Podíl zeleně a propustných ploch v Brně v uplynulém roce klesl
Rozloha Brna je přibližně 230 kilometrů čtverečních, intravilán zabírá asi 62 kilometrů čtverečních. Zbytek tvoří lesy, louky či pole. Městští dataři na základě satelitních snímků zjistili, že zeleň a vodní plochy loni zabíraly 39,5 kilometru čtverečních z intravilánu, méně než v roce 2017. "Uplynulý rok byl sice spíše podprůměrný, co se dokončených bytů týče, intenzivně se ale pokračovalo v rozvoji velkého městského okruhu a doprovodné infrastruktury - ať už kolejové nebo silniční. V roce 2017 mnoho těchto staveb ještě nebylo ani zahájeno a existovaly jen na papíře," uvedli autoři analýzy Barbora Zemanová, Eva Gregorová a Jan Zvara.
Příčinou poklesu však podle nich nemusí být jen stavební práce. "Roli může hrát i kvalita vegetace v čase snímkování. V posledních letech zažíváme relativně suchá období, která zásadně ovlivňují stav zelených ploch. Stává se tak, že satelitní snímky nedokážou přesně identifikovat vegetaci a nepovažují ji za zeleň," dodali.
Zastavováním krajiny vznikají nepropustné plochy, po kterých voda odtéká a mohou vznikat lokální záplavy. Pro vegetaci to znamená vysušenou půdu a horší podmínky, nepropustné plochy zároveň zvyšují koncentraci prachových částic ve vzduchu. Indikátor poměru propustných a nepropustných ploch v intravilánu měl v roce 2022 hodnotu 0,86. V roce 2017 to bylo 0,92. Rozpětí hodnot je od nuly po dvojku. Pokud je hodnota ukazatele větší než jedna, je více propustné plochy než nepropustné. Čím více se hodnota blíží k nule, tím víc nepropustné plochy převažuje.
Tam, kde je to možné, je potřeba podle autorů analýzy při zástavbě či revitalizaci používat propustné materiály, které pozitivně ovlivňují stav vody v půdě i kvalitu zeleně. "Zajímavým a aktuálním příkladem práce s materiálem je revitalizované Mendlovo náměstí, kde zvolili speciální kámen - červenou žulu. Ta je normálně nepropustná, ale tady její velikost a také obecně struktura dávají možnost pro proniknutí vody do půdy (propustnost). Tento povrch, který esteticky vychází z motivu červených cihel baziliky, se na slunci nerozpaluje a tolik neohřívá svoje okolí," poukázali.
Nová výstavba nemusí nutně znamenat úbytek zeleně. Příkladem jsou zelené střechy, jejichž vytváření Brno od roku 2019 podporuje. Do loňského roku podpořilo částkou přesahující 38 milionů korun 235 projektů. Letos podporu dohromady víc než devět milionů korun získalo 33 dokončených projektů, žádosti o dotace lze podávat do konce října. Město pro letošek na výstavbu zelených střech vyčlenilo 19 milionů korun.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
smějící se bestie
16.9.2023 04:38Jaroslav Řezáč
16.9.2023 07:40Slavomil Vinkler
16.9.2023 08:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
17.9.2023 07:24 Reaguje na Slavomil VinklerTo je jako si koupit nábytek dřiv než byt s pak mobilidti si stěžují, že jej nemají kde “ složit” a jdou na město břečťan, že potřebujou místo. Je to stupidní a trapná hra personifikovat veřejný prostor majiteli aut.
Jaroslav Řezáč
17.9.2023 07:54 Reaguje na Slavomil Vinklerto ať si pořídí 50ccm motorku.
Na to, že dvakrrát za měsíc vyjedete někam s rodinou, to sorry na co auto?
ale to je úplně jedno, co si kdo o tom myslí. Denně se v průměru zaregistruje 500 nových aut a to včetně sobot a neděl kam myslíte, že tenhle majetnický egoismus až zajde.Kolik zeleně bude zabráno pro lenost lidskou?
