Podle ochránců zvířat se u nás chovají přerostlá a polámaná rychlokuřata
28.7.2022 06:59 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Blšany u Loun
Zdroj | OBRAZ - Obránci zvířat
V České republice se ročně odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou tzv. rychle rostoucí plemena neboli rychlokuřata. Jsou vyšlechtěna tak, aby dorostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva s vynaložením minimálních nákladů. Podle listu The Economist v roce 1957 vážilo 56 dní staré kuře necelé kilo, v roce 2005 se váha stejně starých kuřat pohybovala kolem čtyř kilogramů.
„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů více jak dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy, a mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, před kterým už nemůžeme zavírat oči,“ popisuje chovy kuřat vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan z OBRAZu.
Blšany u Loun
Zdroj | OBRAZ - Obránci zvířat
Jinde v Evropě už se podmínky chovu mění k lepšímu. Obchodní řetězce a další firmy přijímají tzv. European Chicken Commitment (ECC), který stanovuje vyšší standardy pro chov kuřat. Jde zejména o závazek využívat výhradně plemena, která rostou pomaleji a mají přirozenější vývoj. V České republice se k vyšším evropským standardům zatím žádný řetězec nezavázal.
„Ve Francii, Německu nebo třeba i Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů. Vždyť právě závazek řetězců před čtyřmi roky vytvořil podmínky pro ukončení klecových chovů slepic. Teď je třeba znovu konat,“ komentuje situaci Trojan.
Možnost vyjádřit nesouhlas se špatnými životními podmínkami ve velkochovech mají lidé na webových stránkách kampaně www.rychlokurata.cz. Na webu si mohou prohlédnout fotografie z českých chovů a dozvědět se více o podmínkách, které ve velkochovech panují.
reklama
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
RV
Richard Vacek
28.7.2022 07:19Tendenční článek. Zmínění ochránci zvířat pravděpodobně nikdy nekupovali chlazená/mražená kuřata. Pokud by se jim lámaly nohy, tak to zajisté každá hospodyňka při přípravě i konzument na talíři pozná. Obdobně kdyby umírala hlady a žízní, tak nebudou pěkně osvalená, že se přímo rozplývají na jazyku.
Producent drůbežího má ekonomický zájem na tom, aby se jeho kuřata měla co nejlépe, protože potom dobře přibírají na váze.
Odpovědět
Producent drůbežího má ekonomický zájem na tom, aby se jeho kuřata měla co nejlépe, protože potom dobře přibírají na váze.
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.7.2022 09:47 Reaguje na Richard VacekVíte, on ten článek není tendennční, akorát to autor blbě vysvětlil. Ta kuřata vyrostou do tržní velikosti za nějakých 38 - 39 dní. Díky tomu kosti těchto ptáků nejsou plně osifikované a skutečně se může stát, že si to kuře díky váze zlomí nohu. Viděl jsem kdysi video z firmy, kde taková kuřata zpracovávali do psích konzerv a průvodce pořadem vzal jedno uvařené kuřecí stehno a zchroustal ho i s kostmi. Zkuste to udělat s kuřetem vychovaným doma na dvorku a vylámete si zuby. Jenže na tom dvorku to kuře určitě nebudete mít v konzumní velikosti za 39 dní a taky ho nebudete cpát hormony a léčivy.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
28.7.2022 16:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaHormony se žádným zvířatům v ČR do krmiva nepřidávají. To je mýtus zažraný jako špína v zapraném ručníku. Státní veterinární správa sleduje výskyt zakázaných látek v mase zvířat kontinuálně a zakázané růstové hormony se v mase nevyskytují. Asi je pro část veřejnosti naprosto nepochopitelné a nepřijatelné, že by hospodářská zvířata mohla dobře růst jen díky svému genotypu, kvalitnímu a dobře vybalancovanému krmení a kvalitní péči. Možná, že mají obavu, že by museli uznat, že se zemědělci nakonec o ta zvířata přeci jenom dobře starají.
Odpovědět
JN
Jiří Novák
28.7.2022 20:23 Reaguje na Marcela JezberováOno totiž přidávat hormony do potravy je obecně nesmysl. Co by za to daly postižené děti, které musejí denně po několik let dostávat injekci růstového hormonu, kdyby mohly tyto hormony přijímat v potravě. Stejně tak nesmyslná je představa o krmení kuřat antibiotiky. To by sice technicky šlo, ale co ochranná lhůta? Myslí si zastánci tohoto názoru, že by družstvo riskovalo konfiskáty za statisíce, kdyby jim státní veterinář objevil v kuřatech rezidua antibiotik?
Na druhou stranu nemáte pravdu v tom, že se zemědělci ve velkochovech dobře starají.
Jednak během chovu pochcípou minimálně desítky až nižší stovky kuřat na ušlapání, nebo hlady, protože se nedostanou ke žrádlu.
Dále po vyskladnění zůstávají v halách desítky až nižší stovky kuřat, která mají nedostatečnou váhu, protože se nedostala ke žrádlu tak často. Tato kuřata se pak prodávají po 20 korunách soukromníkům na dokrmení. Z takového kuřete se dá na dvoře dochovat pořádný dospělý brojler s kvalitním masem.
Dále jsou u kuřat hojné zlomeniny kostí, to však nepřičítám nadměrné váze (jakápak nadměrná váha u podměrečných kuřat?) ale hovadskému zacházení ze strany velkochovatelů. Prostě to cpou do přepravek jak kusy hadru, takže polámaná křídla a nohy u brojlerů jsou naprosto běžná věc.
A co je asi největší týrání zvířat (nevím jestli je to v článku vůbec zmíněno) jsou otlaky na nohách. To je skoro ve sto procentech. Vyhnilé díry zespoda na běháku plné hoven a pilin.
Odpovědět
Na druhou stranu nemáte pravdu v tom, že se zemědělci ve velkochovech dobře starají.
Jednak během chovu pochcípou minimálně desítky až nižší stovky kuřat na ušlapání, nebo hlady, protože se nedostanou ke žrádlu.
Dále po vyskladnění zůstávají v halách desítky až nižší stovky kuřat, která mají nedostatečnou váhu, protože se nedostala ke žrádlu tak často. Tato kuřata se pak prodávají po 20 korunách soukromníkům na dokrmení. Z takového kuřete se dá na dvoře dochovat pořádný dospělý brojler s kvalitním masem.
Dále jsou u kuřat hojné zlomeniny kostí, to však nepřičítám nadměrné váze (jakápak nadměrná váha u podměrečných kuřat?) ale hovadskému zacházení ze strany velkochovatelů. Prostě to cpou do přepravek jak kusy hadru, takže polámaná křídla a nohy u brojlerů jsou naprosto běžná věc.
A co je asi největší týrání zvířat (nevím jestli je to v článku vůbec zmíněno) jsou otlaky na nohách. To je skoro ve sto procentech. Vyhnilé díry zespoda na běháku plné hoven a pilin.
RP
Radim Polášek
30.7.2022 13:40 Reaguje na Jiří NovákTak když jsou ve velkochovech stovky až desetitisíce kuřat, tak z logiky věci vždy musí nějaká kuřata, která se nějak "nepovedou" umírat.
