Populaci jelenovitých ohrožuje nepůvodní parazit z Dálného východu

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Jde o krev sající hlístici Ashworthius sidemi parazitující v žaludku volně žijících přežvýkavců. "Při pitvách slezů 104 ulovených jedinců jelenovitých jsme zjistili, že invazní hlístice má naprostou početní převahu nad původními druhy parazitů. Vypadá to, že A. sidemi je agresivní parazit, který vytlačuje naše původní druhy parazitů," uvedl Jaroslav Vadlejch z katedry zoologie a rybářství ČZU.

Do Evropy se podle vědců dostal z Dálného východu, odkud byli na přelomu 19. a 20. století jeleni sika přivezeni. Parazit se dokázal přizpůsobit klimatickým podmínkám a začal se šířit mezi evropskými druhy jelenovitých. Na českém území byl poprvé objeven v roce 1973 při pitvách jelenů sika ulovených v Lánské oboře ve Středočeském kraji a v okolí obce Manětín na Plzeňsku. Během 70. let se objevovaly další spíše ojedinělé nálezy u jelenů sika. V současnosti je podle vědců již běžným parazitem jelení, srnčí a dančí zvěře v ČR a lze ho považovat za velmi úspěšný invazní druh.

Vědci ho našli také například u losa evropského. "Dále jsme zjistili, že hlístici A. sidemi, na rozdíl od našich původních druhů parazitů, nevadí nízké zimní teploty a rozmnožuje se v průběhu celého roku. Hostitelé se tak mohou infikovat při pastvě celoročně,“ doplnil Vadlejch

Parazit se u jednotlivých druhů šíří různým způsobem. Jelen evropský se na něj podle vědců dokázal lépe adaptovat a může ho roznášet do nových lokalit, protože ujde i několik desítek kilometrů. Srnec evropský dokáže v žaludku hostit až několik tisíc jedinců a dochází tak k lokálnímu šíření. Vědci upozornili na to, že parazit ohrožuje i například chráněné zubry, u kterých může vyvolat vážné zdravotní problémy i úhyn. Riziko může představovat i pro domácí přežvýkavce, které s jelenovitými sdílejí pastviny. Podle Vadlejcha se budou dalším studiem a dopady šíření parazita vědci dále zabývat během příštích let.