Posílení oběhové ekonomiky může podle odborníka pomoct splnit emisní cíle
Podle Hagua se může cirkulární ekonomika podílet na snižování emisí v EU ze 40 až 65 procent. Při zapojení principů oběhového hospodářství do dosažení evropských klimatických cílů by se snížila energetická náročnost zelené transformace o třetinu, stejně by klesly i investiční náklady. "Řešení jsou k dispozici už dnes, můžeme na tom hned pracovat a mohou z toho být rychle výsledky," zdůraznil.
Základem oběhové ekonomiky je snižování podílu primárních surovin, jejich nahrazování a opakované využívání. Zároveň je podle Hagua třeba hledat i nové obchodní modely, které budou prodlužovat životnost výrobků a zaměří se na jejich intenzivnější využívání, jako je například sdílení aut ve firemních flotilách.
Hague upozornil, že 70 procent průmyslových emisí v EU se pojí se čtyřmi materiály, jimiž jsou ocel, cement, hliník a plasty. "Přitom je propastný rozdíl mezi emisní stopou primární výroby a druhotné výroby. U oceli a plastů je to asi 80 procent, u hliníku přes 90 procent, u cementu přes polovinu," řekl.
Zejména u výroby oceli vidí Hague velký potenciál cirkulární ekonomiky pro snižování emisí oxidu uhličitého v Česku. "Přes 90 procent výroby oceli v České republice je primární. Je proto příležitost přejít na druhotnou výrobu z ocelového šrotu, kterého máme přebytek a vyvážíme ho," řekl. Podle něj by bylo možné touto cestou snížit emise oxidu uhličitého v ocelářství o 30 až 60 procent.
Podle Hagua je třeba také nový pohled na využívání materiálů s velkou uhlíkovou stopou ve stavebnictví. Podle něj je třeba začít už při designu nových staveb, aby se architekti snažili o úsporu použitých materiálů. Zároveň by bylo vhodné ve větší míře opětovně využívat stavební a demoliční odpad a snažit se hledat nové materiály, které by částečně nahradily dominantní beton a ocel.
Hague nepovažuje za vhodnou cestu k posílení role cirkulární ekonomiky přijímání nových zákonů, protože by to trvalo dlouho. Za vhodnější považuje dobrovolnou koordinaci firem, které budou k těmto krokům motivovat i možné úspory.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Jiří Svoboda
1.12.2022 09:08A tak si člověk říká, jak vysoko ten člověk létá v oblacích a na Zem vůbec nevidí.
A ještě smutnější je, že ho někteří berou vážně.
Pavel Hanzl
1.12.2022 10:24 Reaguje na Jiří SvobodaNebo budete spíš jak Vinkler, který kritizuje bezhlavě vše, aniž by vůbec tušil, o co se jedná.
Jiří Svoboda
2.12.2022 13:16 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Pobeha
2.12.2022 14:13 Reaguje na Jiří SvobodaNajlepšie by však bolo obmedziť záplavu šrotu (nazývajú to výrobky), ktorá sa po celom svete vozí Číny.
Pavel Hanzl
5.12.2022 17:06 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Řezáč
1.12.2022 20:18 Reaguje na Jiří SvobodaZkrátka, tím, že budeme vyrábět bagry na elektřinu, ekology z nás nedělá a stejně tak je to s mobilitou. Ekologie není jen CO2, ale to už klima alarmisty nezajímá...ONI BUDOU MÍT SVOJE BATERKY ALE TO, ŽE SE ZRYCHLÍ LIKVIDACE A TĚŽBA NEROSTŮ JEŠTĚ VÍCE, TO UŽ JIM NEDOJDE.
Pavel Hanzl
1.12.2022 10:26Ale cikrulární ekonomika je naprosto základní prvek možnosti přežít na Zeměkouli, drancování surovin má svoje limity.
Milan Dostál
1.12.2022 12:39 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
1.12.2022 12:40 Reaguje na Pavel HanzlNicméně tady jsou úplně jiná numera ... "České huti ročně spotřebují zhruba 2,3 milionu tun šrotu, což činí asi 40 % vsázky pro výrobu oceli. – Zbytek tvoří surové železo, legovací prvky a další přísady."
https://www.ocelarskaunie.cz/ocel-jako-recyklovatelny-material/
A fakt nejsu hutník. abych si troufnul hodnotit, zda je možno využít při výrobě oceli vyšší podíl šrotu.
Šrot vyváží celá Evropa. Jednoduše proto, že významná část v Evropě použité oceli se do Evropy dováží a na zpracování veškerého šrotu tedy evropské ocelárny nemají kapacity.
Pavel Hanzl
1.12.2022 13:24 Reaguje na Svatá ProstotoDost často jsou to jen jinak formulované věty hovořící o jiném základu, někdy to jsou omyly a pokud se to týká dezolátů, tak se nepokrytě lže.