Podívejte se , jak to vypadá v přírodě, tam se leckde u spousty ptačích druhů dospelosti nedožije 50 , někdy třeba 80 - 90 % vylíhlých mláďat. Pokud je přírodní výběr příliš tvrdě nasazen.
Běžný dochov drůbeže, kuřat na venkově byl vždycky minimálně s několika procenty úhynu. Výjimkou nebylo ani 50 % a víc, když se něco nepovedlo.
Ve velkochovech je dobré číslo jedno až nižší jednotky procent ztrát. Jedno procento je 10 z tisíce nebo 100 z desetitisíce. Z desetitisícového chovu kuřat 1 % znamená zhruba, že každý den v průměru uhyne jedno kuře. Proti přírodě, kde ty ztráty jsou až o 2 - 3 řády vyšší.
To lámání křídel a kostí obsluhou je podle mne blbost, takovým poškozením kuřat si drůbežárna výrazně snižuje kvalitu produktu a tím výrazně snižuje i zisk. Takové chování se potom můžen vyskytnou pouze jako exces, který by měl mít za následek okamžitý vyhazov tohoto pracovníka. Případně bych se nijak nedivil, kdyby vyšlo najevo, že takové poškození má na svědomí nějaký aktivista, který se tam vloudil jak o nějaký brigádník a chce za každou cenu získat nějaké pseudoargumenty, aby ten chov mohl zničit.
Jinak přirozeně ve velkochovech se dá vždycky něco zlepšovat. Snižovat úhyny a produkci kuřat, která nestihla vyrůst. Posuzovat ale, co konkrétně v tom velkochovu je špatně, na to musí být odborník a ne nevzdělaný frustrovaný aktivista.
Odpovědět
Podívejte se , jak to vypadá v přírodě, tam se leckde u spousty ptačích druhů dospelosti nedožije 50 , někdy třeba 80 - 90 % vylíhlých mláďat. Pokud je přírodní výběr příliš tvrdě nasazen.
Běžný dochov drůbeže, kuřat na venkově byl vždycky minimálně s několika procenty úhynu. Výjimkou nebylo ani 50 % a víc, když se něco nepovedlo.
Ve velkochovech je dobré číslo jedno až nižší jednotky procent ztrát. Jedno procento je 10 z tisíce nebo 100 z desetitisíce. Z desetitisícového chovu kuřat 1 % znamená zhruba, že každý den v průměru uhyne jedno kuře. Proti přírodě, kde ty ztráty jsou až o 2 - 3 řády vyšší.
To lámání křídel a kostí obsluhou je podle mne blbost, takovým poškozením kuřat si drůbežárna výrazně snižuje kvalitu produktu a tím výrazně snižuje i zisk. Takové chování se potom můžen vyskytnou pouze jako exces, který by měl mít za následek okamžitý vyhazov tohoto pracovníka. Případně bych se nijak nedivil, kdyby vyšlo najevo, že takové poškození má na svědomí nějaký aktivista, který se tam vloudil jak o nějaký brigádník a chce za každou cenu získat nějaké pseudoargumenty, aby ten chov mohl zničit.
Jinak přirozeně ve velkochovech se dá vždycky něco zlepšovat. Snižovat úhyny a produkci kuřat, která nestihla vyrůst. Posuzovat ale, co konkrétně v tom velkochovu je špatně, na to musí být odborník a ne nevzdělaný frustrovaný aktivista.
JN
Jiří Novák
31.7.2022 16:53 Reaguje na Radim PolášekZlomeniny křídel znamenají (na váhu) nepatrné procento konfiskátu. Křídla kuřat (stejně jako ostatních ptáků) nejakou nijak výrazně osvalená. Narozdíl od masivních prsních a stehenních svalů. Takže drůbežářům to může být celkem šumák. Na finanční stránku věci to má nepatrný vliv.
Jinak pokud jste někdy v drůbežárně byl, nedej bože brigádničil, tak víte, co za frustrovasná hovada tam pracují a jak se ke zvířatům chovají. Ale ruku na srdce, třeba v prasečáku to není lepší.
Souhlasím, že posuzovat velkochovy by měl odborník. Což je v tomto případě veterinář. Ale co má říkat veterinář buranům, co tam jsou zaměstnaní? Ti sice nemají mnohdy ani střední školu, ale rozumějí všemu "nejvíc". Tož tak. To bych je za každé zraněné kuře musel přetáhnout násadou od lopaty a pak by to třeba pochopili.
Odpovědět
Jinak pokud jste někdy v drůbežárně byl, nedej bože brigádničil, tak víte, co za frustrovasná hovada tam pracují a jak se ke zvířatům chovají. Ale ruku na srdce, třeba v prasečáku to není lepší.
Souhlasím, že posuzovat velkochovy by měl odborník. Což je v tomto případě veterinář. Ale co má říkat veterinář buranům, co tam jsou zaměstnaní? Ti sice nemají mnohdy ani střední školu, ale rozumějí všemu "nejvíc". Tož tak. To bych je za každé zraněné kuře musel přetáhnout násadou od lopaty a pak by to třeba pochopili.
RP
Radim Polášek
30.7.2022 13:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOno to není o zlámaných kostech, i tady aktivisté lžou, aby to bylo na neznalé lidi propagandisticky účinnější. Je to o tom, že těm zvířatům povolují vazy v kloubech.
Což je sice z hlediska konečného výsledku téměř totéž, to kuře je nemobilní nebo málo mobilní. Má Má bolesti a má špatný přístup k potravě, proto se jeho růst zpomaluje. A maso je často méně kvalitní. Kdysi jsem tyto brojlerová kuřata pěstoval, pro vlastní spotřebu, tak s tím mám určité zkušenosti.
A jejich robustní vzrůst - i tady aktivisti nestydatě a bezohledně lžou. Ty kuřata se nezvětšila 4x. Jsou možná větší 4x vzhledem k nemasným polozakrslým slepicím vyšlechtěným pouze k produkci vajec. Ale tito masní brojleři jsou produkováni jako hybrid F1 z vybraných vyšlechtěných MASNÝCH a VELKÝCH plemen. Jako takoví mají vzrůst po svých rodičích plus je tam ten efekt za prvé optimální kombinace dvou silně osvalených masných plemen,jejichž zkřížení produkuje ještě osvalenější křížence. Plus je tam ten efekt F1, který způsobí, že jejich intenzita zpracování potravy a následně růstu je ještě intenzívnější než u původních výchozích masných plemen.
Odpovědět
Což je sice z hlediska konečného výsledku téměř totéž, to kuře je nemobilní nebo málo mobilní. Má Má bolesti a má špatný přístup k potravě, proto se jeho růst zpomaluje. A maso je často méně kvalitní. Kdysi jsem tyto brojlerová kuřata pěstoval, pro vlastní spotřebu, tak s tím mám určité zkušenosti.
