2021 kleslo množství terejů o 25 procent, rybáka rajského o 21 procent a rybáka severního o 35 procent.

V posledních měsících nebyla ptačí chřipka ve Spojeném království tak intenzivní, ale v jiných částech světa způsobila hromadný úhyn ptactva. "Virus je stále celosvětově přítomný. Ptáci ve Spojeném království jsou stále ohroženi a virus bude i nadále mutovat. Musíme jej považovat za dlouhodobou hrozbu," uvedla Jean Dugganová, poradkyně RSPB pro opatření týkající se ptačí chřipky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.2.2024 04:52
K čemu je dobrá chaluha, vyhlášený predátor a zloděj?
Odpovědět
JN

Jan Novák

15.2.2024 07:57 Reaguje na Karel Zvářal
K čemu je dobrý Karel Zvářal?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 08:20 Reaguje na Jan Novák
Nezabíjím, neloupím, a nikdy se o mně nebudete dozvídat, jestli se mi zrovna nedaří. Když padne hraboší populace, či se tráví potkani a štěnice, LIDÉ so oddechnou. Když ubude 3/4 zlodějů, Zvářal si oddechne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 08:27 Reaguje na Karel Zvářal
P.S. A netrpím ikonizací predátorů, určitě ne těch všežravých. S nerůstajícími stavy velkých racků u nás bych naložil jako se zdivočelými domácími kočkami. V zimě lítají na smeťáky, na jaře a v létě uchvátí vše, co zdolají.
Odpovědět
JN

Jan Novák

15.2.2024 08:54 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě, moře rybářům, zem myslivcům. Bůh chraň živočišný druh, že si dovolí nebýt býložravý, ba naopak, že některé mohou být i všežravé. :)

Se zdivočelými kočkami samozřejmě souhlasím, ty jsou velký problém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 08:57 Reaguje na Jan Novák
Ať si myslí kdo chce co chce, pro mě to jsou létající potkani.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.2.2024 17:09 Reaguje na Jan Novák
Víte kdo zlikviduje v budoucnu nejvíc ptáků o
kterých píše p. Zvářal? Samotní ekologové!
A víte proč? Protože se chystá další sterilita
krajiny ukončením skládek, kde byl ráj pro
krkavcovité, čápy, racky, vrabce a s nimi i
dravce živící se mršinami a lovem těch ptáků
a hlodavců, které živily skládky. Ve sterilní
krajině nebudou mít na odlet čápi dost sil
bez posilnění na skládkách, protože je nyní nařízeno odložit posklizňovou orbu, která je
zásobovala hraboši a půdním hmyzem, na dobu
těsně před novým osevem půdy. V přírodě je
díky skládkám náhradní zdroj potravy a ten
tak bude chybět. Pokud se ten termín zákazu skládkování skutečně dodrží, tak to bude
tak razantní skok, že prvé tři generace
"skládkových" specialistů dokončí dílo zkázy
predací posledních zbytků kořisti a pak i
oni vyhynou. Ony i ty tuny hmyzu( much) ze
skládek dosud lepily absenci much z chlévů,
které ubyly a z pastvin a polních hnojišť.
Sterilita krajiny tak bude kompletní a čím
se budou hmyzožraví ptáci živit neví nikdo!
Bohatou krajinou byly kdysi zdravá pole, kde
se hnojilo hnojem a nikoliv chemií, pastviny
s lejny plnými much, ovádů a brouků, hnojiště
s mouchami, červy a hnojními žížalami. Pak
taky podmítnutá pole s vyoraným hmyzem a těmi
hraboši. To vše dnes schází a scházet bohužel
do budoucna bude, protože ekologové a politici
nastavili takové podmínky v zemědělství. Ono
i kadavér uhynulého zvířete musí skončit v
kafilérii, ale kdysi posloužil hladovým
mrchožroutům a několika kilogramům červů, much
a brouků jako potrava. Posedlost sterilitou
pokračuje likvidací hnoje v plynovkách bez
toho, že by posloužil jako potrava hmyzu a tím
i ptáků. Odkláníme se od přírody stále více a
více a kdo má v tom pazoury? Přece ekologové,
kterým smrděl hnůj a tak ho nechají zplynovat, krávy prdí metan a tak scházejí ta lejna pro hmyz. Hygienikům vadí zdechliny, které mnohé
tvory nakrmily a teď ještě skládky, jako to
poslední, co některým zvířatům zbylo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 20:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Musím poděkovat za vstup, potěšil jste mě. Už jsem myslel, že "když se dva hádají, třetí (všichni) se směje".

Říkal jsem si, dokud tam nebude 17, tak to nečtu, neb "čím víc se s ****** mažeš, tím víc ****".

