https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podil-zelene-a-propustnych-ploch-v-brne-v-uplynulem-roce-klesl
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podíl zeleně a propustných ploch v Brně v uplynulém roce klesl

16.9.2023 01:08 | BRNO (ČTK)
Foto | Jarda 75 / Wikimeda Commons
Podíl zeleně a vodních ploch v Brně v uplynulém roce klesl. Zatímco v roce 2017 tato plocha zabírala 46,9 procenta intravilánu, tedy souvisle zastavěné části města, loni to bylo 45,3 procenta. Souvisí to s nárůstem počtu obyvatel a výstavbou domů či silnic, vliv může mít i kondice zeleně. Ubylo rovněž propustných ploch, které umožňují nasycení půdy a zabraňují záplavám, vyplývá z dat zveřejněných na webovém portálu data.brno.
 

Rozloha Brna je přibližně 230 kilometrů čtverečních, intravilán zabírá asi 62 kilometrů čtverečních. Zbytek tvoří lesy, louky či pole. Městští dataři na základě satelitních snímků zjistili, že zeleň a vodní plochy loni zabíraly 39,5 kilometru čtverečních z intravilánu, méně než v roce 2017. "Uplynulý rok byl sice spíše podprůměrný, co se dokončených bytů týče, intenzivně se ale pokračovalo v rozvoji velkého městského okruhu a doprovodné infrastruktury - ať už kolejové nebo silniční. V roce 2017 mnoho těchto staveb ještě nebylo ani zahájeno a existovaly jen na papíře," uvedli autoři analýzy Barbora Zemanová, Eva Gregorová a Jan Zvara.

Příčinou poklesu však podle nich nemusí být jen stavební práce. "Roli může hrát i kvalita vegetace v čase snímkování. V posledních letech zažíváme relativně suchá období, která zásadně ovlivňují stav zelených ploch. Stává se tak, že satelitní snímky nedokážou přesně identifikovat vegetaci a nepovažují ji za zeleň," dodali.

Zastavováním krajiny vznikají nepropustné plochy, po kterých voda odtéká a mohou vznikat lokální záplavy. Pro vegetaci to znamená vysušenou půdu a horší podmínky, nepropustné plochy zároveň zvyšují koncentraci prachových částic ve vzduchu. Indikátor poměru propustných a nepropustných ploch v intravilánu měl v roce 2022 hodnotu 0,86. V roce 2017 to bylo 0,92. Rozpětí hodnot je od nuly po dvojku. Pokud je hodnota ukazatele větší než jedna, je více propustné plochy než nepropustné. Čím více se hodnota blíží k nule, tím víc nepropustné plochy převažuje.

Tam, kde je to možné, je potřeba podle autorů analýzy při zástavbě či revitalizaci používat propustné materiály, které pozitivně ovlivňují stav vody v půdě i kvalitu zeleně. "Zajímavým a aktuálním příkladem práce s materiálem je revitalizované Mendlovo náměstí, kde zvolili speciální kámen - červenou žulu. Ta je normálně nepropustná, ale tady její velikost a také obecně struktura dávají možnost pro proniknutí vody do půdy (propustnost). Tento povrch, který esteticky vychází z motivu červených cihel baziliky, se na slunci nerozpaluje a tolik neohřívá svoje okolí," poukázali.

Nová výstavba nemusí nutně znamenat úbytek zeleně. Příkladem jsou zelené střechy, jejichž vytváření Brno od roku 2019 podporuje. Do loňského roku podpořilo částkou přesahující 38 milionů korun 235 projektů. Letos podporu dohromady víc než devět milionů korun získalo 33 dokončených projektů, žádosti o dotace lze podávat do konce října. Město pro letošek na výstavbu zelených střech vyčlenilo 19 milionů korun.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