A jejich robustní vzrůst - i tady aktivisti nestydatě a bezohledně lžou. Ty kuřata se nezvětšila 4x. Jsou možná větší 4x vzhledem k nemasným polozakrslým slepicím vyšlechtěným pouze k produkci vajec. Ale tito masní brojleři jsou produkováni jako hybrid F1 z vybraných vyšlechtěných MASNÝCH a VELKÝCH plemen. Jako takoví mají vzrůst po svých rodičích plus je tam ten efekt za prvé optimální kombinace dvou silně osvalených masných plemen,jejichž zkřížení produkuje ještě osvalenější křížence. Plus je tam ten efekt F1, který způsobí, že jejich intenzita zpracování potravy a následně růstu je ještě intenzívnější než u původních výchozích masných plemen.
JN
Jiří Novák
31.7.2022 17:01 Reaguje na Radim PolášekPokud vezmu brojlera z velkochovu a chovám ho jako běžnou slepici na dvoře, krmím zrním a odpadky ze zelinářství, tak tam k žádnému "povolení vazů v kloubech" nedojde. Brojler doroste pravidelně přes 10 kilo (nejvíc jsem měl 13 kilo) a chodí zcela normálně. To ovšem nezvládne srdce a zvíře po čase uhyne. Takže je lepší zavčasu zabít, hned jak přesáhne těch 10 kilo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2022 09:07 Reaguje na Jiří NovákTak když má pořád dost pohybu, tak asi ty vazy taky průběžně sílí jako kosti. Je fakt, že my jsme je chovali v poměrně malé ohrádce na zahradě. A zabíjeli k podzimu postupně, aby to vyšlo do chladnějšího nočního počasí, abychom je nemuseli dávat do kurníku ke slepicím. Myslím, že dosáhli tak 4 - 6 kilo.
Odpovědět
Anyr
28.7.2022 10:04 Reaguje na Richard VacekPrimitivní myšlení.
"Poškozené a jinak nevyhovující produkty/výrobky", v tomto případě kuřata, samozřejmě nejsou prodávána jasko "kuřecí stehna mražená" nebo "kuřecí paličky chlazené", ale, v tomto případě znetvořená, zmrzačená kuřata, jsou zpracována do zcela jiných produktů. Ty se doma cpeš "hezkým výběrem". :)
Nu a navíc, pokud tomu výběru říkáš, že je to lahodné, tak si zkus někdy koupit kuře od nějaké babči z vesnice, co lítá venku, cpe se žížalama, hmyzem a oďobává salát a kapustu na záhonech, když se mu zadaří. Myslím, že změníš názor.
Navíc, celý masný/živočišný průmysl je prostě zvěrstvo a jinak to ani být nemůže, když jsou lidé lakomí, nenažraní a zlí.
Ach jo.
Odpovědět
"Poškozené a jinak nevyhovující produkty/výrobky", v tomto případě kuřata, samozřejmě nejsou prodávána jasko "kuřecí stehna mražená" nebo "kuřecí paličky chlazené", ale, v tomto případě znetvořená, zmrzačená kuřata, jsou zpracována do zcela jiných produktů. Ty se doma cpeš "hezkým výběrem". :)
Nu a navíc, pokud tomu výběru říkáš, že je to lahodné, tak si zkus někdy koupit kuře od nějaké babči z vesnice, co lítá venku, cpe se žížalama, hmyzem a oďobává salát a kapustu na záhonech, když se mu zadaří. Myslím, že změníš názor.
Navíc, celý masný/živočišný průmysl je prostě zvěrstvo a jinak to ani být nemůže, když jsou lidé lakomí, nenažraní a zlí.
Ach jo.
RV
Richard Vacek
28.7.2022 14:14 Reaguje na AnyrNo já slepice chovám a i kuřata jsem líhl, než mě to přestalo bavit, takže proti nesmyslům od lidí, kteří kuře viděli možná na obrázku, jsem docela odolný.
A ta vyběhaná kuřata ze zahrady a na žížalách? Těch bývalo z vajec zhruba polovina (kohoutci) a než se s těmi opeřenými vránami dělat k obědu, tak jsem je rozdával.
Odpovědět
A ta vyběhaná kuřata ze zahrady a na žížalách? Těch bývalo z vajec zhruba polovina (kohoutci) a než se s těmi opeřenými vránami dělat k obědu, tak jsem je rozdával.
JN
Jiří Novák
28.7.2022 20:27 Reaguje na Richard VacekNo tak kohouta od nosného plemene asi jedině na polívku. Ale Anyr má pravdu. A já už bych jinou drůbež než z vlastního dvorka nejedl. To se nedá vůbec srovnávat s velkochovem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.7.2022 13:45 Reaguje na Jiří NovákTak je to úplně jiné maso,to je pravda. Jenže Vám na té zahradě a dvorku vyroste za dvakrát delší dobu a přitom spotřebuje 4x víc krmiva.
Máte li vyproduvat levné maso pro širokou spotřebu i těch chudších a s co nejnižším vynaložením přírodních zdrojů, krmiva a času, tudíž s co nejnižší ekologicko u stopou, vychází maso z těch masných brojlerů z velkoprodukce jako ekologicky nejvýhodnější.
Odpovědět
Máte li vyproduvat levné maso pro širokou spotřebu i těch chudších a s co nejnižším vynaložením přírodních zdrojů, krmiva a času, tudíž s co nejnižší ekologicko u stopou, vychází maso z těch masných brojlerů z velkoprodukce jako ekologicky nejvýhodnější.
JN
Jiří Novák
31.7.2022 17:02 Reaguje na Radim PolášekA nebo dělat to tak, jak bylo zvykem po většinu historie. Maso jen v neděli.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.8.2022 20:22 Reaguje na Jiří NovákMaso jen v neděli jako historický fakt? Historicky bude asi záležet na tom za "jakým stolem" jste seděl.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2022 08:46 Reaguje na Jarek SchindlerOno to je složité. Dneska jídáme maso většinou každý den, jenomže díky znalostem kolem zdravé výživy jsme i tak poměrně zdraví. Většinou.
V minulosti opravdu většina lidí měla maso jen v neděli nebo málokdy. Ať už byli tak chudí, že to prostě jinak nešlo. Pokud na to maso vůbec měli. Nebo byli bohabojní a snažili se dodržovat přikázání boží, či spíše církve o skromnosti. Ostatně postní dny, kterých bylo například ve středověku občas až velké množství v roce byly údajně mimo jiné i proto, aby lidi v průměru jedli zdravěji.
Ostatně v dřívější době, kdo na střídmost v jídle kašlal, s tehdejší neznalostí zdravé výživy, obrovským infekčním tlakem choroboplodných zárodků kvůli mizerné hygieně, s používáním třeba toxických léků, pudrů, líčidel, mastí třeba s obsahem arsenu, olova a dalších toxických látek se vyššího věku nedožil a konec jeho života často byl dost stastiplný.
Odpovědět
V minulosti opravdu většina lidí měla maso jen v neděli nebo málokdy. Ať už byli tak chudí, že to prostě jinak nešlo. Pokud na to maso vůbec měli. Nebo byli bohabojní a snažili se dodržovat přikázání boží, či spíše církve o skromnosti. Ostatně postní dny, kterých bylo například ve středověku občas až velké množství v roce byly údajně mimo jiné i proto, aby lidi v průměru jedli zdravěji.
