Polští těžaři uhlí podepsali dohodu o ukončení produkce do roku 2049
Plán počítá s tím, že dopady na horníky ulehčí dotace. Ty ale zároveň budou těžkým břemenem pro státní rozpočet a mohly by být v rozporu s předpisy Evropské unie pro dotace útlumových odvětví. Dohodu musí schválit Evropská komise, závěrečný podpis se čeká v květnu.
Těžba uhlí zažívá útlum ve velké části světa. Lidem se nelíbí její dopady na životní prostředí a alternativy obnovitelných energií v poslední době zlevňují. Polsko stále pokrývá spotřebu elektřiny ze 70 procent spalováním uhlí, ale obyvatelstvo už se nechce dál smiřovat s téměř nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě. Polsko vlastní vytěžené uhlí navíc už ani všechno nevyužije, protože ho levněji dováží z Ruska a z dalších zemí.
Podle mnohých analytiků je schválený časový horizont konce uhlí v Polsku příliš dlouhý. "Nebude možné udržet těžbu černého uhlí tak dlouho," citovala AP Martu Anczewskou, která se v environmentální organizací WWF ve Varšavě zabývá energetikou. "Plán se změní kvůli ekonomickým a klimatickým podmínkám," dodala Anczewská.
Horníci podle dohody budou mít právo být přeloženi z uzavřených dolů do ještě fungujících, nebo získají nárok na předčasný důchod ve výši 80 procent své mzdy. Ti, kteří se rozhodnou hornictví opustit, budou mít nárok na odstupné ve výši 120 000 zlotých (asi 685 000 Kč). Dohoda počítá i s investicí přes 16 miliard zlotých (téměř 90 miliard Kč) do čistější těžební technologie.
V České republice uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038. Vládu termín odklonu od uhlí ale rozděluje. Pro dřívější odklon v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii. Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a rok 2033 navrhuje i ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Na výrobě elektřiny v ČR mělo předloni ze 40 procent podíl hnědé uhlí následované jadernými elektrárnami s podílem zhruba 35 procent.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Pavel Hanzl
29.4.2021 06:43Jaroslav Řezáč
29.4.2021 08:10Josef Mozek
29.4.2021 12:42Pavel Hanzl
29.4.2021 13:04 Reaguje na Josef MozekJosef Mozek
29.4.2021 13:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.4.2021 13:34 Reaguje na Josef MozekI u nás, kde je OZE marginální položkou.
Z toho jasně vyplývá, že podpora uhelné elektřiny v době kdy nesvítí a nefučí je stále nižší, i když stále funguje. A dál to bude klesat, jde se do špičkových paroplynů, které budou plynule přecházet na zelený vodík.
Tady bychom měli šanci, kdyby.....
Josef Mozek
29.4.2021 13:49 Reaguje na Pavel HanzlPetr Eliáš
29.4.2021 13:59 Reaguje na Josef MozekJosef Mozek
29.4.2021 14:08 Reaguje na Petr EliášPavel Hanzl
29.4.2021 16:19 Reaguje na Josef MozekJarka O.
29.4.2021 16:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.4.2021 16:16 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
29.4.2021 20:36 Reaguje na Pavel HanzlTak paroplyn z plynu, dobre. Ale bude to drahota. Podle vypoctu 1 prispivajiciho z diskuze pod tím odkazem je JE 2x levnější než paroplynova elektrárna od siemens na plyn z baltu. To je čr furt tak bohatá?
Pavel Hanzl
2.5.2021 08:50 Reaguje na Jarka O.A právě paroplyny mají obrovskou budoucnost, protože se palivo dá převést postupně na zelený vodík.
Milan G
29.4.2021 18:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.5.2021 08:53 Reaguje na Milan GSlovan
29.4.2021 19:35 Reaguje na Josef MozekPavel Hanzl
29.4.2021 13:42Pavel Hanzl
29.4.2021 16:17 Reaguje na Jarka O.Svatá Prostoto
30.4.2021 11:27 Reaguje na Pavel HanzlAle nejsem si jist, zda to tady soudruzi z PLR čtou;-).