Počet střetů vozidel se zvířaty se loni snížil o devět procent. Žádný člověk při nich nezemřel
"S ohledem na korelaci s celkovým poklesem počtu dopravních nehod se domníváme, že pokles počtu střetů se zvěří je z většiny dán snížením intenzity dopravy. Roli ve snižování počtu nehod se zvěří hrají i myslivci zřizováním opatření, jako jsou například pachové, akustické či světelné ohradníky silnic. To se ale v této statistice meziročně neprojeví, protože jde většinou o dlouhodobou činnost," uvedl za Českomoravskou mysliveckou jednotu Vlastimil Waic.
Podle něj jsou stavy zvěře zvýšené pouze lokálně a jejich vliv na počet střetů s vozidly se bude moci posoudit v létě, kdy vyjde myslivecká statistika za uplynulý rok. "Ta také napoví, jaký bude trend do budoucna," dodal.
Podle něj roční i denní doba hrají v pravděpodobnosti srážky se zvěří významnou roli. U srnčí zvěře jsou nehody nejčastější v době říje a na podzim, z hlediska denní doby ráno a večer. Waic také upozornil na studii, která vznikla ve spolupráci autorů z Centra dopravního výzkumu v Brně a České zemědělské univerzity v Praze.
"K maximu srážek dochází u srnčí zvěře v květnu, a to nedlouho po západu slunce, zatímco u divočáka se jedná o říjen před východem slunce a listopad přibližně čtyři hodiny po jeho západu," píše se v práci. Podle ní se jako významný faktor, zda zvěř úspěšně přeběhne přes komunikaci, jeví zkušenost srnčí zvěře a klid, respektive rušení zvěře v okolí silnice. U silnice I. třídy s průměrnou roční intenzitou dopravy kolem 15.000 vozidel za den na Českolipsku sledovali pohyb deseti kusů zvířat. Z nich komunikaci pouze čtyři jedinci přecházeli, tři z nich byli sraženi.
reklama