Ostatně v dřívější době, kdo na střídmost v jídle kašlal, s tehdejší neznalostí zdravé výživy, obrovským infekčním tlakem choroboplodných zárodků kvůli mizerné hygieně, s používáním třeba toxických léků, pudrů, líčidel, mastí třeba s obsahem arsenu, olova a dalších toxických látek se vyššího věku nedožil a konec jeho života často byl dost stastiplný.
radim buffalo tobias
29.7.2022 11:26 Reaguje na Richard Vacekano...kuřecí maso se mnohdy na jazyku rozplyne ale je to tím že maso je hnusné a velice řídké, samá voda ! nejlepší pro třeba drobnochovatele je si pořídit 1.0 kornyše či indické bojovnice a toho pak pustit na 0.1 masného plemene.
Odpovědět
RP
me
meluzína
28.7.2022 08:02Jsem ráda za každý podobný únik informací z těchto továren na maso a za každou snahu o zlepšení života zvířat. Týrání životem je také týrání. Nerozumím lidem kteří se těchto nelidských způsobů tovární výroby masa zastávají a věří že bez ní lidstvo hladovět - přála bych si, aby se mohli jednou do některé továrny na maso podívat a udělat si vlastní názor přímo na místě.
Tyhle technologie výroby masa totiž nemají nic společného se zemědělstvím a chovem zvířat.
Odpovědět
Tyhle technologie výroby masa totiž nemají nic společného se zemědělstvím a chovem zvířat.
JS
Jarek Schindler
1.8.2022 20:27 Reaguje na meluzínaAž bude kuře kilo za 300-400 Kč tak si doufám nebudete stěžovat a nasytí vás již jen ten fakt, že to bylo "šťastné kuře".
Odpovědět
me
meluzína
2.8.2022 11:33 Reaguje na Jarek SchindlerVím, že spoustě lidí nevadí že to maso není dobré, hlavně že je levné a že je toho hodně. Proti guštu žádný dišputát.
Jen mě pokaždé překvapí lidi, kterým nevadí a obhajují výrobu masa, ve které jsou zvířata nemocná a trpí. Týrání není jen podvýživa, v těhle továrnách jsou zvířata týraný nedostatkem prostoru a udržováním při bolestivém životě. Brojler, který je špinavý, opelichaný, nechodící, s proleženinami a zlomeninami není zdravé zvíře na dvoře, a není fertig ani v hale - jen je jich tam stejných hodně a bere se to jako standart. Ano, pro tento způsob výroby masa je tohle normální, ale je to v pořádku pro zvíře a naše svědomí? Proč jsou v reklamě krásná žlutá kuřátka na zelené travičce a ne snímky z těchto hal, když jsou tovární kuřata fertig?
Můj názor je, že je potřeba tyhle způsoby výroby živého masa změnit a zlepšit welfare zvířat, a jsem ráda za každou fotku která se zveřejní, a za každou diskuzi, která se kolem toho vede. I kdyby se jen jediný člověk nad tím zamyslel a řekl si, že by se to mohlo a mělo dělat jinak.
Odpovědět
Jen mě pokaždé překvapí lidi, kterým nevadí a obhajují výrobu masa, ve které jsou zvířata nemocná a trpí. Týrání není jen podvýživa, v těhle továrnách jsou zvířata týraný nedostatkem prostoru a udržováním při bolestivém životě. Brojler, který je špinavý, opelichaný, nechodící, s proleženinami a zlomeninami není zdravé zvíře na dvoře, a není fertig ani v hale - jen je jich tam stejných hodně a bere se to jako standart. Ano, pro tento způsob výroby masa je tohle normální, ale je to v pořádku pro zvíře a naše svědomí? Proč jsou v reklamě krásná žlutá kuřátka na zelené travičce a ne snímky z těchto hal, když jsou tovární kuřata fertig?
Můj názor je, že je potřeba tyhle způsoby výroby živého masa změnit a zlepšit welfare zvířat, a jsem ráda za každou fotku která se zveřejní, a za každou diskuzi, která se kolem toho vede. I kdyby se jen jediný člověk nad tím zamyslel a řekl si, že by se to mohlo a mělo dělat jinak.
RP
Radim Polášek
3.8.2022 10:21 Reaguje na meluzínaAle ono to maso z hal je dobré, jenom je prostě jiné. A má mnohem menší ekologickou stopu, protože se na jeho produkci spotřebovalo nejméně přírodních zdrojů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.7.2022 08:50Nejsem fanda podobných výkrmen, ale jsem realista chovající drůbež na
zatravněném pozemku s potokem a stromy. Vychovat tam kuře k jídlu trvá půl roku a kdo nejedl nikdy domácí drůbež, tak se bude divit tuhosti masa.
Ekonomiku domácího chovu nechci ani srovnávat s velkochovy a tak se ptám
odpůrců velkochovů, kde chtějí vychovat ty kvanta kuřat pro miliardy
obyvatel planety a o kolik více potravy ty kuřata zkonzumují? V teple,
suchu a s minimem pohybu je jejich energetický výdej minimální a vše co
získají z potravy uloží do svaloviny. Křehkost kostí může být zaviněna
špatnou výživou, genetickou vadou, či nemocí. To se stává i u kuřat
chovaných EKO a BIO a navíc hrozí přenos nemocí od volně žijících ptáků. Kdo zažil drůbeží chřipku, tak může posoudit možnost tomu předejít ve velkochovech a nebo u drůbeže chované volně na dvoře. Návrat zpět je
výplodem naivních snílků postrádajících praktické zkušenosti a vidím
to, jak se o to pokoušejí sami. Nosnice mají v dřevěných boudičkách ve kterých jim v zimě mrzne a oni se diví, že pak půl roku nesnášejí
vejce. Výběhy jako dlaň jsou udusané, bez trávy jako mlato , oni tomu
říkají BIOchov a krmí je stejnými směskami jako velkochovy. To už
překousnu drůbežárnu, než podobné týrání drůbeže.
Doporučuji kritikům velkochovů se vžít do situace slepic v podobných
BIOchovech naivních nadšenců často "zachraňujících" vynesené nosnice z
drůbežáren. Kamarád podlehl nápadu EKO manželky a přivezl před léty
ty vysloužilé nosnice. Půl roku trvalo, než se opeřily, které po celou
dobu ve venkovním výběhu posedávaly v hloučku a třepaly se zimou. Vajec
se dočkali po tři čtvrtě roce neefektivního krmení a po půl roce
mizerné snůšky už měly nosnice více jak dva roky a tudíž nebyly na
snůšku, ale na dožití. Postupně jimi krmil psa a pak už poučen koupil
mladé zdravé nosnice. Pochopila to i jeho EKO manželka a už nikdy by
si domů nepřinesli na dožití vynesené nosnice. Co nepochopili je to,
že v té ohradě bez trávy v bahně a trusu je to opět pouze týrání a
nikoliv BIOchov, jako třeba ten můj s přirozenou potravou a nikoliv
to krmení průmyslově vyráběnými směsmi stejnými jako v drůbežárnách.