Prostě některé druhy (predátoři) silně expandují díky člověku: skládky, rybolov s obrovským množstvím jedlého "odpadu", záměrné přikrmování - jak u nás holuby či kačeny. To tu ještě nedávno nebylo, tak jako kormoráni, až šílení rádobyekolové začali všechny predátory zuřivě chránit - bez toho, aby za to nesli důsledky...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.2.2024 09:24 Reaguje na Karel Zvářal
Kamarád několik let pracoval na velké nizozemské rybářské lodi. Vyprávěl, kolik úlovků končí u břehů EU zpět ve vodě, protože nemají buď minimální míru a nebo jsou chráněné. Ano končí, ale mrtvé umačkáním v sítích. Mezi úlovkem nesmí být, protože by to bylo pro firmu likvidační a tak se po třídění
hází přes palubu. Za lodí pak plují
predátoři a kvanta rybožravých ptáků. Budiž je to "zužitkováno", ale o to více musí ta loď ulovit znovu těch povolených ryb. Podle
nařízení EU tak vyrábějí krmivo
těm predátorům, kteří se už ani
nesnaží lovit a pouze doprovázejí lodě rybářů. Má toto smysl, takto
plýtvat a ukájet se, že uměle krmí
predátory, kteří by museli pracně
lovit a nemnožili se tak mohutně
bez takového zdroje potravy? EU je
zlo s jedním průserem za druhým a
pouze proto, že o odborných věcech
rozhodují politici nemající o tom
patřičné znalosti. Mluvil o lovu u
břehů Jižní Ameriky, kde se do vody
nevracelo nic a zbytky se zpracovaly
na granule pro Holandské pstruhy a
pro zvířata v jejich kožešinových farmách. Zpět ta loď vezla zamražené
filety, konzervy a granule. Nic ve
vodě za lodí nekončilo, jako u břehů
EU. Na moři byli i půl roku v kuse a pak dva měsíce doma. Ke konci už byl
vrchním skladníkem a s jejich penzí
si mohl dovolit přestat pracovat v
57 letech. I u nás lidé blázní s
výkrmem pečivem v okolí paneláků
ptáků a potkanů, ale zkuste lidem
vysvětlit, že podporují to, co
nemá smysl, když je v současném
počasí v trávě plno žížal a jiného
hmyzu pro ptáky lepšího, než to
kvašené a solené pečivo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2024 09:35 Reaguje na Břetislav Machaček
To pečivo házené z mostu je to nejmenší zlo, ale za těmi loděmi letí mračno (stovky, někdy tisíce racků), kteří už normálně ani potravu nehledají. Je to přesně tak, jak píšete. Kvůli byrokratickým překážkám končí "chráněné" druhy (mrtvé) v moři nebo v žaludcích racků. To je pokrytectví I. A, - hrajeme si na ochránce, ale realita je velmi smutná. Prostě co se nevykáže na papíře, to neexistuje.
Odpovědět
JN

Jan Novák

15.2.2024 08:45 Reaguje na Karel Zvářal
Ale když krachne populace celého ptačího druhu, tak se hezky ozvete. :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 08:53 Reaguje na Jan Novák
Ptačí populace krachují většinou ze zcela jiných důvodů, viz dostupná literatura. Ptačí chřipka řádí tam, kde dochází k shromažďování, které je např. u špačků či snovačů přirozené (ochrana před útočícími sokoly), velkých ptáků (labutě, rackové, krkavci) způsob, jak se nechat dovést ke zdroji. Ve druhém případě mi výrazné redukce není líto.
Odpovědět
JN

Jan Novák

15.2.2024 08:57 Reaguje na Karel Zvářal
Já žádný důvod nepsal :) Ale všem je přece jasné, že úbytky druhů, mimo druhy s velmi malým rozšířením, mývají vesměs faktorů více jak jeden.

Jinak, v rámci nějaké diskuze, když zmíníte dostupnou literaturu, je dobré dostupnou literaturu i zmínit, jinak působíte celkem zmateně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 09:00 Reaguje na Jan Novák
Dával jsem odkazy opakovaně, pokud jste Novej, máte holt smůlu:-)

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka

...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 09:08 Reaguje na Karel Zvářal
V r 18 byl sýček vyhlášen Ptákem roku. Jaká to náhoda!-)
Odpovědět
JN

Jan Novák

15.2.2024 10:40 Reaguje na Karel Zvářal
Inu, něco jiného budou tvrdit ekologové, něco jiného myslivci, pravda může být klidně někde úplně jinde. Co mám pár známých myslivců na Vysočině a jednoho na Slovensku, tak jsem na myslivecké zdroje raději opatrnější. Tím ale vaše odkazy nezpochybňuji. Zpochybňuji jen fakt, že prvně napíšete "viz dostupná literatura", kterou nenasdílíte, a až v další zprávě ještě ráčíte zmínit něco o tom, že jste ji sem přidal někdy v předminulém Uherském roce. To je takový až skoro senilní přístup, bohužel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 11:08 Reaguje na Jan Novák
Na pojem "pravda je někde úplně jinde" jsem dosti alergický, tak můžete shodit úplně všechno/cokoliv. Ale je to každopádně mnohem snazší, než uvést vlastní pohled s konkrétními daty. A jelikož uvedené periodikum je jediné, které podobné texty přijímá (jinde se bojí pravdy, jak čert Kříže), je určitě bliže, než zelené bláboly o tom, že si "příroda pomůže sama". V něčem ano (chaluhy-skřipka), u vakcinované lišky a kuny těžko.
Odpovědět
JN

Jan Novák

15.2.2024 14:34 Reaguje na Karel Zvářal
Já jsem alergický na samolibé lidi, kteří si myslí, že zmínit "dostupnou literaturu", neuvést ji, a hájit se tím, že ji zde opakovaně v průběhu let dával do komentářů pod nahodilé články. Vypadá to pak, že jen reaguji na bláboly zmateného, narcistního důchodce. Hezký den :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2024 14:43 Reaguje na Jan Novák
Přesně takovou reakci od arogantního samolibého skritptového zeleného ideologa jsem čekal (dobře jste se popsal-).

Literaturu jsem zmínil - drtivá většina koróny se zde s ní několikrát - ale na články samotné zareagovat nedokážete!-) Jen tak si kopnout, že?

V diskusi je věk někdy výhodou - neskočím na každou polopravdu či lež. A s podobnými chudáky, kteří místo argumentů se trefují do "senilů", se zde setkávám poměrně často. Budete se asi divit, ale na disk jsem ukládal už od čtyř let, takže zase tak moc mi není, zato mám dobrou paměť. Sbohem, nováčku!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist