Polsko předložilo další návrh dohody k Turówu, pro Česko je podle ministerstva nepřijatelný Aktualizováno
Roubíčková uvedla, že nový návrh není přijatelný jak pro současné vedení ministerstva životního prostředí, tak ani pro ministerstvo zahraničí a zástupce Libereckého kraje, kteří se na jednání o dohodě také podílejí. "Vzhledem k politické situaci bude muset být obdržený návrh na straně ČR projednán se zástupci stran nově se formující vlády, teprve poté bude moci ČR činit další kroky," uvedla mluvčí.
"V tuto chvíli přetrvávají rozpory, které tam byly," sdělila ČTK později Roubíčková. Podotkla, že se týkají i problematiky výpovědi smlouvy, konkrétnější však být nechtěla.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta uvedl, že současný polský návrh je mimo parametry nastavené od počátku petošního vyjednávání. "Ten nový návrh, který polská strana poslala, je mimo rozměr úvodní dohody o tom, že budeme jednat, protože dohoda je pro obě dvě strany lepší než pokračování soudních sporů," řekl ČTK Půta. "A my se domníváme, že by to mimo rozměr té úvodní dohody být nemělo, protože pro region je taková věc prostě nepředstavitelná," zdůraznil hejtman bez dalších podrobností.
"Momentálně nechceme mluvit o žádných podrobnostech návrhu," citovala mluvčího polského ministerstva životního prostředí Aleksandra Brzozku agentura PAP. "Domluvili jsme se s našimi českými partnery, že budeme mluvit spolu, a ne přes média," dodal. Polská strana podle něho chápe, že končící česká vláda musí věci ohledně Turówa konzultovat se zástupci budoucí vládní koalice.
O smlouvě, která má řešit fungování polského dolu Turów u česko-polské hranice, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod, začaly obě země jednat v červnu. Počátkem října byla jednání přerušena právě kvůli odlišnému názoru obou stran na dobu trvání dohody. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených úřadů přijatelné, že polská strana přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let. Jednání bylo obnoveno 5. listopadu, kdy do Prahy přijela nová polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. Minulý týden podle ministerstva životního prostředí pokračovala jednání telefonicky.
Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu
Bilaterální dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou ČR na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podala k Soudnímu dvoru EU. V květnu soud předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby.
Soudci v Lucemburku minulé úterý vyslechli argumenty obou stran, konečný verdikt ve sporu by měli vydat do poloviny příštího roku. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) za každý den pokračování těžby. Evropská komise minulý týden Polsko vyzvala k zaplacení dluhu. Varšava platit odmítá.
Polský generální prokurátor se také obrátil na ústavní soud, aby zpochybnil pokutu, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračující těžbě v dolu Turów. V pondělí o tom informoval server Onet.pl s odvoláním na prokuraturu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Pavel Hanzl
16.11.2021 16:37bohužel, nemůžeme důl hned uzavřít, elektrárna nám dělá asi 7% spotřeby elektřiny celého Polska.
Tak začínáme vytěžené prostory pokrývat fve panely, jak budou výkony nabíhat, o tolik budeme méně těžit uhlí. Dejme tomu, že do 10. let budeme výkonově na úrovni té současné uhelné elektrárny, tak ji zavřeme. čus.
Slavomil Vinkler
16.11.2021 18:42 Reaguje na Pavel HanzlJde o vodu a to panely neovlivní.
Výkon je naprosto nevhodná míra. Panely produkují ee přes den a jen v létě. V noci a zimě skoro nic. Uhlí porád.
Jiří Svoboda
16.11.2021 19:59 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
16.11.2021 21:19 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Studnička
17.11.2021 01:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.11.2021 09:21 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
17.11.2021 17:36 Reaguje na Pavel HanzlV Německu ovšem hrubá spotřeba elektřiny v roce 2019 činila 567,6 TWh, tak že přirovnávat výrobu z FVE v Německu se spotřebou elektřiny v ČR je demagogie.
Pavel Hanzl
17.11.2021 19:26 Reaguje na Jaroslav StudničkaTo číslo znamená, kolik už mají Němci výkonu ve fve. To znamená, že bychom tohle mohli mít taky, i když to není v tomhle objemu úplně nutné.
Prostě to je cesta , která skutečně vede správným směrem a je reálná, Německo není výrazně slunečnější země.
Jaroslav Studnička
17.11.2021 20:01 Reaguje na Pavel HanzlDále to znamená, že při takovém obrovském instalovaném výkonu to Německu pokryje cca 7% spotřeby el. energie.
Máte v tom guláš...
Pavel Hanzl
18.11.2021 10:31 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
18.11.2021 10:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.11.2021 21:18 Reaguje na Slavomil VinklerPanely se budou dimenzovat tak, že vyrábí i vodík a dodávají pak proud 24/7 normálně.
Slavomil Vinkler
17.11.2021 08:52 Reaguje na Pavel HanzlNejvyšší je účinnost přeměny EE z panelů na EE do sítě asi 20 %, tj. panelů musí být asi 10x více, vzhledem k celkové spotřebě a to v v létě, kdežto skladování na zimu je už naprostý nesmysl.
Pavel Hanzl
17.11.2021 09:29 Reaguje na Slavomil VinklerZkuste si odahdnout plochu naprosto totálně zdevastované země po těžbě uhlí. Vsadím gatě, že by to dalo daleko víc energie, než současná elektrárna.
Slavomil Vinkler
17.11.2021 09:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.11.2021 10:27 Reaguje na Slavomil VinklerSvatá Prostoto
18.11.2021 14:30 Reaguje na Pavel HanzlTo jim tam běžte navrhnout:-)))