Odpovědět
zatravněném pozemku s potokem a stromy. Vychovat tam kuře k jídlu trvá půl roku a kdo nejedl nikdy domácí drůbež, tak se bude divit tuhosti masa.
Ekonomiku domácího chovu nechci ani srovnávat s velkochovy a tak se ptám
odpůrců velkochovů, kde chtějí vychovat ty kvanta kuřat pro miliardy
obyvatel planety a o kolik více potravy ty kuřata zkonzumují? V teple,
suchu a s minimem pohybu je jejich energetický výdej minimální a vše co
získají z potravy uloží do svaloviny. Křehkost kostí může být zaviněna
špatnou výživou, genetickou vadou, či nemocí. To se stává i u kuřat
chovaných EKO a BIO a navíc hrozí přenos nemocí od volně žijících ptáků. Kdo zažil drůbeží chřipku, tak může posoudit možnost tomu předejít ve velkochovech a nebo u drůbeže chované volně na dvoře. Návrat zpět je
výplodem naivních snílků postrádajících praktické zkušenosti a vidím
to, jak se o to pokoušejí sami. Nosnice mají v dřevěných boudičkách ve kterých jim v zimě mrzne a oni se diví, že pak půl roku nesnášejí
vejce. Výběhy jako dlaň jsou udusané, bez trávy jako mlato , oni tomu
říkají BIOchov a krmí je stejnými směskami jako velkochovy. To už
překousnu drůbežárnu, než podobné týrání drůbeže.
Doporučuji kritikům velkochovů se vžít do situace slepic v podobných
BIOchovech naivních nadšenců často "zachraňujících" vynesené nosnice z
drůbežáren. Kamarád podlehl nápadu EKO manželky a přivezl před léty
ty vysloužilé nosnice. Půl roku trvalo, než se opeřily, které po celou
dobu ve venkovním výběhu posedávaly v hloučku a třepaly se zimou. Vajec
se dočkali po tři čtvrtě roce neefektivního krmení a po půl roce
mizerné snůšky už měly nosnice více jak dva roky a tudíž nebyly na
snůšku, ale na dožití. Postupně jimi krmil psa a pak už poučen koupil
mladé zdravé nosnice. Pochopila to i jeho EKO manželka a už nikdy by
si domů nepřinesli na dožití vynesené nosnice. Co nepochopili je to,
že v té ohradě bez trávy v bahně a trusu je to opět pouze týrání a
nikoliv BIOchov, jako třeba ten můj s přirozenou potravou a nikoliv
to krmení průmyslově vyráběnými směsmi stejnými jako v drůbežárnách.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.7.2022 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekU těch velkochovů je křehkost kostí zaviněna hodně rychlým růstem kuřat, přičemž osifikace kostí není dokončena. Proto leckdy i v supermarketu koupíte kuře, které má zlomenou kost v noze.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
30.7.2022 06:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOsifikace je sice slabší, ale 99% zlomenin je způsobeno rychlým způsobem vyskladnění - 3-4 ks v ruce za stojáky hlavou dolů a šup do bedny. V Xaverově jezdívali kusy i tobogany dolů z pater. Snahou je rychle vyskladnit , vyčistit a připravit nový zástav. Jinak je ekonomika v trapu. Lidi chtějí nakupovat levně. Pár bláznů koupí kuře za 300 a vejce za 10, protože je BIO. Ten zbytek se snaží slušně se najíst v rámci svým možností v prkenici.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.7.2022 14:12 Reaguje na Petr PekaříkAsi je hodně způsobena tím rychlým růstem a současně nedostatkem pohybu. Když kosti nemusí být silné, což se mimo jiné hlavně zajišťuje pravidelným pohybem, jsou prostě křehčí. To platí pro každého, pro kuře i pro člověka vyrůstajícího u monitoru počítače či u tabletu, když nemá jiný pravidelný pohyb.
Kdyby je nechali běhat, tak by si s nimi mohli dovolit manipulovat mnohem tvrději a kosti těch kuřat by to vydržely. Jenže to by vyrůstaly třeba o třetinu, polovinu pomalej i a o to by to maso bylo dražší. Neboli na trhu velmi obtížně prodejné.
Odpovědět
Kdyby je nechali běhat, tak by si s nimi mohli dovolit manipulovat mnohem tvrději a kosti těch kuřat by to vydržely. Jenže to by vyrůstaly třeba o třetinu, polovinu pomalej i a o to by to maso bylo dražší. Neboli na trhu velmi obtížně prodejné.
Anyr
28.7.2022 09:58 Reaguje na Břetislav MachačekPěkně jsi shrnul důvody, proč jsou živočišné produkty nejen horší pro zdraví, ale i proč je jejich výroba problematická ve všech ohledech a proč se má přejít k potravě "plant-based". Díky za to. :)
https://en.wikipedia.org/wiki/Plant-based_diet
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Plant-based_diet
BM
Břetislav Machaček
29.7.2022 08:23 Reaguje na AnyrMilý pane Anýr, já zůstanu už u svých manýr a budu papat
maso jako moji předci, protože to dělají i blízcí příbuzní
lidí lidoopi. Pouze vegáni a vegetariáni jsou asi potomky
oslů a nebo jiných spásačů travičky. Vaše náboženství
odmítající jíst maso je vaše věc, pokud ji nevnucujete
jiným, ale u mne nepadá na úrodnou půdu už pouze kvůli
tomu, jak mi to maso chutná. Na uzeném si pochutnával
celý život(zabíjeli 3 prasata ročně) můj děda a dožil
se ve zdraví téměř 90 let. No a kamarádka vegánka trpí
kvantem nemocí a cpe se kily umělých doplňků stravy.
Nevím, kdo ty statistiky sestavuje a koho se ptají
co jedí. Mne a nikoho z okolí nikdy nikdo neoslovil
v žádné anketě a ani jiné statistice. Na to se
asi pečlivě vybírají ti "správní" respondenti, aby
anketa vyšla podle zadání.
Odpovědět
maso jako moji předci, protože to dělají i blízcí příbuzní
lidí lidoopi. Pouze vegáni a vegetariáni jsou asi potomky
oslů a nebo jiných spásačů travičky. Vaše náboženství
odmítající jíst maso je vaše věc, pokud ji nevnucujete
jiným, ale u mne nepadá na úrodnou půdu už pouze kvůli
tomu, jak mi to maso chutná. Na uzeném si pochutnával
celý život(zabíjeli 3 prasata ročně) můj děda a dožil
se ve zdraví téměř 90 let. No a kamarádka vegánka trpí
kvantem nemocí a cpe se kily umělých doplňků stravy.
Nevím, kdo ty statistiky sestavuje a koho se ptají
co jedí. Mne a nikoho z okolí nikdy nikdo neoslovil
v žádné anketě a ani jiné statistice. Na to se
asi pečlivě vybírají ti "správní" respondenti, aby
anketa vyšla podle zadání.
