Poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena

Výběr hlavních událostí kolem plynovodu Nord Stream 2

Plynovod Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, je dlouhý 1224 kilometrů. Druhá větev plynovodu byla uvedena do provozu v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Plynovod vybudovalo mezinárodní konsorcium Nord Stream AG, do kterého patří ruský plynárenský gigant Gazprom, německé firmy Wintershall (součást BASF) a PEG Infrastruktur AG (součást PEGI/E.ON), nizozemská Gasunie a francouzská Engie.

18. června 2015 - Gazprom se dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell na novém projektu Nord Stream 2. Dvě nové větve plynovodu mají mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby asi 26 milionů domácností.

1. prosince 2015 - Slovensko spolu s dalšími šesti státy EU (Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Polskem, Maďarskem a Rumunskem) varovaly v dopise adresovaném Evropské komisi (EK) před rozšířením plynovodu Nord Stream. Uvedly, že projekt jde proti zájmům EU a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny. Projekt kritizovala i ČR, ale k dopisu se nepřipojila.

17. března 2016 - Země Visegrádské skupiny (V4; ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s dalšími pěti státy EU (Rumunskem, Chorvatskem a pobaltskými státy) protestovaly proti Nord Stream 2 na summitu EU.

24. dubna 2017 - Západoevropští partneři společnosti Gazprom se dohodli, že zaplatí 50 procent nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Náklady na výstavbu mají činit zhruba 9,5 miliardy eur. Při podpisu v Paříži se pět firem z konsorcia - Uniper, Wintershall, Shell, OMV a Engie - usneslo, že každá poskytne po deseti procentech z celkové částky, což pro každou představuje až 950 milionů eur.

27. března 2018 - Německo schválilo výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách. Pokládka potrubí v Baltském moři začala v září.

8. února 2019 - Zástupci členských zemí EU se shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, podle dohody odpovídá ta země, na jejímž území se plynovody napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2 to tedy bude Německo.

30. prosince 2019 - Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se dohodli, že budou projekt Nord Stream 2 nadále podporovat.

15. května 2020 - Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur odmítl plynovodu Nord Stream 2 udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě není.

3. srpna 2020 - Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil společnosti Gazprom pokutu 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2.

1. října 2020 - Dánsko vydalo povolení k provozu plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách.

7. října 2020 - Polský UOKiK vyměřil společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu.

15. ledna 2021 - Německý spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách.

19. ledna 2021 - Spojené státy uvalily den před skončením funkčního období prezidenta Donalda Trumpa sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pomáhá budovat plynovod Nord Stream 2. Washington použil nově platný sankční zákon, který požaduje, aby americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na podniky, které pomáhají pokládat potrubí nebo poskytují služby, jako například pojištění.

20. dubna 2021 - Kancléřka Merkelová v Parlamentním shromáždění Rady Evropy hájila projekt plynovodu Nord Stream 2. Zastavit jeho dostavbu Merkelová odmítla i loni, když to bylo žádáno jako reakce na otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného.

19. května 2021 - Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil, že Spojené státy neuvalí sankce na firmu Nord Stream 2 AG, která stojí za plynovodem, ani na jejího výkonného ředitele.

11. června 2021 - Byly zahájeny přípravy na plnění prvního z obou potrubí plynovodu Nord Stream 2 zemním plynem.

21. července 2021 - USA a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení plynovodu Nord Stream 2 bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se ale v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

20. srpna 2021 - USA uvalily sankce na jedno ruské plavidlo a dvě firmy spojené s plynovodem Nord Stream 2.

6. září 2021 - Konsorcium Nord Stream AG oznámilo, že poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena. Speciální zařízení ji teď u Německa položí na dno Baltského moře a propojí se zbytkem přepravní soustavy.