Jaroslav Řezáč
17.9.2023 08:22 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
17.9.2023 10:52 Reaguje na Jaroslav Řezáčděláte. Pamatuji dobu bez aut, když k blízké továrně jezdívalo ráno
třicet plných autobusů, pár aut a stovky cyklistů a pěších. Dnes
je továrna čtvrtinová, tři autobusy poloprázdné, přistavěno je nové
parkoviště a kolovna je poloprázdná. Když se zeptáte odkud těmi auty
jezdí, tak pochopíte proč. Autobusy zrušili, na kole v dešti to není
nic moc a nezbývá nic jiného, než nějaká ojetina. A to pro každého
člena rodiny, pokud pracují každý někde jinde. Je to dáno postupnou likvidací hromadné dopravy a dojezdovou dobou té zbývající. Ono je
totiž rozdíl jezdit někam autem půl hodiny a nebo hodiny tři se
štěstím, že nezruší náhle spoj. Tato společnost postavená na tom,
že základem je spotřeba a individualismus, který lidi rozděluje
a proto to tak vypadá. Ano ve městech s fungující MHD je auto
mnohdy zbytečnost. Sám žiji na okraji 20 000 města, kde zástavba
pochází z doby, kdy jsme byli vesnicí. Taky nevlastním auto, ale
mám několik kol podle způsobu využití od kola na turistiku, na
ryby až po kolo na nákupy s košíky na nákup. HD tu sice není nic
moc, ale pokud nikam nespěchám, tak je O.K. No a akutní případy
řeším autem přátel a nebo taxíkem. Ročně pět akutních situací
ustojím nějakou tou korunou navíc, ale jsem celkem zdráv a mohu
se pohybovat. Být ale nepohyblivý, tak chápu, že auto je nutné
už kvůli tomu, že taxíky se prodraží a ochota ostatních klesá.
Jezdím hodně na venkov a tam je to zoufalost, kde se bez auta
nikdo neobejde. Takže neodsuzujte ty, kteří jsou k tomu nuceni
a odsuzujte pouze ty, kteří mají auto jako špatnou investici a
nikoliv jako životní nutnost.
Jaroslav Řezáč
17.9.2023 12:16 Reaguje na Břetislav Machačekjsem chttěl upozornit, že mnoho jízd je zbytečných a je to jen o pohodlnosti či lenosti.
Takoví masivní růst osobní mobility pouze s řidičem je docela šílené.
Lidi často dle mé zkušenosti jezdí autem jen proto, aby někde byli o dvacet miut dříve než veřejnou dopravou.
Bydlím ve 45 tisícovém městě a stejně není možnost uniknout šílenosti osobního mobilismu.
Osobně se domnívám, že by obce a města měli vyžadovat sdílenou dopravu, zejména v horských oblastech, či turisticky exponovaných.
Spotřeba a individualismus je tragédie této doby a je to smrtelné pro jakoukoliv udržitelnost. Proto chápu i protest poslední generace, ale ta dokázala jen dělat bordel, místo nějaké diskuse a to, když chce někdo v Praze oblast s omezením vjezdu do centra města, tak to chápu taky. Protože ten průser individualismu je naprosto monstrózní.
Jaroslav Řezáč
17.9.2023 12:24 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Řezáč
17.9.2023 12:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
17.9.2023 13:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNení zájmem automobilního a ropného, či elektro
lobby, aby zde fungovala bezvadná hromadná doprava.
Mají dlouhé prsty i při sestavování jízdních řádů,
které na sebe nenavazují a jízdné je srovnatelné
s jízdou autem. Pokud je jízdné od nás do centra
(2 km) 25 Kč, tak bez docházky k zastávce je lépe
využít auto(pokud už ho má člověk z jiných důvodů).
Navíc při absenci místních obchodů je jízda MHD
s plnými taškami na rozdíl od auta problém. Je to tudíž SYSTÉMEM, který tyto podmínky nastavil a
který ho podporuje. Musel by přijít VELKÝ TŘESK,
jako třeba kdysi ekonomická, či ropná krize, aby
se situace změnila, ale vždy tu budou lidé ochotni
plýtvat, protože na to mají. Stačí si přečíst o
celebritách s třiceti motorkami a s dvaceti auty
v pěti vilách po celém světě a ty se omezovat asi
nebudou jako děda z vesnice jezdící do města k
lékaři a nakupovat starou Škodovkou. Vadný je tak
systém a ten sám sebe nezruší, ba ani nemá zájem
se změnit. Rovnostářství je solí v očích úspěšných
a oni nemíní slevit ve prospěch neúspěšných. Oni
prostě nebudou dobrovolně jezdit se "sockami" v
MHD, ale okázale přijedou i pár metrů někam SUV.
Pro dobrý pocit můžeme slevit jen my, kteří to
sami chceme, ale nelze zbytku něco nařizovat.
To by neprošlo a musí to vzejít z každého
člověka samo.