PP
Petr Pekařík
30.7.2022 07:01 Reaguje na AnyrTakže bude zdravější se živit kompostem v různém stádiu rozkladu ? Člověk je všežravec a trávicí ústrojí a metabolismus je tomu přizpůsobován stovky tisíc let. Eskymáci resp. Inuité jsou zase třeba pouze masožravci
Odpovědět
RP
RP
Radim Polášek
30.7.2022 14:06 Reaguje na Břetislav MachačekJá mám s vykladenými nosnicemi jen dobré zkušenosti. Než identifikují, že v krmítku je žrádlo, jim trvá tak 2 - 3 dny, než se naučí na zahradě žrát hmyz a když prší, tak se schovat, a zřejmě i hledat a konzumovat grit jim trvá tak 14 dnů, měsíc, A než se naučí se chránit před čmelíky - čistit od nich peří zobákem, trvá jim tak 4 měsíce. A než se naučí přepeřit v tu správnou dobu, ne pozdě za mrazu ani ne předčasně v září, trvá jim tak půl roku, rok.
Kurník mám nevytápěný v baráku, takže za běžného zimního počasí je tam tak + 5 st C a za sibiřských mrazů tak - 6 st C, nosit začínají tak v březnu a končí v listopadu a během této doby každá slepice snese vždy 2 vajíčka za 3 až 4 dny. Jinak životnost slepic je tak 5 let. Po 5 letech už snášejí vajíčka podle mne s cca poloviční intenzitou, na dožití je tak do 10 let.
Ovšem kde se snaží jim v zimě topit a svícením prodlužovat den, aby kladly i přes zimu, budou mít asi životnost výrazně nižší.
Je ale fakt, že ty vykladené slepice jsem většinou bral z podestýlkového chovu a vždy jsem přidával ke stávajícím slepicím, takže asi měly nějaké návyky a se učily od jiných. Nyní mám ten chov přerušený, takže nyní by se slepice musely učit vlastními zkušenostmi.
Odpovědět
Kurník mám nevytápěný v baráku, takže za běžného zimního počasí je tam tak + 5 st C a za sibiřských mrazů tak - 6 st C, nosit začínají tak v březnu a končí v listopadu a během této doby každá slepice snese vždy 2 vajíčka za 3 až 4 dny. Jinak životnost slepic je tak 5 let. Po 5 letech už snášejí vajíčka podle mne s cca poloviční intenzitou, na dožití je tak do 10 let.
Ovšem kde se snaží jim v zimě topit a svícením prodlužovat den, aby kladly i přes zimu, budou mít asi životnost výrazně nižší.
Je ale fakt, že ty vykladené slepice jsem většinou bral z podestýlkového chovu a vždy jsem přidával ke stávajícím slepicím, takže asi měly nějaké návyky a se učily od jiných. Nyní mám ten chov přerušený, takže nyní by se slepice musely učit vlastními zkušenostmi.
BM
Břetislav Machaček
31.7.2022 14:53 Reaguje na Radim PolášekU domácího chovu nosnic se řídím ekonomikou a nikoliv city,
jak prodloužit život vyřazeným nosnicím z velkochovů. Ty
měsíce, co normální nosnice snášejí vejce a ty "zachráněné"
se dávají do pořádku při dopeření a aklimatizaci žerou
obě skupiny stejně, ale pouze ty klasické se vajíčky zaplatí. Efektivita nosnic v domácím chovu je maximálně
do tří let a pak je to charita a domov důchodců pro ty
slepice. Ano ony občas i něco snesou, ale při ceně
zrní je to ta zmíněná charita, že je necháváte dožít.
Prvý rok života nosnice je nejefektivnější, druhý taky,
ale ve třetím roce se je třeba postarat o obnovu hejna.
Nikomu nezakazuji nechávat slepice dožít, ale já se
řídím i ekonomickým výsledkem chovu, který u šesti
slepic mám takový, že prodaná vejce(po 4 Kč) mi zaplatí
krmivo, nákup nosnic atd. a vejce pro svoji spotřebu mám grátis. Zkuste si to spočítat a zjistíte, co má efekt a
co je pouze soucit a dožívaní slepic. V tom jsem stále
vesničan, který vidí domácí zvíře jako užitkového tvora
a nikoliv jako tvora , kterého nechám bez užitku dožít.
Odpovědět
jak prodloužit život vyřazeným nosnicím z velkochovů. Ty
měsíce, co normální nosnice snášejí vejce a ty "zachráněné"
se dávají do pořádku při dopeření a aklimatizaci žerou
obě skupiny stejně, ale pouze ty klasické se vajíčky zaplatí. Efektivita nosnic v domácím chovu je maximálně
do tří let a pak je to charita a domov důchodců pro ty
slepice. Ano ony občas i něco snesou, ale při ceně
zrní je to ta zmíněná charita, že je necháváte dožít.
Prvý rok života nosnice je nejefektivnější, druhý taky,
ale ve třetím roce se je třeba postarat o obnovu hejna.
Nikomu nezakazuji nechávat slepice dožít, ale já se
řídím i ekonomickým výsledkem chovu, který u šesti
slepic mám takový, že prodaná vejce(po 4 Kč) mi zaplatí
krmivo, nákup nosnic atd. a vejce pro svoji spotřebu mám grátis. Zkuste si to spočítat a zjistíte, co má efekt a
co je pouze soucit a dožívaní slepic. V tom jsem stále
vesničan, který vidí domácí zvíře jako užitkového tvora
a nikoliv jako tvora , kterého nechám bez užitku dožít.
BM
Břetislav Machaček
31.7.2022 15:03 Reaguje na Břetislav MachačekJeště dodám, že nedopeřené a nepřepeřené nosnice trpí teplem, chladem i deštěm a nepatří do volného chovu, ale do hal a vidět v zimě poloopeřené nosnice
z velkochovu u někoho na dvoře, tak to považuji za
týrání zvířat.
Odpovědět
z velkochovu u někoho na dvoře, tak to považuji za
týrání zvířat.
RP
Radim Polášek
2.8.2022 09:25 Reaguje na Břetislav MachačekTak zrovna u nosnic já tu ekonomiku chovu ani tak nepočítám. Spíš mně vadí nadprodukce vajec, protože se jich musím nějak zbavovat prodejem.
Co se týká přepeřování slepic, je to záležitost asi 2 - 3 týdnů. A když se slepice chovají v přírodním cyklu, nepřitápí se jim přes zimu neprodlužuje den umělým osvětlením ve snaze přinutit je snášet i za chladného podzimního a zimního počasí, slepice si sama nastaví přirozeným způsobem dobu přepeření někdy na podzim těsně před chladnějším počasím. Jen málokdy se stane, že to nějak špatně vyjde a potom slepice jde třeba venku do minusových teplot bez peří. Tam se zasáhnout musí, protože pro slepici to je obrovská tepelná zátěž a než by jí vyrostlo nové peří, asi by onemocněla a uhynula.
