Povodí Moravy musí zaplatit majitelům pozemku pod Novými Mlýny, rozhodl soud
"Z rozhodnutí soudu vyplývá, že nárok na peněžní náhradu za zatopení pozemků vzniká za každý den trvajícího omezení. Klienti ji tedy mohou požadovat za každý den, kdy je vodní dílo na jejich pozemku," uvedl advokát Jan Hejl z Frank Bold Advokáti.
Ústavní soud se letos zabýval jinou podobnou kauzou. Týkala se pozemku na Šumpersku, na kterém je část malé vodní elektrárny. Ústavní soudci vyhověli stížnosti majitelů, kteří taktéž vedli spor s Povodím Moravy, a zrušili rozhodnutí soudů, podle nichž se náhrada za omezení vlastnického práva poskytuje pouze jednorázově.
V nálezu Ústavní soud uvedl, že "opakující se plnění je v řadě situací praktické a smysluplné, neboť umožňuje zohlednit dobu trvání omezení vlastnického práva a je způsobilé reagovat i na budoucí změnu poměrů", například zánik vodního díla nebo vývoj kupní síly peněz.
Jedním ze sporů, do kterých se nová judikatura promítla, je ten, který se týká pozemku pod Novými Mlýny, což je soustava nádrží budovaná v 70. a 80. letech 20. století. V prvním stupni spor řešil Městský soud v Brně, v druhém ten krajský. Rozsudek byl zatím pouze vyhlášen, teprve se bude písemně vyhotovovat.
"Nejde o rozhodnutí Nejvyššího soudu či dokonce nález Ústavního soudu, jedná se o rozhodnutí krajského soudu a z tohoto důvodu je nepovažujeme za přelomové. S rozhodnutím se neztotožňujeme, krajský soud podle nás nesprávně a extenzivně aplikoval nález Ústavního soudu, podle soudu první instance byla žaloba zamítnuta z důvodu promlčení. Proto budeme podávat dovolání k Nejvyššímu soudu," uvedl mluvčí Povodí Moravy Chmelař. Podnik podle něj nečelí většímu množství podobných žalob.
Při budování Nových Mlýnů bylo zaplaveno několik obcí a mnoho pozemků místních lidí. Pokud se jejich majitelé domáhali náhrady za zatopení, mohli dosud získat pouze jednorázovou náhradu, v mnoha případech byla ale i ta už promlčená. Po novém nálezu Ústavního soudu se situace podle Frank Bold změnila.
Vodními díly, kterých se nová rozhodovací praxe může dotknout, nejsou jen nádrže. Týká se to i hrází, jezů, kanalizací, vodních řadů, zavlažovacích systémů, protipovodňových opatření, studen a mnoha dalších. "Pokud bylo vodní dílo vybudováno před rokem 2002 a neexistuje jiné věcné břemeno než zákonné, má vlastník pozemku nárok na náhradu za omezení jeho užívacího práva k pozemku. Může o ni tedy žádat za každý den a to zpravidla až tři roky zpětně," uvedl Hejl.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
sv
10.11.2023 07:16 Reaguje na Richard VacekJarka O.
7.11.2023 10:55Břetislav Machaček
8.11.2023 17:12samotné ústavě, když je musí na to upozornit vyšší soudy včetně ústavního.
To nemusí být pouze u vodních děl, ale i u silnic a třeba sídlišť stojících
na vyvlastněných pozemcích. Bývalý majitel může namítnout, že by tam mohl
každoročně vyprodukovat plodiny za x tisíc a nebo mít podíl na mýtném a na
nájemném. Pokud takový precedens projde, tak je tu zaděláno na obrovský
malér, který bude mít nedozírné dopady na soudnictví a ekonomiku! Asi je
tu eminentní zájem mít co soudit, koho hájit a koho žalovat. Ta kvanta
nových právníků si musí najít práci a to dobře placenou práci stůj co
stůj a proto hledají další sporné případy. Pokud to Ústavní soud rázně
včas nezarazí, tak už lavinu dalších sporů zastavit nepůjde!