Milan Dostál
1.12.2022 13:50 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.ocelarskaunie.cz/obehove-hospodarstvi-oceli-sedi/
Pavel Hanzl
1.12.2022 14:20 Reaguje na Milan DostálSvatá Prostoto
1.12.2022 15:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.12.2022 17:09 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
6.12.2022 14:45 Reaguje na Pavel HanzlTo už se vám ve spoustě případů prostě nevyplatí, se s tím nějak moc mrcasit.
Břetislav Machaček
2.12.2022 09:15 Reaguje na Pavel Hanzlv jiných kovech a nebo jiné kovy obsahují. Při
recyklaci z nich už nikdy čisté kovy nebudou
a zůstanou navždy slitinou, takže recyklace,
ale na slitinu a nebo dokonce "vypaření". Zkuste dát hliníkovou plechovku od piva do ohně a zjistíte, že "shoří" na bílý prášek a tak dopadne ve směsi s kovem o vyšší teplotě tavení. Ony ty barevné nenápadně mizí stejně jako železo korozí a jinými vlivy.
Pamatuji si snubní prsten své babičky, který
byl po 50 letech tenkým ošoupaným kroužkem
na rozdíl od dědova, který ho nenosil a byl
jak nový. Takže u těch barevných kovů bych
takovým optimistou při recyklaci nebyl.
Prostě ony nevratně mizí a musí se těžit
nové a nové stejně jako železná ruda, bez
které si pouze se šrotem pochybné kvality
nevystačí žádná kvalitní ocel! Ono zpracování
železného šrotu je náročné a při šrotaci
např. automobilů je potřebná ruční práce,
aby roztřídily stovky neželezných součástí,
aby nenyl šrot nebezpečným odpadem. Levné
je slisování autovraku do jedné kostky,
ale takový šrot je pro ocelářskou pec leda
tak dobrý jako problém se zplodinami a s
kontaminací oceli ostatními kovy. Proto
se i šrot posuzuje podle čistoty a kvality
a o některé druhy hutě ani zájem nemají.
Břetislav Machaček
1.12.2022 15:00 Reaguje na Pavel Hanzlpřispívají rádobyodborníci a ostatní jim to žerou
jako závaznou informaci. Míra množství přidávaného
šrotu do vsázky je dána požadavky na kvalitu budoucí
oceli. Pokud bude šrot obsahovat zbytky legovacích
přísad, které nemá budoucí ocel obsahovat, tak se
ta ocel vyrobí pouze ze surového železa. Pokud to
nevadí, tak se tam dá takového šrotu více. Hutě mají
své laboratoře a zkušebny, které zpracují vzorky
taveniny a určí poměr jednotlivých přísad tak, aby
vznikla ocel požadované kvality. Pokud tam dáte
legovaného šrotu více, než smí výsledná ocel mít
obsah těch legujících přísad, tak se musí vsázka
buď "naředit" surovým železem a nebo změnit určení
budoucí oceli. Stanovit přesný poměr šrotu a toho
surového železa tak není pouze o maximalizaci
recyklace šrotu, ale o požadavcích na novou ocel.
Stačí vám takové vyjasnění, proč se nedá požadovaná kvalita oceli vyrábět pouze ze šrotu? Kvalitní papír
taky neuděláte recyklací směsného sběrového papíru
a čiré sklo ze směsi čirého a barevného skla.
Svatá Prostoto
1.12.2022 15:12 Reaguje na Pavel HanzlZrovna vy když napíšete, že nevíte, tak je to vyloženě výhra.
Miroslav Vinkler
1.12.2022 10:30Takových šplechtů do rána donesu celý kbelík.
Pavel Hanzl
1.12.2022 11:19 Reaguje na Miroslav VinklerRichard Vacek
1.12.2022 18:08Jiří Svoboda
2.12.2022 13:24Minimálně v ČR se vždy třídilo, respektive každý výrobek, který dosloužil, tak se vždy přemýšlelo jak výrobek ještě využít, akorát to nemělo tak honosné názvy.
Sociální inženýři ani tak moc nepřemýšlí jak dosloužilé výrobky ještě využít, ale nejvíc úsilí věnují jak tu cirkulární ekonomiku správně spočítat, to je nyní jejich největší problém. Dále přemýšlí jak do systému vložit co nejvíce peněz, které tam ještě nejsou. Například byl zřízen Ekokom, který svýho času vybral cca 2 mld. Kč naštěstí tento duální systém objektivně, platí podstatnou část logistiky třídění odpadů obcím.
Několik let zde aktivně působí další konkurenční skupina sociálních inženýrů, těm tak nejde o praktické třídění, ale jim jde jen o jejich vlastní byznys. Vybrali si maličký segment v odpadovém hospodářství cca do 5% převedeno na váhu hmoty mnohonásobně ještě méně. Nicměně chtějí spotřebitelům šáhnout do kapsy pro cca 3 mld. Kč ročně. Tento sociálně inženýrský záměr se jmenuje zálohování PET láhví. No a vedlejším produktem tohoto záměru by bylo silné rozkolísání celého občanského třídění.
To jen tak mimochodem k iniciativě osob zaštiťující se cirkulární ekonomikou.