Ekonomiku chovu bych spíš počítal u brojlerů na maso. ale i tam si člověk , který je chová pro svou vlastní potřebu, musí uvědomit, že nikdy nedosáhne ekonomiky velkochovu. A že když chce člověk vysloveně jen levné maso, obvykle vyjde lépe, kdyby si ta kuřata kupoval v supermarketu než když si je odchová. Levněji to vyjde jen tehdy, když do toho odchovu může zahrnout vlastní zdroje, které by jinak zůstávaly nevyužity. Třeba zbytky jídla nebo to, co si ta zvířata najdou na zahradě.
Odpovědět
Co se týká přepeřování slepic, je to záležitost asi 2 - 3 týdnů. A když se slepice chovají v přírodním cyklu, nepřitápí se jim přes zimu neprodlužuje den umělým osvětlením ve snaze přinutit je snášet i za chladného podzimního a zimního počasí, slepice si sama nastaví přirozeným způsobem dobu přepeření někdy na podzim těsně před chladnějším počasím. Jen málokdy se stane, že to nějak špatně vyjde a potom slepice jde třeba venku do minusových teplot bez peří. Tam se zasáhnout musí, protože pro slepici to je obrovská tepelná zátěž a než by jí vyrostlo nové peří, asi by onemocněla a uhynula.
Ekonomiku chovu bych spíš počítal u brojlerů na maso. ale i tam si člověk , který je chová pro svou vlastní potřebu, musí uvědomit, že nikdy nedosáhne ekonomiky velkochovu. A že když chce člověk vysloveně jen levné maso, obvykle vyjde lépe, kdyby si ta kuřata kupoval v supermarketu než když si je odchová. Levněji to vyjde jen tehdy, když do toho odchovu může zahrnout vlastní zdroje, které by jinak zůstávaly nevyužity. Třeba zbytky jídla nebo to, co si ta zvířata najdou na zahradě.
DA
DAG
28.7.2022 08:56No myslím, že kdyby se jim lámali nohy a umírali hlady, tak v článku a na videu budou asi úplně jiné obrázky. V každém sebevolnějším a lepším chovu se vždycky vyskytne takový mrzáček, jako kuře na té fotce. To potvrdí každý, komu kvočna aspoň jednou vyseděla vajíčka.
Podle mě je to teda argumentačně dost slabé.
Ano můžeme se bavit o tom, že by mohli mít více prostoru popřípadě, proč nejsou dostatečně opeřeni. Zvyšování kvality života kuřat má určitě význam i na kvalitu masa. Nicméně jsou v této zemi miliony lidí, kteří chtějí kuřecí maso za 70 kč/kg. Takže za mě velkochovy a průmyslové chování kuřat ano.
Odpovědět
Podle mě je to teda argumentačně dost slabé.
Ano můžeme se bavit o tom, že by mohli mít více prostoru popřípadě, proč nejsou dostatečně opeřeni. Zvyšování kvality života kuřat má určitě význam i na kvalitu masa. Nicméně jsou v této zemi miliony lidí, kteří chtějí kuřecí maso za 70 kč/kg. Takže za mě velkochovy a průmyslové chování kuřat ano.
MJ
Marcela Jezberová
28.7.2022 16:31 Reaguje na DAGObčas kupujeme maso od soukromníka, který má kuřata na volno v hale a vykrmuje pomaleji a do váhy nad 4 kg. Stěžoval si, že mu teď ubývají zákazníci a má problém prodat kuřata, protože musel kvůli cenám energie a krmiv trochu zdražit a lidem se už kuřata zdají drahá a že prý si je raději koupí v marketu. Přepočítala jsem si jeho cenu kuřete na cenu kuřat nabízených v supermarketu a na kilo vychází stejně. Takže míč je opravdu na straně zákazníků. Když nebudou ochotní zaplatit, budou se prostě chovat a prodávat rychlokuřata.
Odpovědět
JN
Jiří Novák
28.7.2022 20:45 Reaguje na DAGOno je třeba si uvědomit, že máme dvě možnosti. Buďto mám maso z velkochovu, což je v podstatě voda ve tvaru masa, ale je to levné.
Nebo mám opravdové, vyzrálé maso ze dvora, s výživnou a chuťovou hodnotou, ale to mi nevyroste za 35 dní a nebude to stát pár korun.
Odpovědět
Nebo mám opravdové, vyzrálé maso ze dvora, s výživnou a chuťovou hodnotou, ale to mi nevyroste za 35 dní a nebude to stát pár korun.
RP
Radim Polášek
30.7.2022 14:20 Reaguje na Jiří NovákOno to je u kuřat asi taky stejné jako s prasaty. Třeba v minulosti se prase běžně krmilo na 200 kilo, než se poráželo. Jenomže se zjistilo, že do cca 100 kilo běžné prase roste rychleji a na to maso spotřebuje méně krmiva. Nad 100 kilo už spotřebuje na produkci toho svého masa mnohem víc krmiva. Proto se chovatelům prasat vyplácí místo jednoho prasete vykrmeného na 200 kilo vykrmit dvě prasata po 100 kilech.
A stejné to bude s kuřaty. Drobný chovatel vykrmí brojlerové kuře na 4 kila, protože to je jeho přirozená dospělá velikost křížence masných plemen. Ale ve velkochovu produkují úplně stejná kuřata 1,5 kilová, dvoukilová, protože do takové velikosti stejná kuřata ze stejného krmiva vyprodukují víc masa než kuřata nad ty 2 - 3 kila.
Odpovědět
A stejné to bude s kuřaty. Drobný chovatel vykrmí brojlerové kuře na 4 kila, protože to je jeho přirozená dospělá velikost křížence masných plemen. Ale ve velkochovu produkují úplně stejná kuřata 1,5 kilová, dvoukilová, protože do takové velikosti stejná kuřata ze stejného krmiva vyprodukují víc masa než kuřata nad ty 2 - 3 kila.
JN
Jiří Novák
31.7.2022 17:05 Reaguje na Radim PolášekNo jo, a potom máte drahej špek, protože všichni chovají ty stokilové "atlety" místo pořádného dvousetkilového prasete :-)
Brojler jde udělat s přehledem desetikilovej. Akorát to trvá.
Odpovědět
Brojler jde udělat s přehledem desetikilovej. Akorát to trvá.
RP
Radim Polášek
2.8.2022 09:27 Reaguje na Jiří NovákTak oni mají nejspíš v těch velkochovech své důvody, proč produkují 1,5 kilová kuřátka a ne 6 - 10 kilová kuřata.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
1.8.2022 12:30 Reaguje na Radim PolášekChovatelům prasat se vyplatí 100 kg prase především proto, že nad 100/120 kg se více ukládá sádlo a o to prostě spotřebitelé nemají zájem. Sice se občas někde objeví výkřik do tmy, že sádlo je zdravější, než ztužené rostlinné tuky nebo jak je takové maso chuťově skvělé, ale ve skutečnosti o sádlo nikdo moc nestojí. Řezník proto ztučnělá prasata nechce vůbec, nebo je zaplatí tak mizerně, že to nezaplatí náklady na krmení. Takže pokud chcete chovat prasata, chováte je tak, abyste je bez ztráty prodal.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2022 09:00 Reaguje na Marcela JezberováProstě nad 100 kilo pomaleji přibývají. A pokud se jejich kýta a podobné nezpracuje na něco ve stylu parmské šunky, protože tam čím větší tím lepší a maso se vysoce zhodnotí, tak je jednoznačně ekonomicky výhodnější vychovat po dvou prasetech o 100 kilech než jedno o 200 kilech.