16.9.2023 04:38
No, každopádně by měl být jeden břeh jakéhokoliv toku prázdný/bez vegetace, pouze zatravněný - to lze na střídačku strany toku. A to pro to, aby k němu mohla technika, v případě čištění toku/mají to v Rakousku.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.9.2023 07:40
když každý druhý ocas v ČR má auto, tak jej někam zaparkovat by rád, to, že osobní doprava je naprosot utopistická málo koho napadne. Parkoviště není veřejný prostor, protože slouží jen těm, co mají zrovna auto. Z tohoto by se dalo usoudit, že veřejného prostoru v Brně bude tragicky málo, stejně jako v jiných městech.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.9.2023 08:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No , mohu se zeptat, Vy máte jen kolo, manželka taky jen kolo, rodiče taky jen kolo ? Nebo ke kterým ocasům kdo patříte?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 07:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jezdím veřejnou dopravou, auto jsem nikdy neměl a na kole jsem jel před deseti lety. Od spousty jiných blaznů se snažím život prožívat a ne jim proletět. Jestli si někdo pořídí auto, aniž by věděl, že má kde zaparkovat by se měl nechat vyšetřit.
To je jako si koupit nábytek dřiv než byt s pak mobilidti si stěžují, že jej nemají kde “ složit” a jdou na město břečťan, že potřebujou místo. Je to stupidní a trapná hra personifikovat veřejný prostor majiteli aut.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 07:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
mobilisti, brečet
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 07:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
80-85% jízd autem jsou gvidět jen řidiči. K tomu opravdu auto se čtyřmi sedadly opravdu neslouží...
to ať si pořídí 50ccm motorku.
Na to, že dvakrrát za měsíc vyjedete někam s rodinou, to sorry na co auto?
ale to je úplně jedno, co si kdo o tom myslí. Denně se v průměru zaregistruje 500 nových aut a to včetně sobot a neděl kam myslíte, že tenhle majetnický egoismus až zajde.Kolik zeleně bude zabráno pro lenost lidskou?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 08:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
v ČR je registrováno 6.5 miilionů aut. To je naprosto obludné číslo a místa ve městech nejsou a nebodou, proto bydlíte ve městě, kde je veřejná doprava a kde je možné vytvořit sdílenou mobilitu. Jenže to spousty lidí zklame ego. Jenže tahle obludnost musí skončit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2023 10:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Částečně máte pravdu, ale je to i o podmínkách v jakých žijete a co
děláte. Pamatuji dobu bez aut, když k blízké továrně jezdívalo ráno
třicet plných autobusů, pár aut a stovky cyklistů a pěších. Dnes
je továrna čtvrtinová, tři autobusy poloprázdné, přistavěno je nové
parkoviště a kolovna je poloprázdná. Když se zeptáte odkud těmi auty
jezdí, tak pochopíte proč. Autobusy zrušili, na kole v dešti to není
nic moc a nezbývá nic jiného, než nějaká ojetina. A to pro každého
člena rodiny, pokud pracují každý někde jinde. Je to dáno postupnou likvidací hromadné dopravy a dojezdovou dobou té zbývající. Ono je
totiž rozdíl jezdit někam autem půl hodiny a nebo hodiny tři se
štěstím, že nezruší náhle spoj. Tato společnost postavená na tom,
že základem je spotřeba a individualismus, který lidi rozděluje
a proto to tak vypadá. Ano ve městech s fungující MHD je auto
mnohdy zbytečnost. Sám žiji na okraji 20 000 města, kde zástavba
pochází z doby, kdy jsme byli vesnicí. Taky nevlastním auto, ale
mám několik kol podle způsobu využití od kola na turistiku, na
ryby až po kolo na nákupy s košíky na nákup. HD tu sice není nic
moc, ale pokud nikam nespěchám, tak je O.K. No a akutní případy
řeším autem přátel a nebo taxíkem. Ročně pět akutních situací
ustojím nějakou tou korunou navíc, ale jsem celkem zdráv a mohu
se pohybovat. Být ale nepohyblivý, tak chápu, že auto je nutné
už kvůli tomu, že taxíky se prodraží a ochota ostatních klesá.
Jezdím hodně na venkov a tam je to zoufalost, kde se bez auta
nikdo neobejde. Takže neodsuzujte ty, kteří jsou k tomu nuceni
a odsuzujte pouze ty, kteří mají auto jako špatnou investici a
nikoliv jako životní nutnost.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 12:16 Reaguje na Břetislav Machaček
díky za zprávu.
jsem chttěl upozornit, že mnoho jízd je zbytečných a je to jen o pohodlnosti či lenosti.
Takoví masivní růst osobní mobility pouze s řidičem je docela šílené.
Lidi často dle mé zkušenosti jezdí autem jen proto, aby někde byli o dvacet miut dříve než veřejnou dopravou.
Bydlím ve 45 tisícovém městě a stejně není možnost uniknout šílenosti osobního mobilismu.
Osobně se domnívám, že by obce a města měli vyžadovat sdílenou dopravu, zejména v horských oblastech, či turisticky exponovaných.
Spotřeba a individualismus je tragédie této doby a je to smrtelné pro jakoukoliv udržitelnost. Proto chápu i protest poslední generace, ale ta dokázala jen dělat bordel, místo nějaké diskuse a to, když chce někdo v Praze oblast s omezením vjezdu do centra města, tak to chápu taky. Protože ten průser individualismu je naprosto monstrózní.













Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
jestliže k tomu je někdo nucený, tak je to selhání veřejné dopravy, plánování kdy někteří jezdí do práce i 60 km bez přestupování uděláte málo co. Ale i to, že je 6250 měst a obcí rozdrobených hraje svojí roli taky. Systém park and ride je silně proklamovaný ale kdo to dělá?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.9.2023 12:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
je potřeba změnt narativ, pak půjde všechno
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2023 13:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Systém veřejné dopravy je daný samotným systémem!
Není zájmem automobilního a ropného, či elektro
lobby, aby zde fungovala bezvadná hromadná doprava.
Mají dlouhé prsty i při sestavování jízdních řádů,
které na sebe nenavazují a jízdné je srovnatelné
s jízdou autem. Pokud je jízdné od nás do centra
(2 km) 25 Kč, tak bez docházky k zastávce je lépe
využít auto(pokud už ho má člověk z jiných důvodů).
Navíc při absenci místních obchodů je jízda MHD
s plnými taškami na rozdíl od auta problém. Je to tudíž SYSTÉMEM, který tyto podmínky nastavil a
který ho podporuje. Musel by přijít VELKÝ TŘESK,
jako třeba kdysi ekonomická, či ropná krize, aby
se situace změnila, ale vždy tu budou lidé ochotni
plýtvat, protože na to mají. Stačí si přečíst o
celebritách s třiceti motorkami a s dvaceti auty
v pěti vilách po celém světě a ty se omezovat asi
nebudou jako děda z vesnice jezdící do města k
lékaři a nakupovat starou Škodovkou. Vadný je tak
systém a ten sám sebe nezruší, ba ani nemá zájem
se změnit. Rovnostářství je solí v očích úspěšných
a oni nemíní slevit ve prospěch neúspěšných. Oni
prostě nebudou dobrovolně jezdit se "sockami" v
MHD, ale okázale přijedou i pár metrů někam SUV.
Pro dobrý pocit můžeme slevit jen my, kteří to
sami chceme, ale nelze zbytku něco nařizovat.
To by neprošlo a musí to vzejít z každého
člověka samo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2023 08:53 Reaguje na Břetislav Machaček
´všechno si děláme sami protože lidi často jednají hlavně sebestředně. To není systém, to je naše ego, co tomu překáží. Ono ego si chce připadat významě a tak nakupuje nesmysli a musí lítat po světě, aby se mohlo cítit lépe. Kariérismus je taky do značné míry poháněno egem a egoistickým pocitem důležitosti.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2023 08:58 Reaguje na Břetislav Machaček
velký třesk bude...ale je otázka, čeho se bude týkat? spousty lidí má akorát sebestředné ego tak se uvidí. Možná to bude více kombinací. Ono totiž není možné v systému dotační ekonomiky dělat sociální politiku a přesto se stát stává na dotacích bytostně zavislý. Sociální systém nejde zrecyklovat, můžete jej jen ořezávat a to se děje už dnes.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2023 09:02 Reaguje na Břetislav Machaček
nařizovat to jde, protože objektivně vám nikdo z nich neodpoví na otázku, jaké registrované auto je to poslední? proto je to možné nařídit. Oblasttí bez osobní dopravy by mělo být více.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.9.2023 09:04 Reaguje na Břetislav Machaček
ono se tomu říká jinak veřejná a sdílená mobilita.
Odpovědět
JB

Jen Brnak

18.9.2023 09:15
...červenou žulu - ...se na slunci nerozpaluje a tolik neohřívá svoje okolí 😃 to by mělo město vyvěsit na zastávky ať si to lidé čekající v té výhni na mhd můžou číst pro ochlazení. A pokud umí řeč stromů tak by to mohli číst i stromům, které tam tak zdechaj až z toho v srpnu shazujou listy. Možná je to z přemíry vody která k nim mezi těma kostkama prosakuje. Stačí se projít městem a podívat se "JAK" se staví. Město pořád mele o nutnosti reagovat na klimatickou změnu, ale dělá jen kosmetické změny, jako třeba zelené střechy. Staví se náplavka za 1,5 miliardy, ale retenční nádrže do protipovodňové hráze místo odlehčovacích komor nikdo nevybuduje. Žabovřeskou, Bauerovou i Poříčí překopávají skrz naskrz, ale nakládání s vodou se neřeší, všude v těchto monstr stavbách mohly být zahrnuty oddělené kanalizace pro dešťovou vodu, která ve městě tak chybí a napájet s ní třeba ten mokřad který plánujou v rámci náplavky nebo s ní kropit hektary zeleně na BVV, parky... Brno do řeky i při minimálním dešti přepouští ve velkém sračky z kanalizace a maluje vizualizace jak si v těch hovnopískách na nábřeží budou hrát děti, zatímco po silnici pár metrů od nich projede 60.000 aut denně. Kancelář architekta žije v jiném století.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist