Povodí Moravy dokončilo studii vodního díla Skalička, má tři varianty hráze
Dokumentace obsahuje tři varianty trasy hráze, přičemž všechny podle Fíny zajišťují dostatečný retenční prostor pro zachycení povodní srovnatelných s katastrofálními záplavami z roku 1997. Součástí studie je i rozsáhlý inženýrsko-geologický průzkum a více než dvě desítky odborných posudků, zejména k vlivu stavby na krajinu, přírodu a podzemní i minerální vody. Na hodnocení geologických rizik spolupracovalo Povodí Moravy s Českou geologickou službou, na přírodovědných aspektech pak s Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Nyní bude následovat aktualizace zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (SEA). V tomto procesu bude vybrána jedna z variant trasy hráze, která se stane podkladem pro další projektovou přípravu. V roce 2016 začaly výkupy pozemků a staveb, které souvisí se stavbou vodního díla. Naplánovány jsou do konce roku 2027 a podle dřívějšího odhadu mají stát zhruba 1,2 miliardy korun. Letos byly výkupy pozemků obnoveny.
Plánovaný suchý poldr nepřehradí řeku Bečvu, ale voda do něj řízeně nateče až při povodni, a sníží tak průtok ve vlastním korytě Bečvy. Poldr bude využíván při povodních, kdy se naplní, a tím se sníží povodňová vlna a omezí případné škody. Na rozdíl od vodní nádrže neumožňuje suchý poldr hospodařit se zásobami vody například nadlepšováním průtoku v období sucha.
O vodním díle Skalička se mluví od povodní v roce 1997. Je součástí souboru protipovodňových opatření, která mají být na Bečvě budována až k obci Troubky u Přerova.
reklama
Dále čtěte |
S vodou v lužních lesích u Dyje pomůže nový klapkový jez
Středočeský kraj dá 26,5 milionů korun na výstavbu a obnovu rybníků, tůní a mokřadů
Domácnosti v Česku loni z vodovodů zvýšily odběr na 88,3 litru na osobu a denOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
smějící se bestie
10.7.2025 05:50od r.1997 a stále se ještě, ani nehráblo do země !
Suchá nádrž se bude naplňovat cca 1 x za dvacet roků. (protipovodňová ochrana měst Hranice, Přerov a dalších je navržena na Q20). Případné průsaky se zjistí až při plnění nádrže.
Při velké povodni se suchá nádrž naplní za cca 1 den a je zde velké riziko protržení několikakilometrové sypané hráze, které může způsobit povodňovou vlnu s podstatně většími škodami a ztrátami lidských životů než původní povodeň. Obávám se, že politici při rozhodování o suché nebo vodní nádrži si to dostatečně neuvědomili skutečné rizika podcenili. Nepoučili se z protržení hráze na Odře v Ostravě při loňské povodni.
Břetislav Machaček
11.7.2025 09:12 Reaguje navydrží více, když je trvale zavodněná a tudíž kompaktní a usedlá.
Hráz v Ostravě byla s prominutím odfláknutá, protože pří působení
vody přítoku na hráz nebyla hráz chráněna kamennými záhozy a jiným
zpevněním návodní hrany hráze. Voda z přítoku hlínu hráze vymílala
tak dlouho, až ji vymlela a hráz protrhla. Něco jiného jsou ale
hráze bez přímého vymílání jako třeba u suchých poldrů, kde stačí
proti vymílání chránit pouze okolí přelivů , protože zbytek čelí
pouze statickému tlaku vody a nikoliv vymílání proudem vody jako
tomu bylo v Ostravě. Takže nezaměňovat zatížení hráze vymíláním
a statický tlak vody na hráz. U nás máme suchý poldr, kde je základ hráze (hmotnostní masiv odolávající statickému tlaku ) tvořen jen levným rumištěm z bouraček činžáků a je pokryt jílovými vrstvami
z obou stran hráze. Z návodní strany je hráz pouze zatravněna a z druhé zalesněna. Samozřejmě je doplněna o věž z betonu pro běžné odpouštění zachycené vody a havarijním betonovýn přelivem vody
při naplnění nádrže na kritický stav.
Loni už šla část vody přelivem, ale bylo to poprvé od roku 1997
a to už pouze na závěr povodně při dotoku posledních zbytků vod.
Škody pod hrází byly minimální u budov v prohlubních terénu a
u sklepů a podzemních garáží. Bez poldru by byla vyplavena celá
čtvrť daleko hůře. Po roce 1997 na navýšení hráze poldru a přeliv
přispěly i pojišťovny , které zde vyplácely pojistné a ne jako
dnes, kdy vám raději vypoví pojistku, než přispět jako tehdy na
protipovodňovou ochranu. Ono schází prevence nejen obcí, státu,
ale i pojišťoven eliminovat rizika událostí na které pojišťuje.
Trendem je nic nepřispívat a dlouholetým pojistníkům raději vypoví
pojistku a nebo mu napaří vysokou spoluúčast takovou, že se nemá
ani smysl pojišťovat. Pak to končí tak, že se už ani lidé nesnaží
pojistit a spoléhají se, že k pojistné události nedojde. U výše
odškodnění je problém s cenou práce, kdy vám pojišťovna vyplatí
pouze vyfakturované práce a nikoliv práce nevyfakturované mající
účel snížit náklady na opravy. To znamená, že když si uděláte
totéž co sousedovi firma vy sám, tak dostanete zlomek toho co on.
Tím zbytečně pojišťovnám narůstá odškodné a tím i budoucí pojistné stanoví vyšší. A to nehovořím o nadsazení nákladů na opravy. Já
si třeba za vlastní vybudoval ochranu před záplavou a nenárokoval
od té doby pojistnou událost, kdežto soused nic neudělal a už byl
od té doby 3x zaplaven a odškodněn bez toho, že by si tu ochranu
vybudoval taky. Nač taky, když co záplava a oprava, tak zkvalitnění
nemovitosti. Z obyčejného sklepa s betonovou podlahou má dnes tu
podlahu dlážděnou jako v koupelně a z oprýskané sklepní omítky má
dnes omítku jako někde v obýváku. Staré vodou zničené a odškodněné
regály nahradil za odškodné kovovými a totéž u kotle, když starý
nahradil za odškodné už novým. A já osel záplavě zabránil, jsem
bez škod, ale taky bez zkvalitnění nemovitosti. Tento systém je
hloupý a zvyšuje nejen odškodnění, ale zároveň pojistné i pro ty,
co za své eliminují možnost vzniku pojistné události.