Snad akorát výkrm jednoho čuníka na venkově ve venkovském hospodářství byl výhodnější do těch 200 kilo, protože za prvé tam bylo ideální časové období od jara do zimy pro výkrm a od konce léta se čuníkovi, který byl větší a sežral tak víc, zkrmovaly pro delší skladování nevhodné zbytky sklizní. Třeba příliš malé brambory, nekvalitní zbytky obilí atd.
Odpovědět
Snad akorát výkrm jednoho čuníka na venkově ve venkovském hospodářství byl výhodnější do těch 200 kilo, protože za prvé tam bylo ideální časové období od jara do zimy pro výkrm a od konce léta se čuníkovi, který byl větší a sežral tak víc, zkrmovaly pro delší skladování nevhodné zbytky sklizní. Třeba příliš malé brambory, nekvalitní zbytky obilí atd.
MM
Milan Milan
28.7.2022 08:58Vypadá to drsně, ale na druhou stranu kdo měl kdy slepice tak ví, že v honbe za potravou se mačkají, často se sami i štípou apod. takže při statisícových chovech nějaké "zdevastované" kuře pravděpodobně lze očekávat. Ale obecná paušalizace dle jednoho snímku i když bohužel jak se zdá dost zdecimovaného kuřete, je spíše na úrovni poplašné zprávy. Taky by mně zajímalo, jak se praktikuje chov kuřat s polámanými nožkami???
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
28.7.2022 14:06Aha, chovatelé jsou tak hloupí, že vrážejí peníze do chovu mrzáků - tedy výroby neprodejného odpadu.
Jojo, stále ještě se máme příliš dobře a (myslíme si, že) můžeme věnovat energii řešení virtuálních problémů.
Odpovědět
Jojo, stále ještě se máme příliš dobře a (myslíme si, že) můžeme věnovat energii řešení virtuálních problémů.
ZK
Zdeněk Kučera
28.7.2022 15:23Prošel jsem řadu chovů u nás i v Evropě a tohle je článek psaný někým, kdo o tom co píše neví absolutně nic. V průměrné hale je cca 80 tis. kuřat a z těch jednodenních nasazených kuřat je vždy určité procento postižení, zranění a dalších znetvoření, které se projeví během 35 denního výkrmu. Kuřata na obrázku jsou právě tato. Na tom žádné opatření nic nezmění. Naopak bych autory článku odsoudíl za vniknutí do cizího objektu a stresování zvířat. Z toho stresu pak vznikají dost často tyto úrazy.
Odpovědět
pp
Hu
RP
AD
Alice D
1.8.2022 19:16 Reaguje na Zdeněk KučeraHloupost. Pracovala jsem na šlechtění brojlerů a ke konci výkrmu to takhle opravdu dost často vypadá. A když uhyne,druhý den už je z něho taková šlichta. Roky jsem kuřecí nemohla pozřít.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
28.7.2022 15:59Zrovna tyto "skandální" záběry z hal, kde je možná 10 tisíc kuřat, působí tak, jako by si autor říkal "Sakra, musím tady přeci něco najít, nemůžu odejít bez nemocného kuřete. Jo tady, konečně, aspoň něco, tak hlavně dlouho točit, ať to má grády". Ale byla to fuška, v takových chovech natočit "skandální záběry". Jinak, samozřejmě, pokud si zákazník bude ochoten zaplatit kuřata vykrmovaná pomalu, tak proč ne? Za peníze v Praze dům. Ale z vlastní zkušenosti musím upozornit, že brojler, který má 4 kg v opracovaném trupu, už rozhodně nemá křehké masíčko. O to už se na plotně musíte postarat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.7.2022 16:29 Reaguje na Marcela JezberováJinými slovy, když vyfotím invalidu na vozíku a dodržím pravidla GDPR, mohu sepsat podobně tendenční článek o lidské populaci?
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
28.7.2022 16:36 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDnes si každý může psát, co che. A podle toho to taky v médiích vypadá.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.7.2022 17:20 Reaguje na Marcela JezberováKdysi byl novinář člověk, který absolvoval Karlovu univerzitu, měl patřičné vzdělání a rozhled. Dneska může skutečně psát každý a to i o věcech, kterým absolutně nerozumí.
Odpovědět
pp
RP
Radim Polášek
30.7.2022 13:08Lidi, kteří kudy chodí, tudy společnosti škodí se rozhodli si udělat další zářez. další lživá propagandistická kampaň. Kampaň, která původně levnou potravinu nebo jiný produkt běžným lidem prodražuje a lidem , kteří v tom oboru pracují, ničí živobytí. Dle mého určitě neúplného seznamu to už je třetí zářez, kterým tito škodíci lidské společnosti zvýšili životní náklady, prodražili život lidí a snížili prosperitu naši české společnosti.
První byla kampaň proti chovu kožešinových zvířet v ČR, která v České republice odrovnala toto odvětví a připravila o živobytí pracovníky, jen aby se trh uvolnil pro zahraniční společnosti a zisk, který toto odvětví přinášelo České republice, se přestěhoval do jiných států. Viz aféra s cca 15 milióny utracených dánských norků za covidu.
Další zářez bylo odstřelení klecové produkce vajec a pod tlakerm těchto aktivistů nucený přechod na podestýlkovou produkci vajec, která je dražší, méně efektivní, vejce jsou méně vyrovnaná a méně kvalitní a slepice v tomto systému produkce z části trpí v produkčním hejnu mnohem víc než v klecích.
A teď je další zářez, run na české producenty kuřecího masa. Které bude mít jediný výsledek, prodražení dalšího českého produktu, likvidace českých producentů a upřednostnění dovozu zahraničního kuřecího masa.
Jsem zvědav, kdy se konečně lidi probudí, zvednou se a odkážou tyto škoditele lidské společnosti do patřičných mezí!
Odpovědět
První byla kampaň proti chovu kožešinových zvířet v ČR, která v České republice odrovnala toto odvětví a připravila o živobytí pracovníky, jen aby se trh uvolnil pro zahraniční společnosti a zisk, který toto odvětví přinášelo České republice, se přestěhoval do jiných států. Viz aféra s cca 15 milióny utracených dánských norků za covidu.
Další zářez bylo odstřelení klecové produkce vajec a pod tlakerm těchto aktivistů nucený přechod na podestýlkovou produkci vajec, která je dražší, méně efektivní, vejce jsou méně vyrovnaná a méně kvalitní a slepice v tomto systému produkce z části trpí v produkčním hejnu mnohem víc než v klecích.
A teď je další zářez, run na české producenty kuřecího masa. Které bude mít jediný výsledek, prodražení dalšího českého produktu, likvidace českých producentů a upřednostnění dovozu zahraničního kuřecího masa.
Jsem zvědav, kdy se konečně lidi probudí, zvednou se a odkážou tyto škoditele lidské společnosti do patřičných mezí